Ozvěny dne 16. 10. 2001

Američané pokračují v náletech na nové strategické cíle v Afghánistánu

Američané pokračují v náletech na nové strategické cíle uvnitř Afghánistánu. Pentagon zatím nekomentoval zprávy, podle kterých zasáhla americká bomba skladiště Červeného kříže v Kábulu. Dále Olga Krupauerová, Český rozhlas Washington.

Na padesát bitevníků a deset bombardérů zaútočilo během dne na cíle v hlavním městě Kábulu a v baště Talibanu Kandaháru. Podle prohlášení Mezinárodního výboru Červeného kříže zničila americká bomba téměř třetinu skladiště Červeného kříže v centru Kábulu. Pentagon zatím tento incident nekomentoval. Spojené státy nasadily do akce jednu z nejničivějších zbraní, nízko létající turbovrtulový letoun AC-130, který útočí z rychlopalných kulometů a 105milimetrového děla na pozemní cíle. Letoun patří ke speciální jednotce amerického letectva. Americká letadla začala v rámci informační kampaně shazovat na území Afghánistánu letáky s textem v jazycích paštu a dari, ve kterých Spojené státy místní obyvatele přesvědčují, že nejsou jejich nepřítelem.

Terčem soustředěných náletů byla dnes také vojenská zařízení Talibanu

Terčem soustředěných náletů bombardérů byla dnes také vojenská zařízení vládního hnutí Taliban v Mazáre Šarífu a Herátu. Přestřelky vypukly navíc mezi talibanskými milicemi a opozičními silami na bojové frontě 40 až 50 kilometrů severně od Kábulu. Z Afghánistánu informuje zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Jaromír Štětina.

Antitalibanská Severní aliance dnes potvrdila, že jsou připraveny struktury, osoby a organizace, které po obsazení hlavního města Kábulu aliancí budou plnit úkoly místní výkonné moci. Aby nenastal v Kábulu chaos, ministerstvo obrany a státní bezpečnosti již určilo dva tisíce lidí, kteří budou ve městě vykonávat policejní funkce. Polní velitelé aliance též posuzovali účinnost dnešního amerického bombardování Kábulu. Vyjádřili politování nad tím, že byly zasaženy budovy mezinárodního Červeného kříže. Ocenili skutečnost, že americké letectvo ve druhé etapě bombardování zasahuje nejen strategické objekty, ale i pozice Talibanu na frontových liniích, jako jsou například soustředění talibanské techniky na takzvané "staré kábulské silnici" severně od hlavního města. Na samotné kábulské frontě dnes pokračovaly ojedinělé minometné přestřelky.

Z Afghánistánu prchají před bombardováním denně stovky lidí

Z Afghánistánu prchají před bombardováním denně stovky lidí. Jejich cílovou oblastí je především sousední Pákistán, kde se také nachází mnoho uprchlických táborů. V pákistánské Kvétě natáčel zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Alexandr Pícha.

Vedení nemocnic ani místní úřady nemají přehled o tom, kolik Afghánců bylo do Pákistánu přepraveno. Do jedné ze dvou nemocnic v provinčním středisku Kvéta asi sto kilometrů od hranic dorazili po včerejším náletu dva zranění. Radiožurnál získal na místě výpověď jednoho z nich. Mluví velmi potichu v jazyce paštu, jeho ošetřovatel překládá.

Neuveden: Nevěděl o bombardování, přišlo to najednou, když vyšel z domu. Slyšel hukot nad sebou a pak už si nic nepamatuje. O Američanech nic neví a Taliban nepodporuje.

Pákistánská muslimská organizace Idí poslala do Afghánistánu deset ambulančních vozů. Fundamentalistická organizace Džia mezitím zaregistrovala v Pákistánu tisíce dobrovolníků do džihádu proti Americe. Není ovšem zřejmé, kolik by jich šlo skutečně bojovat.

