Ozvěny dne 15. 12. 2001

Cesta k reformě institucí evropské patnáctky je otevřená

Cesta k reformě institucí evropské patnáctky je otevřená. EU přijala na summitu v Bruselu tzv. laekenskou deklaraci. Ta odstartuje proces reformy společných institucí. Delegáti ustanovili konvent, který od března příštího roku zapojí do debaty o budoucnosti EU představitele současných členských států i kandidátské země. Jednání v Laekenu sledoval náš bruselský zpravodaj.

Laekenská deklarace je konečně na světě a konvent k reformám institucí EU tak může běžet na plné obrátky. Smysl konventu shrnul v odpovědi pro Český rozhlas britský premiér Tony Blair.

Tony Blair: Otázka je, co bude výsledkem jednání konventu, jaké pravomoci by měly mít evropské instituce v budoucnu, co bude nadále rozhodovat rada členských států EU a co se stane se suverenitou jednotlivých zemí. Velká Británie dává nadále přednost spolupráci národních států před nějakým superstátem, řekl Blair. Summit zvolil šéfem konventu bývalého francouzského prezidenta Valerie-Giscarda dďEstaigna. Konvent začne pracovat v březnu příštího roku a zasedne v něm 56 zástupců národních parlamentů, 28 členů vlád současných zemí patnáctky i kandidátských států a zástupci evropských institucí. Kandidátské země budou mít právo diskutovat, ale nebudou moc rozhodovat o závěrech konventu. Český premiér Zeman tím ale nebyl na summitu překvapen.

Miloš Zeman: Já si myslím, že to je velice realistické, protože předpokládat, že když nejsme členy klubu, který se jmenuje EU, že budeme rozhodovat o jeho pravidlech, je velice nerealistické.

Zeman dodal, že debata o budoucnosti EU je nutná kvůli rozšíření. Vyjádřil přitom víru, že Česko skončí jednání o vstupu do EU příští rok a v roce 2004 získá plné členství.

V Afghánistánu pokračuje bitva o skalní komplex Tora Bora

V Afghánistánu pokračuje bitva o skalní komplex Tora Bora. Po silných náletech amerických letadel se dnes podařilo afghánským bojovníkům zajmout padesát mužů z organizace Usámy bin Ládina. Dvacet dalších bylo usmrceno. Údajně se jednalo o Čečence, kteří se odmítli vzdát. Obklíčení členové Al-Káidy se podle amerických zdrojů dostávají do obtížné situace. Chybí jim náboje, jídlo a voda.

Když se tady hovoří o tom, že jsou obklíčeni, tak se to musí brát s rezervou, protože ten terén je velmi obtížný a obklíčit je neprodyšně podle mého názoru vůbec nelze. Oni hledají určité únikové cesty. Právě ty cesty dnes Američané také bombardovali. Jsou to většinou cesty, které vedou k pákistánské hranici. Tam se pravděpodobně chtějí dostat a překročit ji.

Američtí vojáci údajně zachytili hlas šéfa Al-Káidy Usámy bin Ládina, který vydával příkazy svým spolubojovníkům prostřednictvím krátkovlnných vysílaček. Analýza hlasu prý dokládá, že bin Ládin je stále v jeskynním podzemním komplexu. Afghánské zdroje naopak tvrdí, že vůdce Al-Káidy už oblast Tora Bora opustil.

Islámští radikálové údajně připravují v Německu teroristický útok

Americké výzvědné služby údajně měly varovat německý spolkový kriminální úřad, že islámští radikálové připravují v Německu teroristický útok. Uvedlo to dnešní vydání mnichovského časopisu Focus.

