Ozvěny dne 31. 8. 2001

Stávka pilotů ČSA nebude

Jako v každý jiný den odlétala nakonec i dnes letadla z ruzyňského letiště. Piloti vyhrožovali ode dneška neomezenou stávkou. Nakonec se ale povedlo dojít po dlouhých hodinách vyjednávání s managementem firmy ke kompromisu. Za jakou cenu byla stávka odvrácena a co si piloti vybojovali, o tom informuje Pavla Kvapilová.

Byla to náročná bitva, ale nikdo nevyhrál, shodli se protagonisté ruzyňských vyjednávání. Dohoda je nakonec taková, že tarifní mzdy porostou méně než bylo slíbeno a ČSA uspoří tím, že přijmou do budoucna méně pilotů, než se předpokládalo. Nově se zavádí tak zvaná výkonová složka. Piloti budou placeni podle počtu nalétaných hodin, aby byli lépe motivováni. Celkově si podle prezidenta společnosti Miroslava Kůly letci polepšili asi o 30 %.

Miroslav Kůla, prezident společnosti: Současná je 61600. Nemám ta úplně přesná čísla, ale bude to přes 70 tisíc zcela určitě.

Výkonný sekretář CZ Alpa Dušan Horák výsledek maratónu rozhovorů velmi oceňuje. O vítězství ale mluvit nechce.

Dušan Horák, výkonný sekretář CZ Alpa: Jsme opravdu spokojeni. Do 31. března 2003 nebudeme na těchto absolutních částkách, nebo chcete-li, na těchto procentech nic měnit.

Druhý pilot Martin Šťastný si hlavně oddechl, že dny plné stresu už mají letci za sebou.

Martin Šťastný, druhý pilot: Já myslím, že každej bude mít z toho dobrej pocit. A každá koruna, dobrá koruna.

Jedenáct tisíc cestujících tak nakonec mohlo odletět tam, kam plánovali. Domácí pasažéři byli většinou na možnou stávku připraveni. Ti zahraniční neměli ovšem o ničem vůbec ponětí. Jako dva obchodníci z Milána.

Obchodník: Měli jsme štěstí. O ničem jsme nevěděli. Na druhou stranu u nás se stávkuje každou chvilku, takže jsme na to zvyklí. Jde se domů a vymyslí se jiná varianta.

Ani zaměstnanci pracující na letišti si s tím moc hlavu nelámali. Paní u novinového stánku ale byla ráda, že nakonec letadla létala jako obvykle.

Prodavačka: No, strach jsem měla. Protože já vím, když neletí nějaký letadlo, tak to je katastrofa. Strašně moc lidí nervózních, protivných. Odnášíme si to my.

Pak máte i vy špatnou náladu?

Prodavačka: Ne, já ne. Já jsem takovej optimista.

Optimisty můžete být i vy všichni, kdo cestujete s ČSA. I když vyšší mzdové náklady přijdou společnost na 100 milionů korun ročně, na cenách letenek se kvůli tomu nic měnit nebude.

Blokáda silnice v Dobré na Frýdeckomístecku

Hlavní silnice v obci Dobrá na Frýdeckomístecku je už průjezdná. Hodinová blokáda, kterou chtěli tamní občané upozornit Ministerstvo dopravy na svou tíživou situaci, skončila. Obcí denně projíždějí desítky kamionů. Silnici tam proto říkají "cesta smrti". Vše by měla vyřešit nová rychlostní komunikace R48. Začátek její výstavby se ale neustále oddaluje. Protest v Dobré sledovala Andrea Čánová, Český rozhlas Ostrava.

Uprostřed obce se shromáždilo asi 300 lidí. Někteří měli transparenty s nápisy například "Praho, probuď se, nechceme sliby".

Obyvatel Dobré: Já chodím přes silnici jenom pro svačinu. A když čtvrt hodiny čekám, než přejdu, koupím svačinu za pět minut a další čtvrt hodiny čekám, než přejdu, mám po svačině a můžu pracovat dál. Pozdravujte v Praze.

Obyvatelka Dobré: Hrozné je to. Ohledně toho, že tady je třeba škola. Je to tady katastrofa.

