Ozvěny dne 15. 5. 2003

Česká republika prohrála arbitráž

Česká republika dnes definitivně přišla o téměř jedenáct miliard korun. Peníze půjdou na konto společnosti CME, která si stěžovala ne nedostatečnou ochranu své investice v televizi Nova. Odvolací soud ve Stockholmu dal CME zapravdu a potvrdil tak výsledek arbitráže z roku 2001. Dnešní proces sledoval spolupracovník Radiožurnálu ve Skandinávii Tomáš Sněgoň.

Redaktor (Tomáš Sněgoň): Verdikt stockholmského soudu je nekompromisní. Česká republika přichází vinou nedostatečné ochrany nizozemských investic do TV Nova v letech 1996 a devadesát devět o deset a půl miliardy a navíc i možnost se proti dnešnímu rozsudku odvolat. Soud neshledal české tvrzení o zaujatosti stockholmské arbitráže ani o jejím nepochopení českého zákonodárství jako opodstatněné a na český účet navíc připočetl ještě náhradu třiceti čtyř milionů korun za soudní náklady. Švédský advokát CME Hans Valdner rozhodnutí soudu přivítal s tím, že argumenty české strany byly k tomu, aby mohly celou arbitráž zpochybnit, či dokonce zvrátit, příliš slabé. Zástupce pražského ministerstva financí švédský advokát Thure Viven Nielson vypadal rozsudkem nemile překvapen a jakékoli dotazy odmítl komentovat.

Česká republika pokutu zaplatila okamžitě po zveřejnění verdiktu odvolacího soudu. Pokračuje reportér Radiožurnálu Dušan Valenta.

Redaktor (Dušan Valenta): Skoro jedenáct miliard bude přičteno k letošnímu schodku státního rozpočtu. Jak budou umořeny, se zatím neví. Pro premiéra Vladimíra Špidlu je rozhodující to, že švédský soud potvrdil pochybení našich institucí, především Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Host (Vladimír Špidla): Nejen že nezabránila, ale dokonce aktivně napomáhala rozchodu Vladimíra Železného s investory se CME v roce 1999, čímž došlo podle platné dohody o ochraně investic k poškození této společnosti.

Redaktor (Dušan Valenta): V novém zákoně se proto s velkou mediální radou už nepočítá. Má ji nahradit zcela nezávislý orgán fungující na principech NKÚ. Kdo z bývalých radních selhal, musí prověřit sněmovní vyšetřovací komise.

Host (Vladimír Špidla): Tam, kde vniknou důvodná podezření na spáchání trestného činu, nepochybuji, že komise podá příslušné trestní oznámení, které bude potom procesním způsobem řádně prošetřeno.

Redaktor (Dušan Valenta): Nic nenasvědčuje tomu, že by do záležitosti mohla vstoupit sama televize Nova. Spor se totiž týkal výlučně českého státu a firmy CME.

Kyanidový vyděrač se neozval

Dnešek měl být klíčový v případu kyanidového vyděrače. Právě dnes vypršelo ultimátum pro předání peněz. Policie ale odmítla na jeho způsob přistoupit. Vyděrač chce tři sta milionů korun, jinak prý otráví kyanidem jídlo v nemocnicích. Během celého dne ale od něj telefon nezazvonil. Detaily Helena Šulcová.

Redaktor (Helena Šulcová): Jeho podmínka byla nereálná, říká policie. Vyděrač chtěl, aby vložila do statisíce výtisků vydání pražského deníku Metro bankovní karty. Potom by si jednu vybral, zavolal si na policii o PIN a z bankomatu si každý den vyzvedl sto tisíc korun. To ale podle mluvčí policie Blanky Kosinové nešlo.

Host (Blanka Kosinová): Nejsme schopni tu jeho podmínku splnit.

Redaktor (Helena Šulcová): Vyděrač si dal tuto podmínku při svém prvním telefonátu s policií, tedy pátého května. Také bankovní experti vylučují, že by se dalo za deset dnů takové množství karet vyrobit.

Host (Klára Gajdůšková): My bychom byli schopni v tomto množství vyrobit karty zhruba do dvaceti dnů, ovšem s tím, že bychom nevyráběli karty pro naši standardní potřebu.

Redaktor (Helena Šulcová): Říká například mluvčí České spořitelny Klára Gajdůšková. Také Miroslav Crha ze společnosti MUZO, která karty dodává, vidí takový požadavek spíše nereálně.

Host (Miroslav Crha): Bylo by to za určitých podmínek proveditelné, ale velmi by to omezilo náš provoz.

