Ozvěny dne 11. srpna 2010

Přehled zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Stát pošle další peníze lidem postiženým povodněmi.

osoba:
Vláda uvolnila dalších 350 milionů korun na řešení naléhavých požadavků.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V zaplavených oblastech se množí případy rabování a krádeží.

redaktorka:
Starosta Nové Vsi Jaroslav Müller zažil i vrchol trapnosti, pomáhající vojáky někdo okradl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Lesní požáry v Rusku zasáhly oblasti zamořené po havárii Černobilu.

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost:
Zcela mohu vyloučit to, že by to mělo dopad třeba na Českou republiku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
A počasí, v Čechách bude oblačno až zataženo, od západu přeháňky, na Moravě a ve Slezsku čekáme polojasno a teploty do 30 stupňů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dobrý večer přejí Veronika Sedláčková a Tereza Tomášková.

Stát pošle další peníze lidem postiženým povodněmi

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den. 350 milionů korun, tolik dnes nově uvolnila vláda pro lidi, které postihla povodeň. Z peněz se zaplatí to nejnaléhavější při odstraňování následků velké vody. Premiér Petr Nečas to potvrdil po jednání kabinetu.

Lenka JANSOVÁ:
Obce můžou dát své požadavky krajům a ty pak ministerstvu financí. Peníze na pokyn premiéra uvolní ministr Miroslav Kalousek. Pak by se prostředky měly co nejrychleji rozdělit. Premiér Petr Nečas řekl, co by se z nich mělo lidem a obcím například zaplatit.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
Vytvoření provizorní komunikace nebo oprava komunikace, aby se tam vůbec dostali, aby se položila mostovka ze státních hmotných rezerv. Obnova základní infrastruktury, aby vůbec mohla ta obec nebo to území fungovat.

Lenka JANSOVÁ:
Žádost o peníze rozhodně není výzva k celkovému vyčíslení škod. Na to je ještě třeba počkat. Pak se určí, na co půjdou další peníze ze státního rozpočtu. Kraje odhadují škody na miliardy. Lenka Jansová, Radiožurnál.

V řece Smědé ve Frýdlantě dnes našli tělo padesátileté ženy

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V řece Smědé ve Frýdlantě dnes našli tělo padesátileté ženy. Záplavy si tak vyžádaly už pět obětí. Několik dalších lidí se pohřešuje. Řeky na severu Čech už se vrátily na svůj běžný průtok. První stupeň povodňové aktivity hlásí už jen Labe v Ústí nad Labem. Omezená zůstává doprava na některých silnicích a na železnici. Obce v Ústeckém a v Libereckém kraji stále sčítají škody. Podle odhadů i v malých vesnicích půjdou do milionů korun. Hygienici také začali kontrolovat vodu ve studních. Testy jsou pro postižené domácnosti zdarma. Před tím je ale potřeba studnu vyčistit a vydesinfikovat. Stav nebezpečí potrvá na Liberecku kvůli odstraňování povodňových škod až do 5. září. Rozhodl o tom krizový štáb.

Povodně napáchaly velké škody i zemědělcům

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Povodně napáchaly velké škody i zemědělcům. Jenom v oblasti severně od Frýdlantu je zničeno odhadem až 500 hektarů zemědělské půdy. Pole a louky jsou nejen podmáčené, ale také zanesené pískem a kamením. Zemědělci tvrdí, že bez pomoci státu se neobejdou.

osoba:
Část si vzala voda a ze zbylé části mám asi kamenolom nebo nevím, jak bych to nazval.

osoba:
Takhle vidíte zanesený kameny, stromama padesátiletýma.

osoba:
To splácím, tohle pole.

Lenka ŠUMOVÁ:
Ukazují mi zemědělci pozemky, které povodeň zpustošila. Dostat z polí a luk mohutné nánosy kamení potrvá dlouho.

osoba:
Pak jedině /nesrozumitelné/, bagrama, modrý stromy, dřeva, spálit.

osoba:
Zemědělec mojí velikosti, to nemůžu ani finančně utáhnout, to není možný.

Lenka ŠUMOVÁ:
Proto pěstitelé zasaženi povodní žádají pomoc od státu.

Jiří SAMEŠ, předseda, Agrární komora, Liberec:
Rozsah těch škod je obrovský a vůbec se, než jsem sem přijel, jsem si to vůbec nedovedl představit.

Lenka ŠUMOVÁ:
Dodává za agrární komoru její liberecký předseda Jiří Sameš, který slibuje podporuje. Z Frýdlantska pro Radiožurnál Lenka Šumová.

V Nové Vsi u Chrastavy se objevily barely s výbušnými chemikáliemi

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
V Nové Vsi u Chrastavy se objevily barely s výbušnými chemikáliemi, které tam naplavila rozvodněná Jeřice z nedalekého Mníšku.

Jaroslav MÜLLER, starosta Nové Vsi:
Není dobrý, aby, když by takový barel někdo našel, aby se snažil ho otevřít.

Ivana BERNÁTHOVÁ:
Zdůrazňuje starosta Nové Vsi Jaroslav Müller, který připomíná, že v barelech může být kyselina octová a peroxid vodíku. Vojáci už teď barely likvidují. Starosta ale zažil i vrchol trapnosti, pomáhající vojáky někdo okradl.

Jaroslav MÜLLER, starosta Nové Vsi:
Pracují na břehu, tam mají baťoh, kde mají tam všechny mobily, peněženky, tohle to, jsme tady řešili takovou věc, prostě jim to někdo sebral.

Ivana BERNÁTHOVÁ:
Policie už pachatele zná, protože jsou nezletilý, případ se po prošetření odloží. Pro Radiožurnál Ivana Bernáthová, Nová Ves.

V zaplavených oblastech se množí případy rabování a krádeží

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Další případ krádeží řeší i povodní poničené Chrastavě. Policie tam zadržela tři lidi podezřelé z rabování. Včera ve stejné obci zadrželi pět cizinců. Ještě ten samý den je obvinili. Za krádež jim hrozí až 8 let vězení, protože se jí měli dopustit v době živelní pohromy, jsou tresty podstatně tvrdší, bez ohledu na výši škody. Podle ministra vnitra Radka Johna je ostraha míst, která poničily povodně, výrazně posílena. Pomáhají i policisté z Pardubického a hradeckého kraje.

Česká republika by měla příští rok hospodařit se schodkem maximálně 135 miliard korun

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Česká republika by měla příští rok hospodařit se schodkem maximálně 135 miliard korun. Rozhodla o tom vláda. Schválila rozpočtový cíl veřejných financí. Co to bude pro jednotlivá ministerstva znamenat, na to se úřad vlády ptám naší reportérky Václavy Vařekové. Václavo, dobrý večer.

Václava VAŘEKOVÁ:
Pěkný podvečer. Tak především úspory, vládní kabinet totiž souhlasil s návrhem ministerstva financí, aby schodek státního rozpočtu pro příští rok nepřekročil 4,6 procenta hrubého domácího produktu. To, co vláda dnes schválila, jsou tedy vázané limity hospodaření ministerstev a fondů, jednotliví členové vlády teď mají zhruba 10 dní na to, aby kapitoly svých finančních prostředků předložili právě ministerstvu financí.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/:
Tak, aby ministr financí mohl následně po projednání s nimi tyto kapitoly s drobnými změnami do 31. 8., tak jak mu nařizuje zákon, předložit vládě v podobě návrhu zákona o státním rozpočtu.

