Ozvěny dne 30. 10. 2001

Zaměstnankyně nemocnice na Manhattanu se pravděpodobně nakazila antraxem

Zaměstnankyně nemocnice na newyorském Manhattanu je v kritickém stavu, pravděpodobně s plicním antraxem. Další dva případy onemocnění snětí slezinnou byly potvrzeny také v New Jersey. FBI varuje před dalšími teroristickými útoky. Podrobnosti od zpravodajky Českého rozhlasu ve Spojených státech Olgy Krupauerové.

61letá žena z Bronxu, která onemocněla minulý týden, byla hospitalizována o víkendu. Hygienici v New Yorku se snaží kontaktovat všechny pacienty, kteří nemocnici navštívili. Zatím není jasné, jak se mohla žena antraxem nakazit. Vyšetřovatelé mezitím potvrdili další dva případy onemocnění antraxem v New Jersey. Stopy antraxu se objevily i v budovách amerického ministerstva zahraničí, zdravotnictví, v budově Nejvyššího soudu Spojených států a v Hlasu Ameriky. FBI zveřejnila už druhé varování před nebezpečím dalšího teroristického útoku ve Spojených státech.

Nálety amerických letadel se v noci soustředily především na Kandahár

Nálety amerických letadel na cíle v Afghánistánu se v noci soustředily především na Kandahár na východě země. Podle zdrojů Talibanu bombardovali Američané také nedalekou provincii Paktia. Jeden talibanský bojovník prý přišel o život a další byl zraněn. V hlavním městě Kábulu vzdušné údery naopak přes noc ustaly. Akce spojeneckých sil dnes v Zemském shromáždění ve Walesu podpořil britský premiér Tony Blair. Z Londýna telefonuje spolupracovník Radiožurnálu Milan Kocourek.

Tony Blair v Cardifu prohlásil, že nyní existuje celý příval důkazů o úloze bin Ládina v teroristických útocích. Premiér ani v nejmenším nepochybuje o úspěchu vojenské akce proti teroristům a zdůraznil, že lidé by neměli zapomínat na to, jak k útokům v New Yorku došlo. "Tisíce lidí byly chladnokrevně zabity v masakru, který v dějinách nemá obdoby. Nezapomínejme na seznam zemí, které přišly o své syny a dcery, nezapomínejme, že to byli lidé věřící i lidé nevěřící, byli mezi nimi mnozí muslimové," řekl britský premiér. Kritika afghánské akce spojenců v médiích poněkud rozhořčila některé členy britské vlády a ministr zahraničí Jack Straw obvinil britská média z rozkolísanosti ve zpravodajství o válce v Afghánistánu.

Postavení afghánských uprchlíků na hranicích s Tádžikistánem se rapidně zhoršuje

Postavení afghánských uprchlíků na hranicích s Tádžikistánem se podle Dušanbe rapidně zhoršuje. Běženci začínají pociťovat nedostatek potravin a léků. Jak uvádí náš moskevský zpravodaj Petr Voldán, na problémy uprchlíků se odvolávají i poslanci ruské dumy, kteří požadují zastavení leteckých úderů Spojených států na cíle v Afghánistánu.

Návrh prohlášení dolní komory parlamentu, který vyzývá amerického prezidenta Bushe okamžitě zastavit bombardování v Afghánistánu a Vladimíra Putina, aby tomu byl nápomocen, předložila dumě skupina poslanců. Motivací je prý snaha odvrátit humanitární katastrofu, ke které se vzhledem k rostoucímu počtu uprchlíků v zemi schyluje. Poslanci levicově orientovaných stran připomínají, že kvůli leteckým akcím Američanů opustily domovy statisíce lidí a počet obyvatel Afghánistánu, kteří budou potřebovat humanitární pomoc, dosáhne brzy sedmi milionů. Jak prohlásil k tomuto tématu v Dušanbe náměstek ministra pro mimořádné situace Islom Usmanov, dostávají se do kritického stavu i tisíce uprchlíků na tádžicko-afghánské hranici. Hlavně ženy, děti a staří lidé nemají ani přes dodávky pomoci dost potravin a léků, když v horách napadl první sníh a poklesla teplota v severních oblastech Afghánistánu.

