Pavel Mertlík, ekonom a bývalý ministr financí

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co je pro vás, pane Mertlíku, nejdůležitější zprávou posledních hodin? Jsou to ty uvažované stoprocentní nebo částečné garance některých západoevropských vlád na soukromé bankovní vklady, nebo je to rozhodnutí ministrů financí eurozóny o tom, že nenechají padnout žádnou důležitou finanční instituci ve své zóně, anebo je to ten pohyb burz, včetně té pražské, v průběhu včerejška?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Tak ani jedna z těchhle třech věcí, pro mě je nejdůležitější zprávou to, že za poslední dny velmi vzrostly v celém světě sazby na mezibankovním trhu, třeba sazby LIBOR ve Spojených státech, sazby EURIBOR, trochu se to týká i českých sazeb, sazeb, za které si půjčují české banky, i když tam ten nárůst nebyl zdaleka tak dramatický. Důvod, proč si myslím, že to je nejdůležitější z těch zpráv, je ten, že tyto sazby umožňují refinancování nebo určují podmínky refinancování bank na trhu, a pokud bude ta situace trvat dlouho, a bohužel se stalo to, že po přijetí toho záchranného balíku ve Spojených státech nedošlo k nějakému výraznému poklesu těchto sazeb, tak nutnou odpovědí bank bude credit crunch, čili velké utlumení úvěrové aktivity a výsledkem bude buď globální stagnace, která může trvat dlouho, anebo globální recese, a to bude mít samozřejmě makroekonomické dopady na českou ekonomiku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Znamená to mimo jiné, že podle vašeho názoru ten americký záchranný plán nefunguje?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
To si myslím, že se nedá říct, protože už ... nebo jinými slovy nefunguje, protože ani nemohl začít fungovat, ten spočívá v tom, že vytvořil právní rámec, v kterém americká vláda a ministerstvo financí, respektive jím zřízená a specializovaná agentura, mohou vykupovat pohledávky, které jsou problematické a jsou založeny na hypotékách primárně, ale to je proces, který bude trvat několik měsíců, možná i let, takže jsme na začátku. Ale to, co se mělo stát a co trhy očekávaly, je, že po schválení tohoto plánu dojde k snížení oněch sazeb, o kterých jsem hovořil, které jsou projevem důvěry na finančních trzích, a že ten problém velmi omezené likvidity světových peněžních trhů se začne postupně odbourávat. A to se zatím nestalo a bohužel ten plán v tomhle smyslu nepřinesl to, co měl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdybych to hodně zlidověl, tak v čem je tedy zakopaný pes ve věci, že si banky mezi sebou tolik nevěří, jak by měly?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Tak já myslím, že každý ví ze své vlastní zkušenosti z osobního života, že o důvěru se přijde lehce a vybudovat si jí, to je dlouhodobý proces. A dnes jsme v situaci, kdy sice řada bank zveřejňuje samozřejmě pravidelně své výsledky, přihlásily se k tomu, že mají ve svých aktivech, anebo v podrozvaze nějaké nestandardní produkty, nějaké produkty, které lze považovat za klasifikované podle různých měřítek toho, co jsou dobré a špatné úvěry a podobně, nicméně obávají se, že ta situace je ještě horší, čili bojí se toho, čemu se říká odborným termínem riziko protistrany, bojí se toho, že půjčí peníze někomu, kdo pak nebude schopen je vrátit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen připomínám, že hostem těchto Dvaceti minut je hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Vy jste hovořil o tom, že jaksi důvěra mezi bankami a mezibankovní sazby nejsou tak v pořádku, jak by měly být, včera byly zveřejněny také statistiky či prognózy toho, jak budou vypadat počty nesplácených úvěrů v České republice v příštím roce. Ty by měly stoupat. To má přímou návaznost na to, co se teď děje na finančních a kapitálových trzích, anebo to v České republice běží jaksi po své vlastní koleji?