Ozvěny dne 6. 6. 2003

Privatizace Telecomu

Ministr informatiky Vladimír Mlynář chce urychlit privatizaci Telecomu. Špidlův kabinet jeho prodej plánuje do konce roku 2005. Pokud bude seriozní zájemce, mohl by se obchod uskutečnit podle Mlynáře i dřív. Podrobnosti Helena Šulcová.

Redaktor (Helena Šulcová): Prodeji Telecomu podle ministra už nic nebrání. Překážky, které pokazily projed společnosti loni na podzim, už padly. O koupi mělo tehdy zájem Konsorcium Deutsche bank a TDC. Prvním problémem byla tehdy neshoda s menšinovým vlastníkem Telecomu, společností Tel Sors. To už ale podle Mlynáře vyřešil Ústavní soud.

Host (Vladimír Mlynář): Stanovil, že všichni akcionáři bez ohledu na to, zda je akcionářem stát nebo kdokoliv jiný, musí při nákupu společností dostat od nabyvatele stejnou cenu.

Redaktor (Helena Šulcová): Mezirezortní komise by měla předložit vládě další návrh na urychlení prodeje státních jednapadesáti procent v Telecomu v červenci. Zatím ale chybí to nejdůležitější, tedy zájemce o koupi Telecomu.

Host (Vladimír Mlynář): Bohužel, zatím není na obzoru.

Redaktor (Helena Šulcová): Privatizaci by měl pomoci také nákup zbylých devětačtyřiceti procent Eurotelu od Atlantik Westu. Telecom by měl za tento obchod zaplatit miliardu dolarů. Definitivní koupi Eurotelu by měla schvalovat valná hromada Telecomu příští pátek. Akcie Telecomu od rána zažívaly nevídaný růst. Posílily o sedm a půl procenta. Ceny akcií šly na pražské burze nahoru také proto, že výplata dividend by měla být letos skutečně vysoká, skoro padesát osm korun na akcii. Zatím není jasné, jestli se obchod projeví na cenách volání. Podle ekonoma společnosti Wood and Company Tomáše Vyskočila, by volání mělo být levnější. Vynutí si to ale konkurence.

Host (Tomáš Vyskočil): Vidíme poměrně rostoucí konkurenci v oblasti pevných linek. V tomto roce se má vlastně zpřístupnit poslední část toho účastnického vedeni, zpřístupnění místní špičky. Takže ten boj o zákazníka se nepochybně posílí a tím by se mělo tlačit i na cenu.

Klienti zkrachovalé Union banky nevzdávají boj o své peníze

Klienti zkrachovalé Union banky nevzdávají boj o své peníze. Nelíbí se jim, že dostávají pouze devadesát procent vkladu do maximální výše osm set tisíc korun. Část z nich kvůli tomu po poledni demonstrovala na Malostranském náměstí v Praze, kde natáčela také naše reportérka Viktorie Rešová. Poklidný proces, při kterém se vystřídalo několik řečníků, trval necelou hodinu.

Projev klientky: Klienti nám zaplatili, asi čtrnáct dnů před krachem Union banky nám poslali asi šest set tisíc, jako splátku faktur, o který jsme tedy nenávratně přišli.

Redaktor (Viktorie Rešová): Říká jedna z klientek, která měla v bance svůj podnikatelský účet. U schodů chrámu Svatého Mikuláše se nakonec sešla asi stovka lidí. Organizátoři akce z krachu Union banky obvinili především Ministerstvo financí a Českou národní banku.

Host (Miroslav Jerie): Požadujeme důsledné vyšetření okolností podezřelého krachu Union banky, určení viníků zodpovědných za tento stav i za následné ztráty, které byly tímto krachem vyvolány.

Redaktor (Viktorie Rešová): Zdůraznil Miroslav Jerie z nově založeného sdružení, které hodlá bojovat za práva poškozených klientů. Chce přesvědčit zákonodárce, aby prosadili změnu zákona o bankách a klienti tak mohli dostat zpátky všechny peníze. Pokud se svým požadavkem neuspějí, jsou připraveni podniknout i razantnější kroky. Říká jeden ze zakladatelů sdružení Vladimír Šimáček.

Host (Vladimír Šimáček): Máme v záloze žaloby na Českou národní banku, neboť si myslíme, že její bankovní dohled naprosto selhal a pokud ani toto nepomůže, tak připravujeme žalobu do Strassburgu, žalobu na ochranu lidských práv.

Redaktor (Viktorie Rešová): Klienti by mohli dostat peníze i z částky, kterou za majetek Union banky zaplatí případný zájemce v dražbě. Správkyně konkurzní podstaty banky Michaela Husarová dnes vyhlásila na dražebníka výběrové řízení. Kolik peněz se dostane ke klientům, si ale netroufá odhadnout.

