Ozvěny dne 18. 1. 2002

Zaměstnanci veřejných služeb a správy dostanou přidáno

Zaměstnanci veřejných služeb a správy dostanou přidáno už od března. Mzdové tarify se v tomto sektoru v průměru zvýší o 11 %. Dohodli se na tom představitelé odborových svazů rozpočtových a příspěvkových organizací s vicepremiérem Vladimírem Špidlou. Vláda původně slíbila na tento účel 7,6 miliardy korun. Ty měly zajistit zvýšení tarifů ve veřejném sektoru o 10 % od letošního ledna. Státní rozpočet ale nakonec počítá s částkou o 1,5 miliardy nižší. A tak měl být růst platů odložen až na duben. S tím ale odbory nesouhlasily. Poslední fázi komplikovaného vyjednávání sledovala Pavla Dluhoschová.

Kompromis, tedy 11 % navýšení tarifů od března, je přijatelný pro všechny zúčastněné strany. Pro vicepremiéra Vladimíra Špidlu je důležité, že dohoda neklade žádné dodatečné nároky na státní pokladnu.

Vladimír Špidla, vicepremiér: Klíčová otázka je, že počet zaměstnanců v rozpočtové sféře nebude narůstat a mzdové úspory, které vzniknou z tohoto titulu, umožňují, aby v rámci stanoveného objemu rozpočtu, se tato dohoda dala naplnit.

Alena Vondrová, mluvčí svazů rozpočtové a příspěvkové sféry považuje kompromis za maximum možného.

Alena Vondrová, mluvčí svazů rozpočtové a příspěvkové sféry: Pro zaměstnance ve státní správě to znamená nárůst průměrného platového tarifu, nebo průměrného platu, protože nepředpokládáme, že by se jiné složky platu měnily, v průměru o 1250 korun. Samozřejmě je to diferencovaný. Hovořím o průměru.

Šéf školských odborů Jaroslav Rössler svolal mimořádné zasedání předsednictva svého svazu. To by mělo odvolat stávkovou pohotovost učitelů. I jemu totiž slíbený platový růst vyhovuje.

Jaroslav Rössler, školské odbory: Ta konkrétní čísla jsem si dovolil jenom v rychlosti přepočítat, takže pokud si je dobře pamatuju, tak nastupující učitel na základní škole by mu měl vzrůst plat nominálně od března přibližně o 1300 korun. A ten, který má před důchodem, o 1700 korun. Říkám přibližně. A ti ostatní v tomhle rozmezí.

Ani předseda zdravotnických odborů Schlanger už nevidí důvod ke stávkové pohotovosti. Například příjem zdravotní sestry v sedmé platové třídě se od března zvýší o 1300 až 2000 korun podle délky praxe. Jednou atestovaný lékař si přilepší o 2600 až 3900 korun.

Jednání KDU-ČSL a Unie svobody - DEU o ODA

Celý den jednají špičky KDU-ČSL a Unie svobody - DEU o tom, jak se postaví k návrhu ODA na vyřešení jejího dluhu u České pojišťovny. Aktuálně informuje zpravodaj Radiožurnálu Vladimír Hrubý.

Unie svobody nabídla ODA integraci. Tím by se potom dal řešit dluh ODA, který činí téměř 70 milionů korun. Unie svobody by ODA pomohla tento dluh řešit. Unie svobody nabídla ještě jiné druhé řešení, ale to by znamenalo, že by ODA musela doplnit návrh tím, že by zveřejnila všechna jména osob, které by poskytly ODA půjčku. Dále by musela zveřejnit splátkový kalendář s tím, že by každý rok splácela 5 milionů korun. A také by se musela vybrat jiná nadace, která by nebyla spojena s ODA. Lidovci ovšem dávají přednost integraci ODA do Unie svobody. ODA se tak musí rozhodnout do 20. ledna.

Boj Rakouska proti JE Temelín

Vyjednavač EU Rut Gerwiesser věří, že ČR vstoupí do unie v roce 2004. Řekl to na závěr své několikadenní pracovní návštěvy v naší zemi.

