Ozvěny dne 30. 11. 2001

Výbuch na dole Schöller v Libušíně

Tři lidé zemřeli při výbuchu na dole Schöller v Libušíně na Kladensku. Další člověk je v kritickém stavu na popáleninovém oddělení vinohradské nemocnice. Pravděpodobnou příčinou tragické události bylo vznícení většího množství metanu. Jak ale řekl našemu spolupracovníkovi Ladislavu Pavlíkovi předseda Obvodního báňského úřadu Vojtěch Rašplička, přesné okolnosti budou jasnější až po sfárání do místa výbuchu.

Vojtěch Rašplička, Obvodní báňský úřad: Já předpokládám, že to místo bude ohledáno tou vyšetřovací komisí buď v dnešních večerních hodinách, nebo v zítřejších ranních hodinách. A předpokládám, že takové jaksi objektivní podklady pro to, abychom mohli vynášet soudy, budeme mít tak ke konci příštího týdne.

Nadlimitní množství metanu přitom mají ohlásit bezpečnostní čidla. Jejich počet je ovšem proti jiným dolům v Česku údajně kvůli malému výskytu plynu menší. Mluvčí Českomoravských dolů Radek Chalupa přesto nehovoří o podcenění situace.

Radek Chalupa, mluvčí Českomoravských dolů: I když tady k tomu nikdy nedošlo, tak jsou bezpečnostní opatření, která jsou velice přísně hlídána právě báňským úřadem a jejich nedodržování je sankcionováno. Takže každá vlastně firma, která se zabývá vlastně těžbou v podzemí, tak má zájem na tom, aby všechno dodržovala.

O dodržení bezpečnostních pravidel a příčinách neštěstí diskutují i horníci v libušínském dole Schöller. O obavách ale příliš hovořit nechtějí.

Horník: Člověk fárat bude přesto, že je to hrozný, ale nic jinýho nemůžeme dělat. Už to děláme léta. Ale řekl bych, že i pár lidí odejde.

Spor Prahy a Vídně o Temelín skončil dohodou

Spor Prahy a Vídně o Temelín skončil dohodou. Premiér Miloš Zeman a rakouský kancléř Wolfgang Schüssel uzavřeli proces započatý v Melku. Rakousko tak přestalo blokovat kapitolu energetika při vyjednávání našeho vstupu do EU. Naše závazky shrnuje Lenka Šumová.

Česká republika splní sedm technických požadavků, o kterých se mluvilo už před podpisem dohody. Upřesnění časového harmonogramu mají ministři Kavan a Molterer domluvit do 10. prosince. Jak dodává šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, jde o postup v následujících 4 letech.

Dana Drábová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost: Ty termíny, které tam teď jsou pro těch sedm bodů, které se týkají jaderné bezpečnosti, nebo zlepšování jaderné bezpečnosti, jsou, já bych řekla, od poloviny příštího roku až někde do roku 2005.

Do půl roku by se také mělo rozhodnout o stavbě bezpečnostní zdi mezi energetickými potrubími. Toto opatření vyžadují německé bezpečnostní normy. V Temelíně se kvůli tomu budou ale nejprve dělat další testy.

Dana Drábová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost: A celá společnost ČEZ by mohla přistoupit k postavení té zdi, řekněme, dobrovolně. Ale to je věc, do které mi nemluvíme. Pokud ale mluvíme o zlepšování jaderné bezpečnosti, tak musí být napřed na stole ty analýzy. A na základě toho může náš úřad předepsat, že ta zeď tam musí být.

Jaderná elektrárna Temelín musí vyhovět také dalším 21 ekologickým požadavkům. Ty Radiožurnálu přiblížil Jiří Hanzlíček z Ministerstva průmyslu a obchodu. Jiří Hanzlíček, Ministerstvo průmyslu a obchodu: Konkrétně jde o průběžné monitorování vypouštění nízkých koncentrací do ovzduší a do vod. Jedná se o radionuklidy. Sledování zdravotního stavu obyvatel v okolí elektrárny. Dále pak kontrolovat vliv dopadu elektrárny na určité složky včetně vyhodnocování družicových dat na stav lesních porostů.

