O místo starosty se perou i s kosou v ruce

Česko mělo několik týdnů dva premiéry, ovšem svým způsobem to je nic proti východoslovenské vesnici Žehra, která má tři starosty. Tím prvním je zástupce bílé menšiny. Další dva jsou Romové a mají tak zapálené stoupence, že se kvůli svému správnému starostovi i poprali. Stovku rváčů pak musela uklidnit až policie s pomocí varovných výstřelů a psů. Obec Žehra leží přímo pod Spišským hradem.

Hlouček mužů lelkuje na příjezdové cestě k otlučeným bytovkám, kde bydlí necelá tisícovka Romů. Úřady je sem sestěhovaly před 20 lety z chatrčí a vytvořili ukázkové ghetto, jakých jsou na Slovensku stovky. Zároveň ale vytvořili i silnou skupinu voličů, která obsazuje obecní úřady. Menšina starousedlíků, jako třeba pan Ján, to nese velmi nelibě.

"Bude jich pořád víc. Když nás je 280 občanů obce, to je směšné. Jich je 1300... Minule se bili s kosami a vším možným. A teď si představte, že na úřadu sedí neoprávněná osoba. Co je to za vládu? Co je to za stát?" kroutí nevěřícně hlavou pan Ján.

V roce 2006 se v obci konaly volby a starostou se stal za podivných okolností Marián Mižigár. Výsledek voleb proto Ústavní soud zrušil. Před třemi týdny šli proto lidé volit znovu a na radnici poslali Ivana Mižigára. Podsaditý čtyřicátník přichází v doprovodu potetovaného muže a vysvětluje.

"Mám šest let základní školy, ale zvládnu to. Nezáleží na škole, záleží na schopnostech a rozumu," uvedl Ivan Mižigár s tím, že pověstné bitce předcházely spory mezi ženami.

Do úřadu ale starosta nemůže, protože ho tam nechce pustit jeho předchůdce Marián Mižigár. Ten má také šest tříd, navíc bohatý trestní rejstřík, a i teď čelí u soudu obžalobě z kuplířství. Ve fajnovém obleku, hladce oholený a s masivním zlatým prstenem na ruce mne vítá v kanceláři.

"To, že o tom píší novináři, mě nezajímá. Mě zajímá, že v této společnosti chci žít normálně, nechci dělat zlo, ale chci dělat i dobré věci," uvedl.

Marián Mižigár sedí v křesle starosty tři roky v rozporu se zákonem a jeho místo patří Františku Hadušovskému. Tento chovatel koní už ale o úřad nestojí a raději se věnuje svému penzionu přímo pod Spišským hradem. Stále se však podivuje nad tím, kdo všechno může být starostou.

"Tady nejde o to, zda je starosta Rom, nebo není Rom. Demokracie podle mě není v tom, že může kandidovat každý. Lidé bez vzdělání mají rozhodovat o poplatcích, o který nemají ani šajnu. Ani nevědí, o čem rozhodují," vysvětlil svůj postoj František Hadušovský.

Z 1500 Romů ve vsi má práci pouze jediný - železničář. Ostatní živí sociální dávky nebo brigády v zahraničí. Funkce starosty s platem přes 50 tisíc korun tak zní každému jako rajská hudba. I kvůli tomu došlo k hromadné rvačce, ale teď už je na osadě zase veselo.

Na východním Slovensku mají rómského starostu už desítky obcí a vzhledem k porodnosti v osadách budou přibývat a Rómové zřejmě postupně ovládnou samosprávu. Mnoho z nich si vede dobře a vesnice fungují jako každá jiná. Žehra je však proslavenou výjimkou. Patrně proto, že šestkrát soudně trestaný starosta je asi už příliš.

autor: ľsm
Spustit audio