Ozvěny dne 13. dubna 2010

Přehled zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
Levice ve sněmovně prosadila dorovnání mateřské a nižší zdanění benefitů.

osoba:
Vláda akcentovala ne stávku, raději benefity, a proto se dneska ani se do této diskuse vůbec nezapojoval.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Polský prezidentský pár bude pohřeb na hradě Wawel v Krakově. Česko uctí památku polských obětí dnem smutku o víkendu.

osoba:
Sportovní i veřejné akce ani další kulturní akce se nemusí rušit, nicméně předpokládám, že organizátoři minutou ticha uctí památku obětí.

Jan BUMBA, moderátor:
Kyrgyzský prezident Bakijev je ochoten jednat o demisi, bojí se ale vrátit do hlavního města.

osoba:
/Nesrozumitelné nepřeloženo/.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zítra má být zataženo s občasným deštěm, teploty 9 až 13 stupňů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dobrý poslech přejí Štěpánka Čechová a Jan Bumba.

Levice ve sněmovně prosadila dorovnání mateřské a nižší zdanění benefitů

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Hrozba stávky je opět zažehnána. Zaměstnanecké benefity se budou danit jako v loňském roce. Poslanci přehlasovali veto prezidenta republiky. Definitivně tak sněmovna schválila novelu zákona o DPH, kterou pod hrozbou stávky dopravních odborů připravila vláda.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Pro zákon hlasovala levice, přidali se i lidovci a tři nezařazení poslanci. Proti přijetí normy hlasovali občanští demokraté, zelení i poslanci zastupující TOP 09. Podle místopředsedy ODS Petra Gandaloviče je největší problém, že Fischerova vláda ustoupila nátlaku odborů.

Petr GANDALOVIČ, místopředseda strany /ODS/:
Tento zákon byl schválen přímo za vydírání stávkou a do budoucna jakákoliv vláda bude mít velký problém, protože fakticky se odboráři vždycky takto mohou domoci svých zájmů.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Šéf ČSSD Jiří Paroubek naopak výsledek hlasování uvítal.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
Ti, kteří si tady hráli s ohněm, to znamená ODS a poslanci, kteří se hlásí k TOP 09, kteří provokovali v zásadě stávku, tak dostali řádnou odpověď.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Sněmovna dnes také definitivně přehlasovala i prezidentské veto u krajského referenda. A senátní k navýšení mateřské. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Politické strany už znají čísla, se kterými půjdou do voleb

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Politické strany už znají čísla, se kterými půjdou do voleb. Dnes je vylosovala Státní volební komise. Všechna přidělená čísla jsou k nahlédnutí na webu zpravy.rozhlas.cz. Ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych popisuje, jaké další přípravy je teď nutné provést.

Václav HENYCH, Ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra:
V současné době bude hlavní úkol pro Český statistický úřad, který musí přiřadit ty strany k jednotlivým číslům, musí si zavést katalog a tak dále, všechny technické věci. A tisknout volební lístky se začnou, Český statistický úřad dá všechny tyto věci do pořádku, je to domluveno se státní tiskárnou, je na to přímo stanoven harmonogram a lhůta. A to nebude dlouhé, protože tiskárna musí zabezpečit nejen tisk, ale i /nesrozumitelné/ hlasovacích lístků do více jako 200 obcí a samozřejmě ty pak musí doručit hlasovací lístky všem obcím ve svém správním obvodu.

Motory polského prezidentského speciálu byly v pořádku

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tisíce lidí si ve Varšavě připomínají památku zesnulého prezidentského páru i dalších obětí sobotního leteckého neštěstí. V Rusku, kde se polský letoun zřítil, mezitím pokračuje pátrání po příčinách havárie. Vyšetřovatelé zveřejnili první výsledky analýzy takzvaných černých skříněk. Podle nich byly motory prezidentského speciálu v pořádku.

Lenka KABRHELOVÁ:
Předběžné závěry analýzy záznamů černých skříněk svědčí podle vyšetřovatelů o tom, že na palubě polského prezidentského letounu nedošlo ani k výbuchu, ani k požáru. Podle předsedkyně Mezivládního výboru pro letectví Taťány Anodinové byly také všechny motory Tupoleva až do okamžiku pádu v pořádku. Ruský vicepremiér Sergej Ivanov dodal, že úplné dekódování černých skříněk potrvá zhruba do konce týdne. Na místě havárie se podle ruských úřadů našlo i třetí záznamové zařízení. To bude na žádost polské strany převezeno k analýze do Varšavy, kde by ho společně měli dešifrovat polští i ruští experti. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Rakve manželů Kaczyńských jsou ode dneška vystaveny v prezidentském paláci

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Rakve manželů Kaczyńských jsou ode dneška vystaveny v prezidentském paláci, kde lidé mohou uctít jejich památku.

Petr VAVROUŠKA:
Palác bude výjimečně přístupný i v noci. Varšava už oznámila, že v sobotu se bude v centru konat města konat smuteční obřad za všechny oběti letecké katastrofy. Státní pohřeb prezidentského páru je pak naplánován na neděli. O místě ale nebylo zatím rozhodnuto. Rodina by si přála pochování v Krakově na královském Wawelu v katedrále, kde jsou uloženy ostatky polských králů a dalších významných osobností. "Pohřeb prezidentského páru na Wawelu by byl pro Krakov nepochybně poctou." Komentoval tento záměr kardinál Stanislaw Dživiš. Definitivní verdikt padne ještě během dneška. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Varšava.

O nadcházejícím víkendu se Česko zahalí do smutku

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
O nadcházejícím víkendu se Česko zahalí do smutku. Na úřadech budou vlát státní vlajky stažené napůl žerdi. Dva dny smutku vyhlásila vláda. Republika se tak připojuje k uctění památky obětí havárie polského prezidentského speciálu.

Martin DRTINA:
Na rozdíl od státního smutku nepředstavují vládou vyhlášené dny smutku žádné omezení, například hazardu. Herny a kasína tak mohou zůstat otevřené. Hrát se budou i naplánované sportovní zápasy, jako finále hokejové extraligy nebo utkání fotbalové ligy.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí:
Vláda doporučuje organizátorům všech veřejných kulturních a sportovních akcí zvážit vhodný způsob uctění památky obětí letecké katastrofy.

Martin DRTINA:
Řekl vicepremiér Jan Kohout. Organizátoři doporučení vlády vyslyší a minutou ticha na začátku utkání vzpomenou na oběti katastrofy. Na smuteční obřad do Varšavy o víkendu odletí delegace vedená prezidentem Václavem Klausem. Zatím není jasné, kdo další z českých politiků se pohřbu zúčastní. Sám Klaus se vyjádřil ve smyslu, že by byl spíš pro střídmější delegaci. Martin Drtina, Radiožurnál.

Historickým městem roku 2009 je středočeský Beroun

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Historickým městem roku 2009 je středočeský Beroun. V soutěži, která každoročně oceňuje jak města pečují o památky, porazil Beroun dalších 51 konkurentů. Města hodnotí ministerstvo kultury, ministerstvo pro místní rozvoj a Sdružení historických sídel.

Václava VAŘEKOVÁ:
Beroun sice nemá tak bohaté památky jako jiná města, ale o to důsledněji se o ně stará. Tak organizátoři soutěže o historické město roku zdůvodnili, proč se ve finále, kam postoupilo ještě Uherské Hradiště a Jilemnice, rozhodli právě pro sedmnáctitisícový Beroun.

Petr SEDLÁČEK, předseda Sdružení historických sídel:
Hodnotí se samozřejmě péče o památky, hodnotí se doplňování těch vybouraných prostranství a plocho, hodnotí se zapojení občanů do procesu regenerace.