Redaktor (Helena Šulcová): Policie teď čeká, až se vyděrač znovu ozve a navrhne nový způsob předání peněz.

Host (Blanka Kosinová): Není důvod, aby se dneska zvyšovaly nějaké opatření a také není důvod k panice.

Redaktor (Helena Šulcová): Vyděrač se ozval zatím dvakrát, naposledy devátého května. Kromě toho policie od něj obdržela dopis, kde své podmínky zopakoval.

Střelba v ústeckém rádiu

V centru Ústí nad Labem se dnes ráno střílelo. Do tamního rádia North Music vtrhla se zbraní v ruce devětadvacetiletá žena, která jednoho z redaktorů střelila do hrudníku. Dalšího pořezalo roztříštěné sklo. případ sledovala redaktorka Věra Masopustová.

Redaktor (Věra Masopustová): Žena se prostřílela skleněnou částí uzamčených dveří. S legálně drženou pistolí chtěla proniknout do vysílacího studia, kde v tu dobu byli dva moderátoři a jeden zprávař. Přitom jednoho z moderátorů střelila do hrudníku. Druhý z mužů jí zbraň vytrhl v době, kdy se jí zasekl náboj ve zbrani. Sám se ale pořezal o skleněnou výplň dveří. Policisté ukončili zajišťování stop krátce před patnáctou hodinou. K výsledkům šetření se vyjádřil jeden z vyšetřovatelů.

Projev vyšetřovatele: Bylo zajištěno celkem dvaaosmdesát stop. Bližší informace podáme zítra.

Redaktor (Věra Masopustová): Podle spolumajitele rádia North Music Miroslava Haška připravuje vedení rádia zpřísněná bezpečnostní opatření.

Host (Miroslav Hašek): Teďka tady budeme mít střežení a v každým případě se vrátíme k tomu, co jsme měli ve starých prostorách, když jsme byli ještě na Masaričce, kde jsme měli v mezipatře mříž, tak tady budeme muset dát mříž aspoň na vchodový dveře.

Redaktor (Věra Masopustová): Ani po několikahodinovém výslechu není stále jasný motiv ranní střelby. Podle policistů trpí žena psychickými problémy, a proto součástí vyšetřování bude i zkoumání jejího duševního stavu. Zdravotní stav postřeleného moderátora je podle vyjádření mluvčí ústecké Masarykovy nemocnice vážný.

Projev mluvčí nemocnice: Pacient, který je hospitalizován u nás na anesteziologicko resuscitačním oddělení, utrpěl při střelbě poranění hrudníku. Je velmi pravděpodobné, že poranění bude mít trvalé následky a operace bude provedena po stabilizaci jeho celkového stavu.

Redaktor (Věra Masopustová): Žena bude obviněna z pokusu dvojnásobné vraždy, za což jí hrozí až patnáctileté vězení, nebo výjimečný trest.

Pacient napadl svého lékaře mačetou

Třicetiletý pacient napadl dnes mačetou psychiatra v jeho ordinaci v Krkonošské ulici v Praze na Vinohradech. Třiašedesátiletý lékař byl s těžkým zraněním hlavy a rukou převezen do nemocnice. Tiskový mluvčí záchranné služby Marek Uhlíř Českému rozhlasu řekl další podrobnosti.

Redaktor (Marek Uhlíř): Útok vedl s tak velkou intenzitou, že lékaři způsobil poměrně těžká sečná zranění hlavy a rukou provázená velkou krevní ztrátou. Těma rukama se lékař bránil. Naši lékaři na místě našli toho zraněného psychiatra v tratolišti krve doslova a zastavili mu krvácení v sanitě a poté zraněného transportovali do Vinohradské nemocnice, kde ho předali ve velmi vážném stavu k prioritní operaci.

Dvě české tajné služby přišly o ředitele

Hned dvě tajné služby přišly o ředitele. Svou rezignaci předali Vladimíru Špidlovi šéf Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek a ředitel Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec. Premiér Špidla už potvrdil, že jejich abdikaci přijímá. S Růžkem se osobně setkal dnes ráno a jak řekl, jejich rozhovor byl velmi složitý. Podrobnosti od zpravodaje Radiožurnálu Víta Dvořáka.

Redaktor (Vít Dvořák): První slova Vladimíra Špidly? Bez komentáře. Sdílnější byl šéf bezpečnostního výboru sněmovny Jan Vidím z ODS. O rezignaci Růžka a Kadlece říká to samé, o čem se v tisku už dlouho spekulovalo. Právě kvůli nim se Špidla s Grossem prý už dlouho hádali.

