Legenda o praotci Čechovi je inspirovaná Biblí, říká farář Martin Brousil. Proč pod Řípem pořádá Klub neznabohů?

Neděle 27. září je za dveřmi, v 10:30 bude mše v kostele Narození Panny Marie v Roudnici. Jak se na ni chystáte?

Chystáme se na ni tak, že hlavně znovu a znovu opakujeme našim farníkům, že mše svatá bude o hodinu později, než je obvyklé, protože kvůli příjezdu pana olomouckého arcibiskupa a jeho časovým možnostem jsme museli posunout začátek.

I samo datum jsme stanovili především s ohledem na možnosti pana arcibiskupa Nuzíka, protože přesné datum posvěcení rotundy v roce 1126 není známé. Takže bylo jenom na nás, na který den v letošním roce si slavnost naplánujeme.

Jedno datum z onoho roku 1126 známé je, alespoň v historických pramenech, a to je 18. únor, kdy se u Chlumce poblíž Ústí nad Labem střetla vojska českého knížete Soběslava I. a německého krále Lothara III. Soběslav zvítězil prý i díky počasí. Na památku svého vítězství nechal na hoře Říp obnovit a rozšířit tehdejší kostelík ve tvaru rotundy, který tam už od dřívějška stával. Ví se, proč zrovna tam?

Sama hora Říp je ikonické místo s kultovní historií sahající tisíciletí zpět. Archeologické výzkumy, které tam v posledních letech probíhají, potvrzují, že krajina kolem Řípu plnila úlohu takové sakrální, posvátné, ceremoniální krajiny.

Čtěte také

Farář z Neratova: Dlouhá léta jsme byli součástí barokních relikvií, dnes začínají lidé chápat, že jsme stejně pozemští jako oni

Na samotném Řípu třeba vůbec nikdy nebylo lidské sídlo, byla to zřejmě hora vyhrazená bohům. A v okolí Řípu, na té plošině, ze které vyrůstá, se nacházejí spousty pohřebních mohyl a jiných objektů, které ukazují, že Říp byl zásadním místem vztahování se k přesahu pro lidi starých kultur, kterých se tam za nějakých pět tisíc let vystřídalo snad dvacet různých druhů.

Takže zřejmě z toho důvodu, že hora byla spojena s takovým účelem a způsobem úcty, v raných dobách zakořeňujícího křesťanství byla křesťansky posvěcena výstavbou nějaké kaple. Nevíme, kdy byla první kaple postavena, ani jakou měla podobu. Mohlo to být klidně ještě v 10. století, protože se dá říci, že Říp stojí uprostřed krajiny, která byla nejstarším místem, kde vznikala česká státnost. Když se z Řípu rozhlédneme, vidíme kolem Levý Hradec, Budeč, Mělník se svatou Ludmilou, Starou Boleslav i místo, odkud podle legendy pocházel Přemysl Oráč.

Ale taky tam svého času operovaly germánské kmeny. Není to výsostně česká záležitost.

Zcela jistě tam před příchodem Slovanů byli Germáni, předtím zřejmě Keltové a další etnika, která asi ani neumíme pojmenovat a známe je podle archeologických pozůstatků. Čili pojmenováváme je spíše podle nějakých charakteristických vzorů, které používali třeba k výzdobě keramiky a podobně. Ale název samotné hory Říp má svůj původ právě ve starogermánském slovu, které má snad taky svoji obdobu v keltském jazyce, a to je „rīp“. Tak se ten název předával…

Pak přišel praotec Čech a dal tam háček.

Ano. (směje se)

Kosmas se nechal inspirovat Druhou knihou Mojžíšovou. Koneckonců to byl kněz, takže Bibli dobře znal.

Jsme spolu na Řípu, alespoň v myšlenkách a ve slovech. Když se podíváme do Kosmovy kroniky, nalistujeme první zmínku o praotci Čechovi. Odtud pak příběh o slovanském lidu, který hledá novou vlast, převzal Václav Hájek z Libočan. K čemu byla taková báje dobrá?

Čtěte také

Bylo to strašné, ale nezničilo nás to. V tom spatřuji naději, konstatuje farář z Moravské Nové Vsi

Řekl bych, že Kosmas se nechal inspirovat Druhou knihou Mojžíšovou. Koneckonců to byl kněz, kanovník Metropolitní kapituly, takže Bibli dobře znal. A v Druhé knize Mojžíšově čteme o události, kdy Mojžíš vyvedl izraelský lid z egyptského otroctví do země Bohem zaslíbené Abrahámovi.

Kosmas zřejmě chtěl také dát svému lidu nějakou vznešenou představu o jeho národním počátku. Vymyslel tak onu postavu praotce Čecha jako podobného vůdce lidu, který uvádí přikočovaný lid do země, která je pro něj určena a ve které se mu dobře povede.

Setkáváte se ještě někdy pod Řípem s někým, kdo si myslí, že to je pravda, že praotec Čech tam byl?

Určitě. Dokonce bych si dovolil říct, že to bude většina návštěvníků. Myslím si, že ve vyučování vlastivědy se stále ten příběh podává, aniž by se mu dávalo nějaké kritické vysvětlení. Takže hodně lidí tu událost opravdu považuje za historicky skutečnou.

Klub neznabohů

Pohybujeme se na Řípu a v jeho okolí. Je pořád nahoře nápis „co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“?

Je tam stále.

A jak se na to dívá katolický kněz? Nechcete to sundat?

(směje se) Ne. Myslím, že to není nic, co by se mi nemělo líbit nebo by mělo vadit. Je to nakonec pravda.

A nesouvisí to s rotundou, je to tam asi napsáno z jiných důvodů.

Na rotundě jsme měli spoustu jiných nápisů od lidí, kteří se k ní zrovna nechovali hezky. Ale ty bych tady nepřipomínal.

Čtěte také

Jedny dveře se zavřely, další se otevřou. Chci napsat svého Malého prince, říká kněz Marek Orko Vácha

Nepřipomínejte, ale já připomenu jednu věc z vašeho farního programu. Máte Klub neznabohů. Co to je?

Klub neznabohů je projekt mých spolupracovníků, manželů Horákových, kteří mi pomáhají s vedením života farnosti. Je to takové volné povídání si o různých biblických událostech a tématech a hledání jejich možného přesahu do našich životů.

Je podmínkou účasti, abych deklaroval, že jsem neznaboh?

Já tam tedy nechodím, abych nezpůsobil veřejné pohoršení, ale myslím si, že název byl zvolen hlavně proto, aby se lidé nebáli. Protože popravdě řečeno, kostelní prostředí je většinovou společností chápáno jako zcela přináležející jenom lidem, kteří tam kmenově patří a chodí.

A to je škoda, ne?

Je to určitě škoda. Rádi bychom rozšířili brány, otevřeli je lidem dobré vůle a rozumných zájmů. I tento název by tomu měl napomoci, aby se lidé, kteří se necítí být úplně kovanými věřícími, neostýchali přijít.

Nakolik jde dohromady turistický provoz na Řípu se spiritualitou? Co návštěvníkům nabídla výstava Říp: kontext a současnost? A jak se farář Martin Brousil připravuje na Te Deum? Poslechněte si celý rozhovor.