Obavy z antraxu se šíří po celém světě

Obavy z antraxu se šíří po celém světě. Řada států proto zpřísňuje kontrolu nad manipulacemi s poštovními zásilkami. Odpovědná místa ale zároveň jedním dechem ujišťují, že není důvod k panice. Podezřelé dopisy obdržely v těchto dnech státní úřady, instituce a firmy v mnoha zemích. Zatím se většinou ukázalo, že je to planý poplach nebo nevhodný žert. Mimo území Spojených států nebyl dosud výskyt sněti slezinné potvrzen, přestože v nemocnicích je na pozorování několik osob. Politici a zdravotní činitelé nabádají obyvatelstvo k opatrnosti, ale také k zachování klidu. Poslední nález antraxu potvrdily testy prášku nalezeného v poště vůdci demokratické většiny v Senátu amerického Kongresu Thomasu Dashleovi.

V ČR jsou kvůli podezření na sněť slezinnou hospitalizováni lidé ve dvou nemocnicích

Krizový štáb České republiky potvrdil, že kvůli podezření na sněť slezinnou jsou hospitalizováni lidé ve dvou nemocnicích. Ani u jednoho případu se zatím přítomnost antraxu nepotvrdila. Podrobnosti připojuje František Lutonský.

První výsledky vyšetření bychom se měli dozvědět během zítřejšího dopoledne, definitivní výsledky testů pak budou známy až v následujících 48 hodinách. Pacienti jsou podle ministra vnitra Stanislava Grosse v péči lékařů nemocnic v Liberci a na pražské Bulovce na pozorování.

Stanislav Gross, ministr vnitra ČR: Není to v té fázi, že by se projevily jakékoli příznaky toho, že by tato osoba byla nakažena snětí slezinnou.

Policie do této chvíle eviduje 99 případů podezřelých zásilek. Kvůli velké míře paniky proto zřídí nonstop konzultační linku. Ministr vnitra také rozhodl, že i přes velkou vytíženost policie nebudou podezřelé zásilky okamžitě páleny. Ve vyšší pohotovosti jsou vojenské zdravotnické jednotky, které zřejmě dnes dostaly speciální mobilní zařízení na zjištění útoku biologickými zbraněmi.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany ČR: Není důvod k nějakým obavám a není důvod obávat se z hlediska zapojení armády nějakého vyššího stupně nebezpečí.

Uklidňuje obyvatele České republiky ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Podle něj se armáda na tuto situaci připravovala měsíc a zatím se v Evropě žádný případ nákazy snětí slezinnou nepotvrdil.

V Liberci jsou kvůli podezření z nákazy antraxem hospitalizováni tři lidé

Jedna žena a dva muži, kteří byli dnes hospitalizováni na infekčním oddělení liberecké nemocnice kvůli možnému podezření na nákazu antraxem, jsou zatím na pozorování. Jak zjistila liberecká zpravodajka Ivana Bernátová, důvodem hospitalizace byl jejich bezprostřední kontakt s obsahem podezřelého dopisu z USA.

Dopis otevřela sekretářka ředitele jednoho libereckého autoservisu. Nebyl v něm prášek, ale česky psaný text koránu. Pracovníci firmy okamžitě uvědomili policii a hasiče, kteří pak za přísných bezpečnostních opatření dopravili dopis k analýze. Dva muži jsou nyní v izolaci na pozorování a žena užívá penicilin. Ten by měl být podle lékařského náměstka Radka Janouška dostatečnou prevencí proti sněti slezinné.

Radek Janoušek: Inkubační doba je od 24 hodin do pěti až sedmi dnů. U kožní formy si myslím, že by se vůbec neprojevila.

Na výsledky analýzy, která by měla potvrdit, zda byly nebo nebyly v dopise bakterie antraxu, je podle Radka Janouška zatím brzy.

Radek Janoušek: Ty výsledky mohou být nejdříve od tří do sedmi dnů, ve Spojených státech to trvalo do deseti dnů.

Strach z antraxu ovládl celou Českou republiku

Strach z antraxu ovládl celou Českou republiku. Bezpečnostní složky prověřovaly během dne několik desítek podezřelých zásilek a předmětů. Pokračuje Helena Šulcová.

