Ozvěny dne 15. 12. 2004

Státní rozpočet na příští rok je schválen

Schodek téměř 84 miliard korun. S takovým deficitem má příští rok hospodařit náš stát. pro vládní návrh hlasovala ve Sněmovně jednotně celá koalice. Opoziční ODS a KSČM ho podle očekávání nepodpořily. Jak zaznamenala zpravodajka Radiožurnálu, Milada Richterová, ministr financí Bohuslav Sobotka je s výsledkem spokojený a práci vlády chválí.

Bohuslav Sobotka: Tento rozpočet je reformním rozpočtem a je rozpočtem orientovaným na budoucnost.

Milada Richterová: Pro rozpočet hlasovali také lidovci. I když jejich šéf Miroslav Kalousek neuspěl s návrhem přesunout část peněz původně určených na platy policistů do jiných resortů. Kalousek tvrdí, že bez toho je rozpočet nepravdivý.

Miroslav Kalousek: Protože v jednotlivých kapitolách jsou rozpočtovány prostředky na 27procentní nárůst, jako kdyby platil zákon o bezpečnostních službách.

Milada Richterová: I přesto Kalousek koaliční dohodu na státním rozpočtu nezradil. Pro byli také unionisté. Podle předsedy jejich klubu, Vlastimila Ostrého, ale budou mít na své partnery jasné požadavky.

Vlastimil Ostrý: Aby část těch prostředků, které budou ušetřeny v kapitole Ministerstva vnitra, využity na podporu kultury, vysokých škol, vědy a výzkumu a neziskových organizací.

Milada Richterová: Vládní návrh státního rozpočtu nepodpořili opoziční poslanci. Šéf klubu ODS, Vlastimil Tlustý, zopakoval proč.

Vlastimil Tlustý: Žádné reformy nejsou na obzoru, vysoká nezaměstnanost, prostě setrvává stav, který bych nazval nečinnost této vlády a čekání na volby.

Milada Richterová: K vládnímu finančnímu plánu na příští rok mají své nepřekonatelné výhrady i komunisté. Potvrzuje to předseda jejich klubu, Pavel Kováčik.

Pavel Kováčik: My si představujeme rozpočet prorůstově orientovaný, nikoliv na základě úspor a vytahování peněz z kapes lidem.

Milada Richterová: I přes nesouhlas opozice ale bude rozpočet od ledna platit.

Nečekané problémy dnes zažil Senát při volbě svého vedení Nečekané problémy dnes zažil Senát při volbě svého vedení. Zatímco předsedou byl bez potíží podle očekávání zvolen občanský demokrat Přemysl Sobotka, velkou komplikací se ukázal Eduard Outrata, kandidující na post jednoho z místopředsedů. Nestraník Outrata z klubu Otevřené demokracie, kterého do Senátu vyslala Unie svobody-DEU, nakonec uspěl až na potřetí po půldenním vyjednávání. Podrobnosti o volbě vedení Senátu přímo z místa od našeho zpravodaje Víta Dvořáka.

Vít Dvořák: 55 hlasů pro občanského demokrata Sobotku, jen 22 pro nestraníka Jařaba. Nový předseda Senátu, Přemysl Sobotka.

Přemysl Sobotka: Velmi jsem spokojený z toho náskoku, protože to signalizuje cosi, co v daném okamžiku Senát cítí.

Vít Dvořák: Sobotka chce, aby lidé měli na Senát lepší názor. Chce také kvalitnější zákony a chce i ústavní změny, které by pravomoci horní komory posílily.

Přemysl Sobotka: To víte, že jo, dycky jsem se pokoušel o něco.

Vít Dvořák: Hodnotit Sobotku coby nového šéfa Senátu neúspěšný protikandidát, nestraník Josef Jařab, moc nechce.

Josef Jařab: Tak já nevím, no, já si myslím, že pan Sobotka, co to je dobrý předseda?

Vít Dvořák: Jařabův klub Otevřené demokracie ale brzy přišel s ostřejšími slovy. ODS obvinil z předvádění síly a ze msty kvůli tomu, že Eduard Outrata coby místopředseda nejdřív podvakrát ve volbě neuspěl. Proč přesně, nechápe ani sám Outrata.

Eduard Outrata: Nevím, já už nevím, čemu mám věřit.

Vít Dvořák: ODS ale tvrdí, my za konflikt nemůžeme. Podle Mirka Topolánka strana rozhodně svého silného postavení nezneužije a první Topolánkova slova Sobotkovi po jeho zvolení?

Miroslav Topolánek: Tak ty myslím nejsou publikovatelný.

Vít Dvořák: Pokuste se aspoň?

Miroslav Topolánek: Protože to bylo něco ve smyslu - dobrý, vole.

