Od zamřížované kobky ke dvoru. „Karel IV. činil i nepopulární rozhodnutí,“ připomínají historici
Český král a římský císař Karel IV. ovládal obrovské území, jezdil po celé říši, a s ním i jeho kancelář. Snad i díky tomu se dochovalo tisíce málo probádaných písemností. Měl také dobrý čich na lidi, kterými se obklopoval a kteří mu pomáhali vládnout. Obraz panovníka Karla IV. v Hostu Radiožurnálu poskládali historici František Šmahel a Václav Žůrek.
Jen stěží si umíme představit, v jakých poměrech byli vychováváni potomci králů, nikdo z této skupiny ale neudělal tak velkou díru do světa jako Karel IV. „Musel být výjimečně nadaný jedinec,“ vysvětluje historik František Šmahel.
Panovníkovo dětství ale nebylo zpočátku přívětivé – dva měsíce byl uvězněn v zamřížované kobce, pak následoval obrovský skok, když přišel do Francie, kde byl vychováván spolu s dalšími dětmi v královské francouzské škole.
Pro Karla IV. nebyly svrchované zájmy církve nebo Čech, ale zájmy dynastieFRANTIŠEK ŠMAHEL, HISTORIK
Právě tam se musel naučit zacházet se zbraněmi a dobrým způsobům na francouzském dvoře. A jak připomíná historik, k dispozici měl sedmičlenný doprovod – jako mladý hoch měl k vlastní potřebě 4 služebníky.
Záhy se budoucí římský císař seznámil se státnickými povinnostmi, když ho jeho otec poslal do Itálie a později do Čech. Právě tam mu umožnil zapojit se do správy země, a to v době, kdy ještě nebyl králem. „Věděl, jak na to – pomocí loajálních a schopných úředníků a rádců,“ vysvětluje historik Václav Žůrek.
A jak se mu podařilo obstát proti Ludvíku Bavorskému? Podle Františka Šmahela měl silnou oporu papežského stolce, pomohl také vliv římských církevních kurfiřtů, kteří byli napojeni na Avignon a papežský dvůr.
Nikdo nad židy nedržel ochrannou ruku
Karel IV. ale činil i nepopulární rozhodnutí, rozpaky například vzbuzují postoje v židovské otázce. Na epizodu s židovskými pogromy lze nahlížet z hlediska doby, přesto s ní není možné souhlasit.
Karel IV. dával najevo, že je věřící, ale také ochránce víryVÁCLAV ŽŮREK, HISTORIK
Evropou tehdy procházel mor, který vzbuzoval davové emoce – všichni umírají a nikdo neví, jak reagovat. A tak se objevují fanatičtí kazatelé a různá hnutí mrskačů, která byla zaměřená na židy.
„Karel IV. jednal jako jiní evropští panovníci, nemáme doklad o tom, že by někdo nad židy držel ochrannou ruku,“ vyzdvihuje František Šmahel.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