Nebezpečí hrozí spolkové republice ihned po islámském svatém měsíci ramadánu, který končí tento víkend. Focus se odvolává na zdroje ze spolkového kriminálního úřadu ve Wiesbadenu. BKA informace ale přímo nepotvrdil, i když přiznal, že od jedné zahraniční rozvědky získal důkazy, které potvrzují, že v Německu hrozí zvýšené ohrožení. Mluvčí úřadu současně dodala, že už byla podniknuta dodatečná bezpečnostní opatření a rozhodně popřela, že by existovaly důvody k panice. Týdeník Focus přitom uvádí, že jedním z možných cílů malých skupinek teroristů by mohla být zejména příměstská veřejná doprava. Atentátníci měli dostat minulou středu rozkaz k útokům, který musí splnit nejpozději do čtyř měsíců.

Izraelská armáda pokračuje v odvetné operaci v oblasti Bejt Hanún

Izraelská armáda pokračuje v odvetné vojenské operaci v oblasti Bejt Hanún na severu pásma Gazy. Podle palestinských zdrojů zemřelo při zásahu nejméně pět Palestinců a desítky dalších byly zraněny.

Tři z pěti obětí jsou děti. Při zásazích bylo podle arabského vysílání britského rozhlasu BBC nasazeno 50 tanků. Izraelské vojenské jednotky obsadily obec Bejt Hanún už v noci na dnešek a vyhlásili v ní zákaz vycházení. Podle pozorovatelů jde zřejmě o zásah proti radikálům z hnutí Hamas. Při útocích, které v Bejt Hanúnu trvají už od včerejšího večera, bylo zničeno nejméně deset budov, které podle izraelského rozhlasu patřily zejména palestinským bezpečnostním složkám, hnutí Hamas, Fatah a Lidové frontě pro osvobození Palestiny. Podle palestinských zdrojů byly zničeny nejméně tři rodinné domy. Arafatův poradce Nabíl Aburu Dejna řekl, že Izrael překročil veškeré červené linie. Izraelská armáda obsadila také obec Bejt Lahia a uprchlický tábor Džabália v pásmu Gazy.

USA vetovaly rezoluci OSN

USA dnes vetovaly rezoluci OSN, která požaduje okamžité zastavení násilností na Blízkém východě. Zároveň se v ní píše, že palestinská vláda je důležitým článkem mírového procesu.

Z 15členného orgánu OSN podpořilo rezoluci 12 zemí. Velká Británie a Norsko se hlasování zdržely. Francie a Irsko spolu s dalšími dvěma členy EU obsah rezoluce jednoznačně podpořily. Americký představitel v OSN John Negro Ponte vyhlásil, že cílem rezoluce bezpečnostní rady OSN je politicky izolovat Izrael. Neobjevují se v něm ani nejnovější bombové útoky a ani to, kdo je za ně zodpovědný, a proto ji USA nepodpořily, argumentoval Negro Ponte. Jde už o druhé americké veto v této věci. V březnu USA nepodpořily rezoluci, která žádala vyslat na Blízký východ pozorovatele. I v tomto případě se USA postavily na stranu Izraele, který pozorovatele ve své zemi odmítá.

US a DEU se sloučí

US a DEU se prvního ledna sloučí. Rozhodlo o tom republikové shromáždění US drtivou většinou hlasů. Podobné rozhodnutí už před čtrnácti dny přijal sněm DEU. Sloučení tak už nestojí nic v cestě.

Přestože pro sloučení hlasovalo 94 % delegátů sjezdu unionistů, nebylo schvalování zcela jednoznačné. Spor se vedl o to, zda mohou do parlamentu kandidovat za sjednocenou stranu i bývalí členové KSČ. Zatímco US takovou překážku ve stanovách neměla, DEU zakazovala i samotné členství někdejším komunistům. Předsedkyni US Haně Marvanové se tedy podařilo dohodnout kompromis o kandidatuře, jinak by integrace zřejmě nebyla možná.

Hana Marvanová: Když jsem navštívila před 14 dny sjezd DEU, mohu potvrdit i osobně, že to je věc, která nesmírně trápí řadové členy DEU, kteří mnozí z nich byli perzekuováni za bývalého režimu a kteří mnozí z nich si prostě neumí představit, že by byli na kandidátce s někým, kdo byl ve straně, která se dopouštěla zločinů.

