Ozvěny dne 17. 12. 2001

České plynárenství i petrochemie budou prodány za 145 miliard korun

České plynárenství i petrochemie budou prodány za 145 miliard korun. Prodej ČEZ vláda odložila. Další podrobnosti o největší privatizační kampani v české historii má Jitka Hanžlová.

Výsledky všech tří výběrových řízení byly překvapivé. Plynárenský gigant Transgas koupí německá firma RWE Gas za 133 miliardy korun. Vypadla taková konsorcia jako Gaz de France Ruhrgas nebo německé E.ON s americkou Duke Energy. Unipetrol koupí firma Agrofert. Jak řekl premiér Miloš Zeman, vláda jim dala přednost před vyšší cenovou nabídkou.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Tyto nabídky byly od sebe vzdáleny zhruba dvě miliardy korun, Agrofert nabízel dvanáct, Rotch nabízel čtrnáct, a vláda se přiklonila ke společnosti Agrofert, a to z toho důvodu, že jsme dospěli k názoru, že společnost Rotch není strategickým investorem, ale že je pouze překupníkem.

Překvapením byla i elektroenergetika. Do druhého kola postoupila jen italská firma Enel. Favorizovaná Electricité de France se dopustila některých formálních prohřešků, a tak obálka s její nabídkou nebyla ani otevřena. Další zájemci nesouhlasili s podmínkami vlády, pokud jde o odpovědnost za havárie, povinnost neprodávat akcie a patnáct let povinně odebírat české uhlí. Enel ovšem nabídl nízkou cenu.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Vláda není žádné ořezávátko, jemuž lze předkládat podhodnocené cenové nabídky. Z tohoto důvodu vyzvala dvě společnosti, které jsou ochotny koupit akcie ČEZ včetně distribučních společností, aby do 7. ledna předložily nové nabídky, jejichž minimální hodnota musí dosáhnout 200 miliard korun.

Pokud nenabídnou tak vysokou cenu, vláda elektroenergetiku neprodá. Oslovenými společnostmi jsou Enel a Electricité de France.

Noví majitelé státních podílů v českém plynárenství a petrochemii

Nové majitele státních podílů v českém plynárenství a petrochemii představí Michal Fila.

Firma RWE Gas, která za 133 miliard korun získá akciovou společnost Transgas a státní podíl v osmi distribučních firmách, je druhou největší plynárenskou společností v Německu. Její roční odbyt doma i v zahraničí se pohybuje kolem 380 miliard kilowatthodin zemního plynu. Samotnou těžbu realizuje v Norsku, Egyptě, Kazachstánu a v Německu. Česká republika je pro RWE Gas významná nejen jako samostatný region, ale hlavně jako důležité tranzitní místo pro středo- a východoevropské trhy se zemním plynem. Podle zástupce RWE Gas pro Českou republiku Vladimíra Vurma je firma připravena také k jednání o cenách.

Vladimír Vurm: Je zájmem RWE Gas o to, aby ceny zejména pro obyvatelstvo byly samozřejmě ekonomicky opodstatněné, ale současně sociálně únosné.

Za agrochemickou skupinou Agrofert, která dnes získala za téměř 12 miliard korun státní podíl v Unipetrolu, stojí slovenský podnikatel Andrej Babiš. Až donedávna zůstával generální ředitel Agrofertu stranou mediálního zájmu, dnes je mnohými považován za jednu z nejmocnějších osobností české ekonomiky a Agrofert za společnost jednoho muže. Ve firmě, která se angažuje v potravinářském, zemědělském a chemickém průmyslu, totiž vlastní 45procentní podíl. Zbytek drží švýcarská firma Ameropa. Letošní obrat firem kolem Babišova Agrofertu se odhaduje na 58 miliard korun se ziskem více než 2,5 miliardy.

Ozvěny z burzy

Právě informaci o tom, že do Unipetrolu vstupuje Agrofert, přijali investoři vůbec nejhůř. Jak informuje Pavla Kvapilová, akcie firmy se doslova propadly o téměř 13 %.

Společnost Agrofert se nezdá být obchodníkům dostatečně průhledná. "Je to špatná volba, Agrofert nemá peníze, nepřinese kapitál ani know how," zněl typický názor brokerů. Makléř Raiffeisen Bank Ivo Prokop dodává: "Obchodníci čekali za Unipetrol lepší cenu."