Václava VAŘEKOVÁ:
Šéf resortu Miroslav Kalousek také zdůraznil, že návrh ještě neodráží reformy, protože na ně vláda při přípravě tohoto rozpočtu zatím nemá čas, odráží ale některé úpravy zákonů, ke kterým by teprve mělo dojít, no, a na závěr dodám, že škrty by se určitě neměly dotknout kapitoly věda a výzkum. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Opozice se schváleným rámcem rozpočtu nesouhlasí, podle lídra sociální demokracie Bohuslava Sobotky je plánovaný deficit stále příliš vysoký.

Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda strany /ČSSD/:
Já myslím, že ten schodek je pouze relativně ambiciózní, protože i kdyby se podařilo snížit deficit pod 140 miliard korun, tak to bude třetí největší schodek státního rozpočtu v historii České republiky. Čili ta ambice je relativní, měli bychom porovnávat tento deficit s deficity v jiných letech, když docházelo k růstu české ekonomiky.

Bubník odstupuje od kandidatury v komunálních volbách v Praze za stranu Suverenita

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Bývalý hokejista a exposlanec Augustin Bubník odstupuje od kandidatury v komunálních volbách v Praze za stranu Suverenita. Půjde tedy jen do voleb do Senátu v Praze 11 jako kandidát jiné strany SNKEvropští demokraté. Bubník to dnes potvrdil Radiožurnálu.

Lucie HUSÁROVÁ:
To, že je hokejová legenda na kandidátních listinách dvou stran, se ukázalo až včera pár hodin před vypršením lhůty pro podávání přihlášek. Zástupci SNKED a Suverenity přitom o Bubníkovi angažmá u jiné strany vůbec nevěděli. Mistr světa z roku 1949 měl být lídrem Suverenity ve třetím pražském volebním obvodu a zároveň bojovat o post senátora za SNKED v Praze 11. Dnes oznámil, že dává přednost kandidatuře do Senátu.

Augustin BUBNÍK:
Jsem si myslel, že do toho Senátu by to bylo průchodnější, než jenom do toho města, do toho města je tam /nesrozumitelné/, spousty lidí, tam bych já tu šanci neměl.

Lucie HUSÁROVÁ:
Zatímco Janě Bobošíkové jeho kandidatura na senátora za jiných politický subjekt nevadila, Jiří Witzany z SNKED vnímal tuto situaci jako problematickou. Nicméně odmítá, že by na Bubníka v tomto směru tlačil. Lucie Husárová, Radiožurnál.

Lesní požáry v Rusku zasáhly oblasti zamořené po havárii Černobilu

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Lesní požáry v Rusku zasáhly i oblasti postižené radioaktivním spadem po havárii v Černobilu v roce 1986. Už to oficiálně připustily i ruské úřady. Podle zprávy Ruských lesů má zasažená plocha asi 4 tisíce hektarů.

Jitka MALÁ:
Radioaktivní části se při požáru mohou dostat do ovzduší. Podle odborníků to platí i pro radioaktivní cezium, které se z podzemní vodou dostalo do stromů a které se uvolňuje při teplotách kolem 700 stupňů.

Dana DRÁBOVÁ, ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost:
Rozhodně ale můžeme vyloučit, že by to mělo jakýkoliv vliv na vzdálenější oblasti, možná, že v těhle oblastech bude zapotřebí nějakého zvláštního režimu pro ty zasahující záchranáře.

Jitka MALÁ:
Vysvětluje ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Větší nebezpečí každopádně představují jedovaté zplodiny z dýmů, jak by o tom mohli vyprávět obyvatelé Moskvy, kde úmrtnost v minulých dnech dvakrát vzrostla. Jitka Malá, Radiožurnál.

Asi 80 českých občanů čeká v Indii v horském regionu Ladakh na evakuaci do Dillí

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Asi 80 českých občanů čeká v Indii v horském regionu Ladakh na evakuaci do Dillí. Čeští turisté i botanici tam uvízli kvůli záplavám a mohutným sesuvům půdy, které odřízly od světa oblast kolem města Lech. Ta je teď přístupná jenom letecky. Českému velvyslanectví se zatím nepodařilo telefonicky spojit s dvacítkou Čechů, kteří během úderu přírodního živlu v regionu pobývali. Podle českého velvyslance Miloslava Staška ale zatím není důvod k obavám o jejich osud.

Miloslav STAŠEK, český velvyslanec:
Nepředpokládáme, že jsou ve vyšších nadmořských výškách, kde není signál na mobilní telefony, takže z tohoto důvodu se jim nedá dovolat, nicméně jsou evidováni jako pohřešovaní a stále se snažíme s nimi kontakt navázat.

Slovensko zadluženému Řecku nepůjčí

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Slovensko zadluženému Řecku nepůjčí. Mělo jít téměř o 820 milionů eur. Finanční pomoc pro Atény ale neschválil slovenský parlament. Poslanec Ivan Štefanec z SDKUDS televizi TA3 vysvětlil, proč jeho strana zaujímá odmítavé stanovisko.

Ivan ŠTEFANEC, poslanec:
Konečně je potřebné říct ne nezodpovědnosti v Evropě. To, co se představuje jako solidarita /nesrozumitelné/, není možné, aby chudší se skládali na bohatší, jsem přesvědčený, že existují reálné pochybnosti o tom či vůbec jsou schopni splatit tuto půjčku, která dosáhne až 150 procent /nesrozumitelné/ produktu, ale úroky představují 7 procent domácího produktu.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka:
Národní rada ale souhlasila s tím, aby se Slovensko zapojilo do takzvaného záchranného fondu eurozóny na pomoc zemím, které se dostanou do podobných potíží jako Řecko.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A co vám nabídneme? Vláda, která včera večer získala důvěru poslanců, zasedla dnes k jednání a schválila mimo jiné změnu bodového systému pro neukázněné řidiče. Komentátora Ivana Hoffmana zaujala takzvaná povodňová daň. A ptáme se taky, jeli na spadnutí nová gruzínská krize po tom, co Rusko rozmístilo své rakety v Abcházii.

Novela silničního zákona

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zpráva, která bude zajímat pravděpodobně hlavně řidiče. Vláda podpořila senátní návrh, který mění jejich bodové trestání, zatímco některé z mírnějších přestupků bude možné postihnout jen pokutou, závažnější porušení pravidel připraví hříšníka naopak o bodů víc. Diskutuje se hodně hlavně o tom, že bez ztráty bodu by měl vyváznout i ten, koho policisté přistihnou za volantem s hladinou alkoholu v krvi, která nepřesáhne tři desetiny promile. Podrobnosti má jeden z předkladatelů novely silničního zákona, senátor za ODS Jiří Žák. Dobrý den.

