Ozvěny dne 19. dubna 2007

Novela zákona o zdravotní dokumentaci

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer, u Ozvěn dne vás vítá Tereza Tomášková. Pacienti si zřejmě už brzy budou moci přečíst diagnózu přímo ze své zdravotní karty. Senátoři dnes jasně řekli, že pacienti mají právo nahlížet do své zdravotní dokumentace a dělat si z ní kopie. Jak informuje redaktorka Naděžda Hávová, horní komora parlamentu podle očekávání schválila novelu zákona o péči o zdraví lidu.

osoba:
To je správný, zdraví je náš majetek, ne.

osoba:
Je to v pořádku, protože každý je to jeho zdraví, že jo, tak si myslím, že by se měl vědět, taky o tom.

Naděžda HÁVOVÁ:
Takové jsou odpovědi respondentů, které Radiožurnál oslovil v ulicích Prahy. V současnosti musí lékař nemocného o zdravotním stavu informovat, ale jeho kartu mu vůbec ukázat nemusí. Téma práv pacientů a příbuzných na informace bylo na pořadu dne v roce 2004 po smrtelné dopravní nehodě Ivana Hlinky. Jeho žena se dlouho nemohla domoci manželovy zdravotní dokumentace. Nemocnice ji odmítala vydat kvůli obavám, že by tím porušila zákon. Proti novele se ale postavila Česká lékařská komora. Podle ní by mohly pacienta údaje z jeho zdravotní dokumentace bez znalostí souvislostí naprosto zmást. Šéf Svazu pacientů Luboš Olejár to ale striktně odmítá.

Luboš OLEJÁR, šéf Svazu pacientů:
Každý pacient, který si tu dokumentaci obstarává, tak si obstarává s ohledem na konzultace s jiným lékařem, kterému důvěřuje a vzájemně si důvěřují.

Naděžda HÁVOVÁ:
Podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka novela přinutí lékaře daleko víc mluvit s pacientem a probírat s ním části dokumentace a vysvětlovat. Podle Olejára ze Svazu pacientů pomůže nahlížení do zdravotních karet taky při soudních sporech s nemocnicemi.

Luboš OLEJÁR, šéf Svazu pacientů:
Pakliže je potřeba takovou dokumentaci, řekněme, /nesrozumitelné/ odškodnění.

Naděžda HÁVOVÁ:
V případě úmrtí pacienta by nově měli nárok na informace z dokumentace i jeho blízcí. Novelu už odsouhlasili poslanci a teď míří na stůl prezidenta.

Zvyšování cen elektřiny v příštím roce

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Elektřina příští rok zřejmě podraží až o deset nebo patnáct procent. Odhadují to analytici. Domácnosti tak doplatí na to, že se zvýší velkoobchodní ceny. Pokračuje kolegyně Petra Steinerová.

Petra STEINEROVÁ:
Elektřina zdraží hlavně kvůli tomu, že je jí nedostatek. Spotřeba lidí v České republice totiž roste a trh nestačí vyrábět.

David MAREK, Patria Finance:
Lze očekávat, že v horizontu jednoho až dvou let by mohly konvergovat ceny elektřiny v České republice k cenám, které jsou běžné v západní Evropě, třeba v Německu. V takovém případě bychom se mohli dočkat v uvedeném časovém horizontu zvýšení maloobchodních cen o deset procent.

Petra STEINEROVÁ:
Vysvětluje David Marek z Patria Finance. Porostou ale hlavně ceny velkoobchodní, a to až o čtvrtinu, nejen v České republice.

David MAREK, Patria Finance:
Obecně ceny energií rostou, dá se říct, všude ve světě a nejedná se pouze o elektrickou energii, ale také o fosilní paliva nebo třeba o ceny uranu, ceny uhlí a podobně.

Petra STEINEROVÁ:
Uzavírá David Marek.

NATO nemá problém s americkým radarem v Česku

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Severoatlantická aliance nemá problém s americkým radarem v Česku ani raketovou základnou v Polsku. Takový je závěr debaty o americkém protiraketovém systému v centrále NATO v Bruselu. Jednání Severoatlantické rady a ruských zástupců je první svého druhu na toto téma. Sledoval ho bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.

Vít POHANKA:
"Žádná z členských zemí NATO se nepostavila proti americké protiraketové obraně. Nikdo nekritizoval postup Prahy a Varšavy, které jednají o případném americkém radaru a základně na svém území přímo z Washingtonem." Říká náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar, který Českou republiku v Bruselu zastupuje.

