Partyzán Josef Serinek obdrží in memoriam plzeňskou městkou Cenu 1. června

"Příběh plzeňského rodáka a hrdiny druhého odboje Josefa Serinka je příběhem vlastenectví, statečnosti a vzdoru, ale i příběhem perzekuce, staletého pronásledování, sociálního vylučování, příběhem manipulace dějinami i příběhem bílých míst naší historie," uvedl primátor Martin Baxa (ODS). Tragický příběh českých a moravských Romů podle něj zůstával i po roce 1989 stranou zájmu veřejnosti. "Stovky let byli marginalizováni a pronásledováni, přičemž toto pronásledování vyvrcholilo aktivní účastí českých protektorátních úřadů na fungování táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Ani po válce se jim nedostalo respektu, nemluvilo se ani o romských účastnících odboje ani o romském holokaustu. Oceněním Josefa Serinka chceme alespoň symbolicky tuto ignoranci napravit,“ dodal.

Serinek se narodil 25. února 1900 v Plzni – Bolevci. Účast v první světové války odmítl a dezertoval. Po válce byl amnestován, pracoval jako zahradník a kočí v okolí Plzně, vstoupil do komunistické strany, se svou ženou měl pět dětí. V srpnu 1942 byl s rodinou deportován do tábora Lety u Písku, kde pod dozorem českých dozorců vykonával otrockou práci. Jeho žena a děti byly zavražděny ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka. Serinek z tábora uprchl a připojil se k odboji. Na Vysočině založil partyzánský oddíl složený většinou z uprchlých sovětských vojáků. Oddíl operoval v rámci odbojové skupiny Rada tří, podílel se mimo jiné na potrestání přibyslavských četníků, kteří se účastnili zavraždění vojenského velitele Rady tří, generála Vojtěcha Luži. Po válce se Serinkovi uznání nedostalo. Ve Svitavách si otevřel hospodu U partyzána, po měnové reformě v roce 1953 ji musel zavřít. Zemřel 14. června 1974.