Ozvěny dne 4. listopadu 2007

BIS by měla prověřit úniky informací z vyšetřování důležitých kauz

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká chce požádat premiéra Mirka Topolánka, aby pověřil Bezpečnostní informační službu prošetřením úniku informací z vyšetřování různých kauz. Podle ní jsou zneužívány k mocenskému boji. Poukázala přitom na případ údajné korupční aféry místopředsedy vlády a šéfa KDUČSL Jiřího Čunka. České televizi to dnes Vesecká řekla s tím, že masový únik informací je útokem na důvěryhodnost orgánů činných v trestním řízení.

Renáta VESECKÁ, nejvyšší státní zástupkyně:
V kauze Čunek se jedná skutečně o politický boj a zneužívání státního zastupitelství k tomuto mocenskému boji. Policie a státní zastupitelství, tyto orgány musí do budoucna shromažďovat důkazy, musí vyšetřovat, musí potom důkazy vyhodnotit a rozhodnout. Rozhodnutí pak musí být naprosto transparentní. Já naprosto odmítám to, aby tyto orgány byly využívány k těžení informací, se kterými informacemi potom je nadále pracováno právě v rámci mocenského boje.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Premiér Mirek Topolánek v první reakci řekl, že nehodlá zasahovat do práce ani Vesecké, ani policejního prezidenta. Později ale uvedl, že návrh nejvyšší státní zástupkyně předloží už tuto středu vládě k projednání.

Petr Nečas označil kandidaturu Jana Švejnara na post prezidenta za konflikt zájmů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Místopředseda ODS Petr Nečas označil kandidaturu Jana Švejnara na post prezidenta za konflikt zájmů, jaký Česko, v Česku ještě nebyl. Švejnar je totiž od roku 2003 předsedou dozorčí rady Československé obchodní banky, se kterou vede náš stát arbitrážní spory téměř o třicet miliard korun. Situaci sleduje reportérka Marcela Krejsová.

Marcela KREJSOVÁ, redaktorka:
Místopředseda ODS Petr Nečas dokonce označil Jana Švejnara za prezidentského kandidáta Československé obchodní banky. Za jeho jmenováním jako možného kandidáta na prezidenta republiky proto vidí finanční důvody.

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/:
Tady možná jde o úplně jiné zájmy než o zájmy politiky, že je tady opravdu finanční skupina, která měla exkluzivní vztahy s minulou vládou, a momentálně je v arbitrážních sporech a možná se to rozhodla řešit tímto způsobem.

Marcela KREJSOVÁ, redaktorka:
Sociální demokraté, kteří vyjádřili svou podporu Janu Švejnarovi v pátek, za tímto tvrzením Petra Nečase vidí jen nejistotu a také nemožnost Jana Švejnara z čehokoliv jiného obvinit. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek v tom, že je Jan Švejnar předsedou dozorčí rady Československé obchodní banky, střet zájmů nevidí.

Michal HAŠEK, předseda poslaneckého klubu strany /ČSSD/:
Pokud ODS nemá jiný argument a zjevně nemá, protože by zaútočili na osobu Jana Švejnara, na jeho erudici a podobně, a pan Nečas vytváří umělé konstrukce o jakémsi střetu zájmů, který má souviset se členstvím Jana Švejnara jako renomovaného ekonoma v dozorčí radě nějaké privátní bankovní společnosti, tak je to, bohužel, z našeho pohledu pouze úsměvné.

Marcela KREJSOVÁ, redaktorka:
Ani pro Stranu zelených to podle předsedkyně poslaneckého klubu Kateřiny Jacques není problém.

Kateřina JACQUES, předsedkyně poslaneckého klubu Strany zelených:
Myslím si, že by to byl srozumitelný a jasný krok a je pochopitelně na Janu Švejnarovi, aby tuto situaci vysvětlil a aby objasnil, jakým způsobem by dál postupoval, ale já si myslím, že to tak zásadní argument proti jeho kandidatuře není.

Marcela KREJSOVÁ, redaktorka:
Řekla Kateřina Jacques České televizi. Komunisti o Janu Švejnarovi jako o možném prezidentském kandidátovi také uvažují, ale zmíněné předsednictví v dozorčí radě Československé obchodní banky jako problém vnímají. Bude to jedna z klíčových otázek jejich úterního setkání.