Mobilní operátoři nemají zájem o účast v tenderu na udílení licencí pro UMTS

Žádný z mobilních operátorů dnes nepodal Českému telekomunikačnímu úřadu novou nabídku na účast v prvním kole tenderu na udílení licencí pro sítě třetí generace UMTS. Vyplývá to ze sdělení Eurotelu, RadioMobilu a Českého Mobilu. Tyto sítě umožní trvalý vysokorychlostní přístup k Internetu včetně přenosu obrazu, hudby a videa. Telekomunikační úřad musí licence udělit do konce listopadu. Podrobnosti od Pavly Dluhoschové.

Mobilní operátoři považují cenu za licenci pro sítě třetí generace za příliš vysokou. Stanovisko RadioMobilu Českému rozhlasu tlumočil jeho mluvčí Jiří Hájek.

Jiří Hájek: Požadovaná cena 6,7 miliard je pro nás ekonomicky nereálná. Co se týká naší možné účasti v aukci, tak pokud by ta minimální cena byla opět 6,7 miliard, tak bychom neuvažovali o účasti v aukci. Ta cena, kterou my vidíme jako ekonomicky reálnou pro české telekomunikační prostředí, je někde okolo 1,5 miliardy.

Telekomunikační úřad zatím nerozhodl o tom, za jakých podmínek licence v aukci nabídne. Vyhlásí je počátkem listopadu. Údajně už registruje další čtyři zájemce. Jejich jména ale nezveřejnil. Podle neoficiálních informací se o aukci zajímají například Wodafone či Orange. S celkovým výnosem 20 miliard korun z prodeje licencí počítá vláda do státního rozpočtu. Jak by případný nižší výnos kompenzovala, na to jsme se zeptali ministra financí Jiřího Rusnoka.

Jiří Rusnok, ministr financí ČR: Pokud jde o ztrátu Konsolidační banky, tak tam máme asi 15 miliard nižší ztrátu, než ta rozpočtovaná, takže velkou část toho vykryjeme tou situací s Konsolidační bankou, ale ten zbytek bude problém, no, budeme muset hledat nějaké jiné zdroje anebo případně bude muset vláda rozhodnout o nějakém krácení výdajů, ale to je předčasné, to všechno uvidíme.

MMF snížil odhad růstu české ekonomiky v příštím roce

Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu české ekonomiky v příštím roce z původních 3,9 na 3,5 %. Po zveřejnění hodnotící zprávy to řekl šéf mise fondu v České republice Masahiko Takeda. Podle něj české hospodářství rostlo v prvním pololetí více, než očekávali.

Masahiko Takeda: Dochází ale ke zpomalení globální ekonomiky a události z 11. září ve Spojených státech k tomu výrazně přispěly, takže se domníváme, že se české hospodářství zpomalí. Domníváme se přesto, že letošní odhad růstu 3,3 % bude přibližně dodržen, ale v příštím roce, pokud se vzpamatuje ekonomika Evropské unie, lze očekávat mírný růst kolem 3,5 %.

Nehoda českého autobusu na německé dálnici si vyžádala jeden lidský život

Smrt řidiče a většinou lehká zranění dvaceti cestujících si vyžádala srážka českého autobusu s kamionem na dálnici v Německu. K nehodě došlo nedaleko Heilbronu při návratu klientů brněnské cestovní kanceláře Alinea z pětidenního výletu do Paříže. Jak řekla Ivanu Holasovi majitelka firmy Anna Bruzlová, o cestující je postaráno.

Anna Bruzlová: Z těch dvaceti už devatenáct se vrátilo k ostatním po ošetření, zatím zůstala hospitalizovaná jedna paní.

Bližší okolnosti nehody, při které autobus narazil do před ním jedoucího nákladního automobilu, německá policie zatím nesdělila. Ladislav Jarý, ředitel firmy Viktoria, která pro Alineu zajišťovala dopravu, je ale přesvědčen, že z jejich strany nedošlo k žádnému opomenutí.