Tomáš POJAR, náměstek ministra zahraničních věcí:
Velmi ve všech příspěvcích jednotlivé země uvítaly náš příspěvek a příspěvek Polska, co se týká naší otevřenosti, transparentnosti vůči našim spojencům, našim sousedům a zároveň i vůči Ruské federace.

Vít POHANKA:
Mluvčí Aliance James Appathurai čelil ovšem přímočarým otázkám novinářů.

James Appathurai, mluvčí Severoatlantické aliance:
Nevadí Severoatlantické alianci, že Česko a Polsko už zahájily konkrétní jednání se Spojenými státy, když se ještě definitivně neví, jak se NATO k americkému protiraketovému systému postaví. NATO nemá v žádném případě v úmyslu zasahovat do jednání, které vede Washington se svými dvěma spojenci.

Vít POHANKA:
Uvedl mluvčí aliance. Dodal, že podobné rozhovory vedou i jiné členské země a nikomu to nevadí.

Rusko odmítlo americký návrh

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Rusko dnes odmítlo americký návrh, aby se na protiraketové obraně podílelo. Vicepremiér Sergej Ivanov prohlásil, že pro takovou spolupráci nevidí důvod. Moskva nedávno kritizovala záměr Washingtonu postavit v Česku radar a v Polsku raketovou základnu. Varovala zároveň před rozpoutáním nových závodů ve zbrojení.

Jednání Karla Schwarzenberga v Americe

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Bezvízový styk pro české občany při cestách do Spojených států a americký radar v Česku. To byla hlavní témata rozhovorů českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga ve Washingtonu. Právě teď jednal šéf české diplomacie s americkým ministrem vnitřní bezpečnosti Michaelem Chertoffem. Z místa se hlásí zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Alexandr Pícha. Alexi, dobrý večer.

Alexandr PÍCHA:
Dobrý den. Pro Česko nejsou takovým problémem nově zaváděné kontroly na výstupu ze Spojených států a další opatření, která chtějí Američané zavést spolu s rozšířením bezvízového styku. Karel Schwarzenberg to řekl Českému rozhlasu krátce před tím, než začal jednat s ministrem pro vnitřní bezpečnost Chertoffem. Šéf české diplomacie tak reagoval na situaci, která nastala poté, co Německo vyslovilo výhrady proti novému způsobu bezvízového styku. Ministr Schwarzenberg zdůraznil, že stanoviska české vlády a americké administrativy k bezvízovému styku jsou blízká, ale záleží teď na rozhodnutí amerického Kongresu.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A Alexi, víš jaké stanovisko české vlády bude ministr Schwarzenberg tlumočit americké administrativě? Myslím, pokud jde o americký radar, který chtějí Američané v Česku postavit.

Alexandr PÍCHA:
Ano, Karel Schwarzenberg o tom bude za hodinu jednat s poradcem prezidenta Bushe pro národní bezpečnost Stephen Hadley. Jak řekl Českému rozhlasu, česká vláda považuje radar za prospěšný pro obranu Evropy a celého severoatlantického prostoru. Přímá jednání se zástupci americké administrativy začnou už v květnu. Ministr Schwarzenberg zdůraznil, že na nich musíme prosadit body, které jsou pro nás důležité.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Tolik ze Spojených států Alexandr Pícha, děkujeme, na slyšenou.

Alexandr PÍCHA:
Na slyšenou.

V Česku padl první trest za nelegální sdílení hudby

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V Česku padl první trest za nelegální sdílení hudby přes Internet. Pachatel dostal sedmiměsíční podmínku. Způsobil škodu za více než jeden milion korun. Podle policie je stahování hudby z Internetu u nás stále častější. Za porušování autorských práv přitom hrozí až pětileté vězení.

Návrh na zrušení ministerstva informatiky

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Senátoři souhlasili se zrušením ministerstva informatiky. Návrh odsouhlasili už před měsícem poslanci. Teď dokument míří k podpisu prezidentovi republiky. Pravomoci rušeného úřadu si rozdělí ministerstva vnitra, průmyslu a obchodu a místního rozvoje.

Pátrání po tříletém chlapci skončilo tragicky

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Pátrání po tříletém Romanu Červeňákovi z Měčína na Klatovsku skončilo tragicky. Policisté chlapce našli mrtvého. Tělo bylo ukryté v úložném prostoru gauče ve sklepě domu, ve kterém rodina bydlela. Přesnou příčinu smrti určí pitva.