Václava VAŘEKOVÁ:
Říká předseda Sdružení historických sídel Petr Sedláček. S cenou je pro vítězné město spojená i odměna jeden milion korun. Podle starosty Berouna Jiřího Bessera o využití peněz teprve rozhodne zastupitelstvo. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Zátah proti mužským řádům a řeholím před 60 lety

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Přesně před 60 lety provedl tehdejší režim v Československu zátah proti mužským řádům a řeholím. V rámci takzvané akce K obsadili ozbrojení příslušníci StB, SNV a Lidových milicí v noci ze 13. na 14. dubna kláštery po celé zemi. Více než dva tisíce řeholníků čekala internace v centralizačních klášterech a někteří skončili ve vězení, anebo v pracovních táborech. Akce K se dotkla i církevních škol, upozorňuje Vladislav Erlich, který v roce 1950 studoval Biskupské gymnázium v Bohosudově.

Vladislav ERLICH:
Studenti museli nastoupit, sbalili si své věci a byli odvezeni do Děčína, kde bylo filozofické učiliště jezuitský a tam byli soustředěný, nikdo nevěděl, co se bude dít, protože tam byli milicionáři, esenbáci a takoví, kord my jsme byly děti, že jo. Z toho Děčína pak jsme byli různě odjížděli domů ke svým rodičům a pak nastupovali různě do škol, protože to bylo z celý republiky, tak na ty svoje místa.

Kyrgyzský prezident podmínečně souhlasí s odchodem

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Kyrgyzský prezident Kurmanbek Bakijev odmítl ultimátům prozatímní vlády, která ho vyzvala, aby se do večera vrátil do hlavního města Biškeku, jinak pro něj pošle komando. Bakijev ale souhlasí s jedním o demisi, pokud jemu a jeho rodině vláda zaručí bezpečnost. Režim prezidenta Bakijeva svrhla minulý týden opozice vedená zkušenou kyrgyzskou političkou Rozou Otunbajevovou.

Martin DORAZÍN:
Kyrgyzský prezident Kurmanbek Bakijev vyzval Rozu Otunbajevovou, aby přijela za ním do Džalalabádu na jihu země, kde se skrývá od útěku z hlavního města Biškeku minulý týden. Do Biškeku se vrátit nechce. Řekl, že ho tam zabijí nebo předhodí davu k lynčování. Vláda ale Bakijevův návrh kategoricky odmítá a navíc ho zbavila imunity, to může být počátkem trestního stíhání. Pravděpodobně za zásah proti demonstrantům, při kterém minulý týden zahynulo více než osm desítek lidí. Podle některých zdrojů Bakijev tajně vyjednává o podmínkách demise a odchodu ze země. Část prozatímní vlády ale žádá potrestání Bakijevových příbuzných, kteří se podíleli na represích. Kurmanbek Bakijev ztrácí podporu i v rodném kraji. Dnes ho na mítink přišlo podpořit jen několik tisíc lidí. Martin Dorazín, Radiožurnál.

Pákistán přiznal zabití desítek civilistů při náletu na teroristy

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Až 71 civilistů zahynulo při víkendovém náletu pákistánského letectva na severozápadě země. Uvedl to anonymně pákistánský vládní činitel. Podle tamních novinářů jde o vzácné přiznání viny za další z mnoha podobných incidentů. Armáda se obvykle k civilním obětem svých akcí nehlásí a informuje zpravidla o zabití desítek teroristů.

Břetislav TUREČEK:
Stejně tak tomu bylo, když si vesničané nedaleko afghánské hranice stěžovali na výsledek sobotního náletu. Ještě v pondělí armádní mluvčí tvrdil, že mezi zabitými není ani jeden civilista. Podle posledních zpráv už ale vláda v tichosti rozdala v přepočtu více než dva miliony korun jako odškodné pozůstalým. Pákistán se pod tlakem Spojených států přidal k takzvané válce proti teroru a spolu s americkými bezpilotními letadly často bombarduje předpokládané úkryty povstalců a teroristů. Zahynuly už ale při tom i stovky vesničanů a pákistánští komentátoři varují, že vláda svým hrubým přístupem naopak nahání podporu povstalcům z Talibanu. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Blízký východ.

Výslechem prvního svědka pokračuje v Haagu proces s Radovanem Karadžičem

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Výslechem prvního svědka pokračuje v Haagu proces s Radovanem Karadžičem. Bývalý bosenkosrbský prezident čelí obvinění z genocidy, zločinu proti lidskosti a z válečných zločinů. Jako politický předák bosenských Srbů nese podle žaloby odpovědnost za etnické čistky, vyhánění a zabíjení nesrbského obyvatelstva v Bosně.

Pavel NOVÁK:
Prvním svědkem v Karadžičově procesu je Ahmed Zulič, který žil ve vesnici na kraji města /nesrozumitelné/ v severozápadní Bosně. Soudu například popsal povraždění několika muslimských rodin ve vesnici Machalla v roce 1992. Prokurátor také četl jeho dřívější výpověď o vraždě 20 muslimských mužů, kteří si pro sebe museli pod dohledem srbských vojáků vykopat hroby. Radovanu Karadžičovi hrozí v případě prokázání účasti na těchto a dalších činech až trest doživotí. Žalobce má připravený výpovědi ještě asi 400 svědků. Pavel Novák, Český rozhlas, Benelux.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A co mimo jiné uslyšíte dále? Rezignovala pravice ve sněmovně na zablokování zákonů, se kterými nesouhlasí. Jaké zákony mohou ještě sněmovnou projít do voleb? A co si Spojené státy slibují od summitu o jaderné bezpečnosti, který hostí prezident Obama.

Jaké zákony mohou ještě sněmovnou projít do voleb?

Jan BUMBA, moderátor:
Jako nůž máslem dnes procházely sněmovnou zákony, které se v posledních týdnech a měsících staly předmětem vzrušených politických debat. Poslanci definitivně prosadili nižší zdanění zaměstnaneckých výhod, přehlasovali totiž prezidentské veto příslušného zákona. Díky převážně levicovým zákonodárcům také prošlo zvýšení mateřské na loňskou úroveň a proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Tento zákon ale ještě posoudí prezident. No, a od roku 2011 by měl také začít platit zákon o krajském referendu. Ve spojení jsme nyní s předsedou poslaneckého klubu ODS Petrem Tluchořem. Dobrý den.

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Krásný večer přeji.

Jan BUMBA, moderátor:
A také místopředsedou ČSSD Zdeňkem Škromachem. Dobrý den přeji i vám.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Hezký večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Tluchoři, smířili jste se s porážkou, vy jste rezignovali na jakoukoliv snahu zabránit prosazení zákonů, se kterými nesouhlasíte?

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
My jsme nerezignovali na žádnou snahu zabránit zákonům, které, se kterými nesouhlasíme, my jsme hlavně jednoznačně deklarovali, nedovolíme přijetí žádných dalších zákonů, které by prohlubovaly schodek státního rozpočtu, protože to jsou ta kukačí vejce, která před volbami často přicházejí. A byli jsme v tom úspěšní, my jsme tři měsíce bránili přijetí dalších nesmyslných návrhů socialistů a komunistů, jako byli třinácté důchody, rušení karenčních dob, rušení zdravotnických poplatků a podobných věcí. K nám ...

Jan BUMBA, moderátor:
A co, a co benefity, ty přece také se pravděpodobně nepromítnou nějak pozitivně na účtu státním?