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Má to přímou návaznost, samozřejmě vedle toho je i nějaký autonomní vývoj, který pozorujeme všude ve světě, a kdybych se držel tohoto tématu, tak i v situaci té nejvyšší konjunktury prostě stane se, že i v době nejvyšší konjunktury někdo přijde o práci, není schopen splácet hypotéku, pak si zase tu práci najde a tu platební schopnost třeba obnoví, ale někdy taky ne, čili to probíhá samozřejmě autonomně, ale vedle toho, tak jak se zhoršuje obecná ekonomická situace, tak dochází ke zhoršení hospodářských výsledků podniků, podniky začínají propouštět, zatím jsou to tedy především ty podniky, které byly postiženy vývojem kurzu české koruny k americkému dolaru, takže třeba skláři, o kterých se hodně mluví a podobně, no, a dopadem toho potom jsou i úvěrové problémy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme, prosím, k tématu vládních garancí za soukromé bankovní účty, jak vlastně, pane Mertlíku, hodnotíte to ohlášené německé rozhodnutí, to by mělo být v ideálním případě pro ty spořící účty ve výši sto procent vkladů, Irové a Dánové už takové rozhodnutí učinili, možná se k němu chystají Rakušané, mluví se i o zvýšení toho zajištění úvěrů ve Velké Británii, Francii či Řecku. Je to správný krok, anebo byste se přikláněl k těm kritikům, kteří říkají, že to je krok v podstatě trochu šílený?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Já si myslím, že je třeba rozlišit dvě věci, jednou z nich je pojištění vkladů, kde v řadě zemí došlo, anebo dochází v těchto dnech ke zvyšování částky toho pojištění, sáhla k tomu Francie, sáhla k tomu Velká Británie, některé další země, a jinou věcí jsou vládní garance, které snad budou vystaveny na vklady obyvatelstva, popřípadě nějaké další vklady v jednotlivých zemích. Ty samotné vládní garance takto nikdy v minulosti používány nebyly, vlády je používaly tehdy, když potřebovaly vyřešit problém jedné krachující banky. Příkladem může být před čtrnácti dny či třemi týdny belgická banka Fortis, která v době runu na banku jí vláda hájila mimo jiné, chránila mimo jiné tím, že vyhlásila stoprocentní garanci na vklady, stejný postup zvolila Česká národní banka u nás před léty. Pamětníci si budou pamatovat v případě Agrobanky a posléze IPB. Ale to není řešení situace všech vkladatelů jako celku, to je skutečně stabilizace jedné instituce. Čili z tohoto pohledu se domnívám, že prostě ty garance jsou nesystémový prvek, pokud se používají na celý bankovní sektor, ten systém pojištění tady existuje dlouhodobě, dá se říci, že obvykle působí dobře, problém je možná také v tom, že žijeme ve světě, kde probíhá inflace, mění se hospodářská čísla, a co já vím, tak ve všech zemích Evropské unie je výše té garance stanovena pevnou částku, u nás to je dvacet pět tisíc eur, v řadě zemí to je pouze dvacet tisíc eur a podobně, a samozřejmě před deseti lety dvacet tisíc eur bylo něco jiného než dnes, čili třeba pravidelná valorizace té částky by mohla být smyslem, a dnes v době zjitřeného vzrušení vkladatelů, kde jde vládám bezesporu o to, aby v zárodku nebo předem prostě předešly nějaké panice, tak i tenhle ten smysl samozřejmě to zvýšení té hranice může být. Někdy je poměrně výrazné, Británie třeba, pokud si dobře pamatuji, zvýšila tu sazbu nebo tu částku z třiceti pěti tisíc eur, promiňte liber, na padesát tisíc liber, to je velmi významné zvýšení, ale to si myslím, že je cesta, která je schůdná, je systémová, řekněme, z hlediska toho konceptu pojištění, u těch garancí, tam to vidím jako mnohem větší problém.