O knihách, knihovnách a poplatcích

knihovna
knihovna
I dnešní vydání jde pomalu do finále. Je zvykem, že ve všední den touto dobou nabízíme souhrn toho nejdůležitějšího, co jsme vysílali v průběhu dne. To pro případ, že vám některá důležitá informace unikla. My jsme se dnes zastavili v našich knihovnách, zabývali jsme se knihami, knihovnami. Vy jste nám napsali, že vás zajímají poplatky ve veřejných knihovnách a co všechno se za ně pak pořizuje? Dnešní Vaše téma připravil nebo připravoval Jiří Kokmotos. Spolu s ním si zopakujeme některé důležité informace. Co tedy dnešní Vaše téma přineslo?

Jiří Kokmotos: Tak samozřejmě jsme probírali hlavně ty poplatky, o které si psali posluchači. Tak jediné, za co se v podstatě platí je za členství v knihovně, za získání čtenářského průkazu. Ten poplatek se pohybuje u nás v republice zhruba mezi 50 až 200 korunami za rok, samozřejmě. No a za půjčené kusy, to znamená ať už jsou to knihy, CD nebo nějaké jiné, tak zvané knihovní jednotky, tak za ty se neplatí nic samostatně. Za co se pak už platí od kusu, tak to jsou pozdě vrácené výpůjčky. Tam se ta cena pohybuje u knih mezi korunou až pěti korunami za den. No a jiné dokumenty, ať už jsou to právě ta CD či kazety, tak tam jsou to až desítky korun denně. Musím říci jednu takovou zajímavost. Dočetl jsem se, že nejvyšší pokuta u nás byla udělena až 30 tisíc korun za nevrácení nebo respektive za zpozdné, což je docela dost.

Za zpozdné? Bylo zaplaceno taky? Což byla udělena jedna věc, ale zda-li ji dotyčný zaplatil?

Jiří Kokmotos: Byla zaplacena. Snad její část byla odpuštěna, jak jsem se nakonec dočetl. Ale ta výše byla opravdu, no docela veliká. Za to už by se dal pořídit opravdu stoh knih. No, proto už možná takové poučení, že je možná lepší nechat si prodloužit tu dobu výpůjčky. Konec konců to prodloužení je zadarmo. No a také se platí za další služby, ty nadstandardní. Pokud tedy v knihovně využíváte například internet, protože mnohé knihovny už jsou připojeny k internetu, tak za to se také platí. Pak záleží samozřejmě na knihovně, co nabízí za jiné služby, jestli například vázání knih apod. Takže za to se také platí.

Chystají knihovny některé neobvyklé nové služby do budoucna?

Jiří Kokmotos: No tak hlavně automatizovat se. To znamená tedy mít elektronický registr těch knih, kde si v podstatě mohou čtenáři najít všechno nejdůležitější o té knížce. Také takovou, možná trochu bolístkou některých našich knihoven je, že nejsou moc přístupny postiženým. Ať už jsou to například nevidomí, že chybí v některých knihovnách přehrávače na CD apod., na ty audio knihy a nebo pro vozíčkáře. Mnohé knihovny dělí od vozíčkářů například takové dva, tři schody, což už je samozřejmě problém. No a další novinkou je vůbec digitalizace knihoven. Probírali jsme to konec konců už před hodinou. Naše posluchačka se ptala právě v reakci na to vaše téma, které jsme vysílali v 16 hodin a 15 minut na škodlivost digitalizace. Jestli těm starým dokumentům škodí právě ty lasery a podobně. Tak samotné lasery ne, ale problém je v tom, že si musí na ty staré dokumenty sáhnout a to škodí nejvíce. Konec konců on to řekne i Vlastimil Ježek, ředitel Národní knihovny.

Vlastimil Ježek: Budoucnost, zdá se, je digitalizace téměř továrního typu. To už jsou skutečně dneska vyvinutá zařízení, která jsou naprosto automatická a na logickou první námitku, jak obracejí ty stránky, vždyť ruka je mnohem citlivější než jakýkoliv stroj. Ten stroj využívá vzduch a musím říci, že tak citlivě, jakým obrací stránky tento přístroj, tak to nikdy nedokážete. Vy vždycky vezmete tu stránku za nějaký růžek a nějakým, poměrně tvrdým, pohybem musíte tu stránku obrátit. Tak tady toto vidím jako budoucnost.

Říká Vlastimil Ježek, ředitel Národní knihovny, takže když položím poslední otázku. Zvoní knihovnám hrana?

Jiří Kokmotos: Myslím, že určitě ne.

Na rozdíl od mnohých textilek a to je Vaše téma, které připravuje Pavla Dluhoschová a budeme se jím zabývat zase zítra. To dnešní o knihách, o knihovnách končí. Připravil ho Jiří Kokmotos.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.