Odvolaný ředitel Národní galerie Vladimír Rösel: Tušil jsem to od začátku...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vladimír Rösel přijal pozvání do dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Dobrý den.

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak už jste se vyrovnal s myšlenkou, že jste skončil v čele Národní galerie, nebo to bylo příliš rychlé?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Bylo to příliš rychlé. Myšlenka, že s něčím se vyrovnávat, takové to je a já jsem to vlastně tušil řeknu vlastně od začátku, protože to prostředí bylo relativně hodně nepřátelské, jako myslím obecně jako takové.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Zkuste být konkrétnější. Kdo byl nepřátelský, v čem jste cítil, že nejste podporovaný?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Nepřátelské prostředí bylo v tom, že já jsem vlastně dostal úkol, který byl transformovat instituci, dostal jsem nálepku finančního, nálepku krizového manažera a instituce, která je vlastně státní a ještě ke všemu řeší vlastně veřejnou službu, nehledá takovýto typ lidí, takže tím chci říct vlastně to bylo to nepřátelské prostředí, člověk přicházel do něčeho, co věděl, že musí změnit, protože takový ten úkol je a otázka, na kolik se to podaří a v jakém čase.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Hodně skeptičtí byli někteří odborníci ve výstavnictví v tom oboru, kterého jste se chopil, ale nepřátelské bylo i vedení ministerstva kultury? Vybral si vás tehdejší ministr Besser.

