O osudu Poděbrad rozhodl Prus s virgulí
Až do začátku 20. století bylo město v Polabské nížině známé především díky osobě českého krále Jiřího z Poděbrad, jehož rod odsud pocházel. O jeho skutečnou proslulost se však postaral až jistý pruský proutkař, který na nádvoří místního zámku odhalil pramen minerální vody. A zlatá éra, během níž se Poděbrady proměnily ve vyhledávané lázeňské město, mohla začít.
Objevení prvního pramene na nádvoří místního zámku připomíná pamětní deska, ke které mě zavedl ředitel společnosti Lázně Poděbrady Josef Rambousek. „Tehdy zámek vlastnil kníže Hohenlohe, který si Poděbrady velmi oblíbil a také zde žil. V roce 1905 měl mezi svými hosty pruského proutkaře Karla Bülowa, kterého požádal, zda by neobjevil vhodný pramen, protože v Poděbradech nebylo dost kvalitní vody,“ vysvětluje.
Proutkař pak skutečně na nádvoří zámku označil místo, kde se podle něj měl pramen nacházet. „Následovalo poměrně dlouhé kopání a až v hloubce 98 metrů vytryskl poměrně silný pramen dnes nám známé minerální vody Poděbradky,“ vypráví můj průvodce.
Kníže byl podnikavý, a tak poměrně rychle došlo k založení lázní. To ovšem už nebylo na zámku, ale v místech dnešních Letních lázní. „Právě stojíme na místě, kde byly 5. července 1908 slavnostně otevřeny nejstarší knížecí lázně, které byly samozřejmě přiměřeně honosné a noblesní,“ pokračuje Josef Rambousek.
Hned v první sezóně je navštívilo několik set návštěvníků. Jak vypadaly a jak se v nich tehdy léčilo, můžete vidět na půvabných fotografiích v místním Polabském muzeu, kam stojí za to si odskočit. Zjistíte třeba, že během pár let pak bylo postaveno dnešní kongresové centrum Kolonáda, Letní nebo Zimní lázně.
„Velký rozkvět nastal v období mezi válkami. Kníže prodal lázně městu Poděbrady a to je dále vložilo do akciové společnosti, která fungovala až do 2. světové války. Bezprostředně po ní – v roce 1948 – byly lázně zestátněny a působily dále jako státní podnik,“ popisuje ředitel Lázní Poděbrady.
Právě v meziválečném období byly vybudovány další stavby, které jsou dodnes symbolem lázní jako kolonáda v centrálním lázeňském parku anebo nedaleký honosný hotel Zámeček. Tehdy bylo také postaveno funkcionalistické nádraží umístěné na konci parku, kam přijížděli návštěvníci lázní, aby se léčili nebo jen tak korzovali po lázeňské kolonádě. Z nádraží to tam měli co by dup.
„Podle fotografií, které jsem viděl, šlo skutečně o velmi zajímavé místo, které se stalo vyhledávaným zejména pro pražskou smetánku. Na léčení a pobyty sem jezdila také řada významných osobností, například prezidenti Masaryk a Beneš nebo herec Vlasta Burian,“ vypočítává můj průvodce.
Poděbrady byly zkrátka v módě a navíc kousek od Prahy, a tak není divu, že zájem o ně projevili také filmaři. Natáčel se v nich kupříkladu i známý film Hrdinný kapitán Korkorán právě s Vlastou Burianem v hlavní roli.
