Ozvěny dne 6. srpna 2008

Kabinet by měl podle Jiřího Čunka rychle určit termín, kdy Česko přijme euro

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Kabinet by měl podle Jiřího Čunka rychle určit termín, kdy Česko přijme euro. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj si myslí, že by to pomohlo exportérům i podnikatelům v cestovním ruchu, kteří v současné době tratí na silné koruně. Podle Čunka by se pak dalo mluvit i o fixační, o fixním kurzu koruny k jednotné evropské měně.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Se silnou korunou vydělají vývozci ale například i hoteliéři méně, tvrdí Jiří Čunek. Jasný termín přijetí eura by podle něj mohl situaci zlepšit a nezáleží při tom na tom, jestli to bude za tři, za čtyři roky nebo jindy.

Jiří ČUNEK, místopředseda vlády /KDUČSL/:
Důležité je ta stabilita toho rozhodnutí, to znamená přijmout nějaké pevné datum, aby se naši exportéři podle něho mohli orientovat.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Vláda ale zatím s určením přesného data nepospíchá. Ministr financí Miroslav Kalousek si navíc myslí, že by se o věci nemělo rozhodovat pod tlakem.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDUČSL/:
Mnohem důležitější je věrohodnost tohoto termínu, aby pak byl skutečně dodržen a aby se dodržely veškeré podmínky, které v daný okamžik české ekonomice prospějí.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Důležité je podle něj také dlouhodobě stabilizovat veřejné rozpočty. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče pak přijetí eura není otázkou jen jednoho odvětví.

Petr GANDALOVIČ, ministr zemědělství /ODS/:
Silná koruna v současné chvíli možná exportérům vadí, ale drží na uzdě inflaci, a to znamená, že nejsou znehodnocovány úspory všech občanů a že ekonomika stojí na zdravých nohou.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Podle analytiků má na kurz koruny vliv i růst celé ekonomiky. Se silnou korunou na druhou stranu ušetříme na dováženém zboží, ale ani tolik neporostou ceny nafty nebo benzínu. Veronika Malá, Radiožurnál.

Kvůli silné koruně v Česku ubývá turistů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Kvůli silné koruně v Česku ubývá turistů. Za své peníze navíc většinou nedostanou očekávaný standard. Český turistický byznys prožívá katastrofální časy, nejhorší od povodní v roce 2002.

Marcela KREJSOVÁ, redaktorka:
Češi podle průzkumů neumí přilákat turisty do regionů. Důvodem je špatná infrastruktura. I Praze ale začínají obdivovatelé ubývat. Pražské hotely, obchody, restaurace a incomingové cestovní kanceláře hlásí propad v průměru o třicet procent. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Pavla Hlinky počet turistů lehce roste. V Praze ale stále roste i počet hotelů, a proto jsou vlastně jejich kapacity nevyužité.

Pavel HLINKA, prezident Asociace hotelů a restaurací:
Počet turistů vzrostl od počátku roku asi o necelá tři procenta. Problém je v tom, že v té samé době narostla kapacita pražských hotelů o deset procent, to znamená, že dochází k rozmělňování téhož počtu turistů do více hotelů a tudíž je to samozřejmě obtížnější s tím něco dělat.

Marcela KREJSOVÁ, redaktorka:
Jedním z důvodů proč k nám nemíří víc turistů je ale i silná koruna. Staly jsme se luxusní destinací, ovšem nabízíme služby, které tomu neodpovídají. Turisté také proto míří do jiných, mnohdy i levnějších oblastí. Ty jsou ale většinou na našimi hranicemi. Marcela Krejsová, Radiožurnál.

Slovenské hotely jsou na tom líp než české

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Slovenské hotely jsou na tom líp než české. Tam zájem naopak roste. Radiožurnálu to potvrdila šéfka Slovenské agentury pro cestovní ruch v Praze Klára Badinková.