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
To je možná i další věc. Já jsem dostal úkol od pana ministra Bessera a ten jsem, myslím, jako plně plnil, otázka je, na kolik toto vlastně, jak se říká, propadlo do těch nižších vrstev ministerstva kultury a nakolik vlastně ministerstvo jako takové jako instituce chtěla realizovat ten úkol, který já jsem dostal.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co vám řekl ministr Besser, po vás chtěl konkrétně, když říkáte, že jste plnil bezezbytku to, čím vás úkoloval?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Změnit statut Národní galerie, to znamená, my jsme si i na začátku řekli, o čem by to mělo být a jaké kroky je potřeba udělat a řekněme i prakticky v jakém časovém rozsahu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Statut z příspěvkové organizace?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Nebylo to už tak ..., nebo na začátku to nebylo tak přesně řečeno, pak jsme si vlastně vyjasnili, že statut Národní galerie jako státní příspěvkové organizace vlastně neodpovídá instituci takto důležité a řekněme v prostředí, v kterém se nachází a hlavně v jednadvacátém století.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy jste se domluvili, že by to měla být jiná organizace, jinak pojímaná. Jaká? Veřejnoprávní?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Ta diskuse vždycky byla o veřejnoprávní instituci, byly tam samozřejmě i jiné varianty, ale v tuto chvíli ten právní režim, který je vlastně nejlepší pro veřejnoprávní instituci.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, a s tím jste tedy potom narazil, když nastoupila Alena Hanáková?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Ani ne u paní ministryně, jako spíš v rámci toho, jakým způsobem se schvaluje vlastně koncepce a celá vize Národní galerie jako taková, to znamená s vedením nebo s úzkým vedením Národní galerie, s vědeckou radou vlastně přizvanými odborníky z oblastí muzeí i z akademické sféry se vlastně vypracoval nějaký koncept a ten koncept řeknu dva roky se snažil protlouct skrz to prostředí, které jak říkám, bohužel, ať již vnější či vnitřní bylo k této myšlence nebo k tomuto úkolu vlastně nepřátelské.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když to nebyla Alena Hanáková, kdo to byl, kdo podle vás brzdil nejvíc tu myšlenku, že by se měla Národní galerie stát veřejnoprávní institucí?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Já myslím, že ten systém sám o sobě. On je vlastně, nemá rád tyto změny a změna je o tom, že přestanete ovlivňovat něco a pokud nemůžete ovlivňovat, tak samozřejmě se tomu bráníte.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Cítil jste někdy jako handicap, že jste ekonom a že nemáte, nebo nejenom, ale že nemáte tolik zkušeností s výstavnictvím?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Takhle, nebavíme se o výstavnictví, bavíme se o muzejnictví v první řadě. Handicap v žádném případě ne. Moje zkušenosti, které jsem do Národní galerie přinesl, ty v té instituci nejsou a viditelně jí chybí a chybí jí už několik let, vlastně jí chybí pořád, nikdy tam nebyly, takže to bylo i důvodem toho, proč transformovat nebo já jsem byl určitým nástrojem, aby ta transformace té instituce mohla proběhnout, to je jedna věc. Druhá věc, obklopil jsem se řadou odborníků a věřím, že jejich erudice je nezpochybnitelná a zpochybňovat jejich erudici i na veřejnosti bych řekl je nekolegiální ze strany ostatních, kteří toto činili.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posluchač Libor Kovařík na našich facebookových stránkách píše ředitel má vést Národní galerii ideově, ne ekonomicky. Na ekonomiku provozu má mít ekonomického náměstka a tomu má dát ekonomickou smysluplnost. Ovšem ředitel Národní galerie musí být v umění znalý člověk, který má vizi, nepotřebujeme krizového manažera v čele Národní galerie. Cítil jste se spíš jako krizový manažer bez vize?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Já jsem představil vizi a na základě té vize jsem byl panem ministrem jmenován, ta vize nebyla ekonomická, ta vize byla o tom, jak má vypadat muzeum jednadvacátého století.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak má vypadat podle vašich představ?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Veřejnou službu by mělo poskytovat tak, aby ta veřejná služba měla dramaturgii, která není ve střetu zájmů toho, co ta instituce sama o sobě v sobě tvoří. Pokud bychom se dívali čistě na sbírky Národní galerie, tak se daleko ta instituce nedostane, ona musí mít mezinárodní přesah a k tomu potřebujete spoustu dalších nástrojů a spoustu dalších činitelů, takže v tom byla i ta vize, když to řeknu velice stručně, ale ta vize byla primárně o tom, jak vlastně dostat instituci, jak jsem řekl, do jednadvacátého století.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak byste to ale chtěl udělat? Toto jsou obecná pravidla nebo obecné postoje, ale konkrétně, co jste navrhoval, co jste chtěl prosadit?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Tam jsou, v té koncepci, kterou jsem připravil, připravoval a neustále se vlastně musela přepracovávat pro řekněme asi její radikální mínění toho, jak by ta instituce měla vypadat, a řeknu, že radikální mínění možná z hlediska našeho prostředí, ta koncepci nechci říct, že jsem ji opisoval, ale nechal jsem se inspirovat světovými muzei, takže v tomto ohledu jsem si byl plně vědom toho, že možná i to bude ten problém, který vlastně to prostředí nebude ochotné akceptovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pojďme opravdu konkrétně, v čem to bylo tak radikální podle vás?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Radikální primárně v tom, že instituce tohoto typu by měly být, řekněme, do jisté míry nezávislé, to znamená, jedna míra nezávislosti, s tím je i určitá míra soběstačnosti a na to potom nastupuje vlastně efektivita samotného řízení a samotného naplňování funkce té instituce, to bych řekl, že jsou asi tři hlavní body, které v té koncepci kromě těch detailních jako následně návštěvnost, změna organizační struktury a dalších věcí byly vlastně ty momenty, které byly součástí toho, jakým způsobem tu instituci změnit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste neměl svobodu řídit Národní galerii ze strany ministerstva a dělat rozhodnutí, která by ji posunula kupředu?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Pravomoci jsou omezené, odpovědnosti jsou plné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak a teď buďte konkrétnější, kdo vám třeba kdy řekl, že nemáte dělat to, co chcete, když jste říkal, že jste narazil při prosazování nějakého radikálnějšího pohledu?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Už je to dané tím, že ten materiál, o kterém se tady bohužel už dva roky spekuluje, byl vlastně neustále odmítán, byl neustále vlastně vracen a říkám zadání bylo jasné, v tom zadání se mělo k nějakému cíli dojít, ten cíl byl nastaven a otázka, jakou cestou a kdy se k němu dostanem. Možná, kdybych měl více času, protože postupně se samozřejmě obrušovaly ty radikální, to radikální vnímání, jak na straně, řekněme, protože já jsem tu vizi měl jasnou a chtěl jsem ji dotáhnout do konce, druhá věc byla samozřejmě, jakým způsobem se k tomu staví ministerstvo, případně řekněme konzultanti nebo poradci, kteří tu koncepci nějakým způsobem revidovali. Takže ale obrušovalo se.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
My jsme trochu na povrchu. Uveďte mi prosím jeden příklad, kdy jste chtěl něco prosadit, kdyby to podle vás pomohlo Národní galerii, ale ministerstvo to nepřijalo nebo někdo z ministerstva vám řekl tudy cesta nevede,

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Primárně to jsou kritéria fungování té instituce, to znamená ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ne, ne, konkrétně, prosím, jeden příklad. Třeba chtěl jste uspořádat nějakou výstavu, tímto způsobem ...

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Takhle, to není o těch výstavách, to je o tom, jakým způsobem ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Expozice, stálá expozice, třeba přesun nebo něco podobného.