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Jistě, to je pravda, tady ovšem je nutno říct, že velmi nestandardní a nešťastnou roli hraje v tomto příběhu /nesrozumitelné/, podle mě i podle stanoviska republiky zcela nesmyslně bylo zneužito, zneužit institut legislativní nouze a v tomto případě nebylo reálné tomu bránit. My jsme jasně vyjádřili svůj nesouhlas s touto, s touto věcí, ale dělat /nesrozumitelné/ bylo nemožné. Evidentně většina socialistů, komunistů a lidovců v tomto případě rozhodla a já myslím, že samozřejmě celý ten systém je na nějakou zásadnější úvahu po volbách.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Škromachu, dnešek vypadá ve sněmovně jako vaše jednoznačné vítězství, jste spokojeni, čekali jste, že to půjde takhle hladce?

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Tak já myslím, že to jsou rozumné návrhy, já nebudu kontrovat stejným vulgarismem a nesmysly, které tady uvedl pan Tluchoř. Já myslím, že tady je potřeba říct, že jasně se ODS postavila proti rodinám s dětmi, postavila se proti zaměstnavatelům, protože například otázka benefitů nebo zaměstnaneckých výhod a nižšího zdanění je podpora právě zaměstnanosti a firem, pokud jde otázku referenda, já myslím, že tady je opět jasné, že je to pod, podpora vyjádření jasného názoru, například na otázku prolomení limitů nebo neprolomení limitů v Ústeckém kraji, a to jsou věci, které zřejmě ODS vadí, a proto vystupuje proti nim, takže ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ale zůstaňme, prosím, pane Škromachu, u těch benefitů, víme, že o to usilovali odboráři, ostatně Radiožurnál se jich také ptal na jejich názor, není to tak, že si teď jen chcete koupit jejich hlasy před volbami?

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Pane redaktore, vy už používáte stejnou rétoriku, jako pan Tluchoř. Já myslím, že to není férové a je potřeba trošku slušnosti a ...

Jan BUMBA, moderátor:
Co je na tom neslušného?

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Tak jako, jestli hovoříte o nějakém kupování hlasů a podobně, stejně tak by bylo možné považovat některé jiné návrhy na snížení daní a podobně, ale já bych jenom chtěl právě zdůraznit, že opět ta informace je zavádějící, protože na tom, že je to potřeba udělat, se shodla tedy tripartita, to znamená, i zástupci Svazu zaměstnavatelů, kteří to jednoznačně podpořili, takže tady to není jenom otázka odborářů, kteří se k tomu vyjádřili možná trochu hlasitěji, ale je to shoda sociálních partnerů, a to my prostě respektujeme na rozdíl od kolegů z ODS.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane ...

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Nemyslím si, nemyslím si, že to je nějaké nakupování, prostě každý máme nějaké přesvědčení, jestli někdo respektuje zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak si myslím, že to je jenom jasné sdělení pro občana, pro voliče.

Jan BUMBA, moderátor:
U těch benefitů je jednou ze zajímavých věcí, že není úplně jasné, o kolik by státní pokladna mohla přijít kvůli onomu nižšímu zdanění, ty odhady se pohybovaly od desítek milionů až po sta miliony, nechme, prosím, teď benefity stranou a podívejme se na mateřskou, u té, to je jasnější, to by stálo asi jedna a půl miliardy, ještě jednou zopakuji, že tuto normu ještě bude posuzovat prezident. Jedna a půl miliardy, je to zásadní položka, kvůli které stojí za to odmítnout tento zákon, pane Tluchoři?

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Tak já, jestli dovolíte, já potřebuju jednu větu říct k tomu, co říkal pan Škromach, jednak taky odmítnout, stejně jako vy, debatu o slušnosti nebo neslušnosti. To, že někdo říká o tom, že názor druhého je chybný, to ještě není neslušnost, ale je potřeba říct, že sociální demokracie opravdu se sice přiklání na nějakou stranu, ale vždy pouze pro to, co je pro ní výhodné.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak, ale prosím, prosím, otázka zněla, otázka zněla, jestli ta jedna a půl miliardy, kterou by stálo zvýšení mateřské na loňskou úroveň, jestli to je pro vás ten důvod, proč se postavíte proti?

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Tak já myslím, že je možné, doufám, že jsem to jasně vysvětlil na začátku, jasně rozlišit ty návrhy, na ty různé třinácté důchody, zrušení karenční doby, zrušení zdravotnických poplatků a podobné nesmysly od toho, od tohoto návrhu na vrácení mateřské na loňskou úroveň. My v tomto případě jasně říkáme, my jsme na to upozorňovali ve chvíli, kdy Janotův balíček byl schválen, bohužel pan Škromach vůbec netušil, že takové ustanovení v tom zákoně je, on bohužel velmi často nečte zřejmě ty návrhy ...

Jan BUMBA, moderátor:
Prosím, pane Tluchoři, velice vás poprosím, ale držte se, prosím, těch narážek na pana Škromacha, mně jde o váš názor.

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Ano. Já se snažím říct, my na rozdíl od těchto věcí, které by výrazně prohlubovaly schodek státního rozpočtu, u této věci pouze držíme slovo, které jsme dali Vládě České republiky, vládě Jana Fischera při schvalování Janotova balíčku, proto také ten návrh prošel, protože jsme neuplatňovali ten postup, který jsme zvolili v uplynulých měsících.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Škromachu, váš pohled a opět ta cifra jedna a půl miliardy. Je to něco, co si prostě stát může dovolit, pokud jde o takovou věc, jako je mateřská?

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Já myslím, že i pan ministr financí Janota se vyjádřil, že to jsou prostředky, které má v rezervách státního rozpočtu a které je možné /nesrozumitelné/ na tuto záležitost. A my jsme přesvědčeni programově o tom, že není správné šetřit na rodinách s dětmi, je podivné, že ti, kteří hovoří o šetření, tak klidně hlasují pro další mise do Afghánistánu, další zbrojní výdaje a podobně. Je to otázka priorit a tady nejsou dobré a špatné návrhy, prostě jsou jiné a já myslím, že pokud jde o mateřskou, a tady bych jenom zdůraznil, prosím, že v úvodu bylo řečeno, že se jedná i o první tři dny nemocenské, to tak není, ale o první tři dny ošetřování člena rodiny, aby to bylo ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ano, děkuji za to upřesnění, uvědomil jsem si, že jsem se přeřekl, děkuji vám za to. Pánové, prosím, prosím už jen jednu větu od každého z vás, nebo jeden návrh. Je něco, co byste chtěli za každou cenu nebo pokud to bude možné, tak prosadit ještě v této sněmovně ještě do voleb, pane Tluchoři.

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu ODS:
Tak za každou cenu rozhodně ne. Já vidím samozřejmě spoustu restů, mrzí mě, že tato sněmovna se nedostala, například k odškodnění obětí třetího odboje a bojím se, že už se to nestane. Mrzí mě, že jsme se nedostali k jednání a řešení otázky, otázky půdy, řešení těch majetkových transformací, to je velký problém, to mě mrzí, ale že existovalo něco, co by stálo za to prosadit za každou cenu, tak takový zákon ve sněmovně nevidím a myslím si, že spíš každý nepřijatý zákon teď před volbami bude dobrým dárkem pro Českou republiku.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Škromachu, prosím, zase velmi stručně vás je něco, o co vysloveně budete usilovat ještě do voleb teď ve sněmovně?