Ivo Prokop: Původní očekávání bylo o 25 % výše, než nakonec výsledná cena privatizovaného balíku. Podobně zareagovaly i akcie ČEZ na zmatek kolem podávání nabídek, jejich cena poklesla o 4 % na 74 korun. Komerční banka tažena těmito negativními zprávami poklesla také o 3 %, čili velice negativní den celkově.

Vrásky na čele přibyly dnes také vývozcům a expertům České národní banky. Koruna totiž v očekávání obrovských sum z privatizace vylétla opět k historickým výšinám. Česká měna prolomila další psychologickou hranici, kdy její kurs k euru dosáhl až na hladinu 31 korun 85 haléřů. To odpovídá úrovni 16,28 za marku. Aby posilování, které komplikuje prodej našich výrobků v zahraničí, nepokračovalo, je podle centrální banky potřeba, aby vláda zmrazila část peněz, které za prodej přijdou. Premiér Miloš Zeman zopakoval, že nabízí v podstatě výměnný obchod.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Sterilizace části privatizačních výnosů výměnou za další snížení úrokových sazeb.

Zítra se prý premiér sejde s guvernérem centrální banky Zdeňkem Tůmou. Hráči na trhu s korunou proto zatím vyčkávají, jestli k dohodě dojde. Viceguvernér Luděk Niedermayer nechtěl říct, jak by mohla vypadat. Naznačil jenom, že se o ní už několik dní intenzivně vyjednává a že je na spadnutí.

Luděk Niedermayer, viceguvernér ČNB: Ta dohoda by měla být otázkou spíše dní než týdnů nebo dokonce i měsíců, protože ten signál, že tento problém bude ošetřen na straně státu, je třeba poslat co nejdříve.

U Obvodního soudu pro Prahu 7 začal proces s Lubomírem Štrougalem

Na lavici obžalovaných dnes usedl další z předlistopadových pohlavárů. U Obvodního soudu pro Prahu 7 začal proces s komunistickým premiérem a ministrem vnitra Lubomírem Štrougalem. Obžaloba ho viní, že v roce 1965 nařídil zastavit stíhání skupiny tajných policistů, kteří údajně zastřelili tři muže na útěku. Pokračuje František Lutonský.

Lubomír Štrougal je dnes 77letý důchodce. K soudu, kde mu hrozí až desetileté vězení, ho doprovodila dcera. U soudu Štrougal tvrdil, že se ničeho nedopustil. Případ trojnásobné vraždy prý nepředal k dalšímu vyšetřování, protože výslechy tajných policistů považoval za neúplné.

Neuveden: Tak jaký to byl, prosím vás, nadřízený, když tam nevěděl, co dělají jeho podřízení? Nechal to vyšetřovat, nic se nevyšetřilo, no, prostě tohleto jsou komunistické výmluvy.

Lubomír Štrougal: Děkuji, až po soudu.

Nechce se k případu vyjadřovat Lubomír Štrougal. U výslechu pouze naznačuje, že celá kauza je smyšlená a senát je podjatý. Předlistopadové zločiny se dostávají k soudům stále častěji, pravděpodobně po ostré kritice veřejnosti. Podle mluvčího příslušného úřadu Jana Srba se ale tyto případy táhnou i několik let.

Jan Srb: Ale zase nelze všechno házet jenom na soudy, bohužel jsou kauzy, které se nedostanou k hlavnímu líčení z důvodu toho, že obžalovaní prostě nedochází.

Soud s bývalým komunistickým premiérem a ministrem vnitra Lubomírem Štrougalem bude pokračovat zítra.

Americké letouny nadále bombardují afghánský horský masiv Tora Bora

Až 1 500 britských vojáků vyšle Velká Británie do Afghánistánu jako součást mezinárodních mírových sborů. V Londýně to oznámil britský premiér Tony Blair. Americké letouny nadále bombardují afghánský horský masiv Tora Bora. Paštunští velitelé ale tvrdí, že teroristická organizace Al-Kajdá byla v podstatě zničena. Mezi jednotlivými frakcemi protitalibanské koalice se ale začaly vyostřovat výrazné rozpory. Podrobnosti telefonovala přímo z Afghánistánu spolupracovnice Radiožurnálu z agentury Epicentrum Petra Procházková.