Jiří ŽÁK, předkladatel novely silničního zákona, senátor /ODS/:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A ve vysílání vítám taky ředitele dopravní policie Leoše Tržila. Dobrý den.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane senátore, konkrétně, co patří mezi ty drobnější přestupky, za které by, pokud zákon začne platit, řidiči už neinkasovali body, ale jen pokutu?

Jiří ŽÁK, předkladatel novely silničního zákona, senátor /ODS/:
Tak jako příklad uvedu třeba to, když řidič použije neoprávněně maják oranžové barvy nebo podobné věci, které nemají skutečně žádný zásadní vliv pro lidské zdraví a životy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proč vůbec navrhujete, aby některé z těchto porušení pravidel silničního provozu, aby byli trestány jen pokutou, myslíte si, že se ten bodový systém, jak je nastavený, příliš neosvědčil?

Jiří ŽÁK, předkladatel novely silničního zákona, senátor /ODS/:
Já vás v první fázi si dovolím opravit, bodový systém netrestá, bodový systém jsme zavedli proto, abychom evidovali řidiče ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Můžeme ho vnímat jako trest nebo řidiči můžou, možná proto ta zkratka.

Jiří ŽÁK, předkladatel novely silničního zákona, senátor /ODS/:
No, já vím, ale to je podle mého názoru velký problém, protože je to skutečně evidence dopravních přestupků nebo přestupků v silniční dopravě těch, kteří páchají pravidelně přestupky a potom je jim za to eventuálně odebrán řidičský průkaz. Takže jednoznačně trest za spáchaný přestupek je pokuta.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Rozumím tomu dobře, že ty mírnější přestupky tedy podle vás není nutné evidovat?

Jiří ŽÁK, předkladatel novely silničního zákona, senátor /ODS/:
Je tomu tak. My se domníváme, že jednoznačně máme nastavený systém pokut a ty pokuty jsou poměrně velmi značné, je otázka, jestli v tomto okamžiku, a myslím si, že to není na pořadu dne, se zabývat tím, jestli pokuty jsou malé nebo velké, ale pokuta je reálný trest za porušení pravidel v silničním provozu. Evidence bodů je něco, co je bokem, je to skutečně evidence.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Tržile, vaši lidé se potkávají s neukázněnými řidiči, dá se říct denně, líbí se vám ta nová úprava, tak jak jí dnes schválila vláda, tedy že by ty drobné přestupky nemusely být evidovány, jak říká pan senátor?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
My jsme o té novele hodně diskutovali, i s panem senátorem Žákem jsme probírali řadu věcí. Důležité je říct to, že závažné přestupky, které ohrožují bezpečnost silničního provozu a dochází k bezprostřednímu ohrožení jeho účastníků, jsou nadále bodovány, naopak budou některý i zpřísněný. A důležitá věc. V žádném případě nejde o změnu přestupkového zákona, respektive paragrafu 22, který se teoreticky implementuje do 361, nicméně nemění se prakticky to správní řízení nebo to blokové řízení a tak dál ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ty pokuty prostě.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Jestli pokuty, jestli zákazy řízení a tak dál, to prakticky až na výjimky opravdu zůstává zachováno, to znamená, bavíme se pouze jenom o bodovém systému a kde zastáváme vhodný názor, že bodovány by měly být přestupky, které ohrožují bezpečnost a plynulost silničního provozu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že ty drobné, evidence těch drobných, že je to jen zbytečná byrokracie, řekněme tomu tak?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já si myslím, jedna věc, ty jednobodové nebo dvoubodové, které se, které se prakticky vyškrtaly nebo upravily z toho systému, nejsou přestupky ohrožující. A důležité je to, že ten řidič, byť se toho přestupku dopustí, pořád bude řešen, to znamená, jestli blokovou pokutu nebo správním řízením. To znamená tam ..., a prakticky bodový systém, aspoň dle mého názoru, by měl být nastaven na přestupky, které ohrožují, ohrožují bezpečnost silničního provozu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane senátore, ta druhá věc, na kterou teď narazil pan ředitel Tržil, tedy, že ty vážnější přestupky naopak by měly být trestány víc a evidovány více body, abychom byli tedy přesní, řekněte zase jen tak pro ilustraci, čeho by se to mělo především týkat, co je podle vás už za hranou, co by si řidiči neměli dovolit.

Jiří ŽÁK, předkladatel novely silničního zákona, senátor /ODS/:
Tak jednoznačně jsou to veškeré činnosti, které výrazně ohrožuje, to říkal pan ředitel Tržil, bezpečnost, těch mrtvých na silnicích máme hodně, je to otázka alkoholu jednoznačně, tam jsme přistoupili k té horní hranici v tom bodovém systému, která je možná a postihy jsou nastaveny taky tvrdě. Jsou to otázky překročení rychlosti, otázky samozřejmě nesprávného přejíždění, které nám permanentně na silnicích způsobují celou řadu úmrtí. Ten smysl této novely bylo odstranit některé věci nebo zjednodušit a zpřehlednit celý ten systém pro řidiče tak, aby si byli naprosto jasně vědom toho, kdy páchá něco, kdy ohrožuje cizí život nebo svůj život a byly od toho věci, kdy porušuje zákon, porušuje předpisy, ale věci, které jsou víc okrajové, jestli někdo špatně parkuje, je to samozřejmě problém, je to špatně, je to proti obecným zásadám, ale nemusí to být to, nikomu to neublíží.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli Tržile, diskuse se vede především o tom, že by bez ztráty bodů mohli vyváznout i řidiči, kteří nadýchají nebo bude jim v krvi zjištěna hladina alkoholu do tří desetin promile. Je tady nebezpečí, že by mohla být narušena ta nulová tolerance?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
No, to si myslím, že rozhodně není zájmem ani nebylo zájmem vůbec řešit průlom nulové tolerance, to ani k tomu, ani v současné době nedojde. Je otázkou ale, jestli vůbec v současné době na základě toho stanoviska ministerstva zdravotnictví vůbec bude nutno řešit hodnotu alkoholu do 0,3.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Třeba i pokutou, nejen body?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Třeba i pokutou nebo body. Já si myslím, že uvidíme to v praxi, my teď budeme upravovat i postup z hlediska alkoholu do 0,24. A možná i praxe ukáže, že ani ta novela tohoto ustanovení nebude nutná, to znamená, že třeba i v rámci odborné diskuse při projednávání v rámci Poslanecké sněmovny toto ustanovení bude vypuštěno, protože nebude důvod toto novelizovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane senátore, souhlasil byste s tím, byl byste ochotný uznat, že někteří řidiči s tou hladinou alkoholu do těch 0,3 promile nemusejí být nebezpeční, tedy by mohli vyváznout úplně bez trestu, že by se to správní řízení nemuselo konat?

