Pavel Fischer: Řada voličů mě nevolila z obavy, že by vyhrál Andrej Babiš. Jako neúspěch to nevnímám

Ulevilo se vám, že nemusíte do druhého kola prezidentské volby?

Když kandidujete, musíte být připraven na druhé kolo, a to jak mentálně, tak strategicky. To znamená, že jsem dneska zavřel desky, na kterých bylo napsáno první a druhé kolo, a začínám pomalu uklízet na stole. Volby ale ještě nejsou u konce. Začínáme od nuly a z toho, že jsem jasně podpořil Petra Pavla, vyplývají určité povinnosti. Naše týmy se už sešly a na pracovní úrovni už jsme si stanovili některé aktivity a formy podpory.

Čtěte také

iROZHLAS

Role vyznání ve volbách? Favority volili především ateisté, věřící šli za Nerudovou a Fischerem

Vy jste říkal, že na druhé kolo musí být člověk připravený. Měl jste i vnitřní víru?

Kampaň není fotografie, je to film, který se nějak vyvíjí. Například v době, kdy jsem vyhlásil kandidaturu, Andrej Babiš se ještě do soutěže nepřihlásil. Nebo jsem ji vyhlásil ve chvíli, kdy jsem měl přísliby poměrně významných prostředků od sponzorů, a ty se třeba nenaplnily v takové míře, což nás vedlo k tomu, že jsme museli redukovat některé aktivity.

Zároveň se nám podařilo oslovit naše podporovatele, takže já mám opravdu mimořádné množství drobných dárců, kteří mi i ze svého důchodu nebo ze svých úspor posílali řádově pár stokorun na účet. A to vás zavazuje. Ti lidé od vás něco očekávají. To není tak, že by vám tu kampaň někdo zaplatil a potom jenom kontroloval, jestli se mu to rentuje. Měl jsem tedy tak širokou podporu, že vás to prostě zavazuje a musíte soutěžit. S tím nemůžete zacházet lehkovážně.

Chtěl jste dosáhnout dvouciferného výsledku, což se vám nepodařilo. Berete to jako osobní prohru?

Dvouciferný výsledek by mohl znamenat třeba druhé kolo. Čili ano. To, že jsem se nedostal do druhého kola, beru jako prohru.

Celkově jste letos skončil na čtvrtém místě. Hlasů jste získal podstatně méně než v roce 2018. Čím si to vysvětlujete?

Já si to vysvětluji tím, že Andrej Babiš vstoupil do kampaně s takovou vervou, že to v lidech začalo vzbuzovat obavy z toho, aby to náhodou nevyhrál třeba už v prvním kole. Lidé se zmobilizovali a i moji voliči a podporovatelé mi vysvětlovali, že mě nemohou volit, protože mají strach. A strach není dobrý rádce.

Čtěte také

Fischer: Mám šanci překvapit. Vím, kde mají ostatní slabiny

Druhá věc, kterou jsem v tom viděl, bylo, že nás přece jenom v určitou chvíli sdělovací prostředky, a teď dávám stranou veřejnoprávní ČRo, začaly dělit do dvou kategorií. Jako kdyby tady byla první kategorie kandidátů a druhá kategorie kandidátů. Ale tím byli občané vlastně velmi znevýhodněni, protože občané se u nás nedělí do dvou kategorií. Tady je naopak potřeba, aby se kandidáti před občany dokázali střetnout, bavit se i o věcech a tématech, o kterých třeba nemají takovou představu a tak silnou expertizu. Zdá se mi, že to politickou debatu ochudilo, a dokonce to bylo na hraně něčeho, co bych označil jako manipulaci.

Vy jste právě pro Seznam Zprávy mluvil o manipulaci politické debaty, čili toto máte na mysli? Tedy dělení na kandidáty, kteří mají větší preference než ti druzí?

Ano, podívejme se, jak nakonec volby dopadly. Jedna ze tří favoritů se nekvalifikovala dostatečně. Výzkumy zkrátka nejsou volby. Volič, který jde do místnosti a bere do ruky volební lístek, se ještě rozhoduje jinak než podle toho, co hlásili v televizi před týdnem. A marná sláva, některé televize vyhlásily před týdnem, že se do druhého kola nemají šanci dostat ti, kteří na tom v průzkumech nebyli dobře. Já to nekritizuji. Jenom se mi zdá, že kvalitě demokratické debaty by prospělo, kdyby i ten ze závěru pelotonu, který někdy možná má názory, nad kterými kroutíme hlavou, byl konfrontován v otevřené, férové debatě a nenechávali jsme ho někde stát stranou.

Zamýšlel jste se nad tím, proč jste v některých okresech zaznamenal velký propad?

Já nad tím přemýšlím od chvíle, kdy se zavřely volební místnosti. Ve chvíli, kdy je tady obava z toho, že by mohl být zvolen Andrej Babiš, tak se lidé rozhodují ve prospěch toho nejsilnějšího, kdo je jako nejsilnější prezentován, a sami mi to ještě napíšou. Mám tedy za to, že bychom to neměli vnímat jenom jako, že kandidát neuspěl. Tady je nějaký kontext, ve kterém se pohybujeme, a ten je zkrátka daný i tím, že se do soutěže přihlásil jeden z nejvlivnějších a nejbohatších politiků v zemi, který má z nějakých důvodů osobní zájem na tom, aby mohl být prezidentem. A to je potřeba politicky pojmenovat.

Čtěte také

iROZHLAS

Sociolog Prokop: Rozhodne účast. Když přijdou ti samí voliči, Pavel má šanci být prezident

Na co bychom se měli podle vašeho názoru připravit v kampani pro druhé kolo prezidentské volby? Podle vás to bude zajímavé.

Slovo zajímavé je velmi diplomatické. Myslím si, že to bude kruté, že to bude dryáčnické a že cílem Andreje Babiše bude otrávit lidi tak, aby k volbám ani nepřišli. On jde opravdu na hranu rétoriky, kterou bych označil jako odpovědnou. Chová se jako populista a z tohoto pohledu na to reagovat státnicky nebo racionálně je vždycky těžké, protože když někoho chcete děsit, například jsme to v minulé kampani viděli v otázce kolem migrantů, tak potom vám lidé věří nesmysly. Mám proto obavu, abychom se nestali účastnými takového divadla. I proto se v tom chci angažovat a některé věci zkoušet pojmenovávat možná méně diplomaticky, než kdybych sám ještě v soutěži byl.

Proč se Pavel Fischer rozhodl podruhé kandidovat na prezidenta? V čem se nejvíce lišila kampaň dnes a před pěti lety? Co říká výsledek prvního kola prezidentské volby o stavu naší společnosti? A jak se dívat na absenci možnosti korespondenční volby? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.