Ozvěny dne 18. 3. 2004

V Kosovu naplno vypuklo násilí mezi Albánci a Srby

V Kosovu naplno vypuklo násilí mezi Albánci a Srby. Srážky mezi oběma etniky si dosud vyžádaly na 22 mrtvých a stovky zraněných, 35 z nich i mezi mírotvorci severoatlantických sil. Albánci pokračují zejména v útocích na pravoslavné kláštery a kostely, vojáci KFOR jim v tom nedokáží zabránit. Velení mezinárodních sil proto povolává do Kosova posily z Bosny a Hercegoviny. Podrobnosti od redaktora Roberta Mikoláše.

Robert Mikoláš: Kosovští Albánci ničí hlavně kláštery a kostely. Srbská pravoslavná církev se proto stahuje z Kosova a evakuuje majetek. Jak Český rozhlas 1 Radiožurnál zjistil, většina z církevních představitelů už se z bezpečnostních důvodů stáhla do Bělehradu včetně patriarchy Artemieho. Objekty nedokáží uchránit ani vojáci KFOR. Zapálen tak byl i chrám svatého Sávy v jižní albánské části kosovské Mitrovice. Francouzští vojáci sice proti Albáncům použili slzný plyn a gumové projektily, Albánce se jim přesto nepodařilo odrazit. Podle někdejšího zpravodaje OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii Jiřího Dientsbiera, je vina na straně mezinárodního společenství.

Jiří Dienstbier: To, co se tady dneska děje, je důsledkem debaklu OSN, NATO, Evropské unie a OBSE, které 5 let předstírají úspěchy a ve skutečnosti situace zůstává stejná.

Robert Mikoláš: V reakci na útoky Albánců napadli Srbové několik mešit v Bělehradě, Niši a Novém Sadu. V samotném Kosovu je kromě kosovské Mitrovice dramatická i situace u Obiliče a Kosova Pole, kde operují i příslušníci česko-slovenského kontingentu KFOR. Velitel sil NATO v Kosovu generál Holger Kamerhoff dnes dal mezinárodním jednotkám zelenou k nasazení síly. Jak Radiožurnálu řekl i generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer, který je na návštěvě České republiky, KFOR se v Kosovu snaží o uklidnění.

Jaap de Hoop Scheffer: KFOR dělá všechno, co může. Telefonoval jsem se všemi důležitými politiky v Prištině i v rámci Evropské unie. Násilí musí být zastaveno. Mezinárodní společenství neopouští politickou linii, ale hodně záleží na samotných stranách v Kosovu. Děláme, co můžeme.

Robert Mikoláš: Dosud bylo v Kosovu zraněno 40 policistů a 19 vojáků KFOR, do provincie míří posily. Z Bosny se přemisťuje na 350 vojáků, dalších 750 chce vyslat Velká Británie. V provincii je vyhlášen zákaz nočního vycházení, pro veškerou dopravu také byly uzavřeny kosovské hranice a mezinárodní letiště v metropoli Prištině.

NATO plánuje posílit své mírové jednotky v Kosovu až o tisícovku mužů. Oznámil to mluvčí Severoatlantické aliance. O napjaté situaci má dnes na mimořádném zasedání jednat i Rada bezpečnosti OSN.

Prezident Klaus na první návštěvě v Senátu

Poprvé jako prezident republiky přišel Václav Klaus pozdravit senátory. Zákonodárce tentokrát hlava státu pochválila, výtku ale naopak schytal náš právní řád a exekutiva. Jak zaznamenala senátní zpravodajka Radiožurnálu Dana Jaklová, prezident Klaus dokonce senátorům přednesl provokativní tezi o tom, jak by se Parlament k nadbytečným zákonům měl chovat.

Václav Klaus: Pro český právní řád lepší, kdyby byl každý další zákon zamítnut, než aby byl přijat.

Dana Jaklová: Senátoři napříč politickým spektrem Klausova slova o nesrozumitelnosti právního řádu přijali. Dokonce i nesmlouvavý kritik prezidenta Martin Mejstřík, zvolený za Cestu změny, uznal Klausovo uznání Senátu jako součásti parlamentní demokracie.