Náklady na zajištění jaderné bezpečnosti podle nové rakousko-české smlouvy dosáhnou podle premiéra Miloše Zemana řádu sta milionů korun.

Česko-rakouská dohoda o Temelínu se nelíbí rakouské koaliční Straně svobodných. Jejich reakce se dnes očekávala s velkým napětím. Pokračuje vídeňská zpravodajka Českého rozhlasu Marie Woodhamsová.

Předsedkyně SPÖ, vicekancléřka Susanne Passerová považuje tuto smlouvu za krok správným směrem, ale nedostatečný. Podle svobodných není dohoda hotová a zůstalo ještě otevřeno hodně bodů. Vadí jim také, že se nejednalo o nulové variantě, tedy kompletním odstavení Temelína, která je součástí procesu z Melku. Energetická kapitola může být uzavřena, prohlásila Passerová, až budou objasněny všechny otázky. Nejde o to uzavřít ji co nejrychleji, ale co nejlépe, dodala. Šéf poslaneckého klubu Westen dále oznámil, že v každém případě uspořádají v lednu protitemelínskou podpisovou petici a že SPÖ bude nadále na straně obyvatelstva jako upřímný advokát proti atomové lobby, jakož i Temelínu.

Situace v Afghánistánu

V Bonnu pokračuje konference OSN o Afghánistánu. Představitelé čtyř afghánských politických frakcí připravují dohodu, která by mohla být podepsána už zítra nebo v neděli. Jak hlásí náš zpravodaj v Německu David Šťáhlavský, dnešní jednání pokračovalo bez ohledu na to, že jeden z vysokých vyjednavačů kvůli rozporům opustil Bonn.

Guvernér Hači Abdul Káhir byl druhým nejvyšším představitelem Severní aliance na konferenci. Tu opustil na protest proti malému zastoupení paštunů, převážně tadžické delegaci aliance. Podle mluvčího OSN tím však osud fóra není ohrožen. Džalil Šam z kyperské frakce afghánského exilu novinářům řekl, že se rýsuje i řešení dosud sporné otázky Kábulu a jeho bezpečnosti. Rozdíly jsou jen v detailech, prohlásil Šam. Už dříve Severní aliance, která přesídlila do Kábulu, souhlasila s vysláním mírových sborů do Afghánistánu. V Bonnu se konalo také setkání afghánských delegátů se zástupci berlínské vlády. Spolková republika je připravena uvolnit 97,5 milionu marek na humanitární pomoc. A dalších 160 milionů na obnovu země.

Šéf afghánského Severního spojenectví Barhanuddín Rabbání soudí, že na zajištění bezpečnosti v zemi bude stačit zhruba 200 zahraničních příslušníků mírových sil. Stovka Američanů, vojáků z desáté horské divize operuje nyní na severu země. Bez upřesnění místa jejich pobytu to potvrdil Pentagon. Osm zahraničních novinářů havarovalo v jednom z nejvyšších průsmyků Hindukúše Chavak. Při kolizi byl zpravodaj francouzské televize lehce zraněn. Přímo z místa se hlásí naše spolupracovnice Petra Procházková.

Průsmyk je jedinou možností, jak se dostat ze severoafghánské provincie Tachar do Kábulu. Včera zde ovšem začal padat sníh a vane silný vítr. V této oblasti neexistuje žádná technika, která by mohla cestu vyčistit. Klimatické podmínky jsou tak obtížné, že ani lidé na oslech nedokáží hory přejít. Místní obyvatelé v obci Kolaka, kde jsme se v přístřešku bez oken v desetistupňovém mrazu usídlili, mají velké problémy se zásobováním. Musejí chodit pěšky několik dnů do nížiny po zaminované cestě. Miny zde pokládala nejdříve sovětská vojska, poté mudžaheddíni a nakonec Taliban. Takže nikdo už netuší, kde jaká mina leží. Jídla s nastupující zimou dramaticky ubývá. Jediné čeho je dostatek, je maso. Protože kozy a ovce v horách dokáží přežít bez problémů na rozdíl od Evropanů.