Obyvatelka Dobré: Člověk má strach, jestli dojdou děti třeba, když někde jdou samy. I na tom přechodu kolikrát jsem viděla, že tady jelo auto na červenou, protože si ani nevšimli, že je tady červená.

Podle zdejších občanů je blokáda jedinou šancí, jak probudit Ministerstvo dopravy z nečinnosti. Ministerstvo dopravy však říká, že rychlostní komunikaci R48 zpomaluje EU, která se na stavbě významně finančně podílí.

Blokáda veřejných komunikací v Praze

Blokádu veřejných komunikací v Praze, kterou chystá na příští středu Asociace autoškol a Sdružení drobných dovozců aut, bude sledovat policie. Podle pražské policejní mluvčí Evy Brožové bude kvůli blokádě nasazen zvýšený počet policistů. A to hlavně v okrajových částech města. Policisté budou vše dokumentovat a přestupky řešit buď přímo na místě pokutami, nebo později ve správním řízení. Ve středu dopoledne by měla auta účastníků vjet v kolonách po všech příjezdových cestách do Prahy a komunikace zablokovat. Organizátoři protestu tak chtějí demonstrovat svojí nespokojenost s naplňováním závěrů pondělní schůzky s premiérem Milošem Zemanem.

Výplaty náhrad za pojištěné vklady

Zajišťovací fond družstevních záložen zahájil výplaty náhrad za pojištěné vklady klientům Živnostenské družstevní záložny a družstevní záložny Třebovická kampelička. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami Oldřich Zajíc.

Oldřich Zajíc, Úřad pro dohled nad družstevními záložnami: Náhrada jim bude vyplácena způsobem, že obdrží poštou v následujících dnech šekovou poukázku, která bude vypořádána na kterémkoli pracovišti České pošty. Tyto výplaty budou probíhat v několika vlnách po dobu přibližně jednoho měsíce. U družstevníků, kteří mají řádně vyplněné, zdokumentované a nezpochybnitelné přihlášky.

Podle Oldřicha Zajíce bylo na výplaty určeno 6 miliard korun získaných vydáním státních dluhopisů. Se dvěma novými záložnami je nyní ve fondu 22 kampeliček. Do dnešního dne fond vyplatil 31 tisícům žadatelů přes 2 miliardy korun. Klienti zbylých záložen budou odškodněni do konce roku.

Propuštění obviněných z krachu družstevní záložny

Dva obvinění z krachu První družstevní záložny Ostrava budou propuštěni z vazby. Podle vrchního státního zastupitelství už nehrozí riziko, že by ovlivňovali svědky. Ve vazbě zůstává jen bývalý generální ředitel největší kampeličky v zemi Miroslav Kalinský. Také jemu končí vazební lhůta. V jeho případě ale státní zástupce navrhl prodloužení vazby.

Chybí učitelé němčiny a angličtiny

Základním školám stále schází asi 6 tisíc kvalifikovaných učitelů němčiny a angličtiny. Z vysokých škol přitom vychází dostatek absolventů. Problém Radiožurnálu popsala Jaroslava Delišová z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Jaroslava Delišová, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Bohužel tito studenti nenastupují do škol. A když nastoupí, tak velice rychle odcházejí. A problém je odměňování nebo plat učitelů.

Britské kontroly na ruzyňském letišti

Představitelé Českého helsinského výboru nepovažují za smysluplné sledovat pohovory britských imigračních úředníků na pražském letišti jen z odbavovací haly. Mají zájem monitorovat také pohovory přímo v kabinách, na což ale potřebují souhlas britské strany. Na začátku příštího týdne se proto chtějí s Brity domluvit na přesném termínu, od kdy budou moci toto monitorování provádět. Aktivisté výboru považují za efektivnější nyní pomáhat odmítnutým žadatelům, kteří se na ně obracejí, než nečinně postávat na letišti. S kontrolami Český helsinský výbor nesouhlasí. Považuje je za diskriminační a trvá na jejich zrušení. Britové ale svůj postup i nadále obhajují. Také dnes byl několika cestujícím zamítnut odlet do Británie.