Martin Mejstřík: Což je u něj velký obrat a to samozřejmě asi každý z nás kvituje s povděkem.

Dana Jaklová: Místopředseda unionistů Jan Hadrava mi řekl stručně.

Jan Hadrava: Ten projev měl hlavu a patu, že byl vyvážený.

Dana Jaklová: Šéf klubu otevřené demokracie Edvard Outrata také patří mezi politiky, kteří mají k bývalému předsedovi ODS výhrady. Dnes byl ale s projevem prezidenta Václava Klause spokojený.

Edvard Outrata: Projev byl výborný, prezident si ho velice dobře připravil, zmínil se o něčem, co je opravdu důležité, myslím si, že to je přesně, jak to má být. Celkem to proběhlo všechno na úrovni, na které to mělo proběhnout. Bylo to hezký.

Čeští chemici by mohli pomáhat při olympijských hrách

Čeští chemici by mohli pomáhat Řecku v rámci NATO při zajišťování bezpečnosti při olympijských hrách. Řecko požádalo Severoatlantickou alianci o tuto pomoc už před týdnem a země NATO reagovaly vstřícně. Česká republika ale nemá na tuto pomoc peníze a o jejím financování se bude teprve jednat. Jak zjistila redaktorka Ivana Bernátová, chemici ze základny v Liberci jsou na tento úkol připraveni.

Ivana Bernátová: Velitel základny Jiří Gajdoš považuje nicméně všechny informace týkající se pomoci chemiků na olympiádě za utajené.

Jiří Gajdoš: To se musí rozhodnout nejdříve v NATO, co udělají a my samozřejmě jsme připraveni kdykoliv nastoupit.

Ivana Bernátová: V Liberci je velitelství mnohonárodního praporu chemické, biologické a radiační ochrany, který tvoří celkem 13 zemí. Podle velitele Vratislava Osvalda se prapor nyní chystá do Itálie na společné cvičení.

Vratislav Osvald: Cvičení je v podstatě cvičení pozemních sil, bude v prostoru Solbiete Olnat, je to v podstatě velitelství, kde je rozmístěn sbor rychlé reakce NATO.

Ivana Bernátová: Nacvičovat se tam bude součinnost při záchranných, humanitárních a ochranných misích.

Únik plynu v chemičce Synthesia Rybitví

Červenožlutý mrak plynů zahalil odpoledne na 20 minut nebe nad chemičkou Synthesia v Rybitví u Pardubic. Jak Radiožurnálu řekl mluvčí továrny Michal Kulhánek, uniklý plyn nebyl pro okolí a obyvatele nebezpečný.

Michal Kulhánek: To množství, které uniklo, bylo velmi malé množství, byť to bylo zřetelně viditelné. Celý ten obláček se rozptýlil nad oblastí Semtína, čili bylo to zlikvidováno i naším hasičským záchranným sborem v 16:50 a celá ta záležitost je zlikvidována, žádné nebezpečí nikomu nehrozí.

Krátké informace

O přístupu státu k drogám budou dnes večer jednat vládní politici. Válku drogám vyhlásili v únoru lidovci, kteří považují současný postoj státu za příliš liberální.

Část domácností v sedmdesátitisícovém Mostě zůstalo i dnes bez tepla a teplé vody. Po včerejší havárii, kdy praskl horkovod u sportovní haly, zjistili technici v noci na dnešek další netěsnost potrubí. Do zítřejšího rána by mělo být vše v pořádku.

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově se opět stane majetkem Českých Budějovic. Tamní zastupitelé přijali nabídku ministra kultury Pavla Dostála na bezúplatný převod točny ovšem s podmínkou, že magistrát ji po skončení její životnosti v roce 2006 zlikviduje. Už teď se ale uvažuje o výstavbě podobného hlediště.

V Iráku pokračují útoky na civilní cíle

V Iráku pokračují útoky na civilní cíle. I dnes se stal terčem atentátu hotel tentokrát v jihoirácké Basře. Při výbuchu zahynulo 7 lidí. Irácká policie stejně jako americké velení uvedly, že explodovalo auto naplněné trhavinami. V hotelu Mirbad v centru města pořádá britská armáda a místní irácká správa tiskové konference.