Zemřel George Harrison

Na hudební Olymp odešel rockový kazatel George Harrison. Nejmladší člen legendární skupiny Beatles podlehl v boji s rakovinou a zemřel v Los Angeles ve Spojených státech ve věku 58 let. Jak připomíná Pavla Kvapilová, Harrison opustil tento svět stejně klidně, jako na něm žil.

Své nahrávky jsem psal vždy podle nálady. Hledisko kariéry v mé tvorbě rozhodně nehraje žádnou roli. Tak, takhle bral hudbu George Harrison. I přesto se jeho sláva doslova hvězd dotýkala. Podle Beatles astronomové dokonce pojmenovali čtyři asteroidy. Formace, kvůli které šílely davy fanoušků, dokázala prodat asi miliardu nahrávek. Víc než odvěcí rivalové Rolling Stones. George byl sice v pozadí tandemu Lennon, McCartney, ale na druhou stranou byl klíčovou osobou pro atmosféru ve skupině. První manažer Beatles říká, že možná to byl právě on, kdo je držel pohromadě. Navíc byl to George, kdo naučil Johna Lennona hrát na kytaru. Britům dnes chvíli trvalo, než začali zprávu vstřebávat. Pak ale ostrovy pokryl smutek. Liverpool stáhl vlajky na půl žerdi. V Abbey Roads se objevily květy. Premiér Tony Blair připomněl, že celá jeho generace s Beatles vyrůstala. Ve zprávách se místo přenosů z Kandaháru objevily zrnité černobílé záznamy z koncertů 60. let. Byl to skvělý kamarád, říká Paul McCartney, který stále doufal, že nějaký zázrak George zachrání. Harrison byl duchovní člověk. Měl blízko k Indii. Jak připomíná hudební publicista Jiří Černý, pomáhal lidem a byl průkopníkem charitativních koncertů.

Jiří Černý, hudební publicista: Vlastně to začal on v roce 1971 s tím, že udělal koncert pro Bangladéš, pro hladovějící lidi.

George často meditoval. Když od Beatles odešel, chtěl chránit sebe a svou rodinu před šílenci podobnými tomu, který zabil Johna Lennona. To se mu nepodařilo a byl v roce 1999 v noci přepaden. Definitivně ho ale nakonec zlomila nemoc. Bude to divné, když budou už jen dva Beatles, řekla dnes jedna dívka před londýnským studiem, kde Beatles natáčeli. Jejich písně ale přežívají dál.

Vysoký policejní důstojník byl odsouzen

Tři roky za mřížemi stráví vysoký policejní důstojník Jan Mareš. Pražský městský soud potvrdil v odvolacím řízení červencový rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7. Mareš je obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele a z korupce. Podle jeho obhájce Tomáše Sokola, rozhodnutí soudu spravedlivé není.

Tomáš Sokol, obhájce: Především počkáme na písemné odůvodnění tohoto rozhodnutí a pak zvážíme další postup. Ale je zřejmé, že s tím rozhodnutím spokojeni nejsme a budeme hledat další zákonné cesty, jak dosáhnout změny.

Uzbecký politik je ve vydávací vazbě

Uzbecký opoziční politik Muhammad Solich je ve vydávací vazbě. Rozhodl o tom Městský soud v Praze. Solicha zatkla tento týden policie na ruzyňském letišti. Do Česka přijel na pozvání Rádia Svobodná Evropa. Nyní chce požádat u nás o azyl. Pokračuje reportérka Radiožurnálu Helena Šulcová.

Odborníci se shodují v jednom. Pokud ČR Solicha do Uzbekistánu vydá, hrozí mu smrt.

Sonia Winter, mluvčí Rádia Svobodná Evropa: Vzhledem k hrubým porušením lidských práv v této zemi my si myslíme, že kdyby byl navrácen, že už by ho nikdy svět neuviděl.