Jiří ŽÁK, předkladatel novely silničního zákona, senátor /ODS/:
Já bych trošičku polemizoval s tím položením té otázky, ale nechci být ošklivý, je to tak, že alkohol ve velmi malé míře je velmi obtížně prokazatelný, skoro až neprokazatelný. V žádném případě, a to zaznívalo v médiích a často jsme to četli, že už můžeme pít jedno pivo, tak tomu v žádném případě není, my nepolevujeme žádnou hladinu tolerance k alkoholu, jsme naprosto striktně proti jakémukoliv alkoholu za volantem. Druhá otázka je, co je administrativně a vůbec technicky možné v otázce prokazování, pan ředitel Tržil o tom před chviličkou hovořil, hladina alkoholu do 0,2 je takřka z pohledu biochemiků a odborníků na stanovování alkoholu v krvi velmi těžce prokazatelná. Takže naším zájmem bylo zjednodušit celý proces, zlevnit celý proces a zmenšit zátěž policie, ale v žádném případě to nebylo jakákoliv tolerance k alkoholu. Jestli dneska, promiňte, jestli dneska existuje už písemné stanovisko, které potvrzuje má slova, že do 0,2 lze velmi těžce prokazovat alkohol, tak je skoro nesmyslné, abychom za to postihovali řidiče bodově.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě jedna věc, na kterou naráží kritici novely zákony, je ta, že pokud to tedy platí a je to skutečně tak, že řidič, který se během krátké doby dopustí více přestupků, pak bude pykat jen za ten nejzávažnější.

Jiří ŽÁK, předkladatel novely silničního zákona, senátor /ODS/:
No, ono to tak úplně není, je to tak, že dnes, když spácháte přestupek, který je zaznamenán elektronickým záznamovým systémem, čili týká se to především měření rychlosti, eventuálně průjezdu na červenou, tak jste předvolaná ke správnímu řízení a u toho správního řízení můžete přistoupit na to, že dojde ke společnému projednání více přestupků, které budete mít naráz, v Praze je to velmi často jev, kdy zaznamenají kamery pětkrát za sebou v průběhu jednoho měsíce ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ten samý přestupek.

Jiří ŽÁK, předkladatel novely silničního zákona, senátor /ODS/:
Ten samý přestupek v malé míře. A vy přistoupíte na to, že se projednají tyto přestupky ve společném řízení a dostanete pokutu za nejzávažnější z těchto přestupků, všechny ostatní již nejsou trestány, zatímco u bodů se body přičítali za každý jednotlivý přestupek, tak jak byl, a mohlo se vám přihodit teoreticky, že jste odešla od správního úřadu bez řidičského průkazu. My jsme se dohodli po dlouhých debatách s ministerstvem dopravy, že stejný systém jako při posuzování přestupků v tom společném projednávání by to bylo i u hodnocení bodů, čili ten řidič by dostal body, stejně tak za ten nejzávažnější přestupek, tak za ten by dostal jenom body.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane řediteli, s touto úpravou souhlasíte, nebude to méně odrazující?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já musím doplnit jednu věc, a to je otázka toho společného řízení, protože ten návrh zákona zase říká jinou věc, že společné řízení může být řešeno pouze u přestupků maximálně do 3 měsíců, to znamená přestupky, které v rámci toho projednání může ten správní orgán řešit ve společném řízení pouze přestupky po dobu 3 měsíců, čili nemělo by ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V tomto krátkém období.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Čili v tomto krátkém období, či naopak teoreticky se zvýší ta četnost toho projednávání a nemělo by dojít k tomu, že přijdu jednou za, jednou za rok ke správnímu orgánu, kde mě projednají za 20 přestupků jednou pokutou a vyřešeno. To znamená, tady zase v tomto, co to bude zpřísněné ve vztahu k tomu správnímu řízení.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upřesňuje ředitel dopravní policie Leoš Tržil. A loučím se taky se senátorem za ODS Jiřím Žákem. Díky, pánové, oběma, na shledanou.

Jiří ŽÁK, předkladatel novely silničního zákona, senátor /ODS/:
Děkujeme vám, na shledanou.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Na shledanou.

Povodňová daň

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vláda dnes taky rozhodla, že oblastem postiženým povodní poskytne jako okamžitou pomoc dalších 350 milionů korun z rozpočtové rezervy. O tom, jak se vyrovnat s povodňovými škodami do budoucna, se bude dál jednat. Ve hře zůstává takzvaná povodňová daň. Návrh ministra financí Miroslava Kalouska, aby do speciálního fondu solidarity přispívali stokorunou měsíčně všichni daňoví poplatníci. Zamýšlí se nad tím ve své poznámce komentátor Deníku Ivan Hoffman.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník:
Nad vládní povodňovou dani z hlavy už kdekdo kroutí hlavou. To, co se tváří být ušlechtilou solidaritou suchých s mokrými, se totiž uzákoněním stane nedobrovolnou povinností. A u daňové povinnosti se už bude diskutovat, zda je v pořádku, když stejnou stovku měsíčně zaplatí jak pracující s nízkým platem, tak bohatý podnikatel. Někteří ekonomové už upozorňují na historickou zkušenost, kterou učinila z daní hlavy někdejší britská premiérka Margaret Thatcherová. Obrazně řečeno, ji ta daň z hlavy stála hlavu. Představa, že všichni zaplatí stejně, by nevzbudila větší pozornost, kdyby na tom všichni byli zhruba stejně, jenomže nejsme. V zemi, kde se v posledních 20 letech viditelně rozevírají nůžky mezi bohatými, kteří bohatnout, a chudými, kteří chudnou, je apel na rovnost poněkud absurdní, navíc od politiků, kteří nerovnost berou jako pozitivní jev demonstrující, že někdo je šikovnější, pilnější, anebo šťastnější, a proto je i úspěšnější a bohatší. Podle této logiky ovšem povodňová daň pro zaměstnance s nízkou mzdou je trestem za neúspěch. Buď bohatý a stovka měsíčně tě nezabije. Říká vláda například zdravotní sestře, dělníkovi či učiteli. Nakonec zřejmě vláda od takto koncipované povodňové daně v tichosti ustoupí. Koneckonců jí radí houf ekonomů, kterým musí být jasné, že jde od ministra financí o čiré PR. Zjistil, že se jeho provokativní výroky líbí, a tak vymýšlí další bonmoty o tom, jak nám bude hůř. Koneckonců se od ministrů financí takový šibeniční humor očekává a je na premiérech, aby je srovnali. Tou povodňovou daní z hlavy v hodnotě dvou piv a balíčku cigaret ovšem legrace s panem ministrem určitě nekončí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Poznamenává komentátor Ivan Hoffman.

Rusko posiluje vojenskou přítomnost v Abcházii a Jižní Osetii

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Rusko posiluje vojenskou přítomnost v Abcházii a Jižní Osetii, tedy dvou proruských regionech, které se jednostranně odtrhly od Gruzie a které i dva roky po ruskogruzínském konfliktu zůstávají zdrojem potenciálních problémů ve střední Asii. Moskva oznámila, že v Abcházii rozmístila protiletadlové rakety S300 a v Jižní Osetii pak další zbraně protivzdušné obrany. Gruzie dala najevo znepokojení. Mluvit o tom budu s politologem z Univerzity Karlovy Slavomírem Horákem. Dobrý večer.

Slavomír HORÁK, politolog, Univerzita Karlova:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Horáku, co se dá vysoudit z toho dnešního oznámení ruské armády, znamená to, že Rusko se připravuje na další možný konflikt s Gruzií?

