Ozvěny dne 1. 2. 2002

Rozpad čtyřkoalice

Čtyřkoalice se rozpadla. Koaliční seskupení lidovců, unionistů, DEU a ODA je už minulostí. Krize ve čtyřkoalici kvůli dluhu ODA vyvrcholila včera, kdy se KDU-ČSL rozhodla kandidovat do Poslanecké sněmovny společně jen s Unií svobody - DEU. Závěrečnou tečkou byla dnešní rezignace Karla Kühnla na funkci lídra v tu chvíli už neexistující čtyřkoalice. Jak reagují ostatní politické strany a jak se bude situace vyvíjet dál, o tom už více náš parlamentní zpravodaj Vladimír Hrubý.

Rozpad čtyřkoalice většina ostatních parlamentních stran čekala. Předsedu sněmovny a ODS Václava Klause však tak rychlý spád událostí překvapil.

Václav Klaus, předseda ODS: Já nevidím důvod, abych se nad tím uškleboval, nebo něco takového říkal.

Úsměv vyloudil rozpad čtyřkoalice na tvářích komunistů. Miloslav Ransdorf k tomu připomněl Masarykův výrok, že státy se udržují a rozvíjejí na myšlenkách, ze kterých vznikly. Což podle Ransdorfa platí i o politických stranách.

Miloslav Ransdorf, poslanec za KSČM: A u zrodu čtyřkoalice nebyly žádné myšlenky, jenom zájmy.

Naproti tomu dnes už bývalý lídr čtyřkoalice Karel Kühnl při oznámení své rezignace vyzdvihl nejen základní myšlenky čtyřkoalice, ale i její úspěchy.

Karel Kühnl, poslanec za Unii svobody: Nejen, že jsme byli velmi úspěšní až vítězní dvakrát v senátních volbách, ale také se nám podařilo ochránit Ústavu před chystaným znásilněním.

Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla reagoval stručně.

Vladimír Špidla, předseda ČSSD: No, myslím si v prvé řadě, že by se měla přejmenovat, protože název už opravdu vůbec neodpovídá podstatě.

Dál už rozpad čtyřkoalice komentovat nechtěl, protože to je pro sociální demokraty podle Špidly nepodstatná politická událost. Naopak Unie svobody se cítí být na zásadní křižovatce. Lidovci ji nabídli jednání o společných volebních kandidátkách. Unionisté zatím nereagují. Pouze se jim nelíbí, že na kandidátkách zůstává lidovec Miroslav Kalousek, což vyvolává názorový střet mezi šéfem KDU-ČSL Cyrilem Svobodou a předsedkyní unionistů Hanou Marvanovou.

Hana Marvanová, předsedkyně Unie svobody: Tvrdím, že Miroslav Kalousek není věrohodným politikem, a divím se panu Svobodovi, z jakého důvodu ho nyní hájí.

Cyril Svoboda, předseda KDU-ČSL: Nehájím jednotlivce. Já hájím princip. To je vůle našich členů.

Co bude dál? To by mohl v úterý rozhodnout republikový výbor Unie svobody - DEU.

Reakce krajských organizací lidovců na rozpad čtyřkoalice nejsou jednoznačné. Jak zjistila naše reportérka Dana Jaklová, další spolupráci se nebrání, současně ale dávají najevo, že problémem by ani nebyla samostatná kandidátka. Šéf moravskoslezských lidovců Jiří Carbol například tvrdí, že značka čtyřkoalice může pokračovat.

Jiří Carbol: KDU-ČSL a Unie svobody - DEU mohou pod značkou čtyřkoalice svůj volební program prosazovat i nadále, i když tam nebudou zástupci ODA.

Ostatně i na krajských úrovních s ODA lidovci počítají. Říká zase Lubomír Šmíd, který vede KDU-ČSL v Jihomoravském kraji.

Lubomír Šmíd: V našem kraji určitě jsme společně všichni zástupci všech čtyř původních stran v krajském zastupitelstvu a v koalici. A nemyslím si, že by na té věci bylo cokoliv třeba měnit.

Šéfové lidoveckých krajů se shodují na tom, že prioritou je společná poslanecká kandidátka s Unií svobody - DEU. Pokud by se však Marvanové integrovaná strana rozhodla jinak, pak pražští lidovci mají podle svého předsedy Petra Burgra jasno.

Petr Burgr: Pokud Unie svobody se rozhodne kandidovat samostatně, je to její rozhodnutí, je to její odpovědnost vůči voličům. A my jsme samozřejmě připraveni jít do voleb také samostatně.