Teprve nyní vyšlo najevo, že před třemi dny se střetly dosavadní spojenci u města Polichumry na severozápad od Kábulu. Zatímco pozornost celého světa je soustředěna na boje v oblasti Tora Bora, i u Polichumry zasáhlo americké letectvo. Podle velitele Severního spojenectví Gauda se jeho dosavadní spojenec, vůdce islámské sekce ismailitů Džafar Nadri pokusil násilím obsadit město Polichumry. Navedl dokonce na jednotky Severního spojenectví americké letectvo a to na ně zaútočilo, protože je pokládalo za bandity. Oficiální zdroje v Kábulu nechtějí situaci komentovat. Oblast je pro novináře uzavřena. Afghánistán nemá v tuto chvíli žádné centrální vedení a místní vůdci se ve svých provinciích chovají zcela autonomně.

Panarabským deníkem byl identifikován jeden ze společníků Usámy bin Ládina

Panarabský list Aš Šark Al Afsat údajně identifikoval jednoho ze společníků Usámy bin Ládina na videozáznamu, který minulý týden zveřejnil Washington. Podle listu se jedná o saúdského Araba Chálida Audí Muhammada Harbího. Deník tvrdí, že se Harbí nyní nezdržuje v Saúdské Arábii a údajně se skrývá s Usámou bin Ládinem. Vůdce teroristické sítě Al Kajdá stále uniká a o jeho pobytu se nic neví.

John Walker si podle Rudyho Giulianiho zaslouží trest smrti

Americký občan, který bojoval v Afghánistánu na straně Talibanu, si podle newyorského starosty Rudyho Giulianiho zaslouží trest smrti. Spojené státy drží podle informací z Pentagonu v zajetí pět bojovníků z války v Afghánistánu. Podrobnosti má naše zpravodajka ve Spojených státech Olga Krupauerová.

Mluvčí Pentagonu Richard Megro dnes potvrdil, že pět zajatců je umístěno na lodi amerického námořnictva v oblasti Blízkého východu. Mezi zajatci je i 26letý Australan David Hiks, který bojoval v řadách Talibanu. Největší pozornost vyvolává 20letý americký občan John Walker, který byl zajat po vzpouře talibanských vězňů v pevnosti u Mazáre Šarífu. Newyorský starosta Rudy Giuliani prohlásil, že Walker by měl čelit trestu smrti za zradu na Spojených státech. Poslední občan Spojených států byl odsouzen na smrt za zradu téměř před půl stoletím. Podle generála Frankse, pod jehož velení operace v Afghánistánu spadá, zatím nebylo učiněno ve Walkerově případě žádné rozhodnutí.

Český Telecom může od příštího roku zdražit své služby o 3,7 %

Český Telecom může od příštího roku zdražit své služby o 3,7 %. Vyplývá to z rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu. Slovo má opět Michal Fila.

Toto navýšení bylo Českým telekomunikačním úřadem povoleno vzhledem k inflaci. Ta je v oblasti telekomunikací odvozována od indexu cen průmyslových výrobců a podle předsedy úřadu Davida Stádníka dosáhla 4,7 %.

David Stádník: Český telekomunikační úřad je snížil o jedno procento na 3,7 %, abychom docílili u Českého Telecomu tlak na úsporu provozních nákladů. Bohužel některé ceny se zvýší a některé se samozřejmě snižují. V současné době ještě nelze přesně stanovit konkrétní dopady do cen, protože po tomto kroku nám Český Telecom předloží svůj návrh cen a tam teprve se dozvíme, jaké konkrétní dopady to bude mít do konkrétních položek, do konkrétních jednotlivých cen pro koncové uživatele.

Do jaké míry využije možnosti zdražení, neví v tuto chvíli podle svého mluvčího Vladana Crhy ani sám Český Telecom.

Vladan Crha: Rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu je určitým mantinelem, z kterého budeme vycházet při stanovování cen na příští rok. Zatím nejsou určeny nějaké konkrétní výše cen za jednotlivé služby, nepředpokládáme ovšem, že bychom ceny měnili už k 1. lednu příštího roku.

Na Lysé hoře se bude lyžovat

Na Lysé hoře se bude lyžovat. Ministerstvo životního prostředí udělilo výjimku jedné z nejdelších beskydských sjezdovek na Lysé hoře, která se nachází v chráněné krajinné oblasti. Své rozhodnutí však podle mluvčí úřadu Rity Gabrielové podmiňuje řadou opatření. Lyžovat se bude moci jen při souvislé sněhové pokrývce, která dosáhne aspoň 40 centimetrů. Sjezdovka navíc musí být přesně vymezena a ohraničena bariérami během celé zimní sezóny. Označena budou i místa s nedostatečnou vrstvou sněhu a vyřešeno musí být také parkování.