Evropský parlament doporučil členským státům unie zahájit vstupní rozhovory s Tureckem

Evropský parlament doporučil členským státům unie, aby bez zbytečného odkladu zahájily vstupní rozhovory s Tureckem. To je vyznění rezoluce, o které dnes hlasovali poslanci ve francouzském Štrasburku. Jak připomíná zpravodajka Českého rozhlasu, Pavla Kvapilová, debata v parlamentu byla velmi bouřlivá a emotivní. Jde totiž o možný vstup ekonomicky slabé muslimské země, která má na 70 milionů obyvatel. Eventuální připojení Turecka přitom velmi ovlivní budoucí charakter celé unie.

Pavla Kvapilová: V tajném hlasování převážili ti, kdo se zahájením vstupních rozhovorů souhlasí. Pro bylo 407 eurposlanců, proti 262. Parlament nicméně apeloval na to, aby se dál velmi pečlivě monitoroval pokrok v dodržování lidských práv, situace žen a také náboženská svoboda. Podle rezoluce bude případně start jednání začátkem dlouhého procesu, jehož konec je otevřený a nevede automaticky k přistoupení. Podtrhl ale, že cílem jednání je členství Turecka v unii. Rezoluci podpořila i velká většina českých poslanců. Pro byli občanští demokraté včetně Jana Zahradila.

Jan Zahradil: Tam hraje roli i naše vlastní úvaha o budoucnosti evropské architektury, která je jednoznačně vedena směrem k flexibilní vícerychlostní Evropě. Myslíme si, že i k tomu by integrace Turecka jako plnoprávného člena do Evropské unie mohla napomoci.

Pavla Kvapilová: Pro se vyslovili i socialisté Libor Rouček a Richard Falbr.

Richard Falbr: Otočit se k nim zády povede k tomu, že se to tam vůbec nezlepší, takže já vidím v tom zahájení možnost udělat z Turecka demokratickou zemi podle našich kritérií. Myslím si, že Turci si to zaslouží.

Pavla Kvapilová: Stejně tak hlasovala nezařazená Jana Bobošíková.

Jana Bobošíková: Není možné donekonečna od sebe oddělovat islámský a křesťanský svět.

Pavla Kvapilová: Proti byli naopak Vladimír Železný, dva naši lidovci a poslanci zvolení za SNKED, Tomáš Zatloukala Jozef Zieleniec.

Jozef Zieleniec: Mě mrzí, že česká vláda se odhodlala k tomu, že v evropské radě premiér Gross bude hlasovat pro, aniž proběhla elementárně seriozní veřejná diskuse.

Pavla Kvapilová: Rezoluce má poradní charakter. Samotné rozhodnutí o zahájení přístupových jednání učiní politické špičky pětadvacítky na summitu, který začíná zítra v Bruselu.

V Řecku unesen autobus

V Řecku už více než 12 hodin zažívají cestující ranního autobusu na pravidelné lince z Maratónu do Atén velké drama. Stali se rukojmími dvou ozbrojených mužů. Během dne už sice polovinu lidí propustili, osud zbylých 12 pasažérů je ale zatím nejasný. Dění sleduje redaktorka Regina Květoňová.

Regina Květoňová: Časně ráno, když autobus se 27 cestujícími přijížděl z Maratónu do řecké metropole, zastavili vůz dva ozbrojení muži. Řidiči, průvodčímu a jedné ženě se ještě na začátku podařilo uprchnout. Muži pak ale autobus obsadili a zatáhli záclony, aby nebylo vidět dovnitř. Během dne pak ale některé z unesených pasažérů postupně propouštěli. Jedna z cestujících, Stella Matariová, telefonicky přímo z autobusu řecké televizi popsala situaci a požadavky únosců.

Stella Matariová: Jsou ozbrojeni a mají výbušniny, chtějí, aby se policejní vozidla, která obklíčila unesený autobus, vzdálila. Požadují řidiče, který by autobus odvezl k aténskému letišti Eleftria Vinicela, tam hodlají propustit všechny ženy. Na letišti má být připraveno letadlo, které je dopraví do Ruska. Na letištní ploše pak propustí zbývající unesené cestující.

Regina Květoňová: Národnost únosců, kteří požadují navíc jeden milion eur, stále není známa. Podle dosavadních informací se ale zřejmě jedná o Albánce. Svědčil by o tom i fakt, že v tuto chvíli jsou na místě zástupci albánské ambasády, kteří s vyjednáváním pomáhají.

Situace v Pražské záchranné službě se nadále vyostřuje

Situace v Pražské záchranné službě se nadále vyostřuje. Šéf záchranky, Zdeněk Schwarz, dostal od pražského primátora Pavla Béma ultimátum, během kterého musí situaci uklidnit. V instituci prý docházelo k šikaně pracovníků ze strany jejich nadřízených. Jak zjistil redaktor Ladislav Hruška, řada zaměstnanců teď požaduje odstoupení samotného ředitele, Zdeňka Schwarze.