Policie a hasiči evidují jeden případ za druhým. Jen dopoledne vyjížděli 52krát. Nejčastěji k podezřelým obálkám. Některé z nich skutečně obsahují bílý prášek. Antrax se ale zatím nikde nepotvrdil.

Pavel Pittermann, mluvčí SÚJB: Můžeme zatím klidně konstatovat, že jediný z těch nálezů zatím nebyl takzvaně pozitivní.

Říká mluvčí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Pavel Pittermann. Například dopoledne přišla podezřelá zásilka na Úřad vlády premiérovi Zemanovi. Hasiči zásilku odvezli k chemickému rozboru. Kvůli nálezu podezřelého plastového kufříku uzavřeli policisté park a přilehlou část Opletalovy ulice před pražským Hlavním nádražím. Nestandardní obálky byly dnes prověřovány prakticky ve všech větších městech. Co se s podezřelými nálezy dělá, popsal mluvčí mosteckých hasičů Pavel Toth.

Pavel Toth: Podezřelé obálky a ampule byly umístěny do speciálních kontejnerů a bude prováděn svoz tohoto materiálu do odborné laboratoře v Příbrami.

Neobjevují se však pouze podezřelé obálky. Pracovník Úřadu práce v Kroměříži našel před budovou rozsypaný bílý prášek.

Karel Malinovský: Když si uvědomíme, že ten, kdo by rozsypával nebezpečnou látku, tak samozřejmě by tou látkou byl také zasažen, takže by to musel dělat v nějakém speciálním obleku, což nenápadně těžko lze, takže já jsem přesvědčen o tom, že to byla opět nějaká legrace.

Tvrdí vedoucí oddělení mimořádných situací zlínského krajského úřadu Karel Malinovský. Psycholog Jiří Tyl varuje, že podobných případů bude ještě přibývat. Situace podle něj je jak šitá na míru pro lidi, kteří na sebe potřebují upozornit.

Jiří Tyl: Je spousta lidí, kteří si neuvědomují důsledky svého počínání, a je spousta lidí, kteří chtějí těžit z těžké situace.

Pachatelům hrozí za šíření poplašné zprávy maximálně tři roky vězení.

Opoziční poslanci chtějí, aby vláda přepracovala návrh zákona o rozpočtu

Opoziční poslanci si stále přejí, aby vláda přepracovala vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Předloha, kterou se bude sněmovna zabývat zítra, vychází podle jejích kritiků z nereálných čísel na straně příjmů. Vládnímu návrhu je navíc vytýkáno, že nepočítá s novými výdaji, které si zřejmě vyžádá aktuální mezinárodní situace. Podrobnosti připojuje naše parlamentní zpravodajka Milada Richterová.

Jaké konkrétní úpravy v rozpočtu by měla vláda přehodnotit, upřesnil pro Český rozhlas poslanec rozpočtového výboru Martin Kocourek z ODS.

Martin Kocourek, poslanec za ODS: Podle signálů, které mám, tak by se mělo jednat o kapitolu ministerstva vnitra, ministerstva obrany, nově případně ministerstva školství, kraje mají další představy o financování, takže to jsou všechno otázky, které musíme se pokoušet odpovědně promyslet a zapracovat, a proto přichází v úvahu až druhá verze zákona.

Podle předsedy klubu ČSSD Bohuslava Sobotky budou ještě sociální demokraté o průchodnosti zákona ve sněmovně s ostatními stranami do poslední chvíle jednat.

Bohuslav Sobotka, předseda poslaneckého klubu ČSSD: V případě, že opozice nebude pro rozpočet zítra hlasovat a rozpočet neprojde, tak vláda ve velmi krátkém termínu předloží nový návrh státního rozpočtu, který podle mého názoru nebude zahrnovat škrty ve výdajích, ale bude zahrnovat některé nové rozpočtové priority, které se v mezičase mohly objevit.

O osudu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok rozhodnou poslanci zítra odpoledne.