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda strany /ČSSD/:
Tak pro nás je klíčové dosáhnout do konce mateřskou, protože na cestě stojí ještě jedna překážka. Pan prezident, pokud tedy vyvrátil tento návrh, možná, že se zachová loajálně, že ten návrh nevrátí, ale bohužel taková informace už /nesrozumitelné/. A myslím si, že někdy je lépe, když některé zákony ani neprojdou a kdy raději zůstanou jenom u té oblasti návrhu, jinak myslím si, že pokud jde třeba o odškodnění třetího odboje, tak sociální demokracie určitě tento návrh zařadí do prvních návrhů, které povedou po volbách /nesrozumitelné/, protože by tento zákon neprošel.

Jan BUMBA, moderátor:
Pánové, oběma děkujeme, děkujeme za rozhovor, místopředseda ČSSD, poslanec Zdeněk Škromacha. A také předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.

Co si Spojené státy slibují od summitu o jaderné bezpečnosti?

Jan BUMBA, moderátor:
Ve Washingtonu dnes vrcholí dvoudenní summit o jaderné bezpečnosti. Největší podobná schůzka, jakou Spojené státy pořádají od 2. světové války, prezident Barack Obama na ní chtěl zástupce téměř 50 zemí přimět, aby zavázaly ke krokům, které by snížily nebezpečí jaderného terorismu. Cituji: "Byla by například katastrofa kdyby se jaderného materiálu zmocnila síť Al Kajda." Upozorňuje Obama v závěrečné řeči. Na konferenci je náš washingtonský zpravodaj Vít Pohanka. Dobrý den.

Vít POHANKA:
Hezké odpoledne do Prahy.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak na tato varování slyší představitelé států, které šéf Bílého domu na summit pozval?

Vít POHANKA:
Kdybych to měl brát podle těch průběžných prohlášení, i podle toho, co nám doslova před chvilkou říkal český premiér Jan Fischer, tak s prezidentem Obamou účastníci souhlasí v tom, že ta možnost, že by se jaderný materiál dostal do rukou teroristických organizací, je reálná a je to opravdu hrozba, souhlasí s ním také v tom, že se proti tomu mělo něco dělat a že se proti tomu musí něco dělat. Ale tohle je, jak jsi se zmínil, přece jenom summit skoro pěti desítek zemí, ty závěry jsou spíš deklaratorní, ale od podobné schůzky se asi nedá nic moc jiného čekat. Já bych možná ještě dodal, že podle premiéra Fischera je také znát, že účastníci jsou z Washingtonem za jedno i v tom, že reálnou hrozbou jsou i jaderné programy Íránu a Severní Koree, ale jestli se taková shoda, která je tady deklarována nějak projeví třeba při tom, až se bude v Radě bezpečnosti OSN jednat o možných sankcích vůči Íránu, to už je samozřejmě otázka, ale to bych, to bych předbíhal.

Jan BUMBA, moderátor:
Co vlastně má být výsledkem toho summitu, naplní se aspoň z části představy prezidenta Obamy?

Vít POHANKA:
Naplní se v tom, že tady má být publikované nebo mají všichni ti zúčastnění vydat komuniké, ke kterému se přidají, v něm se zavážou podle všeho, že souhlasí s přísnější kontrolou jaderného materiálu, tak by se nedostal do ruko lidí nebo organizací, které by mohly v nejhorším případě použít právě při teroristických útocích. Prezident Obama považuje takovou možnost podle všeho za velmi reálnou, často o tom mluví a tady na tom summitu to dává také najevo. Výsledkem té schůzky ale nebude nějaká třeba nová konkrétní dohoda o nešíření jaderných zbraní, to komuniké nemusí mít podle některých skeptiků a podle skeptických hlasů, které tady ve Spojených státech zaznívají, až tak valný význam, ale když nic jiného, tak přece jenom i ta schůzka připoutává k té problematice pozornost a o to zřejmě americké vládě také jde. Já bych ještě možná dodal, že to komuniké má provázet dokument zvaný nejspíš akční plán, který bude konkrétně rozvádět, co mají jednotlivé státy, které se tady té schůzky účastní, dělat, aby k jaderné bezpečnosti přispěly, ale to také ještě předbíhám, protože ten dokument ještě nemáme v ruce a nevíme, jak přesně bude vypadat.

Jan BUMBA, moderátor:
Četli jsme v agenturním zpravodajství, že Ukrajina těsně před touto schůzkou oznámila, že do roku 2012 zlikviduje své zásoby obohacené uranu, je tohle nějaký velký úspěch pro Spojené státy?

Vít POHANKA:
Bílý dům to v každém případě takhle prezentuje a oznámili to včera z Bílého domu těsně před tím summitem tak, aby to zase připoutalo obrovskou pozornost všech médií, které se, která se tady na tu schůzku sjela, podle americké vlády je to důležité, protože právě země bývalého Sovětského svazu, včetně Ukrajiny, mají na svém území jaderný materiál, který by se mohl dostat do rukou teroristů a není vždycky zabezpečený tak, jak by zabezpečený měl být, ale ty komentáře, které už se na tohle téma objevily, jsou také trošku skeptické nebo, přesněji řečeno, vyznívají v tom smyslu, že ano, tohle je určitě krok dobrým směrem, ale jaderný materiál je i v mnoha jiných zemích, takže pokud má americký prezident Obama opravdu tou svou iniciativou přispět ke snížení rizika, že by se materiál dostal do rukou nepovolaných organizací nebo státu, tak mu zbývá ještě samozřejmě hodně práce, ale opakuji, oznámení toho, s čím Ukrajina souhlasila a co slíbila, že tedy se zbaví svého vysoce obohaceného uranu, je považované obecně, si myslím, za pozitivní krok.

Jan BUMBA, moderátor:
Děkuji za informace. Z washingtonského jaderného summitu zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.

Stát by si měl rozmyslet, jak s ČEZ naloží

Jan BUMBA, moderátor:
A teď už poznámka Ozvěn dne. Jana Macháčka z Respektu zaujala znovuoživená diskuse kolem miliard, které by stát mohl mimořádně získat díky společnosti ČEZ.

