OBRAZEM: Projeďte se ikonickou lanovkou nad Grenoblem. „Bubliny“ zdobí město už 90 let

Největší audioportál na českém internetu

„Bublinková“ lanovka je dnes už neodmyslitelným symbolem Grenoblu | Foto: Marie Sýkorová, Český rozhlas

Zápisník Marie Sýkorové

Už dávno neplatí, že symbolem francouzského města Grenoble jsou olympijské kruhy. Pozůstatkem zimních her z roku 1968 a Eiffelovou věží města pod Alpami, jak říkají místní, je ikonická lanovka složená z pěti kulatých kabinek. Jízda v tzv. bublině samozřejmě láká turisty, ale lanovka je také oblíbeným dopravním prostředkem místních.

Patricia Galloisová šéfuje dvacetičlennému týmu provozu lanovky. Je sportovní typ a k pevnosti La Bastille na vrcholku, jak říká, minimálně jednou týdně vyběhne. Sraz si ale dáváme dole u stanice lanovky.

Dnes kulaté kabinky měly na počátku 30. let 12úhelníkový tvar

„Lanovka byla vybudovaná v roce 1934, a jak vidíte tady na dobové fotce, původně se jednalo o 12úhelníkovou kabinu pro 11 osob,“ ukazuje. Zapamatovat si mám i rok 1951, kdy se kabina změnila na obdélníkovou. Mě ale samozřejmě nejvíc zajímá třetí rekonstrukce.

„V roce 1976 vznikly slavné bubliny, které svou formou předešly dobu. Pět bublin jezdí neustále nahoru a dolů, jsou plně automatizované, není v nich potřeba strojvůdce. Do jedné bubliny se vejde až 6 osob,“ vypráví Patricia.

Autorem návrhu kabinek ve tvaru bublin je inženýr Denis Creissels. Kulatá forma dodává kouzlo hlavně skvělému výhledu na okolní hory.

„Bubliny jsou symbolem Grenoblu. Místní jsou na ně hrdí, je to taková naše malá Eiffelova věž,“ usmívá se ředitelka.

Z lanovky je kouzelný výhled na Grenoble

Ikonická lanovka, symbolické barvy

Od rána se před stanicí tvoří fronta. Nastupujeme do bubliny číslo 3 a usedáme na lavice po jejím obvodu. Některé kabiny jsou dokonce zařízené i pro osoby s omezenou mobilitou. Dveře se automaticky zavírají a my pomalu stoupáme.

Výhled si chválí i naše spolucestující, která sem vyrazila s manželem a vnoučaty. Upozorňuje mě na řeku Isère, kterou máme najednou pod nohami. Počasí, jak říká, vyšlo parádně.

Po chvíli míjíme druhou soupravu pěti bublin jedoucí v opačném směru. „Jedna skupinka bublin je barevná, druhá jen červená. Ta barevná má třeba žlutou a modrou, které jsou symbolem našeho historického regionu Dauphiné,“ vysvětluje Patricia Galloisová.

Bublinou i pěšky

Cesta k pevnosti La Bastille trvá asi 5 minut. Patricia mi ukazuje, jaké zajímavosti nás na vrcholku čekají. Hlavní je pevnost s muzeem horských vojenských jednotek za 2. světové války. A pak to jsou výhledy do okolí – na pohoří Vercors i na Belledone a Alpy, v dálce je vidět i Mont Blanc.

Patricia Galloisová šéfuje dvacetičlennému týmu provozu lanovky

„Loni naše lanovka vyvezla nahoru 366 tisíc návštěvníků. Ale pak je tu možná až dvakrát tolik těch, kdo sem vyjdou po svých, takže pevnost navštíví až jeden milion lidí ročně,“ odhaduje moje průvodkyně.

Jednou z nich je i Marine, která pochází přímo z Grenoblu. „Lanovkou jsme se svezli se synem už potřetí. Pokaždé se mě ptá, jestli pojedeme bublinou. Je to nádhera. Výhled na okolní hory i na město. Dolů jsme chtěli pěšky, ale jízda bublinou je lákavější,“ směje se a dodává: „Víte, my v Grenoblu neříkáme jet lanovkou, ale prostě bublinami.“

autoři: Marie Sýkorová , and | zdroj: Český rozhlas

Související