Hradecký policejní ředitel Aleš Pozdílek neuspěl s žalobou na ochranu osobnosti

Hradecký policejní ředitel Aleš Pozdílek neuspěl s žalobou na ochranu osobnosti. Krajský soud v Hradci Králové totiž zamítl jeho žalobu podanou na podnikatele Petra Klementa. Toho žaloval za to, že údajně lhal, když řekl, že se Pozdílek při zásahu v Discoklubu 2001 objímal kolem ramen s jedním z útočníků, kteří klub napadli, a obě strany namísto razantního zásahu vyzýval k dohodě. Se zamítnutím žaloby nesouhlasí advokát policejního ředitele Dušan Diviš.

Dušan Diviš: Soud nerozhodl správně, myslím si, že tady ta rychlost byla právě na úkor kvality. Myslím si, že byly důvody pro to, aby se soud věcně zabýval předmětem toho řízení, pro zamítnutí z formálních důvodů myslím důvody nebyly, odvoláme se.

Soudkyně Věra Adámková však trvá na svém. Advokát policejního ředitele podle ní podal chybně formulovanou žalobu, a proto nebylo možné rozhodnout jinak.

Věra Adámková: Kdyby ten žalobní návrh zněl jinak, tak jdeme do toho merita, budeme patrně vyslýchat všech těch osm svědků, novela občanského soudního řádu je založena na staré zásadě římského práva, že každý si svá práva musí hájit sám a každý je za osud svého sporu odpovědný sám.

Václav Havel jednal na zámku v Lánech s Aleksanderem Kwasniewským

Rozšiřování a budoucnost Severoatlantické aliance a postup Polska a Česka při vyjednávání s Evropskou unií, taková byla hlavní témata dnešního setkání českého prezidenta Václava Havla s jeho polským protějškem Aleksanderem Kwasniewským. Jednání na zámku v Lánech sledoval Jan Bumba.

Václav Havel a Aleksander Kwasniewski se shodli na tom, že Česko a Polsko by měly využít konventu Evropské unie, ve kterém se bude jednat o budoucí podobě společenství evropských zemí. O svolání konventu rozhodli v sobotu nejvyšší představitelé patnáctky. Václav Havel uvedl, jaké budou hlavní otázky tohoto fóra.

Václav Havel, prezident ČR: Jak přesně bude definován vztah mezi národními státy a unií, jak bude definován vztah unijní exekutivy a zastupitelského sboru, ale především a hlavně, jak by toto zvláštní politické seskupení, jak by mělo dosáhnout toho, aby bylo srozumitelné všem Evropanům a aby se s ním byli schopni identifikovat.

Aleksander Kwasniewski, který hodnotí poslední setkání unie jako velmi zdařilé, se zároveň vyslovil pro lepší spolupráci v rámci střední Evropy.

Aleksander Kwasniewski, polský prezident: Mluvili jsme o spolupráci mezi Polskem, Českem, Maďarskem a Slovenskem, protože si myslím, že naše záměry a cíle jsou shodné, a právě proto se nesmíme této spolupráci vyhýbat, ale měli bychom ji naopak zintenzívnit.

Řekl polský prezident.

V Německu se dnes představila nová společná měna Evropské unie euro

V Německu se dnes představila nová společná měna Evropské unie euro. Tisíce lidí po celé zemi nedočkavě čekali u poboček bank, aby si mohli koupit startovací balíčky nových mincí. Pokračuje náš berlínský zpravodaj David Šťáhlavský.

Celkem jeden milion balení eur a eurocentů po dvaceti markách čekalo na zájemce úderem nedělní půlnoci. Ve Finančním centru Frankfurtu nad Mohanem bylo uvedení jednotné měny na trh provázeno okázalou slavností. Také v Berlíně byl o startovací balíčky velký zájem.

Neuveden: Vypadá to jako skutečné peníze, podívejte se. Dvoueurová mince je jako dřívější pětimarka, ale není tak velká.

