Odpadový systém je v krizi, třídění se přestává vyplácet

29. leden 2009
Pod kůži

O vytříděný odpad přestává být zájem. Některé firmy dokonce zastavily výkup papíru, protože nemají odbyt. Obce a města mají na výběr - buď dát ruce pryč od třídění, což ale nechtějí, nebo na odpad doplácet. V rozpočtech ale potřebné peníze hledají hodně těžko.

Plasty, sklo, papír a obaly od mléka a džusů - to jsou čtyři druhy odpadů, které nejvíc třídíme. Jenže, letos přestává být separace ekonomicky výhodné a na odvoz plných barevných kontejnerů musí doplácet obce a města. Může se stát, že se ten stále propagovaný smysl třídění vytratí?

U barevných kontejnerů stojí mladá dáma a vkládá do nich odpad. "Pevně doufám, že se to dále recykluje a že se to dál zužitkuje," uvedla a dodala, že si nezjišťovala, kdo další zpracování odpadu platí. Pravděpodobně více lidí neví, jak se třídění odpadu vlastně financuje, ale většina z nás ví, že třídit má smysl. Na základě naší miniankety jsme zjistili, že lidé odpad třídí, většinou papír, sklo, plasty a kov.

Až do konce loňského roku bylo v třídění odpadu všechno v pořádku. Česká republika je dokonce ve třídění jednou z nejlepších v celé Evropě. Jenže o odpady teď zrovna není zájem a výkupní ceny šly na minimum. U některých komodit, jako je papír, se za jeho odvoz do sběrny surovin dokonce platí. Navíc je celý byznys ve třídění postavený čistě na soukromých subjektech a ty chtějí pochopitelně vydělávat.

"V tuto chvíli si svozové firmy řekly o prostředky, které by u nich dokázaly udržet ekonomiku celého systému," vysvětlil nastalou situaci starosta patnáctisethlavého Švihova na Klatovsku Václav Petrus a dodal, že svozové společnosti chtějí peníze po svých zákaznících, tedy po obcích a městech.

Švihov ale třídit odpad chce i nadála a tak musí najít peníze ve svém rozpočtu, aby barevné kontejnery z města nezmizely. "Za rok by u nás měly být náklady na likvidaci separovaného odpadu někde kolem 300 až 400 tisíc korun za rok," přiblížil starosta. A jak doplnila konzultantka Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Lenka Šlajsová, platit budou stovky obcí a měst. "Z 501 obcí je dnes zapojeno 476 obcí. Jsou tam zapojeny jak malé obce s počtem 80 trvale žijících obyvatel, tak velká města Plzeňského kraje," upřesnila.

"Určitě třídit, kde bychom to potom žili, asi na smetišti," dodala žena, kterou jsme potkali u barevných kontejnerů na tříděný odpad. Zastává názor, že třídit by se mělo i v případě, že by obce měly za svoz tříděného odpadu platit.

Co s odpady stát udělá, ptají se všichni

Celý systém třídění je postavený na obchodu, který až do konce loňského roku fungoval. Teď se svozovým firmám v areálech hromadí stovky tun papíru a plastů, které nikdo nechce. To je i případ třídící linky v Kralovicích na severu Plzně.

"Máme problém jednak logistický, jak ty věci skladovat, jak je prodat, a samozřejmě problém cenový, protože to, co se prodá, tak za směšnou cenu, a co se neprodá, tak nám leží na skladě. To jsou mrtvé peníze," uvedl jednatel třídící linky v Kralovicích na severu Plzně Jan Tišer.

V Kralovicích teď leží stovky tun papíru, které čekají na vytřídění. Musí ale být zpracovány do měsíce, pak začnou hnít. Podle Pavla Zemana, spolujednatele svozové společnosti by řešit krizi, která trvá už od října loňského roku, měli všichni, kdo se na třídění podílí. "Je to pořád situace, která je řešitelná v souvislosti se státem, městem, s krajem. Ale ta podpora státu a kraje je zatím, bohužel, velmi málo významná," uvedl.

Stejný názor mají i lidé ze společnosti Eko-kom, která zajišťuje sdružené plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů. "Z dlouhodobého hlediska by zejména stát měl zvážit nastavení vysokých a aktuálně platných cílů recyklace," vysvětlil ředitel oddělení komunikace Lukáš Grómus a dodal, že společnost Eko-kom pro letošní rok navýšila platby obcím zhruba o 15 procent.

V Plzeňském kraji přesto musí více než 470 obcí a měst najít v rozpočtu tolik peněz, aby třídění odpadu udržely. Podle krajského radního pro oblast životního prostředí Petra Smutného se bude snažit pomoci právě i krajský úřad. Ale i Petr Smutný je toho názoru, že by aktuální problém s tříděním odpadu měl řešit stát. "Měl by mít už dopředu nějakou vizi, co s tím odpadem bude. Protože spoléhat se na skládkování asi není dobré. Nakonec je to vidět i z přístupu Evropské unie, která zpracovává novou směrnici o odpadech, která říká, že odpady by neměl končit už jenom na skládkách, ale mělo by se najít další řešení, co s odpadem dělat," dodal.

Podle všech by tedy nastalou krizi v odpadovém hospodářství měl řešit především stát. Ten se totiž už v minulosti zavázal k tomu, že 50 procent komunálního odpadu bude dále využito.

Na odpady by měl více přispívat obalový průmysl

Využití vytříděného odpadu v Česku začíná být problémem. Svozové firmy a třídící linky mají malý odbyt. Možností je, aby obce a města odběr separovaného odpadu podpořily, ale na to hledají jen těžko peníze ve svých rozpočtech. V příspěvku z Plzeňska se oslovené svozové firmy a třídící linky shodovaly na tom, že stát by měl pomoct.

Vedoucí poradců ministra životního prostředí Daniel Vondrouš uvedl, že ministerstvo díky evropským fondům již nyní přispívá vysokými dotacemi do třídění a dobudování recyklačních kapacit. "Otevřeli jsme tyto prostředky jako první ze všech rezortů a toto čerpání běží velmi dobře," řekl Daniel Vondrou.

Systém odpadového hospodářství je z části financován občany a obcemi a částečně obalovým průmyslem. Ministerstvo se přitom podle Daniela Vondrouše domnívá, že příspěvek obalového průmyslu by měl být vyšší. "Kvůli výkyvům na trhu se příspěvky obalového průmyslu zvyšují a snižují podle toho, jak roste nebo klesá výkupní cena vytříděných surovin," doplnil poradce a upřesnil, že v tuto chvíli obalový průmysl příspěvky obcím zvyšuje.

Ministerstvo životního prostředí přitom neuvažuje o podpoře výstavby spaloven, protože je to podle Daniela Vondrouše příliš drahé, takže výstavba spaloven by k řešení podobných krizí nepomohla. "Myslíme si, že by pomohly veřejné zakázky státu na materiálové využití odpadu, například při stavbě dálnic a podobně. Pomohlo by i daňové zvýhodnění jak na české úrovni, tak zejména na úrovni evropské. O všechny tyto tři možnosti se snažíme," dodal Daniel Vondrouš.

Ekonomická krize dorazila i do Česka - a s ní i vzrůstající nezaměstnanost. Které profese zasáhne nejcitelněji? Nalaďte si Radiožurnál v pátek po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: vij , jsd , lvb
Spustit audio

Více z pořadu