Jan MACHÁČEK, Respekt.cz:
Petr Nečas a Jiří Paroubek se v nedělní televizní debatě poněkud překvapivě shodli na tom, že stát může po volbách prodat část domácího energetického šampióna, tedy ČEZ. Oba si prý dovedou představit prodej deseti patnácti procent akcií. Jde prý hlavně o to, aby si stát zachoval kontrolní jednapadesátiprocentní podíl. K tomu několik důležitých postřehů a poznámek. V současné době stát drží ve firmě sedmdesátidvouprocentní podíl akcií. Mezi většinovým, to znamená, jednapadesátiprocentím podílem a současným dvaasedmdesátiprocentním podílem leží ještě jedna důležitá hranice: je to dvoutřetinový, tedy šedesátisedmiprocentní podíl. Ten je třeba držet, pokud chce někdo hladce kontrolovat možnost změny stanov společnosti. Politici de facto oznámili, že to pro ně není důležité, takže ve hře je privatizace balíku mezi 5 až 18 procenty. Je dvoutřetinový podíl vůbec k něčemu důležitý? Něco by se našlo. Stát by dnes například mohl pořád rozhodnout o vyjmutí jaderné divize z ČEZ a o její transformaci na plně státní podnik, který by zase mohl vytvořit společný podnik s americkou či francouzskou firmou. Jedině tak se lze ještě vyhnout soutěži na dostavbu Temelína, kde jsou a budou největším favoritem ruské firmy. Prodejem tohoto balíku tahle možnost odpadá. Důležitý je posun především v pozici ODS. Její ekonomický expert Martin Kocourek možnost prodeje akcií ještě před pár týdny rázně odmítal. Na druhou stranu shoda má podle mne význam pouze pro eventuální velkou koalici. Když bude privatizovat sama ČSSD nebo ODS, bude určitě druhá, tedy opoziční strana oponovat alespoň navenek. Vyjma období opoziční smlouvy to nikdy nebylo jinak. Státu se po případném prodeji pochopitelně omezí možnost čerpat z firmy dividendy, to lze však pochopitelně nahradit výživným jednorázovým příjmem z prodeje celého balíku. Jaké budou použity metody? To by měl ovlivnit výběr poradce, který bude prodeji předcházet. Stát může prodat celý velký balík, třeba 18 procent jednomu zájemci a vpustit tak do firmy jeden silný soukromý zájem, což by měl stát předem dobře rozmyslet a zvážit. Druhá možnost je prodej přes burzu pomocí takzvaného book building: ČEZ a privatizační poradce udělají ve světě takzvanou road show, podobnou emisi nových akcií a budou je nabízet na způsob aukce. Nebylo by pak od věci, aby se kromě velkých portfoliových investorů dostali do hry i individuální investoři, jak to při velkých privatizacích v Evropě bývá. Teď však k tomu, na co mohou být peníze, tedy případných až 80 miliard korun, použity. Schodek jimi snižovat nelze, to evropská pravidla neumožňují, je však možné je použít na jednorázové snížení státního dluhu nebo je možné je vložit do nějakého infrastrukturního fondu. Naopak k ideji, aby získané peníze mohly být využity jako polštář pro důchodovou reformu, jak naznačil Petr Nečas, je třeba dodat, že jde přeci jen o příliš malou částku. Pokud chce stát rezervu na vážně míněnou důchodovou reformu, měl by si podíl v ČEZ zatím ponechat ve stávající podobě, než si rozmyslí, jak s penzemi opravdu naloží.

Jan BUMBA, moderátor:
Soudí Jan Macháček z Respektu.

Důvod pro stávku v dopravě padl

Štěpánka ČECHOVÁ:
Důvod pro stávku v dopravě padl. Levici se ve sněmovně podařilo definitivně prosadit nižší zdanění zaměstnaneckých výhod. Poslanci přehlasovali prezidentské veto. Proti vyššímu zdanění protestovaly hlavně odbory, které právě kvůli tomu hrozily dopravní stávkou. Sněmovna přehlasovala i další veto prezidenta Klause a prosadila uzákonění krajských referend. Díky hlasům poslanců ČSSD, KSČM a Strany zelených budou referenda platit od roku 2011. A nakonec poslanci smetli se stolu i veto Senátu a zvýšili mateřskou na loňskou úroveň. Rozhodli i o opětovném proplácení ošetřovného v prvních třech dnech nemoci, novela nyní putuje k prezidentovi.

Státní ústav pro kontrolu léčiv revidoval úhrady cen léků

Štěpánka ČECHOVÁ:
Státní ústav pro kontrolu léčiv revidoval úhrady cen léků. Pojišťovny by měly nově ušetřit například za léky na vysoký tlak, anebo na léčbě vysoké hladiny cholesterolu. Celkem by jejich úspory měly dosáhnout až téměř ke dvou a půl miliardám korun za rok. Ústav slibuje, že změna se pacientů nedotkne. V každé skupině totiž zůstane jeden lék bez doplatku. Nový systém prý navíc pacientům zajistí přístup k modernějším medikamentům. Revizi cen léčebných přípravků vítají i lékárníci, podle prezidenta České lékárnické komory Stanislava Havlíčka ale opatření může dočasně zvednout spoluúčast pacientů.

Stanislav HAVLÍČEK, prezident České lékárnické komory:
Ti pacienti mohou na určitý čas doplácet víc, i když to je věc, která zatím vždycky byla vyřešena ze strany výrobců farmaceutických firem snížením ceny, to znamená, že ta, ty doplatky se pak nějakým způsobem zase po čase vyrovnaly. Na straně lékáren to samozřejmě znamená snížení obratu, ale pokud přijmeme tu myšlenku, že tou úsporou v systému začíná být léčeno mnohem víc lidí, tak se to do jisté míry může vyrovnat.

V Českém Těšíně zorganizovali pietní vzpomínku na oběti polského leteckého neštěstí

Štěpánka ČECHOVÁ:
V Českém Těšíně zorganizovali pietní vzpomínku na oběti polského leteckého neštěstí. Lidé se sešli symbolicky u památníku katyňského masakru, který připomíná, že v roce 1940 povraždila sovětská tajná policie přes 20 tisíc polských důstojníků, byly mezi nimi i desítky obyvatel Českého Těšína. A z místa se nám aktuálně hlásí redaktorka Andrea Čánová.

Andrea ČÁNOVÁ:
Tady u památníku katyňského masakru v Českém Těšíně se sešla asi stovka lidí. Přinesli svíčky, květiny a společně s knězem se polsky pomodlili Otčenáš. Toto místo u řeky Olše je skutečně symbolické. Je to památník desítkám obyvatel těšínského Slezska, které sovětská tajná policie v Katyni povraždila. No, a pro zdejší lidi je to stále velmi citlivé téma. Já jsem tady mluvila s jedním starším mužem, který tak přišel o otce, se slzami v očích mi říkal, jak věří, že letecká tragédie, při které zahynula elita polského národa, může vést k tomu, aby se o tom katyňském masakru už nikdy nelhalo a dozvěděl se o tom celý svět. Pro Radiožurnál Andrea Čánová, Český Těšín.

Ve falešném kamionu Rallye Dakar objevili ve španělském Bilbao 800 kilogramů kokainu

Štěpánka ČECHOVÁ:
Ve falešném kamionu Rallye Dakar objevili ve španělském Bilbao 800 kilogramů kokainu. Automobil vydávaný za účastnické vozidlo závodu kromě toho ve dvojitém dně skrýval i 15 tisíc tablet extáze, téměř 50 tisíc eur a dvě zbraně. Podle policie pašeráci drog kamion perfektně namaskovali a vybavili ho veškerým potřebným technickým a logistickým materiálem, a to včetně oficiálních úborů. Zásilku do něj naložili v Argentině, kde slavná rallye startovala.

Přehled následujících zpráv

Jan BUMBA, moderátor:
A témata následujících minut? Jaký vliv měl na kriminalitu v pohraničí vstup České republiky do Schengenu. Přichází stát o miliardy kvůli podvodům při výrobě lihovin? A proč se právě Beroun stal Historickým městem roku?

Spolupráci českých a rakouských policistů komplikuje pomalá výměna dat

Jan BUMBA, moderátor:
Příhraniční kriminalita, fenomén, který se vstupem Česka do schengenského prostoru dostal úplně nové rozměry, zaznamenali to i policisté na rakouské straně hranic, kde přibylo případů drobné majetkové kriminality. Jako jeden z nástrojů, jak je účinněji potírat, byl před rokem zřízen společný českorakouský policejní tým s působností na jižní Moravě a v Dolních Rakousích. Dnes před novináře bilancoval dosavadní výsledky. Koordinátorem českých policistů v rámci této skupiny je nadporučík Jiří Kuciel. Dobrý den.

Jiří KUCIEL, koordinátor českých policistů:
Dobrý den, zdravím.

Jan BUMBA, moderátor:
Jaké zatím jsou vaše zkušenosti, na které straně třeba se pachatelé dopouštějí víc trestné činnosti, pokud jde o ty případy, kterými se zabývá váš tým?