Host (Michaela Husarová): Bude pro nás určitě směrodatnou nebo podstatným dokumentem právě účetní závěrka.

Redaktor (Viktorie Rešová): Podle dostupných informací má Union banka závazky za devatenáct miliard korun. Cena jejího majetku se ale odhaduje pouze na osm až jedenáct miliard.

Pašeráci cigaret opět narazili

Pašeráci cigaret opět narazili. V celních skladech tento týden skončily cigarety za několik milionů korun. Do vazby se ale kvůli pašování ale dostali i samotní celníci. Další podrobnosti teď doplní reportér Michal Fila.

Redaktor (Michal Fila): Stává se to a není to pro nás příjemná situace, to řekl k tomuto případu z jihu Moravy vedoucí oddělení obchodních podvodů generálního ředitelství cel Josef Novák. Ve vazbě už sedí tři lidé z celní správy.

Host (Josef Novák): Bývalí dva celníci a jeden celník ve službě, to samozřejmě pro něj bude znamenat ukončení služebního poměru.

Redaktor (Michal Fila): Navíc zadržený celník z jižní Moravy hrál při pašování cigaret významnou roli.

Host (Josef Novák): Samozřejmě je potřeba organizovat propuštění toho kamionu přes hranice, takže to byla jeho role. Těm pachatelům, kteří nejsou celníci, tam je domnívám se trestní čin pašování, plus teda únik na daních, to může být ta sazba tři roky, ale pro toho celníka by to znamenalo a bude to znamenat určitě i zneužití pravomoci veřejného činitele, to znamená, tam ta sazba je podstatně vyšší.

Redaktor (Michal Fila): Kromě kamionů s pašovaným zbožím objevili celníci také ilegální balírnu v severozápadních Čechách. Tam osm Vietnamců pokoutně vyrobené cigarety balilo do krabiček a kartonů. To hlavní ale zásahovou jednotku celníků teprve čeká. Černou výrobnu najít.

Host (Josef Novák): Jak, to už je naše tajemství.

Redaktor (Michal Fila): V případě, že by cigarety ze zadržených zásilek dealeři u nás prodali, vznikla by státu škoda na daních a clech zhruba deset milionů korun.

Povodňové domy v Klech na Mělnicku střeží soukromá agentura

Povodňové domy v Klech na Mělnicku střeží soukromá agentura. Čtyřicet nedávno dokončených budov totiž chce zapálit prozatím neznámý anonym. Starosta obce navíc ve své kanceláři našel v polovině května odposlech. Jak ale řekl Martin Kurt našemu spolupracovníkovi Ladislavu Pavlíkovi, případ oznámil policii až nyní.

Host (Martin Kurt): Kriminálka si to brala až teďka dýl, protože já jsem to oznámil až dýl. Až po těch výhružnejch esemeskách, na můj mobil, že postupně začnou hořet nové baráky, tady ta nová zástavba.

Důvody si ale starosta Kel na Mělnicku nedokáže vysvětlit. Podle jeho slov neví o žádných problémech, které by mohly za výhružkami stát. Denně tak musí obec zaplatit pět tisíc korun ze svého rozpočtu za střežení povodňových budov. Mělnická policie už poslala odposlech k expertíze a provádí podle mluvčí Niny Kopecké i další šetření.

Host (Nina Kopecká): Policie provádí šetření. V případě, že by to bylo někomu dokázáno, tak by mohl být odsouzen až na jeden rok odnětí svobody.

Ústecké teplárně hrozí za ekologickou havárii pokuta

Ústecké teplárně hrozí za ekologickou havárii pokuta. Dnes ráno uniklo z podniku vápenné mléko, které zamořilo řeku Bílinu. Podrobnosti zjišťovala Ivana Solničková.

Redaktor (Ivana Solničková): Podle mluvčího podniku uniklo do řeky minimální množství látky. Za pravděpodobnou příčinu úniku označil trhlinu v přívodovém potrubí do odsíření. Podle Tomáše Kavy z Českého rybářského svazu uhynulo větší množství ryb.

Host (Tomáš Kava): Celkem uhynulo asi dvanáct set kilo starších ryb. Jedná se o druhy - skupina bílých ryb - cejn velký, plotice, a významnější druhy jako tloušť, bolen, parma, štika, candát. Mimoto uhynulo velké množství ryb jednoletých nebo mladších ročníků. Škoda finanční byla vyčíslena asi na padesát pět tisíc korun.

Redaktor (Ivana Solničková): Podle Petra Nevolého z ústecké inspekce životního prostředí hrozí ústecké teplárně navíc pokuta za ekologickou havárii.

Host (Tomáš Kava): Jsou od těch deseti do deseti milionů je rozsah tý pokuty, ale to bude upřesněno při dalším šetření.