Říká jeden starší muž, který si přišel koupit nové mince. Nová platidla si také v Německu zachovala národní podobu, a tak na centech zůstává na rubu ratolest, na desítkách je Brandenburská brána a na eurech samotných orlice. Balíčky jsou v prodeji proto, aby se obyvatelé předzásobili do 1. ledna drobnými, které bankomaty jinak nevydávají. Do konce února však souběžně lze platit i markami.

Vedle Němců se dnes se společnou evropskou měnou seznámili také obyvatelé Portugalska, Řecka a Irska. Ještě dodejme, že euro vejde v platnost od 1. ledna a jednotlivé národní měny přestanou platit posledního února příštího roku.

EU věnuje Bosně a Hercegovině finanční pomoc ve výši 172 milionů eur

Evropská unie se rozhodla věnovat Bosně a Hercegovině finanční pomoc ve výši 172 milionů eur. Z Bruselu se hlásí náš zpravodaj Milan Fridrich.

Evropská unie vyplatí Bosně 172 milionů eur v příštích třech letech, protože hodlá posílit demokratické zvyklosti, státní správu, ekonomiku a soudnictví v této zemi. Evropská komise uvedla, že peníze mají urychlit návrat uprchlíků do Bosny a vytvořit podmínky pro fungování nezávislých médií a pro daňovou reformu. "Je nutné, aby Bosna pokračovala v politických a ekonomických reformách, které by pomohly stabilizovat situaci na Balkáně a nastolily vládu práva a prosperity," uvedla Evropská komise v prohlášení. Podobnou pomoc dostanou podle Bruselu také další balkánské státy, jako je Jugoslávská svazová republika, Chorvatsko, Makedonie nebo Albánie. Evropská unie pro ně chystá prostředky ve výši asi 500 milionů eur. Jugoslávie navíc dostane v příštích pěti letech 1,5 miliardy eur vybraných konferencí dárců loni v Bruselu.

Palestinské hnutí Hamas považuje boj proti izraelské okupaci za legitimní

Palestinské radikální hnutí Hamas považuje boj proti izraelské okupaci palestinských autonomních území za legitimní, a to navzdory výzvě Jásira Arafata k ukončení atentátů. Přestože se Arafat přihlásil k boji proti teroristům, pokračují Izraelci v likvidaci palestinských radikálů. V Hebronu izraelští vojáci zastřelili dalšího hledaného člena Hamasu. V jižní části pásma Gazy v uprchlickém táboře Chan Junis byl podle agentury Reuters zastřelen 12letý chlapec. Většina členů palestinského extremistického hnutí se domnívá, že pokračovat v intifádě je v palestinském zájmu. Izrael tvrdí, že palestinský předák Jásir Arafat už není schopen teroristy zastavit. Izrael proto považuje fyzickou likvidaci radikálů za formu legitimní obrany. Jásir Arafat požádal libyjského vůdce Muhammara Kaddáfího o naléhavou intervenci u OSN a o to, aby Kaddáfí přispěl k zajištění mezinárodní ochrany pro Palestince.

Skupina ozbrojených mužů se v haitském hlavním městě pokusila o státní převrat

Skupina ozbrojených mužů se v haitském hlavním městě Port o'Prince pokusila o státní převrat. Podle tiskové služby prezidenta vnikli ozbrojenci ve dvou automobilech do areálu prezidentského paláce. Při střetnutí s bezpečnostními silami byli dva policisté zastřeleni a několik jich bylo zraněno. Podle státní rozhlasové stanice byli útočníci odraženi a prezident Aristide i jeho rodina jsou v bezpečí.

Řecko už několikátý den sužují sněhové bouře a silné deště

Řecko už několikátý den sužují sněhové bouře a silné deště. Vláda regionu Peloponés vyhlásila stav ohrožení. Úřady zavřely letiště, některé hlavní silniční tahy a přístavy. Vydatné sněžení zkomplikovalo život také obyvatelům severní Korsiky. Sníh odříznul od světa desítku horských vesnic. Na tři tisíce domácností je bez elektřiny a telefonního spojení.

V pražské Galerii Kout probíhá výstava na téma prsten

V pražské Galerii Kout probíhá právě výstava na téma prsten, na které můžete mimo jiné vidět originální šperky Markéty Šílené, Pavla Opočenského, Jiřího Šibora, Karla Votypky a dalších. Proč byl tentokrát jako šperkařské téma vybrán právě prsten, jsme se zeptali autorky koncepce výstavy Daniely Opočenské.