Ladislav Hruška: Podle náměstka ředitele pražské záchranky, Jaroslava Baláška, je vedení ochotno se vzbouřenými zaměstnanci diskutovat a spory nadále řešit.

Jaroslav Balášek: Nechceme rozhodně ustupovat z žádných tedy parametrů provozu záchranné služby, které by mohly nějak prodloužit dojezdové časy.

Ladislav Hruška: Sám ředitel záchranky, Zdeněk Schwarz, hodlá pokračovat ve výměně vedoucích zaměstnanců, na které padá nejčastěji kritika. Ředitel dále připouští, že může mít vzniklá napjatá atmosféra příčinu v mezinárodní certifikaci, kterou dnes záchranka získala.

Zdeněk Schwarz: Samozřejmě získání certifikace je zpřísnění režimu v organizaci.

Ladislav Hruška: S postupem vzbouřených odborářů nesouhlasí všichni členové odborů. Podle Jiřího Havelce ale s dosavadním vedením odbory jednat odmítají a požadují odvolání ředitele záchranky, Zdeňka Schwarze.

Jiří Havelec: Takže věřím tomu, že pan primátor prostě vedení současný odvolá, jako zdravotnický.

Ladislav Hruška: Pokud vzbouření zaměstnanci svého cíle nedosáhnou, jsou připraveni ke stávkové pohotovosti.

O penězích pro český film má dnes rozhodnout vláda

O penězích pro český film má dnes rozhodnout vláda. Resort kultury navrhuje, aby do státního fondu na podporu a rozvoj naší kinematografie přispívali i podnikatelé, které film nepřímo živí. Téma pro redaktoru Lenku Šumovou.

Lenka Šumová: Přestože v průběhu letošního roku se do kin dostalo 17 nových českých filmů, jejich tvůrci říkají, že to je spíš poměrům navzdory.

Marek Najbrt: Zvlášť debutanti mají důvod ten film udělat i za cenu toho, že za něj nedostanou žádný peníze a že vlastně nemaj standardní podmínky, aby vodvedli nějakou jakoby standardní práci a to je chyba.

Lenka Šumová: Říká režisér Marek Najbrt, který na svůj hraný filmový debut dával 16 milionů korun dohromady tři roky. Naopak úspěšný scénárista Petr Jarchovský už dnes nemá problémy s tím, že by se na jeho příběhy peníze nesehnaly. I on ale tvrdí, že to není zlepšující se situací české kinematografie.

Petr Jarchovský: No jasně, že ne. Tady se všechno jakoby co se týče situace český kinematografie mění k horšímu v tom zabezpečení, jo?

Lenka Šumová: Český film mají podle představ Ministerstva kultury podporovat třemi procenty ze vstupného majitelé kin, stejnými procenty z tržeb půjčovny a prodejny videokazet a DVD nosičů, třemi procenty z tržeb za reklamu mají přispět také provozovatelé televizního vysílání. Česká televize to ústy svého mluvčího Martina Krafla označila za přijatelné, i když nesystémové.

Martin Krafl: Veřejnoprávní televize podporuje českou kinematografii trvale a v posledních 10 letech jsme zafinancovali výrobu 140 filmů částkou blížící se miliardě korun.

Lenka Šumová: Pokud vláda a následně Parlament předložený zákon schválí, měl by český film získat přibližně 350 milionů korun ročně.

Nový hraniční přechod Sudoměřice-Skalica

Při cestách na Slovensko mohou řidiči odedneška použít nový hraniční přechod Sudoměřice-Skalica. Nový areál nahradil nevyhovující stejnojmenný přechod na okraji obce. Součástí stavby byl i silniční obchvat za více než 300 milionů korun. Režim přechodu zůstává stejný. Jak vysvětluje mluvčí Jihomoravské cizinecké a pohraniční policie Roman Skřepek, jde tedy o nepřetržitý provoz pro veškerou osobní dopravu a také pro nákladní automobily, registrované o obou zemích.

Roman Skřepek: Vybudování nového hraničního přechodu Sudoměřice-Skalica si vyžádalo zejména zatížení dopravy v obci Sudoměřice. Tam v současné době dojde k poklesku dopravy zejména nákladní, na kterou si stěžovala většina místních obyvatel. Ten hraniční přechod je pochopitelně moderněji uzpůsoben tak, aby tam nevnikaly žádné dlouhé čekací doby a občané byli odbavováni v maximální rychlé míře.

Další přehled zpráv

Policisté zadrželi pětičlenný gang zlodějů starožitností. Čtyři muži ze severních Čech a jeden cizinec měli během posledních dvou let provést na 80 krádeží po celém Česku. Způsobili škody minimálně za 14 milionů korun. Organizovaná skupina kradla především sochy a starožitnosti z kostelů, hřbitovů i volných prostranství, které poté vyvážela za hranice.