Zákaz kandidatury komunistů tedy ve stanovách zůstane po celé přechodné období integrace, tzn. až do prvního pololetí roku 2003, kdy se znovu sejde stranický sjezd. Během příštího roku a půl mají bývalí členové DEU také zaručeny určité posty ve stranické hierarchii, včetně toho, že šéf DEU Ratibor Majzlík se stane místopředsedou sjednocené strany. Další integraci v rámci čtyřkoalice brání sedmdesátimilionový dluh ODA. Její předseda Michael Žantovský na sjezdu unionistů odmítl spekulace o možném odkoupení dluhu právě US výměnou za sloučení.

Michael Žantovský: Musím říci naprosto jasně - ODA není a nebude ke koupi. Jakákoliv integrace musí být společným rozhodnutím svobodných partnerů.

Na základě požadavku lidovců by ODA měla problém dluhu vyřešit do poloviny ledna, jinak hrozí, že členové aliance nebudou na kandidátkách čtyřkoalice.

Blokáda hraničního přechodu Hevlín

Na dvě hodiny dnes zablokovali propuštění zaměstnanci jedné z firem, která provozuje na Znojemsku duty-free shopy, hraniční přechod v Hevlíně. Tímto protestem chtěli vyjádřit nesouhlas s rozhodnutím Ministerstva financí, které společnosti neprodloužilo licenci k dalšímu provozu.

Přesně v deset hodin dopoledne protestující zatarasili silnici na hraničním přechodu Hevlín-Laa an der Thaya v obou směrech. Důvod protestu shrnuje ředitel společnosti Martin Brauner.

Martin Brauner: Nám bylo na základě rozhodnutí ministerských úředníků odebráno povolení pro provoz prodejen duty-tax free, což znamená zánik prodejen, zánik 50 pracovních míst.

Shromáždění sice organizátoři ohlásili na okresním úřadě, nepožádali ale o povolení k blokádě samotné. Robert Pešek ze znojemského dopravního inspektorátu potvrdil, že policie udělila už dnes některé pokuty.

Robert Pešek: Řidiči tady [nesrozumitelné] vysokozdvižného vozíku řidičům, kteří se snažili objet tu demonstraci po chodníku.

Řidiči, kteří čekali v koloně, nesli blokádu přechodu s nelibostí.

Řidič: Já jsem se ráno ve čtyři vrátil z Itálie s plným kamionem a jsem zvědavý, kdo mi zaplatí ty přesčasy, co já tam platím.

Dvouhodinová blokáda je svolána ještě i na zítřek, a to opět od desáté hodiny.

Přepadení banky v Karviné

Policie intenzívně pátrá po pachatelích, kteří včera večer přepadli pobočku Komerční banky v Karviné-Fryštátě.

Tři ozbrojení a maskovaní lupiči vtrhli do banky krátce před zavírací dobou. O tom, co následovalo poté, informuje mluvčí severomoravské policie Dagmar Bednarčíková.

Dagmar Bednarčíková: Fyzicky napadli zaměstnance banky, kterým způsobili drobná poranění, oděrky a podlitiny. Pachatelé odcizili finanční hotovost, jejíž výše dosud nebyla upřesněna.

Podle neověřených informací si lupiči odnesli kolem 5 milionů Kč. S ohledem na další vyšetřování zatím policie podrobnější údaje o přepadení banky v Karviné nezveřejní.

Od poloviny listopadu jde už o šestou vyloupenou pobočku finančních ústavů. Policisté dosud vypátrali jen jediného z pachatelů.