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Jako základní momenty byly samozřejmě redislokace, protože tak, jak je v tuto chvíli Národní galerie nastavená v těch místech, kde se nachází, tak vypadává kontext a vypadává vlastně efektivita toho, jakým způsobem se s ní dá provozně pracovat a zároveň jakým způsobem je dostupná pro tu veřejnou službu, to je jeden aspekt. Ten druhý aspekt je i třeba to, že Národní galerie má velikánský potenciál, který vlastně nebyla schopná za posledních 20 let zužitkovat, ten potenciál je zhruba v návštěvnosti přes jeden milion návštěvníků. A v momentě, kdy vám vlastně tyto poradní sbory mimo teda Národní galerii a řekněme odmítavým hlasem ministerstva kultury sdělí, že milion návštěvníků Národní galerie je nesmysl, tak je to potom jako těžké a že je nutné i kvůli tomuto bodu vlastně přepracovat koncepci Národní galerie.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Hostem dnešních Dvaceti minut je odvolaný ředitel Národní galerie Vladimír Rösel. Vy jste řekl, že je potřeba přeskupit stálé expozice v rámci Národní galerie. Co je potřeba anebo bylo potřeba, co jste prosazoval, co by se mělo změnit, jaké sbírky buď úplně zavřít, tedy myslím objekty, jaké přesunout?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Problém je v tom, že Národní galerie nemá centrální budovu, to znamená je to výjimečná instituce ve srovnání s těmi ostatními ve světě, které většinou se nacházejí pod jednou centrální budovou, kde je možné vlastně navštívit ty sbírky v určitém kontextu v jedné lokalitě. Národní galerie těch lokalit měla vlastně 8. Za dobu mého působení jsme o 2 nebo jsme 2 lokality opustili, jedna lokalita vlastně byla nově zřízená díky rekonstrukci Salmovského paláce. To samo o sobě vlastně představuje, že víc než jednu třetinu budov máte přeskupenou. V tu chvíli ty sbírky nebo stálé expozice na sebe nenavazují. Další věc je samozřejmě i to, jak a kde se ty expozice nacházejí. Tam je další problém a pak je ještě další problém v tom, že spousta těch expozic je dneska řekněme morálně zastaralých, vlastně jsou více než 10 let staré a pokud chcete udržet návštěvnost, stálou návštěvnost a chcete udržet i opakovanou návštěvnost, tak musíte pracovat i s těmi expozicemi. Dramaturgií výstav samozřejmě můžete získávat opakované návštěvníky, ale jako instituce sbírkutvorná jste především postavena na sbírkách a na stálých expozicích.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je největší problém Národní galerie Veletržní palác?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
On je problematický z hlediska provozních nákladů a můžeme říci i možná z hlediska prostorových, to prostě není budova určená k tomu, aby byla primárně výstavním prostorem moderního a současného umění.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste doporučoval ho na několik let zavřít, nemýlímli se?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Zavřít. To jsem nedoporučoval já, to byli jiní, faktem je, že já jsem v tuto chvíli nedoporučoval prakticky žádné změny, které by byly, řekněme, radikální ve smyslu moderního současného umění, protože považuji moderní a současné umění za jeden z tahounů vlastně, symbol Národní galerie.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Třeba lepší počkat a třeba po několika letech se rozmyslet a připravit pořádně?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
To není tak, takhle se to nedá popsat, protože tam projekt je připravený historicky na rekonstrukci vlastně Veletržního paláce, otázka je, v jakém rozsahu se dá provést a kdy. Samozřejmě jednání o výši rozpočtu investičního nikoliv provozního byly na několika úrovních a několikrát, ale v tuto chvíli jsou na ministerstvu kultury jiné priority, to znamená, bylo vlastně odsunuto jakékoliv konání ve smyslu Veletržního paláce, ať už je to jeho zateplení, což je ..., by snížilo samozřejmě provozní náklady, tak i samozřejmě celková rekonstrukce, kterou by ten palác měl v nějaké době projít. Takže zase nebyla to priorita v tuto chvíli uzavírat Veletržní palác.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak vám to ministerstvo zdůvodnilo a kdo?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Ekonomicky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ekonomicky?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Ekonomicky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ekonomicky. A kdo? Ekonomický náměstek pan Sankot?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
To nebylo hnedka nebo to nebylo za pana Snakota, ale už vlastně před ním.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem tento muž má prý velký vliv na ministerstvu kultury, cítil jste to taky?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
To nemohu komentovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste řekl, že problémem Národní galerie jsou taky zastaralé sbírky. Je to problém ...

