Nový vlastník OKD chce firmu zachránit, žádá o pomoc vládu a odbory

Důl Darkov a sídlo OKD

Nový většinový majitel ostravských dolů OKD, kterým je skupina zahraničních investorů sdružená ve společnosti Ad Hoc Group, je připravena skomírající těžební firmu zachránit a dlouhodobě ji provozovat. Chce do ní také investovat další peníze. Jak Českému rozhlasu potvrdil mluvčí společnosti Roman Pařík, podmínkou je, že se na záchraně dolů bude podílet i vláda a odbory a schválí se nový restrukturalizační plán.

Ad Hoc Group vlastní OKD od minulého týdne, kdy převzala více než poloviční podíl akcií v jejich vlastníkovi, firmě NWR. Ten do té doby patřil napůl firmě ovládané finančníkem Zdeňkem Bakalou a Peterem Kadášem.

Na řízení firmy se ale ani jeden z nich již delší dobu nepodílel, veškeré rozhodování o silně zadlužené společnosti navíc už také měli v rukou věřitelé, především pak držitelé dluhopisů. Jimi jsou z velké části právě zahraniční fondy, které se sdružily do Ad Hoc Group, aby své dřívější investice ještě zachránily, a odvrátily tak hrozící bankrot NWR.

Propouštění se zatím odkládá

Nejasnosti ohledně kompetencí akcionářů a věřitelů doposud také komplikovalo jednání s vládou o možné pomoci při plánovaném útlumu některých ostravských dolů. Ještě letos se má totiž zavřít důl Paskov s 1700 zaměstnanci. Horníci tak už minulý týden vyhlásili stávkovou pohotovost.

Podle dříve ohlášeného scénáře by navíc mohla kvůli útlumu i dalších dolů do tří let přijít o práci až polovina všech zaměstnanců OKD, tedy přes pět tisíc lidí. Tento záměr ale zatím, po vstupu nových majitelů, management firmy stáhl.

Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) je vláda připravena zaměstnancům OKD pomoci a bude s akcionáři jednat. Právě změna majitelů by přitom mohla dohodu OKD se státem urychlit. Odbory, ale i někteří členové vlády totiž Zdeňku Bakalovi vyčítali, že má na potížích firmy podíl, a odmítali tak do OKD „lít další peníze“. Dříve si totiž měli akcionáři vyplácet velké dividendy, prodávat lukrativní majetek společnosti či nakupovat drahé stroje, pro něž teď není využití, ale musí se splácet.

Loni před koncem roku také například vláda odmítla navržený scénář managementu NWR, že doly budou pokračovat v těžbě, ale jen když jim stát přispěje údajně až 4 miliardy korun.

Ministr Jan Mládek na druhé straně už dříve přislíbil, že vláda přijme zákon o předčasném odchodu horníků do důchodu. To by pomohlo řešit situaci pro dva až tři a půl tisíce zaměstnanců. Stát by také mohl přispět na rekvalifikace části zaměstnanců či na další sociální programy.

Zachránit doly každopádně nebude jednoduché ani pro nové majitele a je otázka, kolik peněz to bude stát. Firma NWR se totiž nedostala do problémů jen dřívějšími dividendami či investicemi, na které si nabrala velké úvěry a vydala miliardové dluhopisy, ale hlavně tím, že vytrvale klesají světové ceny uhlí a zároveň klesá i prodej této komodity.

Pro představu, ceny černého uhlí se za posledních šest let snížily téměř o 70 procent. To vše se přitom děje za situace, kdy společnost už není schopna nějak razantněji snižovat náklady na těžbu. Uhlí totiž doluje oproti většině zahraniční konkurence hlubinným způsobem a ze spodních pater lomů, což je mnohem nákladnější než povrchová těžba.

Šestimiliardová ztráta

Jak by restrukturalizace firmy tedy mohla vypadat a kolik jsou ochotni noví vlastníci investovat peněz, jejich mluvčí Roman Pařík zatím nechtěl komentovat. Klíčové je podle něj pro akcionáře nejprve jednání s vládou. Další kolo jednání se má ale uskutečnit až za měsíc, kdy bude formálně dokončen převod akcií na Ad Hoc Group.

Společnost NWR nedávno ohlásila za loňský rok ztrátu přes šest miliard korun při tržbách 17 miliard. Z hlediska schopnosti splácet své dluhy je však důležitý objem hotovosti firmy, který kvůli podmínkám úvěrů dojednaných s bankami musí být nad 40 miliony eur (něco přes miliardu korun). Na konci roku měla firma na účtech 86 milionů eur, tedy více než dvojnásobek.

Podle analytiků se ale tento polštář kvůli stále padajícím cenám uhlí může rychle ztenčit a firmě by pak hrozila insolvence. I proto chtějí zřejmě akcionáři jednat s vládou co nejrychleji.

Zásoby na dolech OKD