Poslanci se dohodli na poskytnutí záruk pro letecké společnosti

Poslanci se dohodli na poskytnutí záruk pro letecké společnosti za případné škody způsobené možnými teroristickými akcemi. Vládní návrh odůvodnil sněmovně ve zrychleném jednání ministr dopravy Jaromír Schling.

Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů ČR: Po událostech ve Spojených státech došlo k tomu, že zajišťovny a pojišťovny hromadně vypověděly leteckým společnostem příslušné pojistné smlouvy a bylo třeba na tuto situaci rychle reagovat. Pojišťovny snížily pojištění pro tyto případy na částku pouhých 50 milionů dolarů, což je z hlediska možných škod v případě událostí, které jsme viděli téměř v přímém přenosu 11. září tohoto roku, částka naprosto nedostačující.

Na vypovězení smluv reagovali majitelé letadel i vlády jednotlivých zemí, které odmítají vpustit nedostatečně pojištěná letadla do svých vzdušných prostorů. Vláda zatím garantuje všem osmi v české republice licencovaným leteckým dopravcům úhradu případných škod nad pojistnou částku, kterou pojišťovny snížily. Garance je omezena do konce října. Pak má situaci řešit právě předložený zákon. Podle něho bude vláda poskytovat garance do výše půl miliardy dolarů.

Česká pojišťovna zvýšila ceny povinného ručení na příští rok o 16 až 19 %

Česká pojišťovna zvýšila ceny povinného ručení na příští rok u většiny aut o 16 až 19 %. Nejvíce přitom vzrostou meziročně ceny vozů s objemem do 1000 kubických centimetrů, které stoupnou o téměř 30 %. Podle mluvčího pojišťovny Michala Urbana se výše pojistného bude lišit nejen podle obsahu motoru vozidel, ale také podle toho, zda řidič jezdil bez nehod či nikoli. Bonusy v podobě slevy pojistného přitom bude moci využít až 95 % klientů pojišťovny.

Michal Urban: Například u nejběžnější skupiny vozidel, u osobních automobilů s objemem motoru od jednoho litru do 1350 kubíků, bude roční pojištění standard stát po započtení 10procentního bonusu 2 799 korun, přičemž minimální pojistné je 2 838 korun, pro vyšší kategorii, pro auta od 1,35 do 1,85 litru, bude roční pojištění standard stát 4 026 korun se slevou 10 %.

Cestující do Británie musejí ode dneška znovu projít přes imigrační úředníky

Cestující do Velké Británie musejí ode dneška znovu projít přes imigrační úředníky. Ti se po měsíci vrátili na ruzyňské letiště. Opatření podle mluvčího ambasády Zbyňka Havránka nesouvisí se zvýšeným počtem žadatelů o azyl. Dohoda mezi českou a britskou stranou prý pouze umožňuje, aby se úředníci kdykoli bez varování na Ruzyni objevili.

Zbyněk Havránek: Důvod je takový, aby Británie jasně dala najevo, že stále bude sledovat problematiku žadatelů o azyl z České republiky.

Kvůli kontrolám chce tento týden podat žalobu u britského soudu Evropské dokumentační středisko pro práva Romů. Důvodem je podezření z porušení imigračních zákonů a z rasové diskriminace.

Druhým dnem dnes v Praze pokračovala konference Forum 2000

Mezinárodní instituce a lidská práva, takové bylo téma druhého pracovního dne konference Forum 2000, která probíhá na Pražském hradě. Diskuse se však často stáčela na útoky z 11. září a na pomoc méně rozvinutým zemím světa. Konferenci sledovali zpravodajové Jan Bumba a Jiří Hošek.

Americký ekonom Geofrey Sachs v živém satelitním vstupu z Harvardské univerzity podrobil zdrcující kritice bohaté země, které podle jeho názoru nedostatečně přispívají na pomoc třetímu světu.

Geofrey Sachs: Zjistili jsme, že by stačilo, aby bohaté státy uvolňovaly ročně jednu desetinu procenta kombinovaného hrubého národního produktu, což je asi 25 miliard dolarů. Když se vzdáme jednoho centu z deseti vydělaných dolarů, mohli bychom ročně zachránit osm milionů lidských životů.