Klára BADINKOVÁ, Slovenská agentura pro cestovní ruch:
V porovnání s minulým rokem je možno v současnosti zkonstatovat vzestup v příjezdovém cestovním ruchu Slovenska z pohledu zahraničních turistů. Například statistické údaje uvádějí, že v prvním čtvrtletí tohoto roku přicestovalo na Slovensko o osm procent víc českých turistů, než to bylo v roce loňském. Přičemž se domnívám, že hlavním důvodem je zejména rozmach turismu na Slovensku, vznik nových středisek cestovního ruchu a jako například termální koupaliště, aquaparky, funnparky.

Pražská burza je na prodej

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Pražská burza cenných papírů je na prodej. Akcionáři rozhodli, že v příštích měsících prodají kontrolní balík akcií. Cenu zatím vedení burzy nechce zveřejnit. Jak Radiožurnálu řekl ředitel burzy Petr Koblic, zájemci zřejmě budou ze dvou skupin. Buď provozovatelé významných burz nebo světoví investoři ve finančnictví.

Petr KOBLIC, ředitel pražské burzy cenných papírů:
Jsou tam akcionáři, kteří jsou zároveň členové, velcí obchodníci a pak jsou tam akcionáři a není jich málo, kteří jsou čistě finanční akcionáři, berou pražskou burzu jako investici a zároveň tedy probíhají v Evropě a na celém světě jakési dva protichůdné trendy. Jednak se burzy slučují, jednak vznikají burzy nové. Takže ta situace není úplně přehledná a po nějaké dlouhé debatě někteří akcionáři dospěli k tomuto kroku.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Podle Petra Koblice je spojenectví burz ve světě běžné. Mimo jiné šetří výdaje na provoz.

Stát nebude zasahovat do cen mléka

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Stát nebude zasahovat do cen mléka. V Krásné Hoře na Příbramsku to Radiožurnálu řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Největší tuzemská mlékárna Madeta v pondělí oznámila, že sníží výkupní ceny mléka o další sedmdesát haléřů. Podle farmářů je to ale likvidační. Ministerstvo zemědělství chce navíc během několika let dramaticky snížit některé dotace farmářům, a to jak pro živočišnou tak i pro rostlinnou výrobu.

Pavel PAVLAS, redaktor:
Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče by toto snižování dotací mělo být plošné a mělo se týkat všech zemědělců, od družstev až po živnostníky.

Petr GANDALOVIČ, ministr zemědělství /ODS/:
Od roku 2013 je v rámci Evropské unie dohoda, že se ze současných asi pětačtyřiceti procent náklady na společnou zemědělskou politiku sníží na dvaatřicet procent. Ta diskuse, kterou vedeme v rámci společné zemědělské politiky, bude možná velmi intenzivně probíhat za našeho předsednictví, takže my se na ni velmi připravujeme. Chceme být aktivním hráčem této diskuse a hájit spíše ty liberalizační názory.

Pavel PAVLAS, redaktor:
Snižování dotací by se ale nemělo týkat pěstování pšenice. Její cena je podle ministra Petra Gandaloviče v současnosti hluboko pod tržní cenou. Pro Radiožurnál Pavel Pavlas, Krásná Hora u Příbrami.

Olympijskou pochodeň v Pekingu přivítaly nadšené davy i protesty

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Olympijskou pochodeň v Pekingu přivítaly nadšené davy i protesty. Desetitisíce Číňanů si nenenchali ujít příležitost pozdravit běžce s pochodní. V blízkosti olympijského stadionu ale skupina čtyř cizinců vyvěsila transparenty žádající svobodu Tibetu. Policie je zadržela a potom vyhostila.

Robert MIKOLÁŠ, redaktor:
Mezi běžci nechyběli basketbalista Jao Ming a první čínský kosmonaut Jang Liwej. Číňané je nadšeně vítali a podobné ovace se dají čekat i v následujících dvou dnech. V pátek pouť skončí na Národním stadionu, kde bude zažehnut olympijský oheň a jak obyvatelé nejlidnatější země světa říkají, naplní se tak stoletý sen Číny, uspořádat olympijské hry. Proti politice Pekingu ale v blízkosti Národního stadionu protestovali členové organizace Studenti za svobodný Tibet, kteří vyvěsili i transparenty požadující právě svobodu Tibetu. Policisté je zadrželi a poté i vyhostili. Do Číny se naopak nedostane americký olympijský vítěz v rychlobruslení Joey Cheek, který patří ke skupině sportovců vinící Peking z podílu na genocidě v Darfuru. Úřady mu totiž zrušily už udělené čínské vízum. Z Pekingu Robert Mikoláš.