Slavomír HORÁK, politolog, Univerzita Karlova:
Já si myslím, že Rusko postupuje v souladu s dohodami, které uzavřelo s Abcházií, respektive Jižní Osetií o vojenské spolupráci a ochraně území Abcházie a Jižní Osetie. Čili je to vlastně další pokračování této spolupráce nebo další fáze této spolupráce a rozmístění těch raket je otázka, kdo o ně přesně požádal, že to byli přímo Rusové, anebo zda přímo abcházská strana. To zatím asi nelze, nelze takto hovořit. Ale každopádně je to výsledek této spolupráce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A nedá se to vnímat ale přece jen alespoň trochu jako provokaci v okamžiku, kdy nezávislost Abcházie a Jižní Osetie uznalo jako jeden z mála státu právě Rusko?

Slavomír HORÁK, politolog, Univerzita Karlova:
No, ale v tom tkví právě problém, protože Rusko považuje Abcházii a Jižní Osetii za samostatné území, za nezávislý stát na Gruzii, čili z tohoto hlediska je to, z hlediska Ruska, z hlediska Abcházie a Jižní Osetie zcela legitimní krok, jakkoliv se to samozřejmě Gruzii nelíbí, ta zase zaujímá opačné stanovisko.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když se na to tedy podíváme z té gruzínské strany, jak vy říkáte, nelíbí se jí to, také už se ohradila vůči krokům Moskvy, myslíte si, že právě tato strana by to mohla využít k zahájení nebo rozpoutání ozbrojeného konfliktu.

Slavomír HORÁK, politolog, Univerzita Karlova:
Já se domnívám, že ne, Gruzie v současné době nemá vojensky ani politicky takovou podporu, tedy myslím v zahraničí i zevnitř tak, aby mohla zahájit jakékoliv útoky. To ovšem nebrání tomu, aby zase ze svého hlediska sice oprávněně stěžovala na další okupaci, takzvanou okupaci víz, tedy gruzínských území, to je spor, který se táhne už vlastně od počátku 90. let, je pořád stejný, akorát momentálně se to vyhrotilo do nezávislosti a oznámili nezávislost ze strany Ruska a jiných států.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že v Tbilisi můžou být ale ty stížnosti na možnou okupaci svých, jak považuje tedy za své, svých částí, když třeba například, jak říká gruzínský prezident, i NATO vyjadřuje znepokojení, myslíte si, že to bude mít nějakou odezvu.

Slavomír HORÁK, politolog, Univerzita Karlova:
Já si myslím, že ani moc ne, protože NATO samozřejmě bude podporovat Gruzii minimálně slovně, jakékoliv rozšíření zbraní mimo území Ruska, ale i koneckonců na ruském území, může vyjadřovat znepokojení, vzpomeňme si na nedávné prohlášení nebo na nedávné možnosti rozšíření podobných raket na území Kaliningradu ku příkladu, tak je to podobný problém, nicméně NATO nemá v současné době ani prostředky, ani zájem jakkoliv vojensky pomáhat Gruzii. Není na to vázaný jakoukoliv smlouvou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A je Gruzie ve stejné nebo podobné situaci jako v roce 2008, kdy jsme byli svědky té týdenní války mezi Moskvou a Tbilisi?

Slavomír HORÁK, politolog, Univerzita Karlova:
Já si myslím, že ne, protože i gruzínský prezident ve své nevyzpytatelnosti velmi dobře rozumí tomu, že v současné době nemůže zaútočit na Rusko, přece jenom ta jeho pozice je oslabenější a asi se i poučil z toho, že přece jenom ani žádný stát NATO, ani západu mu v tomhle tom směru nemůže pomoci.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odhaduje odborník na střední Asii, politolog Slavomír Horák z Univerzity Karlovy. Díky, na shledanou.

Slavomír HORÁK, politolog, Univerzita Karlova:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na řadě jsou zprávy.

Senátní návrh na úpravu systému trestání řidičů podpořila vláda

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Senátní návrh na úpravu systému trestání řidičů podpořila vláda. Senátoři v něm chtějí zrušit bodový trest za malé překročení rychlosti, za alkohol do tří desetin promile, anebo nezapnutí světel. Naopak požadují přísnější tresty, když se někdo nepřipoutá bezpečnostními pásy, anebo ohrozí jiné účastníky provozu. Návrh teď putuje do sněmovny. Podle vlády je třeba také jednoznačně upravit provádění kontrol technického stavu, stanovit právo přednosti jízdy, anebo zavést parkovací průkazy pro zdravotně postižené.

Kvůli poničeným silnicím po povodních jsou zrušené nebo omezené některé autobusové linky

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Kvůli poničeným silnicím po povodních na severu Čech jsou zrušené nebo omezené některé autobusové linky, týká se to hlavně obcí Chrastava, Horní Vítkov, Hrádek nad Nisou, Heřmanice, Frýdlant, Bulovka nebo Dětřichov. Autobusové linky, které do jmenovaných oblastí aspoň částečně dojíždějí, jsou zadarmo, zjistila reportérka Eva Malá.

Eva MALÁ:
Bez náhrady jsou autobusové linky Frýdlant Dětřichov Chrastava. Mníšek Chrastava nebo Chrasta Nová Ves. Velmi obtížné je také se dostat do obce Višňová, kde povodeň také způsobila rozsáhlé poškození silnic. Lidé, kteří cestují autobusy, musí počítat s velkým omezením zastávek. Autobus se například nedostane do zastávek v Horním a Dolním Vítkově. Václavice, i zahradníka, Heřmanice, Lom až po zastávku HeřmaniceObratiště. Dále není možné dojet do zastávek Frýdlant Pod Zámkem. Frýdlant U Koruny, Raspenava v Aleji, Raspenava u Lávky nebo RaspenavaLékárna.

Francouzští muslimové se kvůli Ramadánu vracejí z dovolené

Tereza TOMÁŠKOVÁ:
Muslimové mají ode dneška Ramadán. Měsíční období půstu, kdy od svítání do západu Slunce nesmějí jíst, pít, ani oddávat se tělesným radostem. Platí to i pro Francii, kde žije nejpočetnější muslimská komunita z evropských zemí. Statistiky uvádějí až 6 milionů vyznavačů islámu.

Jan POKORNÝ:
Letos se začátek muslimského svátku projevil zejména na letištích. "Je tam opravdu nesmírné vedro," říká muž, který byl na dovolené u příbuzných v Maghrebu na severu Sahary. Teploty kolem 45 stupňů. Ve Francii není takové horko, takže omezení plynoucí z Ramadánu jsou snesitelnější. Jakkoliv je Ramadán svátkem duchovním, přizpůsobuji se mu i obchůdky s tradičním arabskými jídlem. "Normálně mám v srpnu dovolenou, tento rok jsem v práci," říká prodavačka a ukazuje na zajímavé laskominy od datlí až ke klobáskám, které muslimové ale mohou jíst až po setmění. Připravuje také speciální směsi, které nasytí a ještě obsahují dostatek vody, aby člověk dodržující Ramadán při namáhavé manuální práci byl co nejméně unavený. Jan Pokorný, Český rozhlas, Francie.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Záplavy si vybírají další daň, výrobu musí přerušit automobilka Škoda. Měl by být na západě Čech znovu vztyčen pomník socialistickým pohraničníkům? To je téma dnešní diskuse. A zajímáme se taky o osud severokorejských fotbalistů, které komunistický režim odsoudil kvůli prohře na světovém šampionátu.

