Novodobé souboje

Český ministr zahraničí se neudržel a v Lidových novinách vyjádřil pochybnosti, zda v tomto případě nehraje roli i rasismus. Jeho výrok by možná za chvíli upadl v zapomnění, kdyby šéf české diplomacie nejel v pondělí na návštěvu Francie.

Francouzský prezident je rád, když se o něm mluví dobře. Pokud mu někdo vzkáže, byť náznakem, že má něco proti přistěhovalcům, vzkypí v něm maďarská krev a hned je s autorem vzkazu na kordy. A dobře víme, co ve Francii, pravlasti soubojů, znamená být s někým na kordy.

Karel Schwarzenberg sem sice přijíždí na pracovní návštěvu, poobědvá s ministrem zahraničí Bernardem Kouchnerem, ale podle všeho půjde dřív spát. Nad ránem bude mít zřejmě co dělat.

Ve Francii si totiž dobře pamatují, co řekl před týdnem o prezidentu Sarkozym, ale i to, co mu vzkázal prostřednictvím deníku Le Monde ještě před tím, než Česko převzalo od Francie předsednictví Evropské unie a Nicolas Sarkozy tehdy chvílemi vypadal, že tento post nevydá.

Karel Schwazrenberg tenkrát do francouzských novin řekl: „To je absurdní. Pokud by prezident použil tato slova, považoval bych je za urážku. A kdybychom byli v dobách našich prarodičů, museli bychom si dát schůzku v pět ráno v Bouloňském lesíku se dvěma svědky v černém.“

Co když tedy Nicolas Sarkozy vezme knížete české diplomacie za slovo? Doufejme, že v Hrzánském paláci mají nějakou větší místnost, kde by se ministr mohl na souboj připravit. Nikdo totiž neví, jak mu to jde s bodnými zbraněmi.

Pravda, i mladé novinářky připouštějí, že Karel Schwarzenberg má šarm, ale jak zvládá šerm? A nenechá výběr svědků náhodě jako Valmont? Víme, jak to dopadlo…

Co může populárního českého politika snad ještě uklidnit, je rozhodnutí krále Ludvíka XIII., který vydal roku 1626 na nátlak kardinála edikt zakazující souboje. A pokud vím, zatím ho nikdo nezrušil. Ti dva by se tedy mohli jen tak popichovat. Tím by se trochu otupily hroty.

Z Paříže Jan Pokorný, Český rozhlas