Osadu Bedřišku zřejmě čeká demolice. Nájemníci se bouří
Konec nájemní smlouvy a vystěhování v budoucnu čeká hned několik desítek obyvatel ostravské kolonie Bedřiška. Podle vedení obvodu Mariánské hory a Hulváky jsou finské domky na hranici životnosti. Místní se však bouří, že domky radnici nezapadají do konceptu moderní zástavby.
„Aniž bychom se domlouvali, scházíme se a pracujeme ve veřejném prostoru, opravujeme hřiště,” říká paní Lýdie, která v kolonii Bedřiška žije přes dvacet let. V dřevěném finském domku je spokojená. Stará se o dvě dcery a dobré vztahy má i se sousedy.
„Když se mi něco doma pokazí, vždy tady seženu někoho, kdo mi s tím pomůže.”
Skoro devatenáct let žije v jednom z domků i paní Terezie: „Žiju tady s rodinou. Dcery už jsou dospělé, ty mají svoje.”
Terezie patří k těm, kterým v červnu končí nájemní smlouva. Společně s ní je v nájmu v domcích dalších asi sedmdesát lidí. Usedlíkům teď postupně přichází dopisy z městského obvodu, který plánuje část domů shodit.
„Jasně je v nich uvedeno, že jim žádné náhradní byty poskytovat nebudou. Dokonce jim zakazují dělat jakékoliv opravy,” popisuje vedoucí komunity v Bedřišce Eva Lehotská.
„Znamená to, že každá sebemenší vada teď bude důvodem k prohlášení bytu za nevhodného k užívání.”
Obvodní radnice Ostravy, Mariánských hor a Hulvák nepopírá, že opravy na domcích už financovat nechce.
„I odborníci nám potvrdili, že tyto tomy jsou na okraji své životnosti. Vystaveny byli jako dočasné bydlení,” vysvětluje starosta obvodu Patrik Hujdus ze strany Starostové pro Ostravu.
„Nájemníky jsme rozdělili do tří skupin. Jedněm prodloužíme smlouvu do konce září 2025. Druhá skupina má domy nějakým způsobem opravené, proto dostanou smlouvu na pět let. A poslední skupina nájemníků má smlouvy na dobu neurčitou.”
U poslední skupiny ještě existuje možnost, že v domech zůstanou. V lokalitě má vyrůst nová zástavba, která podle radice nebude na údržbu tak finančně náročná.
„Viděli bychom to na výstavbu řadovek nebo dřevostaveb. Existuje několik studií, které ukazují, jak by Bedřiška mohla vypadat. A všechny zavrhují věžáky a činžovní domy, maximálně jedno či dvoupodlažní domy.”
Za léta fungování v kolonii Bedřiška vznikla komunita lidí, kteří zvelebují i své okolí. Doplňuje Eva Lehocká:
„Do roku 2010 to tu bylo trochu žhavé. Špatné sousedské vztahy, víc násilí, krádeže. Oblast neměla dobrou pověst. Od roku 2010 jsme se semkli. Celou Bedřišku jsme uklidili, vyvezlo se 28 kontejnerů s odpadem. Domluvila se pravidla, která dodržujeme dodnes. Dnes spolu vycházíme naprosto bez problémů, navzájem si pomáháme, vycházíme si vstříc.”
Názory na Bedřišku se liší i mezi politiky. Jedni berou komunitu jako unikátní a nechtějí domky bourat. Druzí argumentují, že bezproblémové vztahy mají být v sousedství samozřejmostí. A že je v právu vlastníka nájmy nájemníkům ukončit.
Související
-
Eva Lehotská, mluvčí kolonie Bedřiška
Už v dětství měla nepříznivě rozdané karty. Rodiče jí umřeli, byla v dětském domově, až v dospělosti prolomila složité vztahy v rodině a stále překonává nějaké překážky.
-
Architekti řešili budoucnost ostravského ghetta Bedřiška přímo s jeho obyvateli
Místní dlouho žili v nejistotě, protože nevěděli, jestli město nechá celou osadu zbořit. Takový postup ale podle magistrátu nepřipadá v úvahu.
-
Romové i gádžové bojují v Ostravě proti vyhnání, radnice chce dělnickou osadu Bedřiška zbořit
„Češi pořád čekají, až Romové začnou pracovat, posílat děti do školy, platit nájmy, starat se o majetek. U nás to lidé dělají, a přesto je vyhání,“ říká Eva Lhotská...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.