Salikh odletěl do Norska

Uzbecký disident a spisovatel Muhammad Salikh odletěl z ČR do Norska, kde už dva roky žije v azylu. Potvrdila to mluvčí Svobodné Evropy Soňa Winterová. Právě na pozvání této stanice přijel Salikh koncem minulého měsíce do Prahy. Hned po příletu ho na ruzyňském letišti zatkla policie a umístila do vazby. Uzbecké úřady totiž žádaly prostřednictvím Interpolu o jeho vydání. Pražský městský soud to ale včera odmítl. Podle Winterové si Norové přáli, aby Salikhův odlet z Prahy nebyl z bezpečnostních důvodů oznamován dopředu.

Protesty ochránců zvířat v Praze

Dvě desítky aktivistů protestovaly na Palackého náměstí v Praze za práva zvířat, a to především těch, která jsou chována na farmách kvůli kožešinám. Ochráncům vadí malé klece, ve kterých zvířata žijí, a způsob jejich zabíjení. Na náměstí proto lidem promítali videozáznamy pořízené načerno na farmách a také jim rozdávali informační letáky.

Podle předsedy občanského sdružení Svoboda zvířat Tomáše Poppa by měl stát chovy na farmách a následné zabíjení zvířat zakázat.

Tomáš Popp: Jsou to všechno divoká zvířata, nedomestikované formy zvířat. Pokud jsou tato zvířata uzavřena v těch holých celodrátěných klecích, nemají možnost ani se dobře skrýt, nemají možnost hrabat, projevit své všechny vrozené schopnosti a vlastnosti, tak to ústí v pohybové stereotypie - v kanibalismus, usmrcování mláďat a sebepoškozování. Tou zemí, z těch posledních, která zakázala chov kožešinových zvířat, tak je Velká Británie, kde od roku 2003 už není možné zabít zvíře pro jeho kožešinu.

Názory občanů se ale různí.

Anketa: Chov kvůli kožešinám, ten by se měl vyloženě zakázat.

Už několik tisíc let tuhle věc provádíme, takže asi by ten zákon nemusel být.

Jsem naprosto proti tomu, aby se tahle zvířata pro kožešiny chovala.

Pro farmy jsem. Jde o to, jak je usmrcovat. To by mělo být humánní.

Aktivisté chtějí v protestních akcích i dále pokračovat. V pátek 21. 12. budou v centru Prahy před jedním kožešnictvím opět rozdávat lidem letáky, aby tyto výrobky nekupovali.

Vztahy mezi Indií a Pákistánem na bodu mrazu

Vztahy mezi dvěma jadernými státy, Indií a Pákistánem, jsou opět na bodu mrazu. Indie dnes dala svému sousedovi několikadenní ultimátum, aby zakázal činnost dvou separatistických skupin, které nesou podle Dillí odpovědnost za čtvrteční útok na federální parlament. Při atentátu zahynulo 12 lidí. Indický premiér Atal Bihárí Vádžpejí prohlásil, že takové útoky už nebude tolerovat a vyzval mezinárodní společenství k nátlaku na Pákistán.

Druhé kolo regionálních voleb na Slovensku

Na Slovensku probíhá druhé kolo regionálních voleb. Občané volí 7 nejvyšších představitelů nově vytvořených územních celků, tzv. župany. Jediným krajem, který v prvním kole zvolil všechny regionální zástupce, je Bratislava.

Ve většině krajů měli už po prvním kole převahu kandidáti navržení HZDS. Velký souboj je očekáván v Nitranském a Trnavském kraji, kde jsou protikandidáty představitelé maďarské koalice. Jejich umístění vyvolalo vlnu emocí. Někteří politici dokonce varovali občany před svěřením kompetencí představitelům menšiny. Tento postoj vyvolal negativní reakce v zahraničí. Téměř ve všech krajích jsou předsedové volebních komisí přesvědčeni, že účast bude ještě nižší než v předchozím kole. Znepokojen nezájmem občanů byl i prezident Schuster, který využil svého práva v Košicích. Regionální volby na Slovensku probíhají zatím klidně a bez incidentů.