Host (Jan Vidím): Myslím, že to jsou vynucené rezignace, že vycházejí prostě z té neshody mezi premiérem a ministrem vnitra.

Redaktor (Vít Dvořák): Ani Stanislav Gross o rezignaci Růžka a Kadlece nejdřív moc mluvit nechtěl.

Host (Stanislav Gross): Já můžu pouze říci, že prostě nejsou pravdivé ty spekulace, které se občas objevují, že tady na tyto věci máme rozdílné názory s premiérem.

Redaktor (Vít Dvořák): Jan Vidím dodává. Hledat jména nástupců Růžka a Kadlece je třeba velmi rychle. Jinak prý oběma tajným službám hrozí destabilizace.

Host (Jan Vidím): Určitě. Odejde-li z jakékoliv takovéto služby hlava, vždycky taková organizace se může rozkývat.

Redaktor (Vít Dvořák): O tom co dál, se vláda chce radit hned na nejbližší schůzi. Potvrdil premiér.

Host (Vladimír Špidla): To je exekutivní pravomoc vlády.

Redaktor (Vít Dvořák): Vážným kandidátem na místo ředitele BIS je dosavadní náměstek Jiří Lang. Radiožurnálu to potvrdil šéf sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas z ODS.

Host (Jan Klas): Je to samozřejmě odborník ze zpravodajské komunity, který léta tam pracuje.

Redaktor (Vít Dvořák): Růžka i Kadlece provázela řada afér a měli i spory mezi sebou. Poslanci dokonce před časem řešili případy, kdy jeden druhého měl odposlouchávat.

Návrh na urychlení profesionalizace armády

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík předal premiéru Vladimíru Špidlovi návrh na urychlení profesionalizace armády. Podle něj by měla skončit základní vojenská služba do jednatřicátého prosince příštího roku, tedy o dva roky dříve než se původně plánovalo. Další podrobnosti od Lucie Weissové.

Redaktor (Lucie Weissová): Návrh vznikl jako reakce na poslaneckou a senátorskou iniciativu, které chtěly zkrátit vojenskou službu, první na šest, druhá na devět měsíců. Podle analýzy Ministerstva obrany jsou však obě varianty dražší a méně efektivní, než úplné zrušení základní vojenské služby v předstihu. Je tu i další faktor, který podle prvního náměstka ministra obrany Miroslava Kostelky hraje roli.

Host (Miroslav Kostelka): Další výhodou je samozřejmě motivace. Profesionál má jinou chuť a motivaci ke službě v armádě než voják základní služby zejména ve společnosti, která vojenskou základní službu v podstatě nechce.

Redaktor (Lucie Weissová): Poslanec Jan Vidím, jeden z autorů návrhu na zkrácení vojenské služby na šest měsíců, však zatím na svém návrhu trvá.

Host (Jan Vidím): Pan ministr, předpokládám, že předloží nějakou analýzu. Až donedávna tvrdil, že je nezbytné zachovat základní vojenskou službu do roku 2006, teď najednou je schopen ji zkrátit o dva roky dřív, to je velmi zajímavé. A velmi mne zajímá, jak tedy zajistit ty základní funkce armády.

Redaktor (Lucie Weissová): Úplné zrušení základní vojenské služby přinese i další úskalí. Zvýšení nákladů na pomocný personál v nemocnicích, protože tuto práci dosud vykonávali branci na takzvané civilní službě za méně, než kolik činí minimální mzda.

Krátké informace

Ministři obrany a vnitra zažalují vydavatele týdeníku Respekt. Ten minulý týden informoval o jejich údajných telefonátech se správkyní pražského nevěstince. Jaroslav Tvrdík i Stanislav Gross ale tyto kontakty popřeli. Požadují omluvu a půl milionu korun.

Stovky zaměstnanců Vítkovice protestovaly proti chystanému propouštění. Vedení firmy se chce do konce letošního roku zbavit více než sedmi set lidí. Zaměstnanci nesouhlasí a připravují další protesty.

Poplatky za televizi a rozhlas se možná zvýší na devadesát pět a čtyřicet pět korun měsíčně. Umožnit to má vládní návrh novely zákona, který prošel ve sněmovně do druhého čtení. Opozice s tím ale nesouhlasí, především občanští demokraté obviňují vládu z toho, že chce ovládnout elektronická média.

Pozměněný návrh rezoluce o Iráku do Rady bezpečnosti

Spojené státy a Velká Británie předloží Radě bezpečnosti OSN pozměněný návrh rezoluce o zrušení ekonomických sankcí proti Iráku. Washington prosazuje, aby se o návrhu hlasovalo už příští týden. Rada bezpečnosti, především pětice jejích stálých členů, ale musí nejdříve překonat rozdílné názory na iráckou rezoluci. Informuje naše spolupracovnice zpravodajka Slovenského rozhlasu v USA Olga Baková.