Ladislav Jarý: Autobus je necelé dva roky starý, plní veškeré bezpečnostní předpisy, má všechny prohlídky, které jsou povinné, rovněž tak řidič.

Stejného názoru je i doktorka Bruzlová.

Anna Bruzlová: Měli odpočinek před poslední noční jízdou z Paříže, předpokládám, že vyjížděli mezi desátou, jedenáctou hodinou večer, takže měli osmihodinovou povinnou pauzu, vlastně ten návrat byl přes noc.

Náhradní autobus by měl všechny cestující přivézt do Brna zítra ráno.

Po nedělní nehodě vojenského vrtulníku zůstává v kritickém stavu jeho letuška

Po nedělní nehodě vojenského vrtulníku zůstává v kritickém stavu jeho letuška. Ta byla dnes z Budějovic převezena do vojenské nemocnice v Praze. Propuštěn by naopak měl být americký astronaut Eugene Cernan se svým asistentem. Mezi pacienty nemocnice zůstává i vyznamenaný vojenský policista Jaroslav Šelong. Podle něj při havárii pomáhali všichni podle svých možností. Řekl to Marku Janáčovi.

Když vrtulník narazil na zem, první, čeho si Šelong všímal, byli ostatní pasažéři.

Jaroslav Šelong: Někteří z nich prostě nejevili známky života, zřejmě byli v nějakém bezvědomí, rozbité hlavy tam byly, krev, střepy.

V kabině začal být okamžitě cítit letecký benzín, který vytékal z proražených nádrží.

Jaroslav Šelong: Tak mně proběhlo hlavou, že to může explodovat každou chvíli, prostě, že je nutné se dostat okamžitě ven.

Po neúspěšném pokusu otevřít běžný východ Šelong vytáhl služební zbraň a prostřelil okno, kterým z kabiny unikl ven.

Jaroslav Šelong: Takže jsem informoval našeho operačního důstojníka.

A pak se vrátil zpět a pomáhal ostatním, kteří už mezitím z vrtulníku vylezli. Dokonce i přes stále hrozící nebezpečí výbuchu vlezl opět dovnitř a vynášel těžce raněné piloty a letušku. Sám byl přitom také raněný, ale bolest prý necítil.

Jaroslav Šelong: Mám poraněné tři obratle na páteři, nesmím se pohybovat, musím pouze ležet a doba léčení je zhruba dva až tři měsíce.

Slova Jaroslava Šelonga potvrzuje plukovník Vlastimil Čadílek, který byl také ve vrtulníku.

Plukovník Vlastimil Čadílek: Opravdu, byl tam vůdčí osobností v tom kolektivu.

Čadílek tvrdí, že tím ale nechce snižovat ani zásluhy ostatních, kteří pomáhali. Stejného názoru je i bývalý kosmonaut Vladimír Remek, který si myslí, že vyznamenání za statečnost dostal Šelong oprávněně.

Vladimír Remek: Protože v té první chvíli, kdy záleželo na každé sekundě, projevil naprosto jednoznačnou vysokou profesionální kvalitu a rozhodnost ve fázi, kdy jako jinými prostředky by bylo velmi složité třeba to okno vyrazit.

Plukovník Vlastimil Čadílek: A tam už opravdu, jestli mluvíme hrdina - nehrdina, vrátit se do vrtulníku, který mohl bouchnout a mohl tam přijít o život, toto jako není žádné laciné gesto.

Zdravotní stav prezidenta Václava Havla se postupně zlepšuje

Prezident Václav Havel zatím zůstává v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích, ale jeho zdravotní stav se postupně zlepšuje. Radiožurnálu to potvrdil vedoucí tiskového oddělení kanceláře prezidenta Martin Krafl.