Mladoboleslavská Škodovka zastaví kvůli povodním výrobu

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mladoboleslavská Škodovka zastaví kvůli povodním výrobu. Velká voda totiž zaplavila chrastavskou továrnu Grupo Antolin Bohemia, která dodává interiérové stropy potřebné pro všechny modely. Automobilka přitom nemá žádné v zásobě. Ve spojení jsem s Jaroslavem Černým ze společnosti Škoda Auto. Dobrý večer.

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Hezký večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Černý, výroba ve vašem závodě v Mladé Boleslavi se má zastavit zítra ve dvě hodiny odpoledne. Bude se to týkat i nějakých dalších provozů Škodovky?

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Tak zítra ve dvě hodiny odpoledne ukončíme výrobu modelů Fabia a Octavia v Mladé Boleslavi. Tím pádem i vozů modelů Octavia ve Vrchlabí. A poté následně v pátek bude ukončena po 14 hodině i výroba vozů Octavia Tour. Co se týče kvasinského závodu, tak tam vyrábíme modely Yetti, Roomster a Superb. Tak tam dojde k zrušení mimořádné směny, která byla plánována jak z pátka na sobotu, noční směna, tak v sobotu na neděli.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na jak dlouho tuhle nedobrovolnou odstávku vidíte?

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Tak je dáno, že v pondělí budeme moci normálně zahájit výrobu, protože náš dodavatel postupně obnovuje tu výrobu a vypadá to nadějně, že dnes nebo i zítra už tu výrobu obnoví a v pondělí nám bude vlastně dodávat ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A Škodovka tedy neuvažuje o tom, že by si našla jiného dodavatele, nešlo by to ani tak rychle.

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Podívejte se, na /nesrozumitelné/ dodavatel takového speciálního dílu, který se vyrábí na speciální lince, trvá minimálně tři čtvrtě roku, a to prostě nejde. Ale Grupo Antolino, víte co, nemůže za to, že se toto stalo. To není chyba dodavatele, je to prostě vyšší moc. A to nedokáže nikdo ovlivnit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říkáte, že postupně tato továrna začíná rozjíždět výrobu, dá se ale předpokládat, že to asi nebude úplně plný provoz, tedy myslíte si, že i Škoda Auto bude od pondělka najeta na úplně plný provoz bez nějakých omezení?

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
My najíždíme od pondělí na normální plný provoz u všech modelů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pokud se tedy týká toho pátku a zřejmě i poloviny čtvrtka, budete to zaměstnancům účtovat nebo připisovat jako dovolenou nebo jako volno.

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Ne, ne, ze zákona je to překážka na straně zaměstnavatele a zaměstnanci dostanou normální plat, jako kdyby chodili do práce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká Jaroslav Černý z firmy Škoda Auto, díky, na shledanou.

Jaroslav ČERNÝ, Škoda Auto:
Taky, na shledanou.

Má se do centra Domažlic vrátit symbol minulého režimu socha pohraničníka se psem?

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
20 let už je možné Domažlicemi projíždět svobodně z východní na západní stranu a taky naopak. Zdánlivá samozřejmost, o které ale před rokem 89 hodně lidí marně snilo. A řada z nich za touhu uniknout z komunistického vězení zaplatila na hranicích s tehdy západním Německem tu nejvyšší ceny, taky proto po převratu, který železnou oponu zrušil, zmizela z tohoto západočeského města příznačná socha pohraničníka se psem. Potud scénář podobný mnoha dalším, až na to, že některým obyvatelům Domažlic je to líto a rádi by skulpturu nazývanou taky golem a prasátko vrátili do městského centra. Co si o tom myslíte vy, pište nám buď mailem na adresu ozvenydne@rozhlas.cz. Nebo SMS ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Diskutovat budou předseda okresní rady Klubu českého pohraničí František Meca. Dobrý den.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Dobrý den z Domažlic.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A historik z Archivu bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Pulec. Dobrý den.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Meco, vaše organizace sdružuje bývalé pohraničníky, otázka je jednoduchá, proč tak moc stojíte o to, aby se vrátil ten pomník, ta socha, o které jsme mluvili, tedy pohraničníka se psem do centra Domažlic.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Máme takový názor, že Domažlice jako pohraniční okres, jehož součástí byla i pohraniční stráž a do historie Domažlicka patří i s tou sochou pohraničníka.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy si nemyslíte, že je to, mírně řečeno, kontroverzní, co ta socha zachycuje?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, já myslím, že ne, protože ochrana státní hranice se konala podle tehdejších platných zákonů tehdejšího suverénního státu, člena Organizace spojených národů, s většinou zemí světa, zemí diplomatické zastoupení, takže Československá republika to nebyl žádný samozvaný stát, ale celým světem uznávaný suverénní státní útvar a měl nezadatelné právo řešit ochranu a obranu svého území. Stejně jako dnes tak činí i Spojené státy americké na hranici s Mexikem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Srovnáváte tedy minulou dobu se současnou. Pane Pulče, vy se dlouhodobě věnujete mapování osudu těch, kteří se snažili přejít Železnou oponu a zaplatili za to životem. Co říkáte na tyto argumenty, které obhajují návrat sochy pohraničníka se psem do Domažlic?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, pokud se týká ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ne, já jsem oslovila pana Pulce, jestli je možné, aby reagoval.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Takže na tyto argumenty, tyto, pokud má stát v Domažlicích pomník, který má oslavovat tehdejší dobu, jak říkal kolega, ta doba nebyla taková, ta doba byla zvrácená a stavět pomník, který má oslavovat tuto dobu nebo postavit pomník v bezpečnostní složce, která se podílela na usmrcení mnoha stovek nebo bezmála tří stovek nevinných lidí, mi přijde návrat k té zvrácené době a /nesrozumitelné/ zvrácené doby do doby současné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ona řada lidí, kteří se tehdy účastnili hranic, říká, že plnila rozkazy, že prostě nic jiného nezbylo. Podle toho, co vy během svého bádání, a určitě se tomu věnujete řadu let, víte, je to skutečně tak nebo někdy to byla i přílišná horlivost pohraničníků, která stála za ztracenými a zmařenými životy.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, tak musíme vlastně tu odpovědnost rozlišovat v několika rovinách. První odpovědnost je odpovědnost těch, kteří tento systém na hranicích zavedli, zavedli tedy systém, kdy změnili přestupek, viz dnešní, dnešní vlastně situaci na hranicích, kdy vlastně za přestupek tehdy do roku 48 byl jako přechod, nedovolený přechod hranic přestupkem, po roce 48 se za to, se to překvalifikovalo na těžký trestný čin a umožnilo, organizovala se ozbrojená složka, která umožnila střílet za toto, vlastně za ten přestupek, který byl od té doby. Takže odpovědnost leží na těch, kteří to zavedli, tento systém, pak dále na těch, kteří ho udržovali jako osoby s povoláním, kteří si dobrovolně zvolili tuto profesi, toto povolání, toto poslání. A třetí rovina je rovina příslušníků PS, kteří byli odvedeni v rámci plnění základní vojenské služby, samozřejmě zde nebudu sahat do svědomí, to má každý pohraničník, který tady sloužil, který použil zbraň proti prchající osobě a eventuálně neozbrojené, i takové případy jsem našel.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Meco, vy jste sám osobně sloužil u pohraniční stráže?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Nesloužil jsem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pouze zastupujete sdružení, ale určitě znáte tedy názory těch pohraničníků, připouští si někdo z nich osobní zodpovědnost za to, že na hranicích umírali lidé, kteří neměli jinou vinu, než že nechtěli žít v komunistickém státě, v totalitním státě?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
S takovým názorem jsem se nesetkal, myslím si, že pokud jsou nějaký, že byli v nějakém masovém měřítku, ale chtěl bych říci, že svévolné použití zbraně bylo vyloučeno, byly stanovené podle předpisu přesné zásady pro jeho použití, které musel na 100 procent ovládat kdykoliv každý pohraničník. A podle toho se taky ta služba na státních hranicích vykonávala.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Meco, možná si nerozumíme, já se ptám na to, jestli se někdo ve vašem spolku, který sdružuje bývalé členy pohraniční stráže, zamýšlí nad tím, že to prostě nebylo správné střílet po lidech, kteří se neprovinili vůbec ničím, než tím, že chtěli opustit republiku, což jim zaručuje svoboda pohybu, svoboda, Ústava, kterou dnes například uznává i Česká republika?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
S takovým názorem jsem se nesetkal, ale chtěl bych říci, že každý, který uposlechl výzvy pohraničníka k zastavení, tak se mu nic nemohlo stát, to prostě jsou, prostě pomluvy a je to nepravda, že se střílelo, prostě jako na lovnou zvěř a tak dále.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Pulče, vy shromažďujete, já už jsem to říkala, archiválie, které dokumentují případy, o kterých mluvíme, jak to bylo, je to skutečně tak, když už tedy na chvíli přistoupíme na tu rétoriku, co se mohlo podle tehdejších zákonů nebo byly překračovány i ty při ostraze socialistických hranic?