Jiří KUCIEL, koordinátor českých policistů:
K nápadu trestné činnosti dochází na obou stranách hranice a většinou se této trestné činnosti dopouštějí osoby nám velmi dobře známé nebo mým rakouským kolegům, takže se jedná o recidivisty, často rovněž dochází mezi těmito pachateli k vzájemnému propojení provázání při páchání trestné činnosti. Takže takhle to přesně kvantifikovat nelze, bych řekl, je to vyrovnané.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane nadporučíku, abychom měli představu, o jakou trestnou činnost především jde nebo nejčastěji jde?

Jiří KUCIEL, koordinátor českých policistů:
Nejčastěji se pachatelé dopouštějí majetkové trestné činnosti, a to v podobě krádeží, ať už jsou to krádeže vloupáním, krádeže prosté, z objektu napadení především rodinné domky, byty, supermarkety, ale zabýváme se i násilnou trestnou kriminalitou nebo kriminalitou spojenou s drogami.

Jan BUMBA, moderátor:
A jaká je ta spolupráce s kolegy z Rakouska, jak k pátrání v českém příhraničí přispěli nebo přispívají rakouští policisté?

Jiří KUCIEL, koordinátor českých policistů:
Rakouští policisté nám mohou poskytnout poznatky k jednotlivým osobám pachatelů, jakými vozidly se pohybují, jakým směrem se pohybují, jestli se pohybují vlastně k naší hranici tak, aby mohli být zajištěny, jedná se o akce, třeba když tito pachatelé unikají rakouským hlídkám, pak lze zorganizovat akci na jejich zadržení v České republice, a poznatky rakouských policistů /nesrozumitelné/, protože mohou obsahovat i takové důležité okolnosti, jako jestli je pachatel ozbrojen a tak dále.

Jan BUMBA, moderátor:
Zkomplikoval nějak v tomto ohledu práci policie vstup České republiky do schengenského prostoru?

Jiří KUCIEL, koordinátor českých policistů:
Já bych o komplikaci nemluvil, schengenský prostor je novým nebo byl novým fenoménem, policie se musela s touto otázkou nebo s touto situací nějak vypořádat, musela přijmout určitá kompenzační opatření, v rámci příhraničí to zprvu byly smíšené hlídky a nyní se jako určité kompenzační opatření přijal vznik mikrotýmu, který se vlastně zabývá tady tou příhraniční kriminalitou společně s rakouskými kolegy.

Jan BUMBA, moderátor:
Mají nějaký velký význam třeba silniční kontroly v pohraničí, spolupracujete úzce s dopravní policií, ať už českou nebo rakouskou?

Jiří KUCIEL, koordinátor českých policistů:
S dopravní policií spolupracujeme, spolupracujeme s nimi zvláště do té míry, pakliže se jedná o pátrání po horké stopě, čili jestliže je pachatel na pohybu a míří někam, ale nepřísluší mi hodnotit účinnost preventivních dopravních akcí, protože toto mi nepodléhá.

Jan BUMBA, moderátor:
Jiří Kuciel, koordinátor českých policistů na jižní Moravě ve společném týmu s rakouskými kolegy. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

Jiří KUCIEL, koordinátor českých policistů:
Děkuji, na shledanou.

Přichází stát o miliardy kvůli podvodům při výrobě lihovin?

Jan BUMBA, moderátor:
Koupili jste si někdy v poslední době vodku nebo rum? Pokud ano, tak je dost pravděpodobné, že jste koupili falšovaný alkohol. Podle zjištění online deníku Aktuálně.cz se totiž možná až polovina lahví vyrábí načerno. Na tom výrazně v řádech miliard tratí stát, který chtěl i prostřednictvím vyšší spotřební daně na alkohol zalepit díry ve státním rozpočtu. V nevýhodě se ale ocitají ilegální výrobci, kteří stát neokrádají. Kontroluje stát dostatečně nelegální výrobu a prodej lihovin? Můžete se také zapojit na emailové adrese ozvenydne@rozhlas.cz. Ve spojení jsme nyní s redaktorkou Aktuálně.cz Sabinou Slonkovou. Dobrý den.

Sabina SLONKOVÁ Aktuálně.cz:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
Na druhé lince je prezident Unie výrobců lihovin Vladimír Steiner. Dobrý den.

Vladimír STEINER, prezident Unie výrobců lihovin:
Dobrý večer.

Jan BUMBA, moderátor:
A ve studiu vítám Jiřího Bartáka z Generálního ředitelství cel, bývalého vedoucího inspekce z Celního ředitelství v Olomouci. Dobrý večer.

Jiří BARTÁK, Generální ředitelství cel, bývalý vedoucí inspekce z Celního ředitelství v Olomouci:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Sabino, jak jste na to přišli, že se něco takového děje?

Sabina SLONKOVÁ Aktuálně.cz:
Tak ty informace, myslím, má každý, kdo se trochu o daňové úniky nebo výběr daní zajímá. Každopádně tím impulsem pro nás bylo zjištění detektivní kanceláře, kterou si právě kvůli rostoucímu černému trhu s alkoholem najali renomovaní poctiví výrobci lihovin a ta jejich zjištění v podstatě nás přiměla k tomu, že jsme se té problematice začali věnovat, protože jakoby zásadní sdělení jejich zjištění je, že stát přichází ročně až o 10 miliard korun na daňových únicích spojených s nelegálním obchodem s lihem.

Jan BUMBA, moderátor:
Můžete tedy popsat ten "modus operandi", jak se to dělá?

Sabina SLONKOVÁ Aktuálně.cz:
Je tam několik pater, alespoň podle zjištění těch detektivů, ty podvody spočívají v tom, že podvodníci vyrábějí z velké části lihoviny z denaturovaného lihu, na který, který není zařízení spotřební daní, takzvaně ho vyčistí a posléze z něj pomocí předání aromat vyrábějí alkohol, který se běžně dostává do spotřebitelské sítě, zejména tedy, jak vyplývá ze zjištění detektivů z 90 procent na tržnice a do vietnamských večerních večerek.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Steinere, jaký podíl na trhu podle vašich informací, podle vašich odhadů tvoří ty falšované lihoviny?

Vladimír STEINER, prezident Unie výrobců lihovin:
Odhad u výrobců lihovin je mezi 15 a 25 procenty, skutečně velice těžko se to dá odhadnout, jeden z takových těch ukazatelů je výběr spotřební daně, ten byl v loňském roce o 130 milionů menší, než v tom roce předchozím, z čehož se dá také usuzovat, že někde došlo k úniku daňovému právě v lihovinách.

Jan BUMBA, moderátor:
Třeba lidé méně pijí?

Vladimír STEINER, prezident Unie výrobců lihovin:
No, je to samozřejmě též možné, že je menší spotřeba lihovin, ale my si spíš myslíme, že v těch lihovinách je určitá stagnace, to znamená, že ten, ten rozdíl lze i přisoudit černému trhu, to, co nás nejvíc pálí, tak je gastronomie, my si myslíme, že tam, kudy se dostávají lihoviny ke spotřebitelům, které jsou nezdaněné, je právě přes hospody, přes bary a ne, v žádném případě ne přes kamenné obchody.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Slonková, pokud jsem ale dobře četl váš článek, tak to vypadá, že ten podíl nelegálních lihovin může být i vyšší, než 15 nebo 20 procent?

Sabina SLONKOVÁ Aktuálně.cz:
Já myslím, že to je v té větě, kterou říkal pan prezident unie, že to je opravdu velmi těžké odhadnout. Takže my nashromáždíme odhady, které zmiňoval pan, pan Steiner, máme tu odhady od lidí, kteří přímo jsou do těchto podvodů zapojeni, a ten jejich odhad je mnohonásobně mnohem vyšší, oni dokonce mluví o tom, že až polovina z celkového trhu s alkoholem je připisována právě tomu černému.