Situace v Makedonii

Stovky Makedonců zablokovaly vchod do budovy makedonského Parlamentu. Ten má dnes začít projednávat ústavní reformy, které mají rozšířit práva albánské menšiny. Budovu chrání desítky příslušníků speciální policejní jednotky v přilbách a v neprůstřelných vestách. Vrchní velitel operace NATO, generál Gunnar Lange oznámil, že vojáci aliance už albánským povstalcům odebrali přes 1400 kusů zbraní. To je více než třetina z celkového počtu 3300 stanoveného v mírové dohodě ze 13. srpna. Podmínka pro zahájení diskuse poslanců makedonského Parlamentu o politických reformách tak byla splněna.

Uprchlíci na norské nákladní lodi

Východní Timor nabídl pomoc při řešení krize s uprchlíky z norské lodi Tampa. Austrálie požádala tamní pracoviště OSN, aby se skupiny více než 430 lidí ujalo. Nákladní loď Tampa stále kotví v australských vodách u Vánočního ostrova. Případ sleduje naše spolupracovnice Emira Holmeyová.

Zpravodajka norské televize na Vánočních ostrovech hlásí, že úřady sem posílají velké množství záchranných vest a plavidel. Podle ní je možné, že se Australané budou snažit vytlačit norskou loď do mezinárodních vod. Na základě žádosti OSN bude Norsko pravděpodobně ochotno přijmout některé uprchlíky z lodě Tampa. Nový Zéland se už dříve vyjádřil, že uprchlíky přijme pokud tak učiní i jiné země. Východní Timor chtěl dočasně poskytnout útočiště všem uprchlíkům. Podle norského ministra zahraničí je nereálné a nesmyslné, aby tak chudá země, jako je Východní Timor, řešila krizi kolem uprchlíků.

Slintavka a kulhavka ve Velké Británii

Britská vláda dnes znovu povolala do boje proti slintavce a kulhavce armádu. Nemoc propukla znovu ve velkém rozsahu na severu země. V posledních dnech byly nové případy onemocnění hlášeny ze tří farem v hrabství Northamberland. Tato nová ohniska nákazy zmařila podle odborníků naděje, že velká epidemie, která propukla v Británii v únoru, je už zažehnána.

Havárie slovenské delegace v Jugoslávii

Kolona aut se slovenskou vládní delegací havarovala dnes ráno nedaleko Bělehradu. Nehoda si vyžádala dva lidské životy. Vůz slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy vyvázl bez škrábnutí. Ministerský předseda ale zrušil další program návštěvy a se svými spolupracovníky se vrátil do vlasti. Další informace připojuje z Bělehradu zpravodajka Slovenského rozhlasu Nora Gubková.

Kolona sestávající z 8 vozidel směřovala do Nového Sadu a přilehlých obcí, kde žije početná slovenská komunita. Krátce po výjezdu z Bělehradu vozidla ze středu vládní kolony se dostaly do kolize s protijedoucím Mercedesem, který se pokusil předjet kamiony. Ve více než stokilometrové rychlosti začal narážet do vládních aut, přičemž se vymrštil do vzduchu a spadl na jedno z aut. Zahynul v něm pracovník slovenského Ministerstva hospodářství a jugoslávský řidič. Čtrnáct zraněných členů delegace převezli do nemocnice v Bělehradě. Dosud v ní zůstali už jen tři zaměstnanci vlády. Podle oficiálních informací není ani jeden v přímém ohrožení života, ale jejich transport zatím nepřichází v úvahu.

Schůzka Šimona Perese a Jásira Arafata

Sedmého září se mají v Itálii setkat šéf izraelské diplomacie Šimon Peres a vůdce palestinské autonomie Jásir Arafat. Tuto informaci přinesl izraelský rozhlas. Z Jeruzaléma se hlásí náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev.

Mělo by dojít ke dvěma schůzkám. Neoficiální by měla proběhnout na konferenci, které se má v Itálii Šimon Peres zúčastnit. Druhé oficiální setkání by se mělo uskutečnit v italské metropoli Římě. Oba státníci se mají pokusit nalézt cestu k úplnému zastavení palby a k obnovení jednání o řešení sporných bodů mezi Izraelem a palestinskou autonomií. Při zprostředkování jednání mezi Peresem a Arafatem hráli hlavní roli evropští politici. Německý ministr zahraničí Joschka Fischer, šéf italské diplomacie Renato Rugero a francouzský ministr zahraničí Hubert Védrine. Evropská diplomacie sehrála důležitou roli i při včerejším zastavení palby Palestinců na jeruzalémské předměstí Gilo a stažení izraelských jednotek z autonomního území obce Bajt Džalá.