Policisté v noci násilím ukončili rasistický koncert v Nových Hamrech

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Policisté v noci násilím ukončili rasistický koncert v Nových Hamrech na Karlovarsku. V místním hotelu se na něm sešlo asi sto dvacet příznivců skinheads. Důvody zásahu vysvětluje mluvčí policejní správy Západočeského kraje Ilona Týmlová.

Ilona TÝMLOVÁ, mluvčí policejní správy Západočeského kraje:
Skladba, kterou hrála jedna z přítomných kapel, obsahovala antisemitský text. Při provádění zákroku došlo ze strany skinheads k opakovaným útokům na zakročující policisty, jako například házení popelníků, sklenic, stolů, vytvoření barikády. Policisté proto přistoupili k použití donucovacích prostředků. Byly použity slzotvorné prostředky a zásahové výbušky.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Při potyčkách se lehce zranili dva policisté. Z opačného tábora potřebovalo ošetření pět lidí. Šest účastníků koncertu policie vyslechla a následně propustila. Případ vyšetřuje pro podezření ze spáchání trestného činu podněcování nenávisti vůči skupině osob a pro trestný čin útoku na veřejného činitele.

Situace v Pákistánu po vyhlášení výjimečného stavu zůstává napjatá

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Situace v Pákistánu po vyhlášení výjimečného stavu zůstává napjatá. Tamní policie zadržela část opozičních představitelů a několik soudců. Premiér Šaukat Azíz to potvrdil. Podle něj skončilo preventivně v celách až pět set lidí. Azíz dále uvedl, že pákistánská vláda je dál rozhodnuta uspořádat parlamentní volby v lednu příštího roku. Přesnější termín ale zatím neurčila.

Šaukat AZÍZ, pákistánský premiér:
Jsme odhodláni zajistit, aby se konaly parlamentní volby a aby v Pákistánu vzkvétal demokratický proces. Vzhledem k tomu, co se stalo, ale mohou být určité časové posuny, rozhodnutí ale zatím nepadlo.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Podrobně současnou situaci rozebereme v pořadu Týden ve světě, který začne hned po těchto Ozvěnách dne. Zasvěcený pohled přinese bývalý velvyslanec Česka v Pákistánu Petr Přibík.

Polští politici se připravují na zítřejší první zasedání nového parlamentu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Polští politici se připravují na zítřejší první zasedání nového parlamentu. Jak připomíná náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín, v Sejmu se oficiálně zformuje nová parlamentní většina, kterou utvoří poslanci za největší a nejmenší stranu v parlamentu, za Občanskou platformu a lidovce.

Martin DORAZÍN, redaktor:
Šéf lidovců Waldemar Pawlak upozornil, že koalice s Občanskou platformou nebude snadná. V některých programových bodech se strany rozcházejí, ale to ještě není důvod, proč by spolu nemohly vládnout. "Může to být koalice tvůrčího kompromisu, pokud se budeme navzájem respektovat, spolupracovat a povedeme moudrý dialog, a to nejen uvnitř koalice, ale i navenek. Po dvou letech zničující konfrontační politiky to nebude jednoduché. Je to pro nás velká výzva i závazek." Polští lidovci navazují na stranickou historii dlouhou více než sto let. V příštím Sejmu chtějí být silou, která bude tradiční i moderní zároveň. Připadnou jim resorty hospodářství, zemědělství a životního prostředí.

Úřady v Čadu propustily sedm ze sedmnácti Evropanů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Úřady v Čadu propustily sedm ze sedmnácti Evropanů zadržovaných v souvislosti s údajným únosem asi stovky dětí. Na svobodu se dostali tři francouzští novináři a čtyři španělské letušky. Všichni byli zatčeni v Čadu spolu se členy organizace Zoeina archa. Dál ale čelí obvinění z únosu nezletilých a z podvodu. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes překvapivě navštívil hlavní čadské město N´Djamenu. Naznačil, že bude usilovat o to, aby byli členové Zoeiny archy souzeni ve Francii. Pokračuje zpravodaj Českého rozhlasu Jan Šmíd.