Španělská policie zatýká další podezřelé osoby

Španělská policie zatkla kvůli atentátu v Madridu další 4 osoby. Všichni pocházejí buď z Maroka nebo jiné severoafrické země. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že jeden ze zadržených se na atentátech, které přesně před týdnem usmrtily 201 lidí, přímo podílel. Další ze čtveřice je mimo jiné podezřelý ze zapojení do sebevražedných útoků v marocké Casablance v květnu loňského roku. Po tomto muži pátrala i marocká policie. Odstupující lidovecký kabinet dnes ve Španělsku odtajnil informace, které o atentátech zjistila zpravodajská služba. Vláda souhlasila i s tím, aby byly zveřejněny. Podle pozorovatelů tak chce dokázat, že nemanipulovala s údaji, když nejprve připisovala odpovědnost za atentáty baskickým separatistům.

Gruzie ruší ekonomické sankce proti Adžárii

Gruzie ruší ekonomické sankce, které vyhlásila autonomní republika Adžárie. Rozhodnutí prezidenta Michaila Saakašviliho vejde v platnost úderem půlnoci. Saakašvili zrušení blokády, kterou zavedl začátkem týdne, oznámil po více než tři a půl hodiny trvajícím jednání s adžarským lídrem Aslanem Abašidzem. Šlo o reakci na jednání adžarských úřadů, které Saakašviliho minulý týden odmítly pustit do země. Otevřené nepřátelství mezi Gruzií a odbojnou autonomií vyvolalo obavy z nové občanské války ve strategické bývalé sovětské republice.

Slovensko vyplácelo snížené sociální dávky

První vyplácení snížených sociálních dávek na Slovensku se obešlo v romské komunitě bez vážnějších incidentů. V některých regionech střežila výplatní policie posílená vojáky. Romové jsou i nadále nespokojeni. Většina dnes dávala svoji nelibost najevo hanlivými poznámkami především na adresu ministra práce. Ze Slovenska telefonuje zpravodajka Radiožurnálu Renata Havranová.

Renata Havranová: V Moldavě nad Bodlou se jich sešlo před úřadem několik desítek, hlasitě vykřikovali, ale k žádnému násilí nedošlo. Podobné obrázky bylo možné vidět i v dalších regionech Východoslovenského kraje. Na rozdíl od minulého měsíce Romové upustili od rabování obchodů. Slovenský parlament mezitím zvýšil aktivační dávky při veřejně-prospěšných pracích o 500 korun. Děti rodin v hmotné nouzi budou také dostávat příspěvky na jídlo a školní pomůcky. Prezident Schuster je ale přesvědčen, že zákon o pomoci v hmotné nouzi je v rozporu s ústavou. Proto se dnes obrátil na ústavní soud, aby ve věci rozhodl.

Policistům utíkají zadržené osoby

Policie musí řešit v poslední době stále víc případů, kdy jí utíkají zadržené nebo předvedené osoby. Nejznámější je ten z listopadu, kdy v Ústí nad Labem uprchl muž podezřelý ze sexuálních útoků na ženy. Poslední se stal v neděli v Praze 2. Policistům utekl cizinec, kterého prověřovali, protože neměl doklady. Během doby, kdy zjišťovali, jestli po něm policie nepátrá a zda je v Česku legálně, byl muž ve špatně uzavřené cele. Jak dodává redaktorka Viktorie Hošková, z té bez problémů odešel.

Viktorie Hošková: Co teď bude s policisty dál, rozhodne ředitel pražské policejní správy.

Eva Miklíková: V současné době tento případ prošetřuje oddělení kontroly a stížností, které vydá závěrečnou zprávu o výsledku šetření.

Viktorie Hošková: Upřesňuje mluvčí správy Eva Miklíková. Podle mluvčí policejního prezídia Blanky Kosinové jde v takových případech o selhání lidského faktoru, které řeší nadřízení kázeňskými postihy nebo propuštěním z práce. Zdůrazňuje, že policisté prostě zadrženého uhlídat musí.

Blanka Kosinová: Neexistuje nechat tu osobu samotnou v místnosti ať už připoutanou nebo nespoutanou a ten dohled nad nimi vykonávat.

Viktorie Hošková: Policista by se měl také umět vžít do uvažování zadrženého.