Konference OSN proti rasizmu

V jihoafrickém Durbanu začala konference OSN proti rasizmu. Účastní se jí hlavy 14 států a delegáti z více než 150 zemí, mezi nimiž nechybí ani palestinský vůdce Jásir Arafat či kubánský prezident Fidel Castro. V delegaci ČR, kterou vede ministr zahraničí Jan Kavan, jsou i zástupci Romů. Ti chtějí informovat účastníky o britských kontrolách na ruzyňském letišti v Praze. Předseda Romské unie Emil Ščuka přikládá jihoafrické konferenci velký význam.

Emil Ščuka, předseda Romské unie: Světovou konferenci v Durbanu považuji za důležitou především v tom, že lidé, kteří se zabývají lidskými právy na celém světě, státníci, ministři, představitelé důležitých mezinárodních organizací, budou mít možnost se setkat, vyměnit si názory, informovat se o současném dění a připravit platformu vývoje v mezinárodním pojetí smluvním a ochranném pro příští desetiletí.

Znečištění životního prostředí na Zemi

Znečištění životního prostředí na Zemi je patrné i při pohledu z vesmírného prostoru. Uvedl to v rozhovoru z vesmíru pro BBC velitel mezinárodní vesmírné stanice, americký astronaut Frank Calbertson. Poukázal na to, že se poprvé zúčastnil letu do kosmu v roce 1990 a že jen za toto krátké období jednoho desetiletí se pohled na Zemi z vesmírného prostoru výrazně zhoršil. Calbertson vyjádřil znepokojení nad výsledky svých pozorování. Dřívější jasný obraz modré planety na mnoha místech zamlžují pásy kouře a prachu. Jsou vidět změny v kvalitě vody vytékající do moří z některých řek. A leckde jsou patrné plochy vypálených lesů.

Situace na pražské burze

Pražská burza si zopakovala tradiční páteční pokles. Kromě Unipetrolu ztrácely všechny akciové tituly. Obchodů proběhlo celkem za 376 milionů korun. Plná třetina připadla na cenné papíry České spořitelny. Přesto ani ona neunikla více než 1 % poklesu. Podle analytika ABN Amro Karla Štefulíka některé tituly dopadly hůře a přitom ne vlastní vinou.

Karel Štefulík, analytik ABN Amro: Největší pokles zaznamenal potom Český Telecom zhruba minus 2,55 %. V této situaci však nelze hledat nějakou příčinu Telecomu samotného, ale spíše u evropských konkurentů. Třeba například dnes poklesly akcie společnosti KPN o víc jak 15 % poté, co vyšla zpráva o neúspěšném pokusu o sloučení s belgickým konkurentem Belgacomem. Pokles se potom odráží v menší míře i v ČR.

Kurzy světových měn ke koruně se v podstatě nemění. Euro je za téměř 34 koruny a 30 haléřů. Dolar je za 37,60. A ještě poslední údaj. Jedno euro je za 92 amerických centů.

Stávka pilotů ČSA byla odvrácena

Vedení ČSA, jak už jsme informovali, se dohodlo s piloty o 30 % zvýšení mezd a odvrátilo tak hrozbu stávky. Na to, zda je zvýšení platů dostatečné a zda tedy nehrozí během krátké doby další protestní akce pilotů, se teď redaktora týdeníku Ekonom Martina Kunšteka bude ptát Aleš Heřmánek.

Pane Kunšteku, dobrý večer.

Martin Kunštek, redaktor týdeníku Ekonom: Dobrý večer.

Vedení ČSA označilo dohodu za kompromis. Je to skutečně kompromisem?