Rut Gerwiesser: Můj celkový dojem je, že za poslední rok ČR dosáhla výrazného pokroku jak v oblasti jednání o vstupu do EU, tak obecně v přípravě na toto členství. Jsem přesvědčen, že příští rok touto dobou tato jednání budou ukončena. A myslím si, že rok 2004 je reálnou možností vstupu. Nicméně nezakrývám, že do té doby musí být udělána ještě spousta tvrdé práce.

Česká republika nedostatne souhlas Rakouska pro svůj vstup do EU, pokud neustoupí v otázce Temelína. Dnes to prohlásil bývalý šéf svobodných Jörg Haider. Právě jeho strana nyní organizuje petici proti Temelínu. Podrobnosti má náš zvláštní zpravodaj v Horním Rakousku Robert Mikoláš.

Haider se k případnému vstupu Prahy do unie vyjádřil přesně v polovině trvání protitemelínské petice. Dosavadní účast hodnotí velmi pozitivně. Jen ve spolkové zemi Horní Rakousko připojilo během středy svůj podpis na 100 tisíc občanů, což hornorakouský šéf svobodných Achat považuje za jednoznačný úspěch. Už nyní je tak jasné, že se celým problémem bude muset zabývat spolkový Parlament. Podle Haidera, který také vyjádřil přesvědčení, že petice neohrozí jeho vládní koalici s lidovci, je úspěch podpisové akce zajištěn i díky českému premiérovi Zemanovi. A to kvůli jeho výrokům právě na adresu svobodných.

Tragická nehoda v hlubinném dole Centrum

Tragickou nehodu, která se stala včera krátce před půl sedmou večer, vyšetřují pracovníci obvodního báňského úřadu spolu se státní policií. V hlubinném dole Centrum, který je součástí Mostecké uhelné společnosti, zemřel při práci 43letý zástupce předáka stěnového porubu. Podrobnosti zjišťovala mostecká zpravodajka Eva Holá.

Na 43letého stěnaře spadl při zadřevování výlomu u stěnového porubu ohromný kus uhlí, který ho zavalil. Nikdo z dalších pracovníků nebyl zraněný. Práce na dole pokračují podle harmonogramu. Informace uvolní vedení Mostecké uhelné společnosti až po uzavření vyšetřování. Poslední vážný úraz se stal v těžařské společnosti naposledy v roce 1996. Počet úrazů rok od roku klesá. V roce 2000 jich bylo 106. Vloni už jen 85. Na dole Centrum, který plánuje těžbu do roku 2004, pracuje 385 lidí.

Finální jednání o nadzvukových stíhačkách

Britsko-švédské konsorcium BAS System Saab zahájilo finální jednání s ČR o nadzvukových stíhačkách Gripen. Podle mluvčího týmu Johna Nielsona se dokončení rozhovorů předpokládá 15. dubna. Česká republika zaplatí za 24 supersoniků téměř 50 miliard korun.

Potíže při převozu pacientů na Olomoucku

Na potíže při převozu pacientů narazili olomoučtí záchranáři. Ti od 1. ledna nesmějí létat v noci soukromými vrtulníky, protože si Ministerstvo zdravotnictví tuto službu neobjednalo. Lékaři tak například v noci museli muže s infarktem složitě převážet se Šternberka na Olomoucku do Brna sanitkou, což trvá víc než dvakrát déle než vrtulníkem. Nočních zásahů bylo přitom za poslední dva roky více než 200. Podle hejtmana Olomouckého kraje Jana Březiny je to diskriminace východní části země.

Jan Březina, hejtman Olomouckého kraje: Podstata je taková. Prostě v této zemi se právě tím, co si objednalo Ministerstvo zdravotnictví, zhoršila dostupnost letecké záchranné služby pro velkou část populace. Já si osobně myslím, že to je nedopatření úředníků, kteří navíc špatně informují pana ministra. A ten by si měl udělat pořádek.

Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer by měl do Olomouce přijet v pondělí. Hejtman Březina doufá, že se celá věc co nejrychleji vyřeší. Radnice a záchranáři už připravili dodatky ke smlouvě a ty ministrovi v pondělí předloží. Pomoc hejtmanům už slíbil ministr vnitra Stanislav Gross.

Situace mezi Palestinou a Izraelem

Izraelská armáda dnes obsadila už dvě třetiny palestinského správního střediska Ramalláhu na západním břehu Jordánu. Ve městě došlo k násilným střetům. Jejich výsledkem je více než 30 zraněných, z toho tři těžce. Podrobnosti připojuje náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev.

Násilné srážky proběhly v blízkosti sídla prezidenta autonomie Jásira Arafata v Ramalláhu. Mladí Palestinci házeli na vojáky kameny a ti použili slzný plyn a stříleli na demonstranty gumové střelivo. Podle palestinských zdrojů, které citovala katarská satelitní televize Al Džazíra, byl údajně jeden z Palestinců zraněn ostrou municí. K podobným střetům došlo údajně také u Nábulusu a u Dženínu. Podle pozorovatelů jsou zásahy armády odvetou za palestinský sebevražedný útok v Hadeře, ke kterému došlo v noci na dnešek. O život při něm přišlo 6 izraelských civilistů a více než 30 osob utrpělo zranění. Při prvních odvetných zásazích v ranních hodinách bombardovaly izraelské stíhací letouny palestinské policejní cíle v Tulkarmu.

Situace v Afghánistánu

V Afghánistánu se začínají objevovat první rozpory mezi jednotlivými etniky. Velitel Uzbeků, generál Rašíd Dostúm vyzval vedení země, aby rozdělilo pravomoci mezi centrální vládu v Kábulu a vůdce jednotlivých oblastí. Jak informuje naše spolupracovnice z agentury Epicentrum Petra Procházková, v prozatímní vládě jsou zastoupeni především Tádžikové a Paštúni.

V zemi však žije více než 20 národností a každá skupina má svého vojenského velitele a polooficiální armádu. Kromě toho se hlásí o svá práva i afghánští vůdci, kteří odešli v posledních letech do zahraničí. Jako bývalý předseda afghánské vlády a šéf radikálního křídla islámské strany Gulgudin Hetmatár, který uprchl za vlády Talibanu do Íránu. Někteří velitelé Severního spojenectví ho obvinili z toho, že odsud podporuje ozbrojené skupiny, které se nepodřizují oficiální moci. Kábulská vláda zatím kontroluje skutečně pouze hlavní město a jeho nejbližší okolí. Kábul byl však vždy symbolem nadvlády nad celou zemí. A nyní se lidé Dostúm a Hetmatár chtějí za každou cenu podílet na rozdělování křesel a především tak získat přístup ke slibované finanční pomoci ze zahraničí.

Situace mezi Pákistánem a Indií

Pákistánští vojáci sestřelili na hranici s Indií nepilotované špionážní letadlo, které narušilo vzdušný prostor nad pákistánskou provincií Pandžáb. Podle pákistánské tiskové agentury APP letadlo údajně spadlo na území indického státu Džamu a Kašmír. Obě jaderné mocnosti navštívil americký ministr zahraničí Colin Powell, který před dnešním odjezdem z Indie vyjádřil naději, že se krizi podaří zažehnat mírovými prostředky. Na pokraji ozbrojeného konfliktu se Indie a Pákistán dostaly po prosincovém atentátu na indický federální Parlament. Indie útok připsala pákistánským skupinám bojujícím za odtržení části Kašmíru od Indie.

Srbsko bude dále vydávat válečné zločince

Srbsko bude pokračovat ve vydávání válečných zločinců Mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu. Řekl to srbský premiér Zoran Djindič, který však zároveň upozornil na řadu přetrvávajících problémů. Z Bělehradu telefonuje zvláštní zpravodaj Jan Bumba.