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak samozřejmě při zjišťování případů osob proti nestátní hranici jsme se v mnoha případech setkal se skutečností, že byly vyšetřovací zprávy o použití zbraní proti osobám zfalšovány tak, aby to použití zbraní bylo v souladu s tehdy platnými předpisy a tudíž ty pohraničníci, kteří prováděli zásah, nemohli být stíháni. Je to, tento případ falšování vyšetřovacích zpráv nebyl ojedinělý a když jste v případě použití zbraně byl zpravidla na místě a pouze svědek ze strany pohraniční stráže, tak pak toto historické zkoumání to staví do poněkud složité roviny, ale podařilo se v mnoha případech rozkrýt i takové případy, kdy došlo k falšování, k falšování zpráv a pohraničníci používali zbraň v rozporu s tehdy platnými předpisy. Ostatně jeden pohraničník byl odsouzen za to, že použil zbraň v rozporu s platnými předpisy, po roce 90 byl odsouzen.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Meco, když jsme u toho, jak vnímali tehdejší pohraničníci svou roli, jak, pokud se tedy k tomu můžete vracet s těmi lidmi, kteří vykonávali toto povolání, nebo tuto službu, jak to vnímali?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, já si myslím, že ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jako nutné zlo nebo byli rádi, že můžou vykonávat službu na hranicích?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Sloužili tehdejšímu režimu, tehdejší socialistické vlasti, podle toho, jak, podle zákonů, podle platných předpisů, podle platných tehdejších ustanovení, to je, to je evidentní, to je skutečnost.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy shromažďujete například názory obyvatelů Domažlic, ptáte se i jiných, než členů svých sdružení na to, zda by se měla socha pohraničníka se psem vrátit do centra města.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, já sleduju Domažlicko, často týdeník Domažlicko, kde k této věci jsou vyslovovány nejrůznější názory, teď ten poslední, ten poslední názor pana Wolfa, místostarosty, města Domažlice naprosto negativní, ten dokonce, ten dokonce ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je proti tomu.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Je proti tomu. A ten dokonce se pohoršuje nad tím, že by měla být zavedena diskuse o navrácení prostě sochy pohraničníka a tak dále, ale ve většině případů těm dotazovaným lidem to nevadí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posluchači nám píší, názory se různí, i když převažují ty, které říkají, že socha by se vracet neměla, jeden posluchač nám dokonce vyčítá propagaci komunismu, chtěla bych říct, že samozřejmě zastupujeme i druhý názor, ten tady zastává pan Pulec, historik Archivu bezpečnostních složek, teď na vás otázka, vy už jste zmínil, že jeden pohraničník byl odsouzen za to, že užil zbraň nesprávně, řekněme tomu tak, ale byl někdo z vyšších kruhů ten zodpovědnější odsouzený po roce 89?

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, tak bohužel postih posunout do těchto, postih bývalých příslušníků pohraniční stráže se nepodařilo posunout do těchto rovin, byly pokusy stíhat tehdejšího velitele pohraniční stráže Hlavačku za vedení elektrické, elektrického zařízení v ochraně hranic, to bohužel tento pokus bohužel ztroskotal ze zdravotních důvodů, takto alespoň zdůvodňovali justiční orgány, dále byl pokus stíhat trestně tehdejšího velitele nebo, myslím, že náčelníka štábu, teď přesně nevím, generálmajora Šátka, ale bohužel i tento pokus ztroskotal ze zdravotních důvodů. Byl odložen, myslím, že /nesrozumitelné/ ze zdravotních důvodů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posluchač Vladimír nám píše, že služba na hranicích byla vyhrocená, nepíše tedy, jestli byl jedním z jich příslušníků, ale je to pravděpodobné, lidé byli léta masírováni propagandou, nikdy jste nevěděli, píše posluchač, zda narušitel není ozbrojen, co udělá, podle toho, co vy víte, byli lidé ozbrojeni často ti, kteří odcházeli za hranice, je to vůbec tak?

