Gesto podpory Polska: Festival nezávislé československé kultury ve Vratislavi

V červnu před třiceti lety hlasovali Poláci v prvních částečně svobodných volbách. Na konci léta už měli první nekomunistickou vládu. V té době v Československu ještě soudy posílaly členy opozičních skupin do vězení. Členové polsko-československé solidarity se tehdy rozhodli zorganizovat ve Vratislavi Přehlídku nezávislé československé kultury.

TEST: Jak dobře si pamatujete rok 1989?

• Upravit
• Smazat

Kulaté výročí se blíží. Jak dobře si po už skoro 30 letech pamatujete události roku 1989?  Víte, jak se od té doby změnila cena piva nebo o co jsme měli největší zájem v Tuzexu? Ať už jste rok 1989 zažili na vlastní kůži, nebo ho znáte pouze z učebnic, otestujte se! Možná budete překvapení, jak může být paměť krátká.

Festival nebyl po chuti komunistům v Československu. Odehrál se jen několik dnů před 17. listopadem. Bylo to velké gesto podpory už relativně svobodného Polska československé undergroundové kultuře a opozici. Od 3. do 5. listopadu se na univerzitě ve Vratislavi diskutovalo o kulturní identitě ve Střední Evropě za soumraku totality. Hlavně se ale zpívalo a hrálo.

Karel Kryl měl možnost znovu zpívat pro české publikum. Na festivalu vystoupili také například Pavel Dobeš, Pepa Nos, Sváťa Karásek nebo Jaroslav Hutka. Karel Kryl zazpíval i několik písniček polsky.

Mnoho umělců, ale ani diváků se na festival do Vratislavi nedostalo. Bezpečnostní složky v Polsku stále ještě byly pod kontrolou komunistického ministra vnitra Czeslawa Kiszcaka a informovaly československou StB o detailech chystané přehlídky. Československá policie zabránila v odjezdu do Polska stovkám lidí. Mnohé vytahovala z vlaků. Třeba písničkáři Vladimír Merta, Jiří Dědeček, nebo filosof Milan Šimečka se přes hranici nedostali.

Třikrát tolik lidí, než jaká byla kapacita…

Na území tehdejšího Československa uvízla také díla československých umělců. I obrazy určené na výstavu celníci na hranicích zadrželi. Organizátor přehlídky Miroslaw Jasiński, dnes ředitel Městské galerie ve Vratislavi, ale vymyslel, jak výstavu přece jen zorganizovat. V bývalém klubu uměleckých restaurátorů, krásné gotické stavbě, byly pod lomenými klenbami vystavené prázdné rámy a na nich napsáno: zabaveno, zrekvírováno a jméno umělce.

Výstava se stala senzací. Expozice prázdna přitáhla možná větší pozornost, než se čekalo. Dalším epicentrem festivalu byl Teatr Polski, kde byly koncerty písničkářů. Hlediště bylo úplně plné. Dokonce i hasiči nad tím mávli rukou a řekli, že se mohou jen modlit. Bylo tam třikrát tolik lidí, než jaká byla kapacita sálu. Lidé seděli na schodech, na jevišti, po bocích scény i za ní a i když nic neviděli, jen poslouchali.

Za čtrnáct dní se odehrálo drama 17. listopadu. Statisícové demonstrace, pád vlády jedné strany a do konce roku výměna prezidenta Gustáva Husáka za Václava Havla. I Česko se vydalo budovat demokracii a právní stát.