Jan BUMBA, moderátor:
A pane Steinere, jen abychom měli zase konkrétnější představu, jaké jsou výrobní náklady vaše a těch nelegálních černých výrobců?

Vladimír STEINER, prezident Unie výrobců lihovin:
Já si myslím, že ty náklady, vlastní náklady, tak nebudou nějak moc rozdílené, samozřejmě, že ...

Jan BUMBA, moderátor:
Myslíte na výrobu?

Vladimír STEINER, prezident Unie výrobců lihovin:
... že, na výrobu, tam je, rozdíl je, rozdíl je hlavně v lihu, protože my ten líh potom následně zdaňujeme, to znamená, že je tam spotřební daň, která je dneska 285 korun na litr absolutního alkoholu plus k tomu 20 procent DPH a v případě, že někdo teda vyrábí nezdaněné lihoviny, tak celá tato část potom odpadá, to znamená, že vlastně větší část té ceny, kterou spotřebitelé kupují, tvoří spotřební daň na DPH a tady z této části potom ty falešní výrobci nebo ti distributoři tak profitují. Samozřejmě, že je to tím, tím vždycky zajímavější pro celou tady tu nelegální sféru, čím je spotřební daň vyšší, to je teda důvod, proč my taky poukazujeme na to, že stát by měl být velice opatrný ve zvyšování spotřební daně pro lihoviny, protože tam potom se otvírá veliká možnost pro nelegální trh.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bartáku, Generální ředitelství cel by mělo bojovat proti únikům o spotřebních daních, jsou tyto informace, co jsme teď slyšeli, je to pro vás novinka?

Jiří BARTÁK, Generální ředitelství cel, bývalý vedoucí inspekce z Celního ředitelství v Olomouci:
Každopádně informace Aktuálně.cz z valné části nekorespondují s našimi daty, ani s údaji, které vycházejí z našich pravidelných setkání s Unií výrobců lihovin. Zase na druhé straně samozřejmě v celé Evropské unii se snaží někdo podvádět, nevyhne se to ani České republice a Celní správa České republiky se v minulých letech výrazně zaměřila právě na oblast spotřebních daní, které jsme převzali v roce 2004.

Jan BUMBA, moderátor:
A jak tedy kontrolujete, aby nemohlo docházet k tomu, co teď jsme slyšeli, tedy že nějací nelegální výrobci z denaturovaného lihu vyrábějí pančované, omlouvám se za lidový výraz, lihoviny a ty pak prodávají třeba přes tržnice nebo přes hospody?

Jiří BARTÁK, Generální ředitelství cel, bývalý vedoucí inspekce z Celního ředitelství v Olomouci:
Tak těch kontrolních mechanismů je několik. Ten první je důsledná kontrola výroby v České republice, což v rámci elektronického systému, který máme jak na sledování pohybu zboží v rámci České republiky, tak z České republiky do jiných států máme, nyní se to tedy rozšířilo i na celoevropskou Unii, zde je úplně nový systém, který by měl všem státům Evropy pomoci proti daňovým únikům, to je první věc. Druhá věc je, činnost celníků, kteří jsou 24 hodin denně v rámci takzvaného mobilního dohledu na silnicích a kontrolují přepravní prostředky, zrovna minulý týden skončila jedna z našich akcí, která byla zamířena primárně na pohonné hmoty. No, a další oblastí je klasické šetření, to znamená, práce s daty, které získáme buď od ostatních státních orgánů nebo i od občanů, samozřejmě budeme rádi i za to, pokud nám kdokoliv informace o tom, že někde na nějakém místě dochází k nelegální výrobě nebo k nelegálnímu prodeji ...

Jan BUMBA, moderátor:
Že byste sami odhalili nějakou nelegální výrobnu, to by asi musela být docela náhoda nebo na základě nějakého typu?

Jiří BARTÁK, Generální ředitelství cel, bývalý vedoucí inspekce z Celního ředitelství v Olomouci:
Ne, naopak, v minulosti jsme odhalili několik nelegálních výroben, bylo to právě o práci s daty, o práci s daty, které získáme sami, o práci s daty, které získáme od ostatních orgánů, ale i práci s daty, které získáme od veřejnosti.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Slonková, myslíte, že ta kontrolní činnost státu, jaký teď popsal pan Barták, je dostatečná?

Sabina SLONKOVÁ Aktuálně.cz:
Já si myslím, že ne, a myslím, že ta statistická data tomu přesně odpovídají. Já bych chtěla říct, že to není o tom, že bychom a priori celníky podezřívali z toho, že by nějakým způsobem chtěli tyto podvody krýt, ono to je spíše o tom, že politici si neřekli, že tuto záležitost považují za natolik prioritní, aby celníkům dali dostatečně fungující aparát a byli akceschopní, aby v podstatě, zjednodušeně řečeno, mohli skutečně hlídat jednu likérku za druhou a kontrolovat to, co se tam vlastně odehrává a měli úplně přesné informace, co se tam děje, také jsme měli možnost s těmi lidmi, kteří se do těch nelegálních obchodů zapojí, tak pokud to tady bude fungovat způsobem, jakým to funguje doposud, tak oni budou jenom rádi.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Steinere, myslíte, že by mohl stát, celníci, policie dělat cokoliv více pro to, aby odhalovali ty nelegální výrobce a prodejce nebo je to lákadlo tak silné, že dokud bude takováto spotřební daň, tak se vždycky najdou lidé, kteří se pokusí systém nějak obejít?

Vladimír STEINER, prezident Unie výrobců lihovin:
Takhle. Ve všech evropských státech je určité množství černého lihu, je to jak, máme zprávy, jak na Slovensku, tak v Maďarsku, nakonec i Angličané v posledních letech zavedli určitý systém kolků, ale co bychom si my přáli, aby ministerstvo financí dalo celníkům dostatečný zdroje, aby nemuseli snižovat počet lidí v terénu, v tom má pravdu paní Slonková, protože pokud nebudou prostředky pro to, aby se vykonávala ta kontrolní činnost, tak samozřejmě ten černý trh vzroste a stát přijde o velký množství peněz, my s Generálním ředitelstvím cel se scházíme, my spolu tady ty věci projednáváme. Děláme spolu určitý legislativní kroky, aby právě byla dostatečně kvalitní legislativa, aby byla nevyvrátitelná, aby nějaký právníci nemohli v tom hledat možnosti, jak potom pomoc případně těm zadrženým nebo případně těm delikventům se z toho dostat. Ale bez toho, že, že celníků bude dostatek a že tu svojí práci budou vykonávat, tak, tak nevidím z toho nějaký žádný východisko ke zlepšení.

Jan BUMBA, moderátor:
A já pořád nerozumím ještě jedné věci, jak se mohou ti černí výrobci dostat nejeno k lahvím nebo zátkám, ale dokonce ke kolkům, jak mohou okolkovat to své falešné zboží, pane Bartáku ...

Vladimír STEINER, prezident Unie výrobců lihovin:
Takhle ...

Jan BUMBA, moderátor:
Ano, pane Steinere.

Vladimír STEINER, prezident Unie výrobců lihovin:
To je právě ta věc, o které jsem mluvil, že to je hlavně v oblasti gastronomie, kde už se pracuje potom s otevřenými lahvemi a i v té oblasti gastronomie se můžou prodejem dál dostávat, dostávat ty lahve k jednotlivým zákazníkům, protože minimální spotřebitelský balení je stanoveno na 6 litrů, to znamená, jestliže ten hospodský má šestilitrový balení a přijde k němu zákazník, tak on mu může dál klidně prodat jeden litr třeba rumu, a ten litr nalije do nějaké lahve a ta lahev už není okolkovaná, a to je právě způsob, jakým se to potom ke spotřebitelům dostává.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bartáku, jak dobrým, jak dobrou pomůckou jsou právě kolky při zjišťování a boje proti nelegálním výrobcům a prodejcům?