Přehled dalších zpráv

Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský možná doporučí prezidentovi Václavu Klausovi, aby zastavil stíhání bývalého komunistického prominenta Karla Hofmana. Rychetský ale nejdříve posoudí, zda případ podléhá prezidentské amnestii z roku 1993, která umožňuje zastavit stíhání mužů starších šedesáti let. Rozsudek má pražský Městský soud vynést v pondělí.

Piloti ČSA v případě krachu jednání o kolektivní smlouvě hrozí stávkou. Čtrnáctidenní lhůta pro vyjednávání končí v pondělí. Mluvčí ČSA Daniel Plovajko slibuje, že firma přepravu cestujících zajistí.

Svobodná Evropa-Rádio Svoboda se bude stěhovat z centra Prahy z budovy bývalého Federálního shromáždění. Možnosti, které se nabízejí, prověřují nyní američtí bezpečnostní experti.

Hnutí Hamas odmítlo dialog s Mahmudem Abasem

Palestinští islamisté z hnutí Hamas odmítli dialog s Abásovým kabinetem o příměří s Izraelci. Nelíbí se jim, že palestinský premiér slíbil židovskému státu nepřijatelné ústupky. Z Tel Avivu informuje spolupracovník Radiožurnálu Michal Kotyk.

Redaktor (Michal Kotyk): Vzájemný dialog je ukončen, prohlásil mluvčí a jeden z předáků radikálního hnutí Hamas. Organizace, která je zodpovědná za většinu pumových atentátů proti izraelskému civilnímu obyvatelstvu. A na vysvětlenou dodal, Mahmud Abas při setkání s Arielem Sharonem a George Bushem zaujal stanovisko, které je v rozporu s naším názorem a nenajde podporu ani u palestinského obyvatelstva. Jeden z členů autonomní vlády přesto prohlásil, že použití síly při řešení vnitropolitických problémů nepřichází v úvahu. Jinak se na to dívá jeruzalémská vláda. Při akci právě proti členům této radikální organizace byli dva muži zastřeleni a jeden zatčen.

Ukončení rozhovoru o zastavení násilí palestinská vláda odmítá. Premiér Mahmud Abas po ministru kultury vzkázal, že od hnutí oficiálně neslyšel ani slovo o neochotě dále jednat.

Rabování v největším iráckém jaderném zařízení

Do Bagdádu dorazil malý tým jaderných expertů, kteří mají zkoumat škody způsobené poválečným rabováním v největším iráckém jaderném zařízení. Jejich mise je velmi omezená a od začátku probíhá pod přísným dohledem Spojených států. Američané jsou podle zpravodaje Českého rozhlasu Miroslava Konvaliny obviňováni, že jaderné zařízení po obsazení Iráku dostatečně neohlídali a nepřímo tak umožnili jaderné zamoření.

Redaktor (Miroslav Konvalina): Členové minitýmu nejsou zbrojními inspektory, ale pracují pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii. Ta žádala o návrat do Iráku poté, co zdejší vědci upozornili na skutečnost, že spojenci nehlídaná elektrárna Tuvajta byla zloději vyrabována a u některých dětí se už projevuje nemoc z ozáření. Spojené státy se dlouho snažily zabránit inspektorům atomové agentury ve vstupu do poválečného Iráku. Tvrdili, že je situace nestabilní. Nakonec s příjezdem nezávislých expertů souhlasili. Pentagon ale nepřipustí kontrolu dalších míst a jasně říká, že nejde o pokračování mezinárodních zbrojních inspekcí.

Referendum o vstupu do EU v Polsku

Posledních dvanáct hodin zbývá Polákům do začátku hlasování o vstupu do Evropské unie. Historické referendum zabere našim sousedům celý víkend. Jak uvádí varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák, posledním, kdo se snažil spoluobčany přesvědčit k hlasování pro unii, byl prezident Alexandr Kwasniewski.

Redaktor (Pavel Novák): Polský prezident se v televizním projevu obrátil na občany s výzvou k účasti v referendu a k hlasování pro ano. Snažil se vysvětlit, že hlasování pro ne by znamenalo odsunutí Polska na okraj evropské hospodářské sféry a ustrnutí ve vakuu mezi východem a západem.

Host (Alexandr Kwasniewski): Když řekneme ano Evropě, vyslovíme tím také ano naší dobré budoucnosti. Napsáním křížku u slova ano zajistíme úspěch a štěstí sobě i budoucím pokolením.

Redaktor (Pavel Novák): Uvedl Alexandr Kwasniewski.

Papež Jan Pavel II. přijel do Chorvatska

Na svou stou zahraniční cestu přijel papež Jan Pavel II. do Chorvatska. Přivítaly ho tam desetitisíce lidí. Mezi nimi byl i redaktor Radiožurnálu František Lutonský.

