Nové metody léčby neplodnosti

Spermie

O klidu, míru, pokoji, a také o dětech a naději jsou vánoční dny. Dlouhodobě neplodných párů je u nás zhruba jedna osmina, a právě ona naděje přivádí mnohdy psychicky velmi ztrápené manžele k rozhodnutí, absolvovat umělé oplodnění. Necelé třetině párů lze takto pomoci, zbytek končí i několikaleté martyrium se slzami v očích. Jednou snad i jim dokáže věda pomoci. Budoucnost a nové metody umělého oplodnění. o tom si Pavel Sedláček povídal s vedoucím lékařem zlínské Centra reprodukční medicíny Ladislavem