Další německý občan padl do rukou afghánských únosců

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Další německý občan padl do rukou afghánských únosců. Podle ministerstva zahraničí v Berlíně, jde o muže, který se v Afghánistánu narodil a má dvojí občanství.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Spolková vláda vychází z toho, že se jedná o únos s kriminálním pozadím, řekl mluvčí ministerstva zahraničí Jan Spletner. Podle serveru worldonline zmizel třiatřicetiletý muž v Kábulu, a to už 25. července. Unesený muž disponuje afgánským i německým pasem a živý se coby obchodník. Podle expertů jsou únosy v Afghánistánu velmi výnosným byznysem a používá se jich k získání peněz, vydírání i zastrašování. Jak napsal server Spiegel Online, uzavření jakékoliv velké obchodní smlouvy se prakticky neobejde bez jednoho či více únosů. Německý krizový štáb je nejnovějším případem znepokojen, protože spojení s únosci bylo před několika dny přerušeno. Jiří Hošek, Český rozhlas, Berlín.

Nejstarší nádraží v Praze, Masarykovo, pravděpodobně přestane fungovat

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nejstarší nádraží v Praze, Masarykovo, pravděpodobně přestane fungovat. Záměr pražských radních na jeho zrušení ale kritizují cestující i někteří zastupitelé. Radní návrh obhajují. Argumentují tím, že je tento dopravní uzel slepý a vlaky prý bez problémů pojme hlavní nádraží.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Na Masarykovo nádraží přiváží vlaky cestující od roku 1845. Vedení Prahy ale vadí, že je neprůjezdné a pro město se podle nich stává nepotřebným. Na místě by měly vyrůst byty, kanceláře i obchody.

Martin LANGMAJER, pražský radní /ODS/:
Rozhodně všechny historické budovy Masarykova nádraží tam zůstanou a ten pozemek, o který se jedná, nebo ten rozsah té změny, je zhruba dvacet hektarů.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Vysvětluje radní za ODS Martin Langmajer. Zastupitelka za zelené Zuzana Drhová by uvítala širší diskusi mezi obyvateli. Podle ní, by se Masarykovo nádraží mohlo stát součástí příměstské i městské dopravy.

Zuzana DRHOVÁ, pražská zastupitelka /SZ/:
Proto by bylo lepší, aby se to řešilo v rámci územního plánu, kde je to právě možné řešit jako celek. A ne takto, kdy se jakoby to vytrhne.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Samotní cestující návrh zrušit Masarykovou nádraží v Praze kritizují.

osoba:
Mě to bude velmi vadit.

osoba:
Nelíbí se mi to a hlavně ani nevím, proč to chtějí zrušit.

osoba:
Pro cestující je to pohodlí, je to poblíž centra města.

osoba:
Tady je veliká frekvence lidí a tohle je nádraží určitě potřeba.

Václava VAŘEKOVÁ, redaktorka:
Definitivně by o zrušení nebo zachování Masarykova nádraží měli zastupitelé jednat v polovině září. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Letní slavnosti staré hudby v Praze

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Vrcholem Letních slavností staré hudby v Praze je večerní představení Moliere Lékařem proti své vůli ve Státní opeře. Francouzský soubor La Fabrique a théâtre uvede Molierovu komedii tak, jak se hrála v době jejího vzniku, říká jedna z organizátorů Žaneta Nováčková.

Žaneta NOVÁČKOVÁ, organizátorka:
Je to barokní divadlo při svíčkách, s nádhernými kostýmy. Představení je také opatřeno i hudebním doprovodem. Je to v původní francouzštině tak, jak zněla za dob Ludvíka XIV. Toto představení je opatřeno českými titulky, aby tedy i české publikum mělo z toho opravdový zážitek.