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Ne zastaralé sbírky, expozice.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Expozice, pardon, zastaralé expozice.

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Morálně zastaralé.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Morálně zastaralé.

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
A trošku můžeme říct i vybydlené, protože v rámci restitucí z těch stálých expozic vlastně odešlo spoustu děl, vrátilo se původním majitelům a když vám chybí dílo, musíte vlastně sbírku předělat nebo sbírku, pardon, tady se opravuju expozici musíte předělat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co je to morálně zastaralé?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Morálně zastaralé, jedna věc, jakým se prezentovalo umění dejme tomu před 10, před 15 lety, jakým se prezentuje dnes, to je jedna věc, proto i je Národní galerie kritizována historicky. Druhá věc, jak jsem říkal, spoustu těch děl vlastně odešlo, takže některá díla byla nahrazená díly z depozitáře a ne nutně vždycky to fungovalo v kontextu té které expozice. Nám se například podařilo v minulém roce částečně předělat celé jedno patro Šternberského paláce, které v sobě obnáší vlastně sbírku starého evropského umění, to znamená, šli jsme tímto směrem. My jsme začali předělávat, jak to bylo možné, z těch provozních prostředků, nikoliv investičních podotýkám, z těch provozních prostředků a z úspor, které jsme vlastně realizovali, tyto kroky už činit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jsou morálně zastaralé expozice problém minulého vedení, pana Knížáka?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
I tak se to dá popsat. Měl na to dost dlouho čas, měl na to dost dlouhý čas, aby toto mohl řekněme změnit či naplnit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V jakém stavu jste přebíral galerii?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Jako myslíte ve stavu morálním, myslíte ve stavu fyzickém, ekonomickém, zaměstnaneckém? Těch stavů bylo několik.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, a všeobecně, byla v dobré kondici?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Totálně rozložená instituce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, jejich hostem je odvolaný ředitel Národní galerie v Praze Vladimír Rösel. Totálně rozloženou instituci jste přebíral před necelými dvěma roky. Jako ekonom vyčítáte si, že jste ji nedokázal dostat ji z červených čísel, to je ostatně jedna z hlavních výtek.

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Dostal jsem ji z červených čísel. Toto je miss interpretace a řekněme neznalost i vlastně účetních, účetních závěrů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na ministerstvu kultury?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Bohužel.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Neví, že jste už z červených čísel venku?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Je to smutné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A pokoušel jste se to vysvětlit ministryni Hanákové nebo někomu, třeba ekonomickému náměstkovi?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Několikrát jsem s paní ministryní o tom mluvil, předkládal jsem jí analýzy a ona je vlastně vždycky odsunula.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A kde je ten problém, kde se tříštíte, proč vy říkáte, že jste na tom líp, než říká ministryně? V čem je to nepochopení?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
To musíte hledat na ministerstvu. Já nejsem ten, kterej ..., já můžu pouze obhajovat to, jaká je ta realita, kterou já jako statutární orgán podepisuji. Já jsem ta zodpovědná osoba v tuto chvíli.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy říkáte, že je galerie v černých číslech a myslíte si, že se, pokud byste měl víc času, podařilo dostat ji do vyrovnaného rozpočtu?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Pozor, pozor, černé čísla znamenají vyrovnané.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale dlouhodobě?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Ne, základní kritérium státní příspěvkové organizace je v tom, že musí mít vyrovnaný hospodářský výsledek. Nemůže ji dostat do černých čísel. To se bohužel podařilo panu profesorovi.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Panu Knížákovi. A to jste zjistil, až když jste přišel, tuším.