Říká mluvčí Rádia Svobodná Evropa Sonia Winter. Podle Luboše Vlasáka z městského soudu bude nyní pražské státní zastupitelství zkoumat, jestli je Solichovo vydání do Uzbekistánu přípustné. Pokud zjistí, že ano, rozhodne o tom soud.

Luboš Vlasák: Samotné vydání do ciziny pak povoluje ministr spravedlnosti. A může ho povolit pouze tehdy, pokud krajský soud, v tomto případě městský soud nebo Nejvyšší soud rozhodl, že vydání přípustné je. Jinak to samozřejmě povolit nelze.

Solich uprchl z Uzbekistánu před diktátorským režimem prezidenta Islama Karimova. Dosud žil v Norsku, kde získal před dvěma lety politický azyl. Teď žádá o totéž ČR.

Sonia Winter, mluvčí Rádia Svobodná Evropa: Při slyšení u městského soudu pan Solich prohlásil, že požádá o politický azyl v ČR.

Tím by celá kauza dostala patrně zcela jiný rozměr. Podle dostupných informací by žádost o azyl mohla zabránit jeho vydání do Uzbekistánu. Solich tam byl loni odsouzen k 15,5 letům vězení, protože prý stojí za bombovým útokem v Taškentu, při kterém v roce 1999 zahynulo 16 lidí. Podle mluvčí Svobodné Evropy je ale Solich zastáncem lidských práv. Českou republiku vyzvalo také několik humanitárních organizací, aby žádost Uzbekistánu o Solichovo vydání odmítla.

Licence pro mobilní sítě třetí generace UMTS

Dva ze tří tuzemských operátorů se ucházejí o licence pro mobilní sítě třetí generace UMTS. Cena, kterou Český telekomunikační úřad stanovil na 3,5 miliardy korun, akceptovaly společnosti Eurotel a Radiomobil. Úřad tak původní požadavek snížil téměř o polovinu. Třetí operátor na tuzemském trhu Český mobil ani za těchto podmínek svůj zájem neprojevil. Více informací připojuje Michal Fila.

Pro Český mobil, který provozuje síť Oskar, je cena 3,5 miliardy korun stále vysoká. Aukce se proto nezúčastní. Obává se totiž, že by investice příliš zvýšila ceny pro zákazníky. Naopak účast Eurotelu v dražbě potvrdil mluvčí společnosti Jan Kučmář.

Jan Kučmář, mluvčí společnosti Eurotel: Naše společnost dnes podala žádost o licenci v druhém kole výběrového řízení o UMTS vyhlášeného Českým telekomunikačním úřadem. Důvodem je, že považujeme za hodnotu přístup k frekvenčnímu spektru. A také se domníváme, že tyto služby pravděpodobně budou mít dobrou budoucnost.

Vyvolávací cenu na získání licence UMTS respektuje také Radiomobil. Potvrdil to jeho mluvčí Jiří Hájek.

Jiří Hájek, mluvčí společnosti Radiomobil: Na základě strategického rozhodnutí jsme dnes podali žádost na udělení licence UMTS, včetně nabídkové ceny, která je v souladu s podmínkami aukce.

Český telekomunikační úřad nabídky vyhodnotí 7. prosince. Licence by měl udělit třem nejvyšším nabídkám o týden později.

Senát podpořil justiční novely

Senát podpořil justiční novely. Z balíku soudních zákonů vrátil sněmovně pouze normu o státních zastupitelstvích s doplněním důvodů pro odvolání nejvyššího státního zástupce. Jednání v pražském Valdštejnském paláci sledovala senátní zpravodajka Radiožurnálu Dana Jaklová.

Všichni zákonodárci se shodli na tom, že stav české justice není dobrý. Senátor ČSSD Pavel Rychetský ho charakterizoval slovy Shakespearova Merkucia.

Pavel Rychetský, senátor za ČSSD: Rána není ani hluboká jako studně, ani široká jako vrata, ale stačí.

Novelu o soudech a soudcích senátoři schválili i přesto, že jejich ústavně-právní výbor navrhoval zamítnutí. Předsedkyně výboru Dagmar Lastovecká z ODS tedy byla zklamaná.