Martin Krafl: Po další úpravě antibiotické léčby je prezident republiky opět bez teplot. Cítí se podstatně lépe a nadále zůstává v péči Ústřední vojenské nemocnice. Dnes dopoledne se zde sešel s americkým astronautem Eugenem Cernanem a předal mu stříbrnou Pamětní medaili prezidenta republiky. Zároveň se mu jako vrchní velitel ozbrojených sil omluvil za nehodu vrtulníku Armády České republiky. Eugene Cernan během setkání ocenil prezidentův zájem o jeho zdraví a úroveň zdravotní péče, které se mu ve střešovické nemocnici dostalo.

O propuštění prezidenta Václava Havla z nemocnice rozhodnou lékaři koncem týdne podle výsledků kontrolních vyšetření.

Izraelská armáda zneškodnila nálož v domě důstojníka izraelského námořnictva

Izraelská armáda zneškodnila silnou nálož v domě důstojníka izraelského námořnictva. K připravovanému atentátu se přiznaly brigády Al-Aksá, které se hlásí k palestinské odbojové organizaci Fattah. Izraelská policie je kvůli obavám z dalších atentátů v pohotovosti. Ministr obrany Benjamin ben Eliezer informoval poslance, že už v neděli byl v Tel Avivu zmařen jiný pumový atentát.

Írán navrhuje Spojeným státům přímá bilaterální jednání

Írán navrhuje Spojeným státům přímá bilaterální jednání. Jejich cílem má podle nejmenovaného íránského představitele být ochrana státních zájmů země. Návrh připravil jeden z výborů íránského parlamentu, ve kterém mají většinu stoupenci reformního prezidenta Muhammada Chátamího. Dále už blízkovýchodní zpravodaj Radiožurnálu Jaromír Janev.

Írán chce zlepšit své vztahy se Spojenými státy. Podle dobře informovaného libanonského deníku Al-Hajád to prohlásil jeden z reformních příslušníků vládní administrativy. Návrh na přímá jednání vládních činitelů obou zemí přichází před cestou íránského prezidenta Chátamího do New Yorku na jednání Valného shromáždění OSN. Představitelé konzervativního duchovenstva se ale staví proti případným jednáním. Jedním z důvodů íránské iniciativy je také situace v Afghánistánu, kde probíhá americká a britská vojenská operace proti teroristické organizaci Al-Kajdá a afghánskému vládnímu hnutí Taliban. Írán podporuje afghánskou Severní koalici a má na svém území přes dva miliony afghánských uprchlíků. Írán se už dříve dohodl se Spojenými státy, že poskytne pomoc americkým letcům nebo vojákům, kteří by kvůli nouzové situaci museli přejít hranice do Íránské islámské republiky. Spojené státy přerušily diplomatické vztahy s Íránem v roce 1980.

Haagský tribunál stanovil přesné datum procesu se Slobodanem Miloševičem

Haagský tribunál pro bývalou Jugoslávii stanovil přesné datum procesu se Slobodanem Miloševičem. Začne 12. února příštího roku. Pokračuje bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

12. února 2002 se rozjede soudní proces, který nemá v evropské historii obdoby. Před tribunálem bude stát bývalá hlava státu obžalovaná ze zločinu proti lidskosti. Obžaloba se během procesu bude snažit dokázat, že Miloševič nese odpovědnost za zločiny proti lidskosti, vraždy a deportace v Kosovu. Žalobkyně Carla del Ponteová hodlá během příštího roku předvolat 228 svědků kosovské tragédie, předloží 775 fotografií a 167 videoprojekcí. Spis obžaloby proti Miloševičovi v kosovském případu obsahuje dohromady asi 500 dokumentů a jeho prezentace si vyžádá 170 dnů. Další soudní procesy proti Miloševičovi kvůli válečným událostem v Chorvatsku a Bosně se zatím chystají a začnou nejdříve v polovině příštího roku. "Příprava si vyžádá několik měsíců," řekla žalobkyně del Ponteová.

