Novým europoslancem se stal Rom Peter Pollák
V květnu proběhly volby do Evropského parlamentu. Zastoupení v něm po následujících pět let bude mít i romská menšina. Do poslaneckých lavic zasednou zástupci z Maďarska, Německa a Slovenska. Prvním Romem v Evropském parlamentu se v roce 1986 stal španělský socialista Juan de Dios Ramírez Heredia.
V letošních volbách získali mandát dva Romové a jedna Romka. Za maďarskou stranu Fidesz obhájila svůj post Lívia Járóka, za Stranu Zelených pak Romeo Franz z Německa.
Podle Gabriely Hrabaňové, ředitelky organizace ERGO Network, romskými tématy se europarlament zabýval i v minulých letech: „Kolikrát vidíme, že i práce neromských poslanců přispívá k prosazování celé tématiky. Jsme jim moc vděční za to, že agendu táhnou a v rámci této evropské bubliny posouvají dál.“
Kromě dvou europoslanců z Maďarska a Německa bude v parlamentu romské etnikum zastupovat i bývalý vládní zplnomocněnec pro romské komunity na Slovensku Peter Pollák:
„Musíme opravdu učinit vše pro to, aby se lidé v Evropě nebáli. Jsem přesvědčený o tom, že témata, která budu v Evropském parlamentu reprezentovat, poslouží k tomu, abychom strach už nešířili dále.“
Člověk, na kterého můžeme být hrdí
Polák kandidoval za hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti ze třetího místa. Jedničkou na kandidátce byl předseda hnutí Igor Matovič, který se těsně před volbami kandidatury vzdal právě ve prospěch romského kandidáta:
„Peter Pollák vyrůstal v osadě. Odmalička mu bylo každý den dáváno najevo, že je někým méněcenným. V této situaci, v níž žijí v osadách tisícovky dětí, se Peter Pollák vzepřel osudu, vystudoval vysokou školu, udělal si doktorát a dnes na vysoké škole učí. Peter Pollák je člověk, na kterého můžeme být hrdí.“
23 815 hlasů od slovenských voličů Poláka poslalo do Bruselu, a stal se tak prvním slovenským europoslancem romské národnosti.
„Nejen že za Slovensko vysíláme do Evropy dobrý signál, ale také tímto vysíláme signál mnohým statečným a poctivým Romům na Slovensku, kteří dennodenně trpí ne proto, že by byli horší než my, ale proto, že si dovolili narodit se jiné matce. Dovolili si narodit se jako Romové. Většina evropských zemí ještě neměla Roma europoslancem. Hodně politických stran v Evropě sice říká, že jim jde o menšiny, ale potom, když píší kandidátku, na menšiny zapomenou.“
Romská témata a regionální rozdíly
Svůj úspěch považuje Peter Pollák za jasný vzkaz: Slovensko není rasistickou a fašistickou zemí, přestože dva poslance bude mít v Bruselu i Kotlebova Lidová strana Naše Slovensko. Romský poslanec už avizoval, že v europarlamentu bude zastupovat nejen zájmy romského etnika, ale celého Slovenska. Věnovat se chce třeba snižování regionálních rozdílů v Evropě:
„Není možné abychom, a děje se to i na Slovensku, měli tak velké rozdíly mezi regiony. Jsem přesvědčen o tom, že Evropa, a hlavně Evropská komise, si musí více všímat chudých regionů a umět svou finanční pomoc zacílit na odstranění těchto rozdílů.“
Jako zástupce romského etnika bude v europarlamentu v budoucích pěti letech i nositelem romských témat.
„Věřím, že i evropské instituce přispějí k tom, aby tato problematika, která netrápí jen Slovensko, ale i další země, byla zodpovědně řešena. V budoucnu může totiž vyvolávat další strach a přiživovat se na ní mohou další populisté a extrémisté, kteří budou chtít Evropany strašit a získat tak popularitu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