Jiří BARTÁK, Generální ředitelství cel, bývalý vedoucí inspekce z Celního ředitelství v Olomouci:
Každý způsob, který ztíží možnost padělat alkohol nebo ho uvádět na trh, kde dává další a další povinnosti, v tomto případě tedy tu pásku přes lahev, tak nám pomáhá, pro nás je to samozřejmě i vodítko prvotní, když tu pásku vidíme, druhotné, pokud jsme schopni z ní vyčíst data, tedy pokud není poškozena, už to poškození zase je směr, který nás vede k nějakému dalšímu šetření. No, a objevili jsme na trhu i tyto pásky, které byly falešné.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane Bartáku, máte nějaké, nějaké řešení, nějaký návrh, jak, vy jste tedy zpochybňoval, že by se to dělo v takovém rozsahu, jak píše Aktuálně, nebo jak má i podezření pan Steiner, ale evidentně k tomu dochází, co proti tomu budete dělat?

Jiří BARTÁK, Generální ředitelství cel, bývalý vedoucí inspekce z Celního ředitelství v Olomouci:
Já předpokládám, že mezi námi a mezi Unií výrobců lihovin je vcelku souhlas na to množství, který pojme se mezi těmi 10 až 15 procenty, ale samozřejmě souhlasíme i s tím, že pokud by byla možnost mít zesílený osobní dohled, jak v těch místech, kde se vyrábí alkohol, tak nad přepravou, tak určitě by to byla pomoc, nejen pro nás, ale i pro Českou ekonomiku.

Jan BUMBA, moderátor:
Paní Slonková, abychom to úplně uzavřeli a měli v tom jasno, o jak velké peníze tady vlastně jde, jak velké mohou být ty daňové úniky?

Sabina SLONKOVÁ Aktuálně.cz:
Z těch zdrojů, které my jsme zatím nashromáždili, tak opravdu ten odhad je až 10 miliard korun ročně. Což v porovnání s lehkými topnými oleji máte v podstatě za 6 let zpátky, protože tam se tam odhad 90. let celkově pohybuje kolem 60 miliard.

Jan BUMBA, moderátor:
Já vám všem velice děkuji za rozhovor, děkuji za účast v debatě. Redaktorka Aktuálně.cz Sabina Slonková. Prezident Unie výrobců lihovin Vladimír Steiner. A Jiří Barták z Generálního ředitelství cel.

Beroun Historické město roku 2009

Jan BUMBA, moderátor:
Které české nebo moravské město nejlépe pečuje o své památky a zaslouží si titul Historické město roku? Možná byste neuhádli v soutěži, kterou pořádají ministerstvo pro místní rozvoj a kultury, tentokrát vyhrál středočeský Beroun. Odborná porota ho Historickým městem 2009 vyhlásila dnes odpoledne ve Španělském sále Pražského hradu a přidělila mu také odměnu milion korun. Po telefonu zdravím berounského starostu Jiřího Bessera. Dobrý den. Pane starosto, slyšíme se?

Jiří BESSER, starosta Berouna:
Dobrý den.

Jan BUMBA, moderátor:
Tak vypadá to, že už se nám podařilo obnovit spojení. Pane starosto, blahopřejeme, vy jste ve finále porazili Jilemnici a Uherské Hradiště. S čím jste do té soutěže vůbec šli?

Jiří BESSER, starosta Berouna:
Tak děkuji za blahopřání. Do té soutěže jsme už šli opakovaně šestý rok a šli jsme tam se sedmnáctiletou obnovou historického centra města Beroun, takže myslím si, že jsme tam šli celkem s významnými akcemi a že s určitými, i s určitými zkušenostmi z minulých let.

Jan BUMBA, moderátor:
Jak náročná byla obnova historického centra Berouna, protože, upřímně řečeno, a prosím berte to bez jakékoliv urážky, Beroun, to si člověk nespojí s nějakými významnými historickými památkami?

Jiří BESSER, starosta Berouna:
Tak to je škoda, ale spojte si to třeba s televizním seriálem Muž na radnici, kde starosta Bavor likvidoval statečně historický Kunštát, tenkrát filmové městečko, ale on nelikvidoval Kunštát, on likvidoval Beroun. A my jsme v tom historickém centru Berouna, kde jsou zachovány vlastně nejrozsáhlejší hradby, nejrozsáhlejší městské opevnění v České republice, tuto památkovou zónu, to centrum města obnovili a myslím si, že se to podařilo velice dobře. Historické hradby Pražská a Plzeňská brána, /nesrozumitelné/ Duslova vila, měšťanské domy, jenštejnský dům a další na berounském Husově náměstí. Já si myslím, že těch 15 zapsaných památek na Seznamu kulturních památek České republiky pro takové město, jako je Beroun, je statečný.

Jan BUMBA, moderátor:
Co pro vás znamená to ocenění, satisfakce nebo třeba příležitost nalákat turisty do Berouna?

Jiří BESSER, starosta Berouna:
Tak Beroun má krásnou strategickou polohu blízko Prahy, turisty je velice často vyhledávána v okolí, máme nádherné hrady, zámky, Koněpruské jeskyně, čili jsme takovým přirozeným centrem regionu, máme co nabídnout i u nás ve městě samozřejmě turistům, ale já myslím, že především obyvatelům Berouna to přináší příjemné prostředí pro život a chceme dále rozvíjet to naše heslo "Moderní královské město", to znamená město, kde je vše potřebné pro moderní současný život a přitom máme svoji historickou identitu, na které chceme nadále stavět.

Jan BUMBA, moderátor:
Pane starosto, jak to je s penězi, daří se vám získávat dost prostředků na údržbu nebo renovaci pamětihodností.

Jiří BESSER, starosta Berouna:
Tak my jsem za těch 17 let investovali do městské památkové zóny na 600 milionů korun z různých zdrojů, především z obecního rozpočtu města Beroun. Myslím si, že to historické centrum si skutečně zasloužilo. A získávat prostředky je neustále těžší, i když od roku 2004 můžeme dosáhnout ty evropské zdroje, velice se o to snažíme, nejenom v té historické zóně, ale vůbec na různé projekty ve městě.

Jan BUMBA, moderátor:
A už víte, co uděláte s tím milionem, který dostanete za titul Historické město roku?

Jiří BESSER, starosta Berouna:
Co uděláme s tím milionem, tak v roce 2009, což v poklesu, došlo k poklesu veřejných zdrojů, v letošním roce to nevypadá o moc lépe, čili určitě víme, co s tím uděláme, použijeme to na nějakou městskou investici v historickém centru nebo v nejbližším okolí, ale nechal bych to na zastupitelích, kteří v červnu rozhodnou, na kterou konkrétní akci to bude použito.

Jan BUMBA, moderátor:
Starosta Berouna Jiří Besser. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Jiří BESSER, starosta Berouna:
Já vám taky děkuji. Na shledanou.

Jan BUMBA, moderátor:
Je 18 hodin 58 minut. Takové byly Ozvěny dne. Pokud chcete, tak celý pořad je vám k dispozici na Internetu www.radiozurnal.cz v sekci Rádio na přání v MP3. Dobrý večer přeje od mikrofonu Jan Bumba.