Konstatoval rozhořčeně Geofrey Sachs. Izraelský ministr zahraničí Šimon Peres upozornil podobně jako americký ekonom na to, že svět neměl nikdy tolik peněz na řešení problémů chudých částí planety. Přesto však dochází podle Perese ve světě k řadě paradoxních situací.

Šimon Peres, izraelský ministr zahraničí: Existují armády, které nemají nepřítele, stejně tak ale existují nebezpečí v místech, kde nejsou žádné armády, aby jim čelily. Potichu se sám sebe ptám, jakého nepřítele má třeba Severoatlantická aliance. Musíme si ale uvědomit, že teror je něco, co ohrožuje Evropu stejně, jako Spojené státy.

Dodal Šimon Peres.

Tradiční účastník Fora 2000, jordánský princ El Hasan Bin Talál kritizoval roli sdělovacích prostředků v posledních světových událostech.

El Hasan Bin Talál: Média jsou spoluzodpovědná za vytváření žijících mučedníků, antihrdinů a za šíření různých kultů osobnosti.

Domnívá se Bin Talál.

Podle bývalého německého prezidenta Richarda von Weizsäckera je jedním z mála pozitivních dopadů 11. září změna postoje Spojených států vůči OSN. Podle Weizsäckera však OSN potřebuje důkladnou reformu, která by stávajícím institucím přinesla podstatně větší pravomoci.

V katedrále sv. Víta se dnes koná mezináboženské shromáždění

V katedrále svatého Víta za okamžik začne mezináboženské shromáždění. Patří ke tradičním akcím Fora 2000. Společná meditace má být manifestací dobré vůle a protestem proti těm, kteří zneužívají náboženství. Shromáždění v katedrále se zúčastní také prezident Václav Havel, který hodlá v programu aktivně vystoupit.

Václav Havel, prezident ČR: Letošní mezináboženské setkání v katedrále svatého Víta bude mít ještě jednu zvláštnost, promluví tam osoba, která není představitelem žádného světového náboženství, totiž moje maličkost, s takovým určitým apelem k přítomným i dalším zde nepřítomným představitelům světových náboženství, aby právě v této těžké době pod tlakem těch velkých zvláštních znamení, aby těsněji spolupracovali.

Ozvěny z burzy

Akcie na burze si dnes po dvou sestupech mírně polepšily při nízké aktivitě investorů. Objem zobchodovaných cenných papírů dosáhl 4,4 miliardy korun. Další informace má Milan Chmelař ze společnosti Patria Finance.

Milan Chmelař: Pražská burza dnes opět zažívala velice klidné obchodování. Investoři se stále obávají možných teroristických útoků a tato nejistota přináší na trhy pouze minimální aktivitu. Pondělní i dnešní objemy byly podprůměrné a tím následujeme trend trhů evropských. Největší zájem byl dnes o telekomunikační tituly. Akcie Českých radiokomunikací vzrostly o 2,47 % na závěrečnou cenu 294 korun a emise Českého Telecomu posílila o 1,65 % a zavírala cenou 258 korun. Naopak pod tlakem se ocitla společnost Philip Morris, která ztratila 1,62 %.

Česká měna dnes zdolala další rekord, když vůči euru zpevnila na historicky nejsilnější úroveň 33 koruny 43 haléře. Také vůči dolaru česká měna posílila až na 36,90. Za posilováním měny stojí podle dealerů zpráva o tom, že společnost Bivideon a Fond národního majetku podepsaly smlouvu o koupi akcií Českých radiokomunikací za 6,8 miliardy korun.

K věci

Sněmovní rozpočtový výbor dnes velkou většinou hlasů odmítl návrh státního rozpočtu na příští rok. V čem vláda udělala chybu při jeho sestavování, co nejvíc ovlivnilo záporný postoj opozice a jaký bude osud státních financí v roce 2002 v případě neschválení rozpočtu Poslaneckou sněmovnou, na to se teď redaktora týdeníku Ekonom Petra Blažka bude ptát Aleš Heřmánek.