Jan ŠMÍD, redaktor:
Návštěva Sarkozyho v Čadu byla nečekaná. Francouzský prezident se rozhodl jednat přímo na místě s prezidentem Idrissem Débym o osudu členů organizace Zoeina archa, jejichž činnost zřejmě byla v rozporu se zákony obou zemí, jak je stále patrnější. Podle smlouvy mezi Francií a Čadem mohou být obvinění souzeni nejen v Čadu, ale také ve Francii a cílem Sarkozyho cesty zřejmě bylo i zdůraznit tuto variantu. Sarkozy také rozhodně prohlásil, že tato aféra nebude mít žádný vliv na vyslání jednotek do Čadu. Sarkozyho prezidentské letadlo spolu s propuštěnými novináři a letuškami se nejprve zastaví v Madridu a poté zamíří do Paříže.

Nejhorší záplavy za posledních padesát let si v jižním Mexiku vyžádaly už osm obětí

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nejhorší záplavy za posledních padesát let si v jižním Mexiku vyžádaly už osm obětí. Povodně poškodily téměř polovinu domů ve státě Tabasco na pobřeží Mexického zálivu. Hladiny sice začaly pomalu klesat, ale záchranáři stále odvážejí obyvatele, kteří jsou odříznuti od světa. V postižených oblastech neteče pitná voda, nefunguje elektřina, ani zásobování potravinami a léky.

Izrael podepíše s Palestinci mírovou dohodu pouze se zárukou své vlastní bezpečnosti

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Izrael podepíše s Palestinci mírovou dohodu pouze se zárukou své vlastní bezpečnosti. Prohlásila to izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová po schůzce se svou americkou kolegyní Condoleezzou Riceovou. Podle Livniové je na prvním místě bezpečnost Izraele a potom teprve zřízení palestinského státu.

Český stát vybere na mýtném zřejmě až o miliardu korun víc, než se očekávalo

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Český stát vybere na mýtném zřejmě až o miliardu korun víc, než se očekávalo. Důvodem je nebývalý nárůst přepravy, který souvisí s růstem ekonomiky. Nasvědčují tomu čísla za říjen, kdy se poprvé za jediný měsíc vybralo přes půl miliardy korun. Původní rozpočet fondu dopravy počítal s příjmem ve výši čtyř celých šesti desetin miliardy korun. Této částky ale předepsané mýtné dosáhlo za deset měsíců.

Příběhy bezpráví, kolik jich napáchal totalitní režim v padesátých letech

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Příběhy bezpráví, kolik jich napáchal totalitní režim v padesátých letech. Připomíná je stejnojmenný projekt společnosti Člověk v tísni, se kterým se můžete seznámit na horním konci pražského Václavského náměstí. Pokračuje redaktorka Eva Hůlková.

Eva HŮLKOVÁ, redaktorka:
Přímo pod koněm je lágr, který připomíná, takovými byla tato země v padesátých letech poseta, desítky lágrů a tisíce zkažených, ponížených a zmarněných lidských životů. I to je součást naší historie nedávno minulé. V lágru uprostřed zkrásnělé Prahy tak můžete číst dopisy lidí odsouzených na smrt, vidět fotografie těch, kteří byli léta vězněni za názor, seznámit se s jejich vězeňskými spisy. Autor projektu Karel Strachota Radiožurnálu řekl:

Karel STRACHOTA, autor projektu Příběhy bezpráví:
Vždycky, když jsem odcházel z Národního archivu, tak jsem se ptal, ptal jsem se, kde se v těch lidech brala ta síla, síla vzdorovat, nepodlehnout, ptal jsem se, jak já sám bych obstál v jejich situaci, ptal jsem se, jestli něco takového padesát let poté ještě naší společnosti hrozí. Ptal jsem se, kde se brala v lidech ta obrovská bestialita za víceméně přihlížení tisíců dalších. Tak to jsou otázky, které napadaly mě, já jsem si téměř jistý tím, že budou napadat každého.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Výstava Příběhy bezpráví na Václavském náměstí v Praze potrvá do 11. listopadu.