Někde chybí dálniční známky

U některých čerpacích stanic nejsou v prodeji dálniční známky na letošní rok. Přitom ode dneška už neplatí loňské kupony a řidičům tak hrozí značné pokuty. Zatímco pošty byly zásobeny dobře, některé pumpy známky nemají, protože jejich majitelé nechtějí v ceninách vázáno příliš mnoho peněz. Aktuální situaci na jihu Moravy zjišťoval brněnský redaktor Ivan Holas.

Z dvacítky oslovených čerpacích stanic na jižní Moravě měla dálniční známky zhruba třetina.

Pracovnice čerpací stanice: Když máme na ně peníze, tak je máme vždycky. Teď je třeba máme.

Pracovnice čerpací stanice: Nejsou. Dneska odpoledne by tam měla paní vedoucí zajet.

Známky nyní chybí i jednomu ze tří hlavních distributorů v regionu, Ústřednímu automotoklubu Brno. Podle Bohdana Rychteckého statisíce řidičů prý ale odkládají nákup až na poslední chvíli, což se nedá zvládnout bez určitých výpadků.

Bohdan Rychtecký, Ústřední automotoklub Brno: Najednou to nebude, že by z hodiny na hodinu měli všichni známku. To je jasný, že ne.

Kupony byly v prodeji už od prosince, potvrzuje nájemce další velké pumpy.

Pracovník čerpací stanice: My jsme celou dobu známky prodávali. Nebyla až tak velká poptávka.

Za chybějící kupon může policie na místě vyinkasovat až tisíc korun pokuty, ve správním řízení pak pět, od dubna až 15 tisíc. Přesto mnozí řidiči riskují, zaznělo od pracovnice jedné z čerpacích stanic přímo na dálnici.

Pracovnice čerpací stanice: Lidi přijíždí od Prahy bez dálničních známek celý rok.

Požadavek na zrušení Benešových dekretů

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku požaduje od české strany nejen zrušení tak zvaných Benešových dekretů, ale i vrácení zabaveného majetku. Šéf sdružení Gerhard Zeihsel označil vyhnání sudetských Němců za etnickou čistku a genocidu. A organizace zvažuje kvůli Benešovým dekretům i možnost podání hromadné žaloby na ČR. Předsedkyně rakouských Svobodných Susanne Riessová-Passerová dnes zopakovala požadavek své strany, podle kterého musí být dekrety zrušeny ještě před vstupem ČR do EU. Sociální demokraté jakékoliv jednání o Benešových dekretech vylučují. Šéf ČSSD Vladimír Špidla tak reagoval na hlasy usilující o zrušení dekretů.

Vladimír Špidla, předseda ČSSD: Chtěl bych jasně sdělit, že pokud bude budoucí vláda s odpovídajícím vlivem sociální demokracie, tak nepřipadá žádné jednání o Benešových dekretech, neboli o denacifikační legislativě vůbec v úvahu. Je to prostě nerealistické a ti, kteří se spoléhají na nějaké jiné vlády, tak chci sdělit, že vláda, ve které bude sociální demokracie, se touto cestou nevydá.

Situace mezi Palestinou a Izraelem

Izraelská policie odhalila a zneškodnila v izraelské vesnici u hranice se západním břehem Jordánu velkou nálož. Bomba údajně obsahovala části minometné střely. Izraelský rozhlas z toho vyvodil, že ji nastražili Palestinci. Policie kvůli tomu uzavřela některé silnice na severu Izraele.

Název: Světové ekonomické fórum v USA

Zástupci Spojených států, Izraele a Palestinců budou dnes jednat v New Yorku v rámci Světového ekonomického fóra. Druhý den jednání sleduje zpravodajka Českého rozhlasu Olga Krupauerová.

Americký ministr zahraničí Colin Powell se dnes sejde za zavřenými dveřmi k jednáním se šéfem americké diplomacie Šimonem Peresem a generálním tajemníkem Ligy arabských států Amrem Musou. Šimon Peres se pokusí oživit i palestinsko-izraelský dialog během setkání s předsedou palestinského parlamentu Ahmedem Korejem. Neoficiální diplomatické schůzky probíhají na okraji Světového ekonomického fóra, jehož účastníci budou dnes mimo jiné jednat o vlivu cen ropy na oživení světové ekonomiky. Jednání téměř tří tisícovek předních politiků, podnikatelů a ekonomů provázejí zatím pokojné demonstrace kritiků globalizace.