Blanka Kosinová: Snažit se pochopit, že ten člověk má jedinou touhu, a to z té místnosti, kde je, utéci.

Viktorie Hošková: Policistům uteče přibližně 35 ze 160 tisíc lidí ročně. Každé pochybení posuzuje policie individuálně.

Zakončení akce na podporu kubánských politických vězňů

Demonstrací před kubánským velvyslanectvím dnes vyvrcholila několikadenní akce společnosti Člověk v tísni na podporu 75 politických vězňů. Od pondělí stála na Václavském náměstí provizorní cela, ve které si odseděla symbolických 60 minut nesvobody řada osobností. Akce měla skončit předáním petice za propuštění kubánských novinářů a zástupců opozice představitelům kubánského velvyslanectví v Praze. Jak to dopadlo, na místě zjišťoval reportér Petr Vavrouška.

Projev účastníka demonstrace: Pane prezidente, právě před rokem jste nechal zatknout a odsoudit k absurdně vysokým trestům odnětí svobody ...

Petr Vavrouška: Tímto textem petice na propuštění 75 politických vězňů na Kubě začala klidná demonstrace před kubánským velvyslanectvím. Asi stovka lidí držela v rukou plakáty se jmény a počtem let, které si musí literáti, novináři, opoziční politici na Kubě ještě odsedět. Jeden z aktérů, dokumentarista Petr Jančárek, vysvětlil důvody své podpory politických vězňů následovně.

Petr Jančárek: Já si myslím, že obzvlášť my, kteří jsme prošli komunismem, respektive socialismem, bychom na to neměli zapomínat a hledět na ty státy, kde ještě ty režimy fungujou a pomáhat jim, pokud můžeme něco pro to udělat.

Petr Vavrouška: Lidé, kterým není lhostejný osud vězňů na Kubě, se pak vydali předat petici zástupcům kubánského velvyslanectví. Nikdo však na zvonek nereagoval, a tak se ještě přečetlo poselství z Kuby k prvnímu výročí zatčení vězňů kubánského jara a několikadenní akce společnosti Člověka v tísni na jejich podporu tak skončila.

Jarní počasí opět zlomilo teplotní rekord

Jarní počasí i dnes zlomilo teplotní rekord. Už ve 14 hodin zaznamenali v pražském Klementinu teplotu 20,4 stupně. Dosavadní rekord z roku 1990 byl téměř o 2 stupně nižší. Jak ale dodává redaktor Jan Čamek, současné počasí ale může působit zdravotní problémy.

Jan Čamek: Ohroženi jsou hlavně lidé, kteří mají trvalé zdravotní problémy. Jejich organismus je po dlouhé době podle praktické lékařky Zdeňky Pondělíčkové po zimním období oslabený nejvíce.

Zdeňka Pondělíčková: Velké výkyvy jediné, co může špatně snášet zvlášť pokud je nějakým způsobem handicapovaný jako kardiaci, hypertonici, lidi se sníženou imunitou.

Jan Čamek: Jaro může paradoxně přinést komplikace i jinak zdravým lidem. Mnozí totiž předčasně odkládají zimní oblečení.

Zdeňka Pondělíčková: Spíš se obléknout tepleji, protože sluníčko sice svítí, ale ve stínu je přece jenom znát, že je chladno relativně.

Jan Čamek: Předejít zdravotním komplikacím pomůže dostatek vitamínů v přírodní formě.

Poslední rozloučení s Karlem Kachyňou

Milovníci filmu se dnes naposledy rozloučili s Karlem Kachyňou. Smuteční obřad proběhl odpoledne ve velké síni strašnického krematoria. Za spolupracovníky a přátele významného českého režiséra a scénáristy promluvila herečka Jiřina Jirásková. S Karlem Kachyňou se znala už od dob studií.

Jiřina Jirásková: Od byl spolužák Zdeňka Podskalského a ve stejnou dobu jsme studovali společně na AMU na dramatické škole, on na filmové. Já jsem si ho nesmírně vážila, byla jsem velice hrdá, že jsem s ním mohla spolupracovat. Kdybych se někdy příště měla octnout v pozici herečky v nějakém z příštích životů, byla bych velice šťastná, kdybych mohla svůj život spojit s jeho prací.