Daniela Opočenská: Vlastně ten prvotní impuls byl velice jednoduchý, blíží se Vánoce a je takovým dobrým zvykem před Vánoci dělat výstavy, kde bude více jak jeden autor, prsten je vlastně takový základní typ šperku, který vlastně každého přiláká, a navíc jsem si říkala, že to bude zajímavé setkání vlastně různých názorů, když oslovím hodně šperkařů, někteří se zabývají prstenem, jiní je nedělají vůbec a vlastně to, co sem donesli, tak to jsou třeba exponáty půjčené z muzeí nebo věci, které byly vyrobené v rámci nějakých sympózií.

K věci

Německá společnost RWE Gas získá celý státní podíl v plynárenském Transgasu a osmi regionálních distribučních firmách. Rozhodla o tom vláda. Vlastníkem 63procentního podílu v chemickém holdingu Unipetrol se stane tuzemský Agrofert. Kabinet naopak na 7. ledna odložil prodej elektrárenské společnosti ČEZ a šesti distribučních firem. K největší privatizační akci v historii České republiky se vrací Jana Havligerová z Hospodářských novin v rozhovoru s Pavlou Dluhoschovou.

Paní Havligerová, dobrý večer.

Jana Havligerová: Dobrý večer.

Největším překvapením je vítěz soutěže na koupi podílu v Unipetrolu. Stal se jím český Agrofert, přitom o dvě miliardy vyšší cenovou nabídku předložila britská Rotch Energy. Umožní podle vás Agrofert Unipetrolu další rozvoj? My jsme ve zprávách slyšeli, že makléři jsou v tomto ohledu skeptičtí.

Jana Havligerová: Faktem je, že trh na toto rozhodnutí zareagoval velmi negativně, ale nelze se opírat o nic jiného, než o Babišovo tvrzení, že cena, kterou za Unipetrol dal, se mu za sedm let vrátí, a připomínám, že Babiš se také nikdy netajil s tím, že nemá zájem o celý Unipetrol. On nemá zájem o Českou rafinérskou a Benzinu, a proto se také spojil s americkou firmou Conoco, takže se dá zřejmě předpokládat, že Unipetrol se časem rozdělí.

České plynárenství získá německý RWE Gas za 133 miliardy, to je dokonce o 33 miliard víc, než vláda očekávala. V tomto případě vybrala podle vás optimálního partnera?

Jana Havligerová: Tak, RWE Gas je rozhodně důvěryhodná firma, navíc je to firma, která v poslední době velmi expanduje ve východní i střední Evropě, na Slovensku třeba koupila 40 % akcií Nafty Gbely, takže tady rozhodovala rozhodně nejvyšší nabídka a ostatní zájemci fakt nabízeli mnohem méně peněz.

Rozhodnutí o privatizaci elektroenergetiky vláda odložila na počátek ledna, protože nebyla spokojena s cenovými nabídkami. Zájemci o ČEZ a distributory elektřiny by měli předložit nabídky nejméně ve výši 200 miliard korun, zatím byly hluboko pod touto hranicí. Myslíte, že se podaří toho výnosu dosáhnout?

Jana Havligerová: To je opravdu otázka, já si myslím, že tohoto výnosu se nepodaří dosáhnout, pokud ovšem vláda není dopředu domluvená s některým z těch zájemců, které pozvala do druhého kola, například s francouzskou společností EDF.

Považujete ji za favorita ve hře o elektroenergetiku? Připomeňme, že byla oslovena ještě italská společnost Enel.

Jana Havligerová: To je sice pravda, ale pravda také je, že s EDF se vyjednává nejdéle, nejenom, že s ní vyjednává vláda, firmou byli do Paříže pozváni také někteří poslanci, tak všechny tyto okolnosti nasvědčují tomu, že je to přinejmenším tajný favorit vlády.

Jak celkově hodnotíte korektnost největší privatizační akce? Často zaznívají výhrady, že soutěž nebyla příliš průhledná a regulérní.

Jana Havligerová: Myslíte-li přímo soutěž o elektroenergetiku, pak rozhodně ne, protože tam si mnozí ze zájemců o ten moloch, který se prodává, stěžovali už dopředu, že podmínky byly šité na míru právě jen a jenom jedinému zájemci a že ta soutěž nestanovovala rovné podmínky pro všechny zájemce.

Naším hostem v pořadu K věci byla Jana Havligerová z Hospodářských novin.