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Prosím vás, musíme se vžít do tehdejší doby, kdy skutečně, vy jste používala výraz masírování, ti pohraničníci, těm bylo 19 až 21 let, byli vlastně soustředěni nejdříve do výcvikových středisek, pak byli na pohraniční roty, roty prvního sledu, které prováděly tu vlastní ostrahu a tam vlastně žili de facto bez kontaktu ostatních společností a byli právě pod tady tou masáží, jednak, a součástí toho bylo, že jim bylo vysvětlováno, že prostě narušitel chodí ozbrojen a že prostě bude opětovat palbu, nebo že prostě bude střílet první tak, aby na toto eventuálně byli připraveni, ale já zmíním počty, které nejsou zatím definitivní, ale opírají se o studium archivních materiálů, o život přišlo na hranicích během služby zhruba 650 pohraničníků a z toho 12 jich padlo, zhruba 12 jich padlo při střetu podle tehdejší terminologie s narušitelem. Když se to vezme v celkové sumě zadržených osob, počet, kdy lidi s sebou nosili zbraň, tak je mizivé, a ještě mizivější procento je těch, kteří jí použili tu zbraň proti hlídkám.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Meco, ten Klub českého pohraničí, který zastupujete v našem vysílání, shromažďuje příslušníky hraniční a pohraniční stráže z minulého režimu ty, kteří se dobrovolně účastnili této služby nebo jsou tam i někteří, kteří byli například jenom na základní službě a v podstatě moc nevěděli o co jde.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, my v rámci Klubu českého pohraničí máme /nesrozumitelné/ bývalých ochránců státních hranic, nejsou tam všichni bývalí pohraničníci, ale při každoročních setkáních v /nesrozumitelné/ se tohoto setkání zúčastňují vojáci základní služby, všichni ti, kteří jsou sympatizanti, rodinný příslušníci a podobně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A i ti mají stejný názor, jaký jste nám už tady popsal, že v podstatě plnili rozkaz a zákony země, která tady tehdy a vlády, která tady tehdy byla?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Ano, samozřejmě, proto se toho taky aktivně zúčastňuji.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Pulče, ještě jednu věc, jak na tom byli velitelé, důstojníci pohraniční stráže, jak byli proškoleni?

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
No, každý ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já bych ráda pana Pulce, pokud by mi mohl odpovědět. Díky.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Dobře.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Tak i v rámci hierarchie nebo v rámci organizačních struktur pohraniční stráže byly střední školy, kde se doplňovalo střední vzdělání a později, myslím, že od konce 70. let, nebo od počátku 80. let byla zavedena i Fakulta ostrahy státních hranic na jaksi /nesrozumitelné/, tak byli proškolováni, pak byly různé periody, různá periodická školení, různá odborná školení, jako nevím, jak bych odpověděl.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ně, mně jde o to, že jsem se dočetla, že řada z nich absolvovala i například školy v Rusku nebo školy KGB.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
No, samozřejmě, jasně, jasně. KGB přímo, tak tam zpravidla studovali nebo absolvovali školu zpravodajci takzvaní, zpravodajci, to byla osoba kontrarozvědky a rozvědky v pohraniční stráži a další ..., prostě i odborné školy, ostrahy státních hranic absolvovaly i v Sovětském svazu, to byl nejvyšší stupeň toho vzdělání, by se dalo říct.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává historik z Archivu bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů Martin Pulec. A děkuji taky předsedovi okresní rady Klubu českého pohraniční Františku Mecovi, že se zúčastnili naší diskuse, díky, na shledanou.

František MECA, předseda okresní rady Klubu českého pohraničí:
Prosím vás, pěkně, mohl bych ještě jednu poznámku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ne, pane Meco, ne, nemůžete, už nemáme čas.

Martin PULEC, historik, Archiv bezpečnostních složek Ústavu pro studium totalitních režimů:
Prosím, na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Děkuji, na shledanou.

Osud severokorejských fotbalistů

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co jste udělali s fotbalovou reprezentací, ptá se federace FIFA Severní Koree. Množí se totiž informace, že komunistický režim sportovce za prohru na světovém šampionátu přísně potrestal. FIFA žádá oficiální potvrzení, že fotbalisty nikdo netýral. Koreanisty Petra Bláhy jsem se zeptala, jestli se dá čekat, že severokorejský režim odpoví pravdivě.

Petr BLÁHA, koreanista:
Je každopádně dobře, že se FIFA o osud fotbalistů i trenéra oficiálně zajímá. Zároveň nevidím důvod, proč by severokorejský fotbalový svaz na oficiální dopis FIFA neodpověděl. Avšak zároveň předpokládám, že půjde o zdvořilostní a nepříliš jasnou takovouto oficiózní odpověď ze strany severokorejského fotbalového svazu. Domnívám se, že i severokorejští fotbaloví funkcionáři si jsou vědomi, že jakýkoliv trest za prohru je skutečně fantastická absurdita, která nemá se sportem vůbec nic společného. A o trestu se tedy bude hovořit jen stěží, ovšem předpokládám, že budou uvádět něco o svých vlastních socialistických tréninkových metodách, které jsou pochopitelně věcí každého národního mužstva.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak alespoň podle zatím dostupných informací měl komunistický režim fotbalisty potrestat?

Petr BLÁHA, koreanista:
Tak já bych nejprve, jestli dovolíte, se zastavil u toho, proč vlastně k potrestání nebo k jakému trestání sankcí ten severokorejský režim přistoupil. Problém tkví v tom, že všechny oblasti života v korejské lidově demokratické republice, včetně sportu jsou skutečně ideologizovány ad absurdum. A ta místní komunistická ideologie je založena na neotřesitelném tvrzení, že severokorejský lid pod vedením dynastie /nesrozumitelné/ vytvořil neporazitelný socialismus korejského typu. A z toho důvodu v podstatě hovoří neustále o vítězstvích, porážku v korejské válce, samozřejmě Pchjongjang také vydává za vítězství a jakákoliv porážka je jaksi otřesením tohoto ideologického základu severokorejské, samotného severokorejského režimu. A tady je zajímavá informace o tom, že poté, co Korejská lidově demokratická republika, myslím tím reprezentace, sehrála poměrně dobrý zápas s Brazílií, tedy jedním z největších favoritů mistrovství svět, tak se severokorejské vedení rozhodlo, že bude dávat dokonce v přímém přenosu utkání své reprezentace s Portugalskem. A jak víme, tak s Portugalskem Severní Korea prohrála 7:0 a jaksi to bylo tím otřesením těch lží o neporazitelnosti KLDR v /nesrozumitelné/ slova smyslu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A k tomu trestu, jak alespoň podle dostupných informací vypadá?

Petr BLÁHA, koreanista:
Takže tady, když se hovoří o tom, o těch jakýchsi sankcích, tak je vhodné připomenout, že tu informaci přineslo Radio Free Asia a i ta zpráva není příliš jasná, opírá se o tvrzení jakéhosi čínského obchodníka a rovněž o nejmenovaný severokorejský zdroj a z pochopitelných důvodů, tedy uzavřenosti severokorejského režimu je velmi obtížné tu informaci ověřit. V prvé řadě ta zpráva hovořila o tom, že celé mužstvo bylo podrobeno asi šestihodinové veřejné kritice a vzhledem k tomu, že sebekritika je běžnou součástí každodenního života severokorejské společnosti, tak předpokládám, že podobné divadlo se skutečně odehrálo. Nicméně, jak říkám, Severokorejci jsou na to víceméně zvyklí. Ta největší kritika měla směřovat na trenéra reprezentace /nesrozumitelné/, o jehož osud se západní veřejnost nejvíce obává, ta zpráva uváděla, že snad měl být kritizován za to, že svým vedením vlastně zařadil důvěru nejvyššího vedení a v podstatě měl být zřejmě poslán na jakési nucené práce. Já bych to nějak nedramatizoval a domnívám se, že prostě ztratil důvěru toho vedení a nevidím důvod, že by měl být snad popraven nebo tak.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje koreanista Petr Bláha. Ozvěny dne končí.