Ozvěny dne 28. ledna 2008

Zakázka armády na obrněné transportéry

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Generální štáb slevil z astronomické zakázky na nákup osmikolových obrněných transportérů. Zatímco ještě donedávna trval na rovných sto devadesáti devíti vozidlech, teď už jich chce maximálně sto deset. Radiožurnálu to potvrdily dobře informované zdroje blízké armádě.

Pavel OTTO, redaktor:
Pochybnosti o původním požadavku vojáků nákupu téměř dvou stovek obrněnců Pandur za astronomických jednadvacet miliard korun mají experti už dlouho. Rozhodně jich už nechceme tolik, reagoval nedávno na otázku jednoho z členů sněmovního výboru pro obranu náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Podrobnosti ale odmítl prozradit.

Vlastimil PICEK, náčelník Generálního štábu AČR:
Nechci se k tomuhle tomu číslu v současné době opravdu vyjadřovat. Vyčkejte, až to projde řádně vládou a případně výborem pro obranu.

Pavel OTTO, redaktor:
A proč chtěla armáda rovných sto devětadevadesát obrněnců. Podle dřívějšího vyjádření bývalého náčelníka generálního štábu Pavla Štefky mělo ministerstvo obrany víc peněz a prý byla i jiná organizační struktura.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Zakázkou armády na obrněné transportéry se budeme podrobně zabývat v publicistické části dnešního Radiofóra.

Zelení nepodpoří Václava Klause

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Poslanci Strany zelených současného prezidenta Václava Klause při prezidentské volbě nepodpoří. Všech šest jich dá hlas Klausovu protikandidátovi Janu Švejnarovi. Dnešní schůzka poslaneckého klubu Strany zelených s prezidentem Václavem Klausem je v tom podpořila. V závěru skončila slovní přestřelkou. Zatímco prezident naznačil, že na schůzku přicházel s rozhodnutím sblížit se s členy Strany zelených, předseda Martin Bursík to odmítl.

Martin BURSÍK, předseda strany /SZ/:
My jsme samozřejmě tak trochu s očekáváním si říkali, jestli teď, v té době, kdy pan prezident obchází politické kluby a legitimně vede kampaň za hlasy, jestli v něčem třeba nedojde k určité korekci názorů, protože ji pozorujeme, je to lidské, patří i do politiky. Ale musím říct, že ta debata v těch klíčových tématech potvrdila naše obavy.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Tato slova prezidenta Klause rozladila a Bursíkovo počínání nazval ránou pod pás.

Václav KLAUS, prezident České republiky:
Mluvíte nefér způsobem, protože já jsem očekával, že řeknete, že jsem neustoupil v názorech na globální oteplování či klimatické změny. Já se divím, že jste neustoupili vy, protože si myslím, že jste taky už mohli prokouknout, že jste vsadili na špatného koně a že tudy cesta nevede a bylo by lepší od toho vycouvat, bych já vám doporučil.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Prezident Klaus se už dřív sešel se zástupci několika poslaneckých a senátorských klubů. Klíčové se po této slovní přestřelce zdají být hlasy lidovců a komunistů.

Jednání o smlouvě SOFA

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V Praze pokračuje jednání o smlouvě SOFA, která má dát právní rámec pobytu amerických vojáků v Česku. Podle deníku Právo zástupci Spojených států chtějí, aby se smlouva netýkala jen plánovaného radaru v Brdech. Do budoucna by se údajně měla týkat i případné další přítomnosti amerických vojáků na našem území. Američané také podle listu trvají na tom, aby případné delikty jejich vojáků nepodléhaly českým zákonům. Podle vládního mluvčího pro otázky amerického radaru Tomáše Klvani ale naše úřady tento požadavek nesplní. Klvaňa to řekl Rádiu Česko.

Tomáš KLVAŇA, vládní mluvčí pro otázky amerického radaru:
Ta smlouva na to SOFA už je součástí českého právního řádu. My jednáme o její změně právě pro potřeby případné protiraketové obrany, to znamená, ta smlouva se upravuje, ale je již dávno součástí českého právního řádu, spadá tedy pod českou ústavu, ale samozřejmě jednáme o detailech.

Asociační dohoda s Bělehradem v nedohlednu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Evropská unie zatím nepodepíše s Bělehradem stabilizační a asociační dohodu. Ta je prvním krokem k plnému členství v Unii. Uzavření dohody by mohlo podpořit prozápadně orientovaného prezidenta Borise Tadiče v nedělním druhém kole voleb, ve kterém bude stát proti nacionalistovi Tomislavu Nikoličovi. Jak dodává zvláštní zpravodaj v Bruselu Pavel Novák, členské státy nejsou v otázce těsnějších vztahů se Srbskem jednotné.

Pavel NOVÁK, redaktor:
"Měli bychom Srbsku vyslat velmi silný signál o jeho evropské budoucnosti," řekl před dnešním jednáním komisař pro rozšíření Olli Rehn. Tím signálem měla být asociační dohoda podmíněná další spoluprací Bělehradu s haagským trestním tribunálem. Proti jejímu podepsání se ale postavily Belgie a Nizozemsko. Vadí jim, že před soudem dosud nestanul bosenskosrbský generál Ratko Mladič obviněný z válečných zločinů. K podepsání dohody je přitom třeba souhlasu všech členských států. Ministři by chtěli alespoň podpořit proevropské směřování Srbska zjednodušením podmínek pro cestování Srbů do Unie. O dalším osudu asociační dohody se Srbskem se bude rozhodovat až po nedělních volbách srbského prezidenta.