Reforma veřejných financí obce nemá poškodit

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Chystaná reforma veřejných financí obce nijak nepoškodí. O tom se dnes snažil starosty a primátory na jejich kongresu v Brně přesvědčit ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj sice může dojít k výpadku až devíti miliard korun, ty ale vláda bude obcím plně kompenzovat. Většina obcí i opozice se i přes toto prohlášení snížení příjmu bojí a část starostů chce i dál demonstrovat. Podrobnosti zaznamenal redaktor Ivan Holas.

Ivan HOLAS:
"Nový systém bude přehlednější a spravedlivější. Získat by měly především menší obce," slibuje ministr financí Miroslav Kalousek. Konkrétní budoucí podobu rozpočtového určení daní ale zatím prezentovat nemůže.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDUČSL/:
Novelu můžeme předložit teprve poté, co bude zřejmé, jaké změny daňových sazeb projdou sněmovnou. Předkládat to předtím, nedává žádný smysl, protože bychom to předkládali na datech, které by byly neexistující.

Ivan HOLAS:
S tím ovšem zásadně nesouhlasí bývalý ministr pro místní rozvoj a současný sociálně demokratický poslanec Radko Martínek. Jeho strana má vlastní návrh hotový a předloží jej do sněmovny v nejbližších týdnech.

Radko MARTÍNEK, bývalý ministr pro místní rozvoj, poslanec /ČSSD/:
Předložit rozpočtové určení v červnu, v červenci, znamená, že z velkou pravděpodobností pro příští rok nebude projednáno a schválen.

Ivan HOLAS:
I když řada starostů už nyní reformu kritizuje, podle předsedy Svazu měst a obcí Oldřicha Vlasáka je to předčasné. Vítá i slib ministra Kalouska, že případný propad obecních rozpočtů bude stát kompenzovat.

Oldřich VLASÁK, předseda Svazu měst a obcí:
Pakliže máme ve svých rozpočtech získat prostředky pro financování například ze strukturálních fondů Evropské unie, tak musíme jasně vědět, jaký bude příjem ty následující roky.

Ivan HOLAS:
Dodává předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
O dopadu daňové reformy na obce bylo také dnešních Dvacet minut Martina Veselovského. Rozhovor s Petrem Gazdíkem, starostou obce Suchá Loz si můžete poslechnout v repríze v jednadvacet hodin a třicet minut.

Trestní oznámení politiků je nadužíváno

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
"Čeští politici nadužívají trestní oznámení v politickém souboji." Tvrdí to Soudcovská unie České republiky. Podle ní na sebe často podávají trestní oznámení jenom proto, že mají jiný politický názor a svým příkladem tak vulgarizují vztahy mezi občany. Jak dodává redaktorka Lenka Jansová, soudci také tvrdí, že velké množství trestních oznámení v Česku policii a státním zástupcům ubírá síly, které jim pak mohou chybět jinde.

Lenka JANSOVÁ:
Podle Libora Vávry ze Soudcovské unie by pomohlo, kdyby se každý občan, když se obrátí na soud se žalobou, v rozumné době dočkal verdiktu.

Libor VÁVRA, Soudcovská unie České republiky:
Pokud by to byla nějaká pomluva nebo nějaké zostouzení, tak mám právo podat občanskoprávní žalobu, žádat satisfakci, zveřejnění takové omluvy třeba v prestižních denících nebo dokonce v televizi.

Lenka JANSOVÁ:
Nadužívání trestních oznámení podle Libora Vávry podporuje i to, že podat ho je v Česku velmi jednoduché.

Libor VÁVRA, Soudcovská unie České republiky:
Když to přeženu, tak už tím, že řeknu v televizi, že toto je trestný čin nebo na tohle si zasloužíte trestní oznámení, tak vlastně v tu chvíli by policie, potažmo státní zástupce měli být povinni okamžitě zahájit to řízení.

Lenka JANSOVÁ:
Podle Petra Robejška z Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství v Hamburku se Němci také rádi soudí, ale v německé politice tolik trestních oznámení není.

Petr ROBEJŠEK, Mezinárodní institut pro politiku a hospodářství v Hamburku:
V politice samotné se snaží spíše mluvit skutečně o sporném tématu než o slovníku politického soupeře.

Lenka JANSOVÁ:
Zástupci Soudcovské unie dnes nechtěli uvést, kteří čeští politikové konkrétně trestních oznámení nadužívají. V minulosti trestními oznámeními prosluli například Jiří Paroubek nebo David Rath.