Poslanci přijali kompromisní verzi návrhu zákona o obecních volbách

Od 1. dubna by se měla zvýšit výkonnost a kvalita našich soudců. Umožnit to mají zákony označované za základní kámen reformy soudnictví, které dnes schválila Poslanecká sněmovna. Poslanci dnes také dali zhruba čtyřiceti obcím, které nyní nemají zastupitelstvo, naději na brzké volby. Přijali totiž kompromisní verzi návrhu zákona, který podmínky obecních voleb upravuje. Podrobněji k tomu naše parlamentní zpravodajka Milada Richterová.

Kompromisem je především schválený návrh místopředsedy lidovců Tomáše Kvapila na úpravu pětiprocentní klauzule pro vstup do zastupitelstva. Pravidla voleb Kvapil pro Český rozhlas upřesnil:

Tomáš Kvapil, místopředseda KDU-ČSL: Budou moci kandidovat a stát se zastupiteli i ředitelé škol nebo organizací, které obce zřizují, nebudou znevýhodněni samostatní kandidující, nezávislí kandidáti, prostě, a přepočet mandátů bude podle Dontovy metody, která je, řekl bych, rovnoměrná nebo rovnocenná vůči malým i velkým.

Pro zákon hlasovali poslanci ODS, Čtyřkoalice i ČSSD. Proti byli komunisté. Důvod uvedla poslankyně této strany Zuzka Rujbrová.

Zuzka Rujbrová, poslankyně za KSČM: Nadále tam zůstala některá kontroverzní ustanovení, která ztěžují možnost účasti malých politických subjektů a nezávislých kandidátů, opět jsme se vzdálili od možnosti kontroly průběhu voleb ze strany jednotlivých politických subjektů a mohla bych zmínit řadu dalších návrhů.

Miroslav Beneš z ODS tyto výhrady odmítá. Na kandidatuře nezávislých se podle něj nic nemění.

Miroslav Beneš, poslanec za ODS: Vyjma větších měst, a tam zase je třeba se podívat, zda je opravdu správné, aby zaměstnanci firmy A kandidovali na kandidátce a jedním svým mandátem rozhodovali v obci, kdo že bude získávat obecní zakázky, a to je ona pětiprocentní uzavírací klauzule, která se netýká v pravém slova smyslu nezávislých, jak komunisté tvrdí, ale týká se takovýchto případů, takovýchto excesů.

Schválení zákona přivítal ministr vnitra Stanislav Gross.

Stanislav Gross, ministr vnitra ČR: Jestli se nebude komplikovat legislativní proces v Senátu nebo při podpisu prezidenta republiky, tak já předpokládám, že tak někdy kolem dubna by mohl být ten termín, kdy by se volby mohly konat, ale je to s určitou rezervou, protože nevíme, jak bude pokračovat legislativní proces.

Zákonodárci vesměs předpokládají, že ke zdržení nedojde.

CVVM hlásí v říjnu vyrovnání preferencí ČSSD, ODS a Čtyřkoalice

Centrum pro výzkum veřejného mínění hlásí v říjnu vyrovnání preferencí ČSSD, ODS a Čtyřkoalice. Zatímco sociální demokraté si proti září polepšili a o půl procentního bodu předstihli Klausovu stranu, Čtyřkoalice spadla o čtyři procentní body. Více Dana Jaklová.

19,5 % z 966 respondentů Centra pro výzkum veřejného mínění by volilo sociální demokraty, stejný počet pak Čtyřkoalici. ODS v říjnu získala 19 % voličské přízně. Podle autora šetření Daniela Kumštáta preference Špidlovy strany přímo nesouvisejí s růstem obliby vlády, která se výrazně přiblížila padesáti procentům, ale spíše se stabilizací voličské přízně ČSSD.

Daniel Kumštát: Pokud jaksi například ekonomická situace a stejně tak ta zahraničně-politická situace nebude vykazovat nějaké extrémní zvraty, tak je dost možné, že jaksi ty preference sociální demokracie by mohly ještě v budoucnosti narůst.

Daniel Kumštát naopak neočekává výrazný vzestup preferencí komunistů, a to i přesto, že si KSČM v říjnu podle Centra pro výzkum veřejného mínění polepšila o dva procentní body.