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank a také bývalý ministr financí české vlády. Pane Mertlíku, toto řekl ministr financí české vlády Miroslav Kalousek Lidovým novinám a tento deník to dnes otiskl, cituji: "Nejsem dokonce ani přítelem zvýšení pojištění vkladů, myslím si, že vlády by se měly vyvarovat kroků, které by zdražovaly likviditu. Nicméně pokud by to byla cena za rozumný kompromis, který by nepřipustil absolutní garance vkladů a absolutní garance na všechno, pak bych byl pro případné zvýšení." Jak vy osobně pohledem zpátky do své politické zkušenosti toto prohlášení čtete? Je to už příprava na to, že bude zvýšeno pojištění vkladů v České republice?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
No, tak ona paralelně vyšla zpráva, tuším, České tiskové kanceláře, ale to není podstatná, která říká něco v tom smyslu, že na nadcházejícím jednání ECOFINu, což je schůzka ministrů financí zemí Evropské unie, česká delegace bude podporovat návrh na zvýšení toho povinného minimálního pojištění, což je v současnosti dvacet tisíc eur ve všech zemích Evropské unie. Čili Česká republika, pokud je ta informace správná, vlastně už se rozhodla a ten krok chce udělat. A pokud to bude schváleno na celoevropské úrovni, samozřejmě to bude platit po promítnutí do národních zákonů i ve všech jednotlivých členských zemích, to znamená i u nás.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Možná stejnou řečí mluví i ta další věta z onoho rozhovoru, ze kterého jsem již citoval, kde ministr financí Kalousek také říká, že by si případně dokázal představit zvýšení garancí či zvýšení pojištění na dvojnásobný limit oproti dnešku, což v případě České republiky by dělalo ve výsledku padesát tisíc eur. To je přiměřená částka?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Tak ono ... já si myslím, že to znamená de facto valorizaci na původní úroveň, kdy ta dnešní částka byla schválena, to se stalo někdy před čtyřmi pěti lety, když vezmeme v potaz, jak se mezitím vyvíjely příjmy v České republice, jak se vyvíjely průměrné míry úspor jednotlivých domácností a zejména jak se vyvíjel kurz české koruny k euru, tak ta částka se de facto přiblížila k polovině té původní částky, vyjádřeno nominálně v korunách, čili myslím si, že to je docela férové narovnání do té původní podoby.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme ještě na krok k samotným vládním garancím, vy jste sám říkal, že to je nestandardní, nesystémový krok. Popravdě řečeno, já jsem za poslední zhruba tři dny neslyšel nikoho z ekonomů či lidí pohybujících se na finančních a kapitálových trzích, kteří by říkali: Ano, to je výborný nápad. Všichni se tak trochu obávají, co by to mohlo přinést. Co je podle vás tou opravdovou motivací vlády, která se rozhodne dát například stoprocentní garance za vklady, vždyť i ta vláda musí vědět, že to je nesystémový krok?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Tak jednak jsme v situaci krizového řízení, kdy vlády pod tlakem událostí a povinností, pod tlakem povinnosti přinést řešení rychle, tak můžou udělat i zjevné chyby, které někdy se těžko berou posléze zpět, nicméně myslím si, že ta motivace tady je zcela čitelná a jednoznačná, je to prostě uklidnění retailových klientů, uklidnění střadatelů, které ty vlády potřebují ujistit o tom, že jejich vklady jsou bezpečné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Není to trochu hazard? Protože situace, tak jak je nečitelná teď v průběhu finanční krize, se také může náhle zlomit k o něco horšímu stavu, kdy potom klienti těch bank opravdu mohou začít vybírat účty, anebo se může s oněmi účty něco výrazného dít a vláda potom bude mít velký problém.