Redaktor (František Lutonský): Papež Jan Pavel II. se tady pochybuje ve svém proskleném papamobilu, který se stal už nedílnou součástí jeho zahraničních cest. Ovšem při teplotách přes třicet stupňů, které tady panují, ho cestování velmi zmáhá. Dopoledne odsloužil Jan Pavel II. v Dubrovníku první mši, kterou přímo ve městě sledovalo šedesát tisíc lidí. Další skoro tři tisíce návštěvníků si koupili lístky a pozorovali bohoslužbu přímo z lodí z přístavu. Svatý otec, který zavítá do několika měst na pobřeží Jadranu, se tady těší velké úctě. Devadesát sedm procent Chorvatů se totiž hlásí ke katolíkům.

Padesát devět let od vylodění v Normandii Autor: Rubrika: Pořadi: 12

Moderátor (Pavel Prouza): Dnes je to přesně padesát devět let od vylodění v Normandii. Invaze byla pod krycím názvem Overlord zahájena šestého června 1944. Americké, britské a kanadské jednotky se přepravily přes průliv La Manche ve více než šesti tisících lodích a výsadkových člunech. Během prvního dne se tak podařilo vysadit na pobřeží Normandie přes sto padesát tisíc spojeneckých vojáků. V hluboké vodě ale byli vystaveni křížové palbě německých jednotek a více než deset tisíc jich padlo.

Tradiční letecká show v Hradci Králové je letos ohrožena

Tradiční letecká show v Hradci Králové je letos ohrožena. Spolupořádat ji totiž už nechce velitelství vzdušných sil a pořadatelé nejsou schopni bez pomoci armády zajistit na letišti v Hradci potřebné podmínky pro start vojenských letounů. Agentura, která festival organizuje, i hradecká radnice budou s Ministerstvem obrany ještě jednat. Podle primátora Hradce Králové Oldřicha Vlasáka stále ještě existuje šance akci uspořádat.

Host (Oldřich Vlasák): Poslední sdělení velitele vzdušných sil více méně naznačuje, že nemají prostředky pro to, aby byli schopni v takovém rozsahu zajistit spolupořádání Leteckého dne v Hradci Králové. Podle mého názoru to neznamená úplný konec, jsou tady možnosti, jak zajistit některé služby pomocí jiných dodavatelů. Já jsem osobně jednal s panem generálem Vachkem a účast armády jako takové možná je.

Podpora lidí bez domova

V národním památníku v Praze na Vítkově je v plném proudu benefiční koncert na podporu lidí bez domova. Ten nový by měli najít v Rožnově pod Radhoštěm. Více redaktor Jan Mišurec.

Redaktor (Jan Mišurec): V důsledku řady příčin dochází v mnoha městech ke znepokojivému nárůstu počtu lidí, kteří nemohou či nejsou schopni si zajistit odpovídající bydlení, říká vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab.

Host (Jan Jařab): Se nad nimi vznáší jakýsi Damoklův meč. Vystěhování někam za město do nějakých holobytů, často do lokalit, ze kterých budou mít ještě daleko obtížnější přístup k potenciálnímu zaměstnávání.

Redaktor (Jan Mišurec): V Rožnově pod Radhoštěm několik desítek lidí skončilo zcela na ulici a nebo u svých příbuzných. Těmto lidem se snaží pomáhat především sociální terénní pracovníci, říká předseda občanského sdružení Vatra Michal Kročil.

Host (Michal Kročil): Vím o případech, kdy starší pán přespává v nějakém srubu v lese a o jiném, který v zimě přespává v teplovodních šachtách někde po Rožnově.

Redaktor (Jan Mišurec): Střecha nad hlavou je název projektu, který by měl těmto lidem zajistit vybudování nového bydlení a to v rámci jakési vesničky soužití v hodnotě několika milionů korun.

Pozor na správné opatrování zvířat v horkých dnech

Dostatek vody a místa ve stínu, to jsou základní podmínky, které potřebují v těchto parných dnech i zvířata. Jejich majitelé na to však často zapomínají. Jak dodává pardubický veterinář Pavel Němeček, ročně zaznamenají případy psů a koček, kteří uhynuli kvůli přehřátí.

Host (Pavel Němeček): První případ přehřátí už jsme tady měli v těch prvních dubnových dnech teplejch. Je to nebezpečný, stačí někdy opravdu krátká doba, třeba takovejch dvacet minut v autě, i v kterým jsou pootevřený okýnka, tak pokud zůstane někde u nějakého hypermarketu pejsek, tak může dojít teda opravdu k smrtelný komplikaci a k přehřátí. To samý platí teda samozřejmě, když pejsek je někde na vodítku uvázanej, kde nemá možnost se schovat do stínu. Opravdu nejhorší bývávaj takový ty chvilky, když někdo zajede si nakoupit. Každýho teda varuju, že i ta půlhodinka může bejt kritická.