Daniel Kumštát: O preferencích komunistické strany lze říci totéž, co o preferencích sociální demokracie. Ty preference v posledních měsících jsou velmi stabilní a skutečně ty hodnoty se pohybují zhruba mezi třinácti, čtrnácti procenty.

Volební účast se podle Centra pro výzkum veřejného mínění ani s blížícími se volbami příliš nemění. Pravidelně s ní počítají zhruba dvě třetiny dotázaných.

MŽP stále neví, kolik lyžařských vleků bude v provozu na Ovčárně v Jeseníkách

Ministerstvo životního prostředí stále neví, kolik lyžařských vleků bude v provozu na Ovčárně v Jeseníkách. Zdejším vlekům vypršela pětiletá výjimka pro provoz v chráněné krajinné oblasti. O prodloužení licencí se nyní vedou spory. Pokračuje reportér Dušan Valenta.

Jisté je fungování pouze dvou vleků. Co bude s dalšími čtyřmi, záleží na Miloši Kužvartovi. Věc se snaží ovlivnit podnikatelé a ochránci přírody. Jedni straší růstem nezaměstnanosti, druzí devastací přírody.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí ČR: Pokud se provozuje například vlek za dodržení příslušných podmínek, není v tom problém. Jde o to, jakým způsobem ty podmínky jsou naplňovány.

Ministr životního prostředí původně odmítl tolerovat provoz dvou nejdelších vleků. Podnikatelé se odvolali, a tak se věc znovu řeší. Výsledek se marně snažilo ovlivnit také ekologické sdružení Sojka. Tvrdilo, že se lyžuje v nejcennějších partiích Jeseníků.

Martin Konvička: Ty sjezdovky, o které se teď jedná, nejsou na nejcennějších územích té přírodní rezervace, zabírají relativně malou rozlohu, a ty škody, ke kterým dochází, jsou nesrovnatelně menší, než by bylo eventuelní poškození v případě, abych tak řekl, hromadného naštvání obyvatel a návštěvníků.

Oponuje biolog Martin Konvička z Jihočeské univerzity, který se oblastí dlouhodobě zabývá. Lyžování podle něj stejně řídí ochranáři, rozhodují o tom, kdy se vleky pustí a kdy ne.

Petr Novotný: Podle manipulačního řádu, který mají všichni provozovatelé vleků, o tom rozhoduje Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Vysvětluje Petr Novotný z občanského sdružení Ledňáček. Ministerstvo životního prostředí by mělo o vlecích pod Pradědem rozhodnout do čtrnácti dnů.

Ozvěny z burzy

Akcie na pražské burze dnes po deseti růstech v řadě klesly. Index PX-50 spadl o 1,14 % na 372,5 bodu. Tón dnešního obchodování udával pokles evropských trhů, které reagovaly na propad amerických akcií. Dění na pražské burze pro Radiožurnál sledoval Tomáš Sedláček ze společnosti Patria Finance.

Tomáš Sedláček: Největší ztrátu zaznamenaly akcie Českého Telecomu, mínus 3,73 %, ztráty ostatních titulů jsou kolem jednoho procenta. Odpoledne zveřejněné výsledky hospodaření Telecomu, čistý zisk za tři čtvrtletí ve výši 3,9 miliardy korun, však nemělo na pokles ceny žádný vliv. I přes relativně vysokou korekci Českého Telecomu je vidět na trhu nedostatek prodejců, český trh se zdá spíše dlouhodobě přeprodaný. Pokud bude propad ve světě pokračovat, hlubší korekce v Čechách je však velmi možná. Celkové objemy obchodů ve spadu dnes dosáhly 478 milionů korun.

Česká měna dnes oslabila z úvodních 33 korun 55 haléřů za euro až na 33 korun 68 haléřů. Závěr obchodování měnu zastihl na 33 korunách 66 haléřích za euro, to v přepočtu odpovídá 17 korunám 22 haléřům za marku. Vlivem dění na eurodolarovém trhu česká měna posílila na 37 korun za dolar.