Bezpečnostní konference v Mnichově

Už za hodinu začíná bezpečnostní konference v Mnichově. V bavorské metropoli se v této souvislosti očekávají masové nepokoje a v pohotovosti jsou tisíce policistů. Z místa konání se hlásí zpravodaj Českého rozhlasu David Šťáhlavský.

Do Mnichova se sjelo rekordní množství policistů z celého státu. Jak mi potvrdila policejní mluvčí města, dosud nebyl nikdo zatčen. V centru Mnichova však odpůrci globalizace pořádají dnes večer první demonstraci, kde zřejmě dojde k prvním střetům s policií. Všechna veřejná shromáždění jsou totiž rozhodnutím bavorských úřadů zakázána. Celkem se očekává příjezd 200 účastníků konference, 2 až 3 tisíc demonstrantů a 3,5 tisíc policistů. Českou republiku zastupuje náměstek ministra obrany Štefan File. Mimo něho přijede 38 ministrů obrany či zahraničí. A také generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson.

Soudní proces se Slobodanem Miloševičem

Slobodan Miloševič bude čelit jednomu jedinému soudnímu procesu, který postihne všechny body obžaloby. K tomuto překvapivému rozhodnutí dnes dospěl po několikatýdenní diskusi mezinárodní trestní tribunál v Haagu. Soudní proces začne 12. února a měl by trvat minimálně rok a půl. Informuje náš zpravodaj v zemích Beneluxu Milan Fridrich.

Žaloba proti Miloševičovi má 29 bodů a týká se válečných událostí z Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Kosova. Žaloba obviňuje Miloševiče z genocidy muslimského obyvatelstva v Bosně, ze zločinu proti lidskosti, porušování válečných konvencí a také z vraždění a deportací. Miloševičův proces je výjimečný i proto, že před soudem bude stát bývalý státník, který měl celé jedno desetiletí pod palcem půlku Balkánu. Hlavní žalobkyně Del Ponteová je ráda, že proti Miloševičovi bude veden jeden proces týkající se všech obvinění. Konflikty na území bývalé Jugoslávie jsou propojené a jedno souvisí s druhým. Oddělené procesy by mohly narušit obžalobu, tvrdí Del Ponteová. Kritici ale dodávají, že žaloba není na tak velký proces zatím připravená.

Měsíční paušální poplatek u Českého Telecomu

Více než milionů zákazníků Českého Telecomu už ode dneška telefonuje za zvýšený paušální měsíční poplatek. U nejběžnějšího tarifu tak zaplatí 299 korun měsíčně, což je o 124 korun více než doposud. Kvůli změně cen se rozhodlo přehlásit na jiný cenový program přes čtvrt milionu zákazníků.

Poplatky za výběry z bankomatů

Klienti Poštovní spořitelny, která je součástí ČSOB, zaplatí ode dneška víc za použití bankomatů. Pokud vyberou peníze v zařízení ČSOB, zaplatí pět korun. Zatímco až doteď byla transakce zdarma. Při použití bankomatů jiných peněžních ústavů zaplatí 25 korun oproti dosavadním 10.

Rekordy letošní zimy

Letošní zima láme jeden rekord za druhým. V pražském Klementinu dnes meteorologové naměřili 12,9 stupně. Starý rekord z roku 1884 byl o tři desetiny stupně menší. Teplotní rekord byl dnes překonán už popáté za sebou.

Název: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nebude odvolána

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nebude odvolána i přesto, že mnozí poslanci mají k její činnosti výhrady. Dnes o tom rozhodla Poslanecká sněmovna, když neschválila návrh unionisty Vladimíra Mlynáře na odvolání člení tohoto kontrolního mediálního orgánu. Několikahodinové jednání o tomto bodu sledovala naše parlamentní zpravodajka Milada Richterová.

O tom, že měla být rada odvolána, je stejně jako Mlynář přesvědčený i ministr kultury Pavel Dostál. Podle něj radní porušili zákon mimo jiné v tom, že dosud nezasáhli proti anoncování pořadu TV Nova Peříčko během dne.

Pavel Dostál, ministr kultury: Dále každou sobotu pan ředitel Železný porušuje zákon o televizním vysílání, protože v něm řeší své osobní kauzy, své názory na justici, na vyšetřování.

S odvoláním členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání naopak nesouhlasil Ivan Langer z ODS. Podle něj nezazněly konkrétní důkazy o tom, že radní opravdu porušili příslušný zákon.