Podle šéfa srbské vlády je vydávání válečných zločinců do Haagu mimořádně obtížným tématem. Jeho kabinet však přesto chce splnit své závazky k mezinárodnímu společenství. "Najdeme řešení, abychom mohli spolupracovat na všech úrovních. Haagský tribunál pochopitelně není úplně spokojený, ale srbská vláda dělá co může. Situaci komplikuje složitá politická situace v této zemi. Například jednání s federální vládou, která je proti vydávání zločinců do Haagu. Doufám, že se nám podaří schválit příslušný zákon. Pak už to nebude otázka politická, ale právní. Tím, že jsme do Haagu poslali Miloševiče, jsme zlomili spojení s minulostí a od té doby je všechno jednodušší." Uvedl srbský premiér Zoran Djindič.

Nové pracovní příležitosti na jižní Moravě

Investice a nové pracovní příležitosti budou letos na jižní Moravě směřovat do kraje Vysočina. Firmy se totiž potýkají v dalších oblastech jihomoravského regionu s nedostatkem pracovních sil. To je také důvod, proč přední výrobce zdravotnického materiálu Hartmann - Rico nerozšíří svojí výrobu na Brněnsku. Podle generálního ředitele této společnosti Lubomíra Páleníka je pro nových 200 pracovních míst mnohem výhodnější Havlíčkův Brod.

Lubomír Páleník, generální ředitel firmy Hartmann - Rico: Dovážíme několika autobusy až ze vzdálenosti 60 kilometrů naše zaměstnance do Veverské Bítýšky. A to bylo hlavním důvodem rozhodnutí rekonstruovat závod v Havlíčkově Brodě a umístnit výrobu polotovarů pro operační krytí mimo oblast Veverské Bítýšky. V okolí Havlíčkova Brodu není nějaká přelidněná oblast, ale my si myslíme, že těch 200 zaměstnanců, které bychom tam přijali v tomto roce, bude zároveň určitým limitem. A neplánujeme tam další rozvoj na několikatisícový závod.

Zvýšení koncesionářských poplatků za Český rozhlas

Poslanci sněmovní mediální komise navrhují zvýšit koncesionářské poplatky za Český rozhlas ze 37 na 40 korun. Z vyšších příjmů má rozhlas financovat vznik regionálních studií v nově vzniklých krajích. Radiožurnálu to potvrdil Miloslav Kučera z ČSSD.

Miloslav Kučera, poslanec za ČSSD: Především nařizuje vedení Českého rozhlasu, aby v co nejkratší době zajistilo vznik krajských stanic ve všech městech, kde jsou dnes kraje. To znamená, i v těch nově zřízených krajích. Je navrhované nepatrné zvýšení koncesionářského poplatku zhruba o 3 koruny oproti stávajícímu stavu.

O zvýšení poplatků poslanci uvažují v rámci vládní novely zákona o Českém rozhlasu. Tu by měli poslanci schvalovat na lednové schůzi. Proti zvyšování poplatků se dnes při jednání komise postavil její předseda Ivan Langer z ODS. Prohlásil, že není dobré bez hlubší diskuse poplatky zvyšovat. Soudí, že kdyby se výše koncesí měnila, tak by se měla změnit i u ČT.

Výstava fotografií a scénářů Bohumila Hrabala

Před malou chvílí odstartovala v divadelním klubu Bájná zebra v divadle Rokoko vernisáž výstavy s názvem Bohumil Hrabal a divadlo. Návštěvníci mohou vidět unikátní fotografie a scénáře ke zdramatizovaným Hrabalovým románům a povídkám. Výstavu Radiožurnálu přiblížil ředitel Rokoka Zdeněk Potužil.

Zdeněk Potužil, ředitel divadla Rokoko: Muzeum v Nymburku udělalo úžasnou výstavu. S hroznou pílí shromáždilo od roku 1960 všechny dramatizace Bohumila Hrabala. A ono jich bylo přes 50. Takže to je úplně epochální Bohumil Hrabal skoro nejhranější český autor. V Rokoku to bude do konce března. A je to k vidění celej den od 8 do 17 ve všední den zadarmo.