Dagmar Lastovecká, senátorka za ODS: Hlasování musím říct, že bylo tentokrát apolitické a šlo napříč politickými stranami. Já jsem samozřejmě trošku zklamaná z toho, protože jsem pořád přesvědčena, že ten zákon není tím správným řešením.

Senátoři tak mimo jiné rozhodli o vytvoření justiční akademie. Ta bude soudce přezkušovat ze znalostí, které si budou muset celoživotně doplňovat. Protože předchůdce ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše Otakar Motejl s reformou soudnictví neuspěl, byl současný šéf justice s prací horní komory Parlamentu více než spokojený.

Jaroslav Bureš, ministr spravedlnosti: Je to důkaz toho, jaký smysl má věcná a dobře vedená diskuse na schůzi Senátu.

Senátoři ministru Burešovi totiž schválili i zákon, který umožní kárné řízení o provinění soudců a státních zástupců.

Zákon o zoologických zahradách zatím nebude

Zoologické zahrady se zatím svého zákona nedočkají. Poslanci totiž odmítli projednávat vládní návrh zákona, který upravuje jejich fungování a financování. Podobně se sněmovna zachovala i k návrhu zákona na ochranu zvířat proti týrání a vrátila jej vládě k dopracování. Zajímavou poslaneckou diskusi sledoval náš parlamentní zpravodaj Vladimír Hrubý.

Zákon o zoologických zahradách je zbytečný, tvrdí pravicoví poslanci. Jiří Drda z ODS má navíc k vládnímu návrhu zásadní výhrady. Například ve vztahu Ministerstva životního prostředí k obcím jako zřizovatelům zoologických zahrad.

Jiří Drda, poslanec za ODS: Pan ministr vyžaduje od toho, aby jim udělil licenci, 50 tisíc za každé správní rozhodnutí. To je prostě nesmysl.

Ministr Kužvart na to prohlásil, že poslanec Drda chce.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Ať se každý orangutan o sebe postará sám.

Vojtěch Filip z KSČM pravicovým odpůrcům zákona poradil.

Vojtěch Filip, poslanec za KSČM: Vyzvěme žirafy, paviány, aby si chytili konkrétního občana ČR, případně poslance, který je bude sponzorovat.

Podle Jiřího Drdy však zoologické zahrady i bez zákona fungují bez problémů.

Jiří Drda, poslanec za ODS: Dodnes to platí obce právě proto, že mají dobrý vztah ke zvířatům.

Komunista Karel Vymětal proto navrhl.

Karel Vymětal, poslanec za KSČM: Přerušit projednávání tohoto bodu, odebrat se do ZOO Praha, přiřadit každému poslanci zvíře, aby si zkusil problematiku zoologických zahrad.

Diskuse pohoršila místopředsedkyni sněmovny Petru Buzkovou, která nesouhlasila s hlasováním o Vymětalově kuriózním návrhu, protože potom.

Petra Buzková, poslankyně za ČSSD: Bude Poslanecká sněmovna opravdu asi pouze zoologickou zahradou a nikoli zákonodárným sborem.

Zákon o zoologických zahradách nakonec poslanci odmítli projednávat a vrátili jej vládě.

Situace na burze cenných papírů

S výjimkou akcií Unipetrolu nezaznamenala pražská burza žádný významnější pokles, ani nárůst ceny akcií. Obchodování bylo během dne ovlivněno zejména děním na burze ve Spojených státech. Podrobnější informace z dnešního obchodování shrnuje Petr Posker ze společnosti ABN Amro.

Petr Posker, ABN Amro: Dneska na české burze se vývoj řídil zhruba podle Evropy. To znamená, že byl tam na počátku nějaký růst. Postupně ale došlo k poklesu po oznámení čísel ve Spojených státech. Nejaktivnějšími tituly byly ČEZ a SPT Telecom. Celkově však nedošlo k žádným významným pohybům. V podstatě všechny se pohybovaly plus, minus jedno procento. A nebyl tam žádný významný zájem o nákup, ani prodej. Jedinou výjimkou snad byl Unipetrol, který o něco poklesl, ale tam to nebylo v nějakých významných objemech.