Ivan Langer, poslanec za ODS: Kdo, kdy a jaké ustanovení zákona porušil, jste nám zatím nesdělili. Na základě takovýchto obvinění, takovýchto tvrzení prostě není možné jen tak zmáčknout tlačítko, zvednout ruku a někoho odvolat, aniž byste tím neporušili zákon.

Iniciátor odvolání tak zvané velké mediální rady Vladimír Mlynář označil rozhodnutí sněmovny za výsledek fungující demokracie.

Vladimír Mlynář, poslanec za Unii svobody: Současná rada dále vykonává svou funkci, dokud Poslanecká sněmovna nerozhodne jinak. Já předpokládám, že už to do voleb jinak nebude.

Požár v panelovém domě v Kralupech nad Vltavou

Zatím neznámý pachatel má na svědomí včerejší požár v panelovém domě v Kralupech nad Vltavou. Po žháři pátrají policisté ve městě i okolí. Jak Českému rozhlasu potvrdil mluvčí středočeského hasičského sboru Ladislav Křivan, následné šetření prokázalo, že se jednalo o úmyslně založený a nebezpečný požár.

Ladislav Křivan, hasič: Jednalo se v podstatě o panelový dům, kde při příjezdu hasičů na místo zjistili, že se jedná tedy o požár pravděpodobně založený, protože byl na dvou místech. Byla zapálená nástěnka v domě a krabice ve výtahu. Při příjezdu byl ohořelý výtah a výtahová šachta, takže za pomoci přenosných hasicích přístrojů a jednoho proudu "C" požár uhasili. Během těch hasebních prací bylo evakuováno asi 40 osob. Z toho dvě osoby nepohyblivé.

Dobrovolnická práce v nevládních organizacích

Dobrovolníci i ti, kdo pomoc potřebují, mají příležitost vzájemně se zkontaktovat. Právě dobrovolnická práce v nevládních organizacích je letos mottem celostátní kampaně "Třicet dní pro neziskový sektor". Dnes odstartovala také v Berouně. Podle Michala Štyngla ze společnosti Lomikámen mají zájemci o pomoc například ve zdravotních zařízeních či v ekologických organizacích mnoho možností.

Michal Štyngl, společnost Lomikámen: Existují dobrovolnická centra. Po celé ČR je jich celá řada. Jedno z nejvýznamnějších je například Hestia. Jinak tady na Berounsku nebo vůbec ve Středočeském kraji se může obrátit právě na nás, na dobročinný spolek Lomikámen, který sídlí na Husově náměstí. A my budeme jednak shromažďovat přehled o těch akcích, které probíhají v rámci kampaně. Jednak budeme shromažďovat různou nabídku aktivit, kterou dávají nevládní organizace těm dobrovolníkům. A jednak budeme zprostředkovávat kontakt právě mezi veřejností a těmi organizacemi.

Filmový festival Febiofest

Mimořádnou českou premiérou filmu Ticho po výstřelu německého režiséra Volkera Schl(ndorffa skončí dnes večer pražská část Febiofestu. Zároveň budou předány ceny české filmové kritiky Kristián 2001. Pokračuje reportérka Radiožurnálu Jolka Krásná.

Také letošní devátý ročník ukázal, jak velmi Praha potřebuje velký audiovizuální festival. Uvedl ředitel Febiofestu Fero Fenič a dodal.

Fero Fenič, ředitel Febiofestu: Letošní ročník byl zatím nejlepší nejen tou nabídkou 530 představeními, které jsme uvedli v Praze, ale především návštěvníky, kteří věnovali festivalu takovou pozornost, až nás to překvapilo. Odhadujeme, že jejich konečný počet převýší 80 tisíc.

Dnes večer se udílejí ceny české kritiky Kristián. Vy zatím nemůžete prozradit jak to dopadlo, ale jenom zhodnoťte ten vkus filmových kritiků a novinářů.

Fero Fenič, ředitel Febiofestu: Novináři čeští mě každý rok příjemně překvapujou tím, že jejich výsledky většinou velice přesně odrážejí stav české kinematografie. A myslím si, že i letos ocenili ty věci, které za takovou pozornost stojí.

Ceny Kristián udělují čeští filmoví kritici v kategoriích animovaný, dokumentární a celovečerní hraný film. Největšími favority v posledně jmenované kategorii jsou filmy Otesánek, Divoké včely a Tmavomodrý svět. Výsledky udílení filmových cen Kristián 2001 vám přineseme v dalších zprávách.