Od komunismu k Solidaritě

Gesto podpory Polska: Festival nezávislé československé kultury ve Vratislavi

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miroslaw Jasiński.jpeg
Předchozí díl
Následující díl

Nezávislá kultura v Českoslovenku byla před třiceti lety v hledáčku tajné policie. Svobodnou prezentaci nabídla nerežimním umělcům polská opozice. U sousedů už totiž panovala svoboda. Dva týdny před 17. listopadem se tak ve Vratislavi odehrál festival nezávislé československé kultury.

V červnu před třiceti lety hlasovali Poláci v prvních částečně svobodných volbách. Na konci léta už měli první nekomunistickou vládu. V té době v Československu ještě soudy posílaly členy opozičních skupin do vězení. Členové polsko-československé solidarity se tehdy rozhodli zorganizovat ve Vratislavi Přehlídku nezávislé československé kultury.

TEST: Jak dobře si pamatujete rok 1989?

Dav lidí na Letné

Kulaté výročí se blíží. Jak dobře si po už skoro 30 letech pamatujete události roku 1989?  Víte, jak se od té doby změnila cena piva nebo o co jsme měli největší zájem v Tuzexu? Ať už jste rok 1989 zažili na vlastní kůži, nebo ho znáte pouze z učebnic, otestujte se! Možná budete překvapení, jak může být paměť krátká.

Festival nebyl po chuti komunistům v Československu. Odehrál se jen několik dnů před 17. listopadem. Bylo to velké gesto podpory už relativně svobodného Polska československé undergroundové kultuře a opozici. Od 3. do 5. listopadu se na univerzitě ve Vratislavi diskutovalo o kulturní identitě ve Střední Evropě za soumraku totality. Hlavně se ale zpívalo a hrálo.

Karel Kryl měl možnost znovu zpívat pro české publikum. Na festivalu vystoupili také například Pavel Dobeš, Pepa Nos, Sváťa Karásek nebo Jaroslav Hutka. Karel Kryl zazpíval i několik písniček polsky.

Mnoho umělců, ale ani diváků se na festival do Vratislavi nedostalo. Bezpečnostní složky v Polsku stále ještě byly pod kontrolou komunistického ministra vnitra Czeslawa Kiszcaka a informovaly československou StB o detailech chystané přehlídky. Československá policie zabránila v odjezdu do Polska stovkám lidí. Mnohé vytahovala z vlaků. Třeba písničkáři Vladimír Merta, Jiří Dědeček, nebo filosof Milan Šimečka se přes hranici nedostali.

Třikrát tolik lidí, než jaká byla kapacita…

Na území tehdejšího Československa uvízla také díla československých umělců. I obrazy určené na výstavu celníci na hranicích zadrželi. Organizátor přehlídky Miroslaw Jasiński, dnes ředitel Městské galerie ve Vratislavi, ale vymyslel, jak výstavu přece jen zorganizovat. V bývalém klubu uměleckých restaurátorů, krásné gotické stavbě, byly pod lomenými klenbami vystavené prázdné rámy a na nich napsáno: zabaveno, zrekvírováno a jméno umělce.

Výstava se stala senzací. Expozice prázdna přitáhla možná větší pozornost, než se čekalo. Dalším epicentrem festivalu byl Teatr Polski, kde byly koncerty písničkářů. Hlediště bylo úplně plné. Dokonce i hasiči nad tím mávli rukou a řekli, že se mohou jen modlit. Bylo tam třikrát tolik lidí, než jaká byla kapacita sálu. Lidé seděli na schodech, na jevišti, po bocích scény i za ní a i když nic neviděli, jen poslouchali.

Za čtrnáct dní se odehrálo drama 17. listopadu. Statisícové demonstrace, pád vlády jedné strany a do konce roku výměna prezidenta Gustáva Husáka za Václava Havla. I Česko se vydalo budovat demokracii a právní stát. 

autoři: Pavel Novák ,
Spustit audio