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Samozřejmě. Vlastně ono to z účetnictví, když se podíváte do výročních zpráv, to tam dalo jako tušit, ale pak zjistíte takzvané podrozvahové závazky, které instituce typu státní příspěvkové organizace vůbec nemůže používat a může se ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Co to je?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
To jsou vlastně závazky, které nevidíte v bilanci.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Například?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Například v tomto případě se jednalo o splátkový kalendář. Splátkový kalendář je něco vlastně jako uznání dluhu. Státní příspěvková organizace nemůže být nikomu nic dlužna, nemůže ani přijímat leasingové transakce například.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
S jakými dluhy jste přebíral Národní galerii?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
50 milionů korun.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
50 milionů korun? Podařilo se vám už je z nich dostat?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Podle splátkového kalendáře, který byl efektní dnem mého nastoupení, což je docela i kuriózní náležitost, protože byl podepsán den před mým nastoupením do Národní galerie, to znova říkám, nebyl vidět v účetnictví, takže s mým nástupem jsem vlastně zjistil, jak velký dluh Národní galerie má a musel jsem se s tím vyrovnat způsobem takovým, že bohužel ministerstvo kultury řeklo, že oddlužovat Národní galerii nebude, když jsem říkal, jaký je k tomu precedent, protože všechny ostatní instituce, které měly dluhy a byly přebírány, tak oddluženy byly, tak bylo řečeno, že v rámci vlastně nedostatku finančních zdrojů na ministerstvu kultury a v resortu jako takovém je potřeba tyto dluhy splácet z provozu, to znamená buď z úspor anebo z vyšších vlastních výnosů, to znamená z té dramaturgie a z těch aktivit, které ta instituce může sama ovlivňovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
50 milionů dluh, o kterém se nevědělo, není to i trestněprávní zodpovědnost?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Je. Ministerstvo kultury zvažovalo samozřejmě podání trestního oznámení, ale nikdo ho nepodal. Já jako statutární orgán nejsem k tomu oprávněn.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vybízel jste k tomu vedení ministerstva kultury?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Já nejsem od toho, abych vybízel ministerstvo kultury. Já jsem byl ten, který popsal ten problém, analyzoval ho a předal ho k řešení.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě jedna výtka, co se týká hospodaření, že se vám nepodařilo sehnat generálního sponzora Národní galerie?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Generální sponzor v tuto chvíli prakticky pro Národní galerii bych řekl skoro nedává smysl. Národní galerie je ve stavu, kdy se, jak jsme řekli na začátku, transformuje a je daleko lepší asociovat tedy sponzory a bavíme se o sponzorech s jednotlivými výstavami, to znamená s tou dramaturgií. Tam máte daleko větší šanci získat zdroje, a to se také ukázalo, protože já jsem vlastně ze začátku vyhlásil, že to, co půjde navenek, to, co bude vnímat veřejnost, nebude moje sebeprezentace, ale bude prezentace dramaturgie Národní galerie. V tuto chvíli ani ne tak těch sbírek jako takových, byť ty jsou samozřejmě primární, ale s těmi sbírkami nemůžete nic udělat, protože ty sbírky jsou o investičních penězích, dramaturgie je o provozu, o projektovém financování a můj přístup byl ten, že každá výstava rovná se jeden projekt, to znamená, musí mít uzavřený rozpočet, ten musí mít vyrovnaný a na základě toho my můžeme tou dramaturgií přesvědčit to vnější prostředí o tom, že Národní galerie žije a že má možnost se dále rozvíjet.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A myslíte si, že jste nastartoval procesy řekněme tak, že teď už se nezastaví, že je nemůže nikdo zastavit?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Takhle nezastaví, problém je v tom, že k tomu, aby se ty procesy nezastavily, potřebují jasné vedení, a to jasné vedení je v tom ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je ministerstvo kultury?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
No, není, protože jasné vedení je strukturální orgán státní příspěvkové organizace, což je generální ředitel, a ten vlastně v sobě v tuto chvíli nese určité návyky, dovednosti k tomu, aby toto mohlo pokračovat dál. Národní galerie, než vlastně proběhne její reorganizace, nemá střední management, tam máte statutární orgán a potom máte odborníky, kurátory, ale není vlastně nic mezi generálním ředitelem a tou odbornou složkou. Střední management, a musíme se bavit o středním managementu, byl bohužel zrušen v roce 2002, kdy pan profesor Knížák vlastně se asi zřejmě domníval, že tímto se má řídit takto komplexní a řekněme rozsáhlá instituce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě jednu věc, kam máte namířeno teď? Víte to už?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Možností je samozřejmě spoustu, nechávám zatím otevřeno tomu, co všechno přinesou další dny.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě nejste rozhodnutý?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Nejsem rozhodnutý, ani se teďko nebudu v tuto chvíli rozhodovat, protože zajímá mě spoustu věcí i zpětně do Národní galerie, dva roky se nedají zahodit a myslím si, že by bylo i škoda, abych je zahodil.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy byste tam šel pracovat na jinou pozici?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
To ne, to by asi nepřipadalo ani v úvahu, ale faktem je, že díky tomu, jak se podařilo Národní galerii určitým způsobem zviditelnit, jak možná doma, ale hlavně v zahraničí, tak si myslím, že tam je i případné pole mého působení.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V zahraničí?

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Primárně v zahraničí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává Vladimír Rösel, bývalý ředitel Národní galerie. Díky, že jste přišel. Na shledanou.

Vladimír RÖSEL, odvolaný ředitel Národní galerie:
Děkuji pěkně za pozvání. Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu se loučí Veronika Sedláčková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.