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Já si myslím, že pro ty vlády to je zvládnutelné, ale samozřejmě, kdyby to plnění muselo nastat v celém prostě stu procent všech vkladů v zemi, což se domnívám, že je skutečně jenom hypotetická záležitost, tak i to lze profinancovat, ale v řadě zemí by to znamenalo zmnohonásobení stávajícího státního dluhu, samozřejmě ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mluvili jsme o tom, jaký dopad, respektive jaký minimální dopad mělo to ohlášení amerického záchranného plánu, tak minimálně už dva nebo tři dny se pohybuje po finančních trzích ta informace, že některé západoevropské vlády buď uvažují, anebo už daly své garance. Funguje to jako zpráva nebo informace, která by měla zvýšit důvěru na finančních trzích?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Tak já si myslím, že ten primární smysl těchto návrhů je v tom, co už jsem řekl, to znamená uklidnit střadatelskou veřejnost, a protože myslím, že v žádné zemi v Evropě v současnosti nedochází k nějakým zvýšeným výběrům nebo něčemu podobnému, tak v tomhle smyslu to asi funguje. Mimochodem co se těch zvýšených výběrů nebo runu na banku týče, tak to zažila Británie před několika měsíci v nějaké ranější fázi té hypoteční krize u jedné z hypotečních bank a nedávno to byla právě ta belgická banka Fortis, o které jsem hovořil, ale jinak se zdá, že nic podobného neprobíhá, čili tuhle tu funkci to plní, není to ale věc, která by zklidnila samotné finanční trhy, tak jak to tady bylo řečeno. Zopakoval bych nicméně to, že propad cen akcií, to samozřejmě je vážná věc, každý, kdo je majitelem těch akcií nebo nějakých fondů akciových, tak to pocítí velmi výrazně, nicméně z hlediska dlouhodobých makroekonomických dopadů větší problém je skutečně úvěrový trh, kde to ovlivňuje v podstatě všechny podniky, a tím pádem celou ekonomiku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A bude ovlivňovat i nadále?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě zpátky k drobným střadatelům, týdeník Ekonom už minulý čtvrtek naznačoval v jedné zprávě po zkušenosti z jednoho příhraničního německého městečka, že už se tam Češi dotazují ohledně založení svých účtů, že by přesunuli právě pod dojmem těch ohlášených německých garancí své účty do okolních zemí. Je to reálné nebezpečí, které hrozí, nějaký větší odliv?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Já si myslím, že nehrozí a že to je skutečně jenom taková do jisté míry bublinka, je to podle mého soudu podobný příběh, jako když třeba na Slovensku se zavedla rovná daň výrazně nižší než v Čechách, tak byly plné články novin o tom, jak masově budou české podniky přesouvat svá sídla na Slovensko. A víme v praxi, že takové případy se staly jak spočítání na prstech jedné ruky, čili samozřejmě může se stát, že někteří občané si založí zejména v příhraničních oblastech konta v zahraničí, pokud je tam neměli doteď, ale nemyslím si, že by to bylo něco masového. Navíc je třeba říci to, že z hlediska likvidity česká situace je opravdu lepší, než je situace v eurozóně, pro informaci, výše vkladů v bankách v České republice je dneska asi tři a půl bilionu korun, HDP je nějakých tři osm, letos bude někde přes čtyři biliony korun, čili ty vklady jsou ve výši, řekněme, sedmdesát pět procent HDP. Úvěry poskytnuté českými bankami jsou výrazně nižší, ty jsou někde o nějakých dvacet pět procentních bodů níže, čili to pokrytí úvěry, vklady, což je ta základní podstatná věc, je v bankovním sektoru České republiky jako celku na velmi dobré úrovni, Česká republika není žádným způsobem závislá v tomto směru na refinancování ze zahraničí, a tudíž samozřejmě když světově stoupají úrokové sazby, tak se to České republiky dotýká, ale ten dotek není zdaleka tak přímý jako v případě třeba některých jiných zemí. Za jaksi nejvarovnější příklad bych uvedl Rusko, kde jsou úvěry kryty domácími vklady pouze asi ze sedmdesáti či pětasedmdesáti procent, čili z dvaceti pěti či třiceti procent jsou ruské banky trvale závislé na přísunu likvidity ze zahraničí, což v takové situaci, jako je dnes, je zničující a my jsme naprosto vzdáleni nějaké takovéhle rizikové situaci, čili myslím si, že nechat si peníze v české bance je docela rozumná věc prostě proto, že likviditní situace českého bankovního sektoru je ve světovém měřítku velmi dobrá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Těžko očekávat od vás jako od hlavního ekonoma jedné z českých bank, že byste říkal něco jiného, pane Mertlíku.