K věci

Dobře rozjetý růst české ekonomiky srazí zřejmě o něco dolů události 11. září. O kolik by to mohlo být, to se teď pokouší vyčíslit ekonomové. Jak už jste asi slyšeli, Mezinárodní měnový fond, hlavně kvůli zhoršeným vyhlídkám po teroristických útocích, snížil prognózu růstu HDP České republiky v příštím roce na 3,5 % místo 3,9 % odhadovaných v červnu. Pavla Kvapilová bude teď o poslední zprávě fondu mluvit s komentátorem Hospodářských novin Jiřím Němečkem.

Pane Němečku, dobrý podvečer.

Jiří Němeček: Dobrý podvečer.

Samozřejmě Mezinárodní měnový fond nás hodnotí pravidelně, dalo by se říct, jestli na téhle zprávě je nějaký moment překvapení?

Jiří Němeček: Jeden moment překvapení tam je, objevila se tam novinka, Mezinárodní měnový fond považuje za náš aktuální ekonomický problém v téhle chvíli zejména silnou korunu a přiznává, že řešení je, nebo bude komplikované, i kvůli existujícím a neřešeným problémům ve fiskální oblasti, které kritizoval už v předcházejících zprávách několikrát, a nejenom on, ale třeba i Světová banka nebo ekonomové OECD.

Teď se samozřejmě hodně mluví o tom, jak ekonomiku ovlivní události 11. září. My jsme navázáni na zbytek Evropy, takže bude záležet ten vývoj i na tom, jak se bude dařit evropské ekonomice, ta čeká ochlazení. Teď se hodně mluví o tom, že Evropská centrální banka by měla prostor pro snížení sazeb, aby trošku pomohla tu ekonomiku oživit, ale banka stále váhá, Vim Duisenberg se zdráhá, co za tím může být?

Jiří Němeček: Může to být samozřejmě určitá obava z mixu měnových a fiskálních politik, protože nejenom ta měnová oblast !!NEROZUMÍM!! je tou, která ovlivňuje ekonomiku, ale jsou tam další faktory, jako je právě situace v průmyslu, situace rozpočtová, a to je stejné v Evropě jako u nás.

Mluví se o možném snížení sazeb tady u nás v České republice. Česká národní banka by také podle hodnocení Mezinárodního měnového fondu mohla k tomuto kroku sáhnout, šéf mise fondu u nás Masahiko Takeda řekl, že vzhledem k tomu, že byly sazby zvýšeny v první polovině roku a koruna je silná, tak by tam ten prostor byl.

Jiří Němeček: Ano, on říká, že by tam ten prostor byl, ale na druhou stranu řekl, že to nemůže centrální bance doporučit, a nemůžeme se mu ani divit, protože centrální banka je v téhle chvíli v takovém patovém stavu, ona váhá, jestli má k tomu opatření přistoupit, protože právě rozpočtové hospodaření tlačí například na inflaci, a při posledním návrhu státního rozpočtu to nevypadá, že by se situace v té fiskální sféře nějak výrazně zlepšila, to znamená, že centrální banka pravděpodobně zatím zůstává opatrně a vyčkává, jak se situace vyvine dál.

Ale to se opakuje pořád dokola, je to jako kolovrátek, centrální banka říká: "Situace je špatná, trend je špatný." Pokud jde o veřejné rozpočty, i v těch zprávách mezinárodních organizací se to objevuje, a stále se nic neděje.

Jiří Němeček: To je pravda, vláda není moc ochotná, na druhou stranu se musí uznat, že v téhle chvíli toho moc asi neudělá, v téhle chvíli může předložit rozpočet na základě určitých faktů, které tady jsou dané, a nemůže s nimi nic moc udělat. Není to jenom vina vlády, myslím si, že je to vina celého parlamentu, který za ty čtyři roky, co je u moci sociální demokracie, nesáhl k žádným zásadním změnám v hospodářské politice a nemusela ho navrhovat jenom vláda, mohli to navrhnout samozřejmě i opoziční poslanci.

Jiří Němeček, Hospodářské noviny pro Český rozhlas. Děkuji za rozhovor.

Jiří Němeček: Na shledanou.