Sesazení rumunského prezidenta parlamentem

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Rumunský parlament drtivou většinou sesadil z funkce prezidenta Traiana Basescu. Opoziční socialisté ho obvinili z hrubého porušování ústavy a zneužívání tajných služeb. Na prezidentovu podporu manifestovalo v Bukurešti několik set lidí. Vyhrotila se tak mnohaměsíční krize na rumunské politické scéně. Jak informuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Ježek, teď by mělo následovat referendum o prezidentově odchodu z funkce.

Martin JEŽEK:
Na protestech v Bukurešti už došlo k několika incidentům. Rumunský Watergate, jak aféru místní média nazývají, vyvolali opoziční socialisté. Ústavní soud se nejdříve usnesl, že prezident Basescu se proti ústavě sice provinil, podle soudu jeho chyby ale nebyly tak vážné, aby bylo potřeba odvolávat šéfa státu. Parlament o jeho sesazení dnes přesto hlasoval. Výsledek byl jednoznačný, tři sta dvacet dva poslanců bylo pro odchod Basesca z funkce, sto osm proti. Prezident Basescu původně ohlásil, že když pro něj hlasování dopadne negativně, podá demisi. Tím by vyvolal nové prezidentské volby. Pokud ne, musí být do třiceti dnů vypsáno referendum, ve kterém voliči definitivně rozhodnou, jestli prezident má funkci opustit, anebo ne. Pro Traiana Basesca mluví jeho vysoká popularita mezi lidmi.

Polsko podporuje vstup Ukrajiny do EU

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Polsko podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie. Premiér Jaroslaw Kaczynski to prohlásil při jednání se svým protějškem Viktorem Janukovyčem ve Varšavě. Společně se dohodli na vytvoření koordinačního výboru pro přípravu mistrovství Evropy ve fotbale EURO 2012. Jednání premiérů sledoval náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.

Martin DORAZÍN:
Fotbal je národním sportem jak v Polsku, tak na Ukrajině. Pro obě země je pořádání mistrovství Evropy především šancí na rychlou modernizaci. Premiéři Polska a Ukrajiny proto budou osobně dohlížet na to, aby přípravy EURA 2012 probíhaly podle harmonogramu. Jednou z komplikací je ale vízový režim, který Ukrajincům stěžuje cestování do Polska.

Jaroslaw KACZYNSKI, premiér Polska:
Uděláme vše pro to, aby Ukrajinci neměli žádné potíže s příjezdem do Polska, a to nejen v období EURA 2012. Existují sice určité problémy, ale Evropská unie je v otázkách sousedství mnohem otevřenější, než byla donedávna.

Martin DORAZÍN:
Řekl premiér Jaroslaw Kaczynski. Viktor Janukovyč jej ujistil, že politická krize v jeho zemi přípravu mistrovství neohrozí.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Krize na Ukrajině trvá už skoro tři týdny. Tamní Ústavní soud se nyní zabývá zákonností dekretu prezidenta Viktora Juščenka o rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb.

Miloš Forman režíruje hru Dobře placená procházka

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Oscarový režisér Miloš Forman prožívá v Česku, jak řekl, své nejkrásnější tvůrčí období. Může za to prý Dobře placená procházka, tedy inscenace pro Národní divadlo, která má v neděli slavnostní premiéru. Miloš Forman na opeře Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra spolupracuje se svými syny, Matějem a Petrem. A jak dodává redaktorka Michaela Vetešková, právě tato spolupráce mu dělá radost.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Nápad někdejšího šéfa Opery Jiřího Nekvasila a někdejšího ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka přijal nejprve Miloš Forman dost zdrženlivě. Na nabídku kývl až poté, co zjistil, že by s ním měli spolupracovat jeho synové Matěj a Petr.

Miloš FORMAN:
Ale všichni tři měli právo veta, no. Kdo měl větší výdrž, tak vyhrál, no.

Michaela VETEŠKOVÁ:
"Spolupráci s nimi, považuji za jedno z nejhezčích období svého profesionálního života," řekl režisér přesně a Českému rozhlasu taky odpověděl na otázku, co pro něj znamená režírovat Dobře placenou procházku?

Miloš FORMAN:
Moc, to je prostě nostalgie. Tenkrát Semafor, Dobře placená procházka. To byl přečerstvej vzduch, kterej prostě oživoval mrtvoly.

Michaela VETEŠKOVÁ:
Novou instrumentaci Bufo opery z roku 1965 provedl Marko Ivanovič. Hudebně ji nastudoval Libor Pešek, někdejší šéfdirigent Královské liverpoolské filharmonie.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Na závěr ještě přehled dnešních událostí.