Tradiční projev amerického prezidenta

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Americký prezident George Bush dnes bude informovat národ o svých plánech na poslední rok ve funkci. Každoroční poselství o stavu Unie přednese večer Bush před oběma komorami amerického Kongresu. Ve své poslední zprávě se může opřít o zlepšující se situaci v Iráku. Největší pozornost ale zaměří na zpomalující se ekonomiku.

Miroslav KONVALINA, redaktor:
Věci, které se v minulosti dařily, se komplikují, a věci, které se v minulosti komplikovaly, se projasňují. Prezident Bush nemusí letos tolik obhajovat americkou přítomnost v Iráku, ale o to více se čeká, že zatlačí na demokraty ovládaný Kongres, aby urychleně přijal stimulační opatření v americké ekonomice. Rok 2007 byl pro George Bushe podle týdeníku Economist v mnoha směrech lepší než rok 2006, zejména díky zlepšení bezpečnostní situaci v Iráku. Demokraté žádají, aby současný prezident využil posledních jedenácti měsíců v úřadu k obnově mostu mezi oběma politickými tábory. Jeho projev by ale neměl přinést sliby, které by omezovaly republikánské prezidentské kandidáty. Jen třetina Američanů je s prací svého současného prezidenta spokojena.

Likvidace následků chemické havárie

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Několik hodin likvidovali hasiči u Kostelce na Tachovsku následky chemické havárie. Nákladní auto s louhem se převrátilo a vytekly z něj stovky litrů hydroxidu draselného, které se pak dostaly do země. Hasiči museli pracovat v ochranných oděvech a se speciálním vybavením. Silnice v úseku mezi Ostrovem u Stříbra a Stříbrem byla skoro celé odpoledne uzavřená. Hasiči už před chvílí přečerpali barely do náhradních nádob a odvezou je k přepravci. Přivolaná firma teď musí vyprostit havarované auto. Životní prostředí prý ohroženo není, potvrdil to Radiožurnálu velitel hasičů Jaroslav Hrkal.

Jaroslav HRKAL, velitel hasičů:
Podle chemické laboratoře naší a podle životního prostředí v podstatě to, co uniklo, bylo neutralizováno. Ještě je to zavřený, ještě to bude zavřený po dobu, než se podaří vyprostit to nákladní auto z příkopu.

Den ochrany osobních údajů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Den ochrany osobních údajů, to je právě dnešek a je to tak už druhým rokem. Přesně přes sedmadvaceti lety tehdejší členské státy Rady Evropy podepsaly úmluvu o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních dat. Jak dodává reportérka Věra Masopustová, Česká republika mezi signatáři jako totalitní země pochopitelně nebyla.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Svého zákona o ochraně osobních údajů jsme se dočkali až v roce 2000. Jeho základní principy připomene předseda úřadu, který na dodržování práv a povinností při nakládání s osobními údaji dohlíží Igor Němec.

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů:
Každý občan má právo vědět, kdo a jak shromažďuje jeho osobní údaje. Musí být shromažďovány buď na základě zákona nebo s jeho souhlasem.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Pokud má občan pochybnost, jak jednotlivá instituce s jeho daty nakládá, nebo má podezření, že někdo získal jeho osobní údaje neoprávněně, například díky kamerovému systému, může požádat Úřad pro ochranu osobních údajů o přešetření.

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů:
V každým případě můžeme řešit jenom konkrétní stížnost na jednotlivý subjekt, a tím pádem se vlastně dostáváme k jednotlivým záležitostem a k jednotlivým pochybením.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Pokud se porušení zákona prokáže, může úřad udělit pokutu až od výše deseti milionů korun.

Zájem o Sdružení ochrany spotřebitelů

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nejvíc problémů mají čeští spotřebitelé stále s vyřizováním reklamací. V obchodě se mnohdy stává, že prodejce bez udání důvodu, což je protiprávní, reklamaci zamítne a spoléhá na to, že se zákazník nebude soudit. Vyplývá to z patnáctiletých zkušeností Sdružení ochrany spotřebitelů. Jeho mluvčí Ivana Picková připomíná, že zájem lidí o služby organizace stále stoupá. Nejvíc vzrostl v roce 2006.

Ivana PICKOVÁ, mluvčí Sdružení ochrany spotřebitelů:
Kdy nás v Bruselu zařadili do takové té velké kampaně "Trvejte na svých právech", takže nárůst tehdy byl o více než sto procent. My jsme vyřídili více než pětatřicet tisíc dotazů. V loňském roce to bylo přes čtyřicet tisíc dotazů. Takže, je vidět, že se spotřebitelé naučili obracet se na naše sdružení jako na adresu, kde získají nějakou informaci, která se jim skutečně hodí v jejich problému.

Výstava prací nejmladších českých výtvarníků

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Nejmladší generace českých výtvarných umělců vystavuje v prostorách pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Práce studentů této školy využívají širokou paletu výrazových prostředků i materiálů, dodává rektor Pavel Liška.

Pavel LIŠKA, rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové:
Dnešní výtvarná tvorba je velice volná, je velice individuální. Snad, co by se dalo říct, že je všeobecná snaha o překračování hranic tradičních oddělení, tradičních oborů a přestupování i do jiných, to znamená ať materiálově nebo formálně nebo myšlenkově a že zde je jakási všeobecná snaha o rozšiřování hranic těch tradičních oborů.