Redaktor (Olga Baková): Francie, Rusko a Německo namítaly především kvůli tomu, že USA by měly mít absolutní kontrolu nad iráckou ropou. Tyto země spolu s Čínou požadují, aby měla OSN při obnově Iráku významnou úlohu. Rusko navíc žádá, aby se do Iráku vrátili zbrojní inspektoři a potvrdili, že Bagdád nedisponuje zakázanými zbraněmi hromadného ničení. O této podmínce, která je zakotvena v rezolucích OSN, nechce Washington ani slyšet. Moskva má obavy i o osm miliard dolarů, které jí Irák dlouhodobě dluží. USA v této souvislosti včera ujistily Radu bezpečnosti, že dluhy Iráku, které sahají až do výše čtyři sta miliard dolarů, nevymažou. Žádají však o čas na jejich splacení.

Vysoké tresty za vědomé šíření SARS v Číně

Trest smrti, nebo deset let vězení hrozí za vědomé šíření SARS v Číně. Nejvyšší soud a generální prokuratura zahrnuly tyto tresty do výkladu zákonů o bránění prevenci nebo léčbě v případě náhlých propuknutí nemocí a jiných neštěstí. Na syndrom akutního respiračního selhání zemřeli v Číně za posledních čtyřiadvacet hodin čtyři lidé a dvaapadesát bylo nakaženo. Více spolupracovník Radiožurnálu v Pekingu Lubomír Smatana.

Redaktor (Lubomír Smatana): Nový zákon zahrnuje také zatajování informací o neznámých nemocech a hromadných otravách potravinami. Taková neštěstí se v Číně dějí poměrně často a lokální vládci se je snaží zamést pod koberec. Pozorovatelé soudí, že zákon míří i mezi vysoce postavené důstojníky. Ti totiž nesdělují takové základní údaje, jako je pohlaví nemocných a místo nákazy. Zatím není zřejmé, jak nové nařízení změní chování nejvyšších čínských představitelů. Informace, které poskytují na tiskových konferencích nejsou příliš vyčerpávající. Výjimečně tvrdý zákon ještě neschválilo národní lidové shromáždění.

Ruská vláda uzavřela většinu hraničních přechodů s Čínou a Mongolskem

Ruská vláda nařídila uzavřít více než polovinu hraničních přechodů s Čínou a Mongolskem. Kabinet premiéra Michaila Kasianova se tak snaží ochránit Rusko před virem SARS. Pokračuje moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.

Redaktor (Petr Voldán): Uzavřeno bude jednatřicet hraničních přechodů z dvaapadesáti na hranicích Ruska s Čínou a Mongolskem. Má jít především o menší přechody, kterými procházelo málo lidí a o přechody se zjednodušeným režimem. Vláda vyčlenila na boj s onemocněním pro ministerstvo zdravotnictví víc než jednapadesát milionů rublů, čtyřiačtyřicet milionů z této sumy je určeno na vytvoření sítě kontrolních laboratoří, které mají provádět analýzy viru SARS. Rusko oficiálně oznámilo zatím jediný případ onemocnění, ale část lékařů tvrdí, že ani ten nebyl zcela potvrzen.

Zítra brzy ráno nastane zatmění měsíce

Zítra brzy ráno nastane zatmění měsíce. Na pozorování jeho úplné fáze máme ale velmi málo času, protože začne v pět hodin a čtrnáct minut a už o několik minut později začne měsíc zapadat. Více Radiožurnálu řekl Michal Švanda ze sdružení Amatérská prohlídka oblohy.

Host (Michal Švanda): Toto zatmění může nastat pouze v okamžicích, kdy je sluneční svit plně odstíněn planetou Zemí. Z toho vyplývá, že zatmění Měsíce může nastávat jedině v okamžicích kolem úplňku, když se tři důležitá tělesa, a to sice Slunce, Země a Měsíc dostanou do přímky v tom správném pořadí. Ani v průběhu úplné fáze však měsíční kotouč nezmizí úplně a nabyde takové temně hnědé nebo měděně červené barvy, což souvisí s lomem a rozptylem slunečního světla v zemské atmosféře.

Zájemci mohou úkaz pozorovat například v pražské Štefánikově hvězdárně, která bude mít otevřeno už od čtyř hodin. Dalekohled ale není potřeba, pouze volný výhled na západní obzor.