Martin Kunštek, redaktor týdeníku Ekonom: No, kompromis je to samozřejmě, protože se dohodly obě strany. Nicméně domníváme se, že více v tomto případě ustoupili piloti, protože jejich nárůst byl asi o polovinu toho, co požadovali. Ale je to vykoupeno tím, že jim nebudou růst tarify tak, jako požadovali a jak bylo původně dojednáno v kolektivní smlouvě. Na druhou stranu dostali za to určitou kompenzaci ve formě výkonových příplatků. Ale domnívám se, že nedostali úplně to, co požadovali a že ta jednání byla ze strany managementu asi velmi tvrdá.

Mě právě překvapilo to, že piloti dosud dostávali pouze fixní plat, nebyli hodnoceni podle výkonu. Je to obvyklé v ostatních leteckých společnostech a čí je to vlastně vina?

Martin Kunštek, redaktor týdeníku Ekonom: Je to velmi neobvyklé. Všude ve světě platí, že je rozlišeno, kolik pilot nalétá hodin. A samozřejmě jaké typy letů dělá. Je rozdíl, když letíte z Prahy do Amsterodamu, kde nemáte časový posun. A je něco jiného, když letíte osmihodinový let třeba do Washingtonu, kde máte samozřejmě 8 hodin časový posun. To se vám samozřejmě na organizmu velmi těžce podepisuje. To může potvrdit každý, kdo někdy letěl přes oceán. Je to samozřejmě nezvyklé. Všude ve světě toto bývá zohledněno. A že to u nás nebylo, to lze připsat specifikům, která jsou tady v Čechách.

Jedním z těch specifik je také to, že naši piloti, i když jim teď vedení ČSA přidalo, tak berou téměř nejméně. Není možné tedy, aby přecházeli k jiným leteckým společnostem, aby neutíkali z ČSA?

Martin Kunštek, redaktor týdeníku Ekonom: Já se teda toho dost obávám, protože oni v tuto chvíli vyjednali i s těmi příplatky, které budou mít s těmi výkonovými, budou mít průměr asi 70 tisíc korun. Do této chvíle měli asi 61 tisíc. Ono se to zdá pro běžného občana jako velký plat, ale musíme si uvědomit, že všichni jsou to vysoce kvalifikovaní pracovníci. Je to vysoce náročná práce jak fyzicky, tak duševně. To znamená, to nejsou nijak přemrštěné peníze. Když vezmeme v úvahu, že ředitelé bank, kteří zdaleka nenesou takovou zodpovědnost za životy, berou i pětinásobky této částky. Třeba Poláci mají průměrně 200 tisíc korun, když to přepočítáme. Obávám se toho, že skutečně po vstupu do EU, kdy bude volný pohyb osob, dojde k tomu, že naši piloti budou odcházet a to samozřejmě ČSA bude asi mrzet.

Ještě poslední otázka. Tímto opatřením se zdvihnou náklady ČSA přibližně o 100 milionů korun. Jak to může ovlivnit ceny letenek? Vedení ČSA tvrdí, že ne. A jak to ovlivní také připravovanou privatizaci ČSA?

Martin Kunštek, redaktor týdeníku Ekonom: Cena letenek je samozřejmě nasmlouvána mezinárodně. To znamená, bezprostředně se v situaci neprojeví. V dlouhodobém horizontu samozřejmě cena bude odvislá zejména od cen ropy a od toho, jaký provozuje ČSA letecký part. To znamená, do té ceny letenek ty náklady personální až zase takovou roli nehrají. Pokud se týče privatizace, tak tam to nebude hrát roli v podstatě žádnou, protože v ČSA loni měli třeba obrat 17 miliard korun. To znamená, jestliže ty náklady budou vyšší o 100 milionů, tak to je naprosto marginální. Čili v privatizaci budou hrát rozhodující roli, jak mají nasmlouvány lety, kam mají nasmlouvány lety, jakou mají obložnost sedadel, kterou ČSA mají vysokou, téměř 70 %. Je s tím nejvyšší ve světě. Má poměrně nový letový park. To znamená, na té privatizaci se to v podstatě podepsat nemůže, tak hodnota ČSA bude velmi vysoká.

Pane Kunšteku, díky a na slyšenou.

Martin Kunštek, redaktor týdeníku Ekonom: Přeji vám pěkný večer. Na shledanou.