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
To je sice pravda, ale já myslím, že každý, kdo má doma třeba Internet, anebo si je ochoten zajít do knihovny, tak není problém se prostě podívat na bilanci České národní banky, na to, jaký je objem úspor a objem úvěrů v české ekonomice, a přesvědčit se na vlastní oči, ta čísla prostě taková jsou, a srovnat to třeba se zahraničím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Z toho, jaká situace panuje v eurozóně, a z toho, jaká situace teď minimálně podle vašeho popisu, pane Mertlíku, panuje v ekonomice České republiky, vyplývá z toho jednoznačně, že minimálně pro tuto chvíli nebýt v eurozóně je pro nás výhodou?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
No, z tohoto pohledu ano, ale samozřejmě ta situace má mnoho aspektů, jedním z nich je například kurzový vývoj, kdy kurz koruny pod vlivem těch událostí na světovém trhu je velmi volatilní, ta volatilita, čili těkavost kurzů nahoru dolů, pohyby se zvětšuje, to samozřejmě přidělává vrásky zejména exportérům, taky importérům, takže ono všechno má svá pro a proti. Já osobně jsem, myslím, i obecně znám tím, že jsem příznivcem poměrně rychlého vstupu do eurozóny, protože si myslím, že Česká republika už je na to plně připravená, a byť ta dnešní krátkodobá situace možná není z tohohle pohledu nejpříznivější právě proto, že v eurozóně jsou vyšší tržní úrokové sazby než u nás, tak napojení na euro by pro Českou republiku bezesporu znamenalo určitou stabilizaci, ta vyplývá meritorně z toho, že v okamžiku, kdy vstoupí Slovensko do eurozóny, tak už zhruba osmdesát procent českého exportu, a export u nás je sedmdesát procent HDP, tak osmdesát procent z těchhle sedmdesáti procent je export do eurozóny, čili za eura, čili ten vztah česká koruna k euru je pro nás klíčově důležitý.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vláda, myslím tím česká vláda, kontinuálně už několik týdnů tvrdí, že ta světová finanční a kapitálová krize na nás nedopadá tak drtivě jako například na okolní západoevropské státy. Na tom vystoupení ministra financí, předsedy vlády a guvernéra České národní banky bylo jasně řečeno, že se očekává pouze "snížení" růstu ekonomiky v příštím roce, a to bylo označeno jako za hlavní dopad té globální krize. I vy byste byl teď na podzim roku 2008 jako ministr financí klidný?

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Tak já si myslím, že každý ministr financí v době, kdy řeší složité situace, tak je méně klidný, než když jsou vody prostě nezčeřené od jakéhokoliv vánku, ale to, co pan guvernér Tůma a ostatní jmenovaní činitelé státní řekli, to je prostě pravda, české banky nemají žádnou expozici v nějakých sekuritizačních cenných papírech, které jsou kryty nebonitními hypotékami nebo jinými nebonitními primárními aktivy, na rozdíl od řady amerických bank, řady západoevropských bank, prostě ta situace je odlišná, na straně druhé i eurozóna je složitá struktura, jsou v ní různé instituce a situace těch jednotlivých bank v jednotlivých zemích se prostě liší. Určitě větší zásah měly některé země, které mají, řekněme, hodně velké banky, které jsou skutečně světovým hráčem, a menší zásah v tomhle okamžiku měly ty země, jejichž banky jsou spíš, řekněme, regionální hráč a podobně, čili ta situace není stejná všude, proto taky považuji za zcela rozumné to, co přijali v eurozóně jako princip, že řešení případných finančních krizí jednotlivých zemí jsou primárně starostí těch jednotlivých zemí a ne eurozóny jako celku prostě proto, že ty národní bankovní sektory se od sebe značně liší a ta míra internacionalizace, globalizace tam je obrovská v tom smyslu, že každý může podnikat všude, ale když se podíváte na to, jaké banky působí v které zemi a kde mají lidé úspory, tak to typicky je především v domácích bankách, tak je tomu i v České republice. Čili myslím si, že ta situace je opravdu relativně dobrá a relativně stabilní, ale samozřejmě je pravda, že pokud dochází k pohybům cen akcií, cen úvěrů, kurzů koruny a k oslabení hospodářského růstu ve světě, Česko je malá otevřená ekonomika a samozřejmě tyhle sekundární dopady na nás budou působit, a to velmi významně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Hovořili jsme zejména o dopadech globální finanční krize a mám důvodné podezření, že jako téma Dvaceti minut Radiožurnálu s tímto tématem rozhodně ještě nekončíme. Mým hostem byl hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Pane Mertlíku, díky za váš čas a na shledanou.

Pavel MERTLÍK, bývalý ministr financí v letech 19992001, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.