Pane Blažku dobrý podvečer.

Petr Blažek: Dobrý den.

Rozpočet není jenom věcí odbornou, ale také politickou, to znamená, nepodcenila vláda trochu to vyjednávání o rozpočtu s ostatními parlamentními stranami?

Petr Blažek: No, tak pokud podcenila vyjednávání o rozpočtu, tak to asi nebude hlavním problémem minimálně ve vztahu k Občanské demokratické straně, kde bych řekl, že jsou hlavním faktorem blížící se volby a vlastní zájmy ODS.

Jistá komunikace mezi ODS a sociální demokracií proběhla, ale řekl bych, že nebyla příliš intenzivní, alespoň se o ní tolik nemluvilo.

Petr Blažek: No, já bych řekl, že asi o většině těch jednání se ani nedozvíme, protože takové ty předvolební tanečky prostě musí býti zatančeny a uvidíme, k čemu to dospěje. Myslím si, že výše deficitu a podobné faktory nejsou úplně hlavní.

ODS má ovšem minimálně jeden věcný argument, a to je ten, že vlastně některé jednorázové příjmy mají pokrýt mandatorní výdaje, to znamená, jednorázové příjmy by ovšem se v příštích letech nemusely, nebo nebudou se opakovat a ty mandatorní výdaje zůstanou, to znamená, že je to skutečně odborná výhrada.

Petr Blažek: No, to je odborná výhrada, ale používání jednorázových privatizačních příjmů začalo už v roce 1993 9,5 miliardy, v roce 1994 skoro 20 miliard, takže 25 miliard na příští rok je sice nejvíc v této časové řadě, ale i Klaus to dělal, tedy mám-li to takhle personifikovat. No, a jinak, co se týče těch výdajů mandatorních, samozřejmě je to obrovský problém, do budoucna jenom poroste, a vyčítat ale jenom jedné z těchto parlamentních stran, ať už to je socdem, ODS nebo Unie svobody, kdokoliv jiný, že za to může, to prostě není pravda, k tomu musí být široký politický konsensus.

Dá se předpokládat tedy, že sněmovna asi rozpočet nakonec odmítne a navrhne nějaké nové parametry státního hospodaření v příštím roce. Jak by mohl vypadat také s ohledem na bezpečnostní situaci a důraz právě na třeba ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany?

Petr Blažek: No, tak jak hlasování ve sněmovně dopadne, to uvidíme, to, co jste říkal, je pravděpodobné a potom jsou různé scénáře. Premiér vyhrožoval, že v případě, že tento rozpočet nebude přijat, tak že předloží ještě horší, respektive pro sebe, pro vládu ještě nafouknutější, ještě příjemnější, protože právě podle toho by běželo potom případné rozpočtové provizorium, což by bylo neštěstí tedy, samozřejmě. Varianta, že by vláda tedy přistoupila na nějaké sněmovnou doporučené úpravy, nebudou-li zásadní, tak asi ano, ale ten problém je strukturální a ty mandatorní výdaje se jmenují mandatorní právě proto, že před nimi není bez změny zákona kam couvnout, prostě jsou povinné. Jinak, k té bezpečnostní situaci, kdyby situace ve světě měla být záminkou k tomu, aby ODS mohla couvnout a bez ztráty tváře prostě i přes předchozí harašení zbraněmi schválit rozpočet, tak by to bylo určitě dobře, no.

Z toho, co jste řekl, mi vyplývá, že se spíše kloníte k tomu, aby byl schválen jakýkoliv rozpočet, byť třeba špatný, než aby zůstalo rozpočtové provizorium. Je to tak?

Petr Blažek: Odmyslíme-li si slovo jakýkoli, tak jakýkoli rozumně špatný rozpočet určitě by byl lepší než provizorium.

Pane Blažku, díky za rozhovor a na slyšenou.

Petr Blažek: Na shledanou.