Česká měna odpoledne mírně oslabila na 33,16 za euro. Závěrečný kurz odpovídá 16,95 za marku. Posílení zaznamenala česká měna vůči dolaru. A to na kurz 37 korun a 3 haléře.

K věci: Uzbecký politik chce azyl v ČR

Jak už jste slyšeli, uzbecký opoziční politik Muhammad Solich je ve vydávací vazbě. Solicha zatkla tento týden policie na ruzyňském letišti. Do Česka přijel na pozvání Rádia Svobodná Evropa. Jak se může celý případ vyvíjet dál, o tom bude mluvit Pavla Kvapilová s politologem Bohumilem Doležalem.

Přejeme dobrý podvečer.

Bohumil Doležal, politolog: Dobrý den.

Podle toho, pane Doležale, co jsme zatím slyšeli, asi nikdo neví co si má vlastně myslet. Na jedné straně obrázek Solicha jako teroristy, nebo na druhé, jak tvrdí mluvčí Svobodné Evropy Sonia Winter, zachránce lidských práv.

Bohumil Doležal, politolog: No, já si o tom myslím tu věc, že je to hlavně případ pro odborníky pro tu oblast a potom případ pro právníky. Sám si k tomu troufám říct jenom to, že v téhle oblasti, ze které pan Solich pochází, je obtížnější rozlišování mezi teroristy a bojovníky za lidská práva, než u nás. A taky ta vzdálenost je menší. Nicméně na druhé straně ten režim Islama Karimova je krajně podezřelý. My s Uzbekistánem nemáme vůbec diplomatické styky. Já předpokládám, že Norsko, než panu Solichovi udělilo azyl, si ho pořádně prověřilo. A skoro bych řekl, že i Rádio Svobodná Evropa nějakým způsobem si předem zjistilo informace, než tohoto člověka, než ho vybídlo ke spolupráci. Čili já si nejsem jistý, zda náhodou Policie ČR se trošku neunáhlila.

Co by teď měla podle vás udělat ČR? Měla by ho vydat do Uzbekistánu? Tam se mluví o tom, že by mu hrozila i smrt možná.

Bohumil Doležal, politolog: Když někdo je v nějaké zemi odsouzený na 15 let a přitom mu hrozí smrt, tak ta země se tím sama sebou jaksi, abych tak řekl, diskvalifikuje. Ten člověk v žádném případě neměl být vydán. První co se mělo udělat, ale to měli udělat ještě předtím, než ho sebrali, si pořádně prověřit co je na tom o té hospodářské kriminalitě a o tom atentátu v Taškentu, co je na tom fakticky pravda. Protože víme, jak to v takových režimech chodí. Je velmi snadné si na člověka vymyslet, jak se pravilo v jednom pěkném gruzínském filmu, že chtěl vykopat tunel z Bombaje do Londýna a pak ho za to popravit.

Jistou variantou by asi bylo vydání Solicha do Norska, kde před dvěma lety získal politický azyl.

Bohumil Doležal, politolog: To samozřejmě je možné udělat, ale je to možné udělat jenom tenkrát, když bude shledán osobou problematickou. A to se napřed musí nějak naprosto jasně prokázat. To , že Uzbekistán ho chce zpátky, protože mu přičítá nějaký atentát, to pro nás není vůbec ještě směrodatný.

Podle těch dnešních informací chce také Solich požádat o azyl v ČR. Jak by právě to mohlo změnit celou situaci?

Bohumil Doležal, politolog: No, to by znamenalo jakési prostě pozdržení. A také by se ta věc samozřejmě musela prověřit. Pak by bylo divné, proč není spokojen s azylem v Norsku a chce azyl u nás. Já si myslím, že je to v zásadě záležitost dalšího pečlivého šetření. A dokud to šetření nedoběhne, tak ten člověk je prostě nevinný.

Politolog Bohumil Doležal pro Český rozhlas. Děkuji za rozhovor. Na slyšenou.

Bohumil Doležal, politolog: Na shledanou.