Všichni, kdo mají připomínky ke koncepci zdravotnictví, se mohli do dneška k materiálu naposledy vyjádřit. Končí totiž měsíční lhůta k diskusi, daná ministryní Miladou Emmerovou. Šéfka resortu pak do koncepce zapracuje návrhy, které nejsou v rozporu s filosofií dokumentu, tedy že budou vycházet ze zdravotnictví jako veřejné služby a ne jako součásti trhu.

Lékaři olomoucké fakultní nemocnice provedli v minulých dnech první nepříbuzenskou transplantaci kostní dřeně v dějinách zdravotnického zařízení. Zákrok se zdařil a nemocnice bude v transplantacích pokračovat. Nepříbuzenské transplantace dosud prováděla u dospělých pacientů jen 4 zdravotnická zařízení v zemi.

Předvolební boj v Iráku

Teroristé v Iráku znovu zaútočili. Sedm lidí zahynulo a 32 dalších bylo zraněno při výbuchu ve městě Karbala, které leží asi 100 kilometrů jižně od Bagdádu. Mezi zraněnými je údajně také blízký spolupracovník předního šíitského ajatolláha Alího Sistáního. V Iráku dnes také začala kampaň před parlamentními volbami, které proběhnou v lednu příštího roku. Právě kvůli špatné bezpečnostní situaci v mnoha oblastech bude hlasování probíhat 2-3 týdny. Pokračuje blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu, Jaromír Janev.

Jaromír Janev: O hlasy voličů se bude ucházet více než 70 politických subjektů. Oficiální volební kampaň začala až dnes, ale neoficiálně bojují strany, hnutí a volební seskupení už od chvíle, kdy bylo jasné, že se volby uskuteční. Podle zdrojů Českého rozhlasu je pravděpodobným vítězem voleb Aliance politických stran a hnutí šíitských muslimů. Jednotnou kandidátku sestavila nejvyšší duchovní autorita Šíitů, ajatolláh Sistání. Na prvním místě kandidátky je předseda Hnutí islámské revoluce v Iráku, Abdal Azíz Al Hakím. Očekává se, že získá více než 50 procent míst v budoucím parlamentu. Šanci na druhou pozici má údajně strana prozatímního premiéra Ajáda Alávího.

Donald Rumsfeld se ocitl opět v palbě kritiky

Americký prezident George Bush musel v krátké době už podruhé přispěchat na pomoc ministrovi obrany Donaldu Rumsfeldovi, který se ocitl v palbě kritiky. Zatímco předtím kritizovali šéfa Pentagonu vojáci, nejnovější kritika přichází od zákonodárců v Kongresu. Jak zaznamenal severoamerický zpravodaj Českého rozhlasu, Miroslav Konvalina, opět se týká vedení války v Iráku.

Miroslav Konvalina: Prezident Bush Donaldu Rumsfeldovi nadále důvěřuje, prohlásil mluvčí Bílého domu Scott McClellan. Přestože hlava státu požádala šéfa Pentagonu, aby vykonával funkci ministra obrany i nadále, prominentní členové jeho vlastní Republikánské strany si myslí opak. Vlivný senátor John McCane otevřeně prohlásil, že Rumsfeld nemá jeho důvěru zejména proto, že nevyslal do Iráku dostatečný počet vojáků. Další respektovaný senátor Jack Hagel také odmítl podpořit setrvání stávajícího ministra obrany v úřadě a přidal se také generál Norman Schwarzkopf, který velel první operaci v Perském zálivu.

Před 60 lety zemřel Glen Miller

Na den přesně před 60 lety našla ve vodách La Manchského průlivu smrt jedna z legendárních postav světové hudby. Americký skladatel a dirigent, Glen Miller, byl právě na cestě do Paříže, odkud měl organizovat evropské turné svého big bandu. Do francouzské metropole ale nedoletěl. Kolega Jiří Hošek vám teď o Glenu Millerovi prozradí víc.

Jiří Hošek: In the Mood, Chatanuga choo choo nebo Moonlight serenade, i tyto notoricky známé Millerovy šlágry pomohly spojencům vyhrát válku. V září 1944, kdy Miller pronesl na vlnách BBC tento pozdrav vojákům spojeneckých ozbrojených sil, byl 40letý hudebním už majorem letectva Spojených států a dirigentů jeho big bandu. Tajemství Millerovy smrti si v ničem nezadá se záhadou kolem skonu dalšího létajícího umělce Saint Exuperyho. S největší pravděpodobností zničila Millerův letoun bomba, kterou nad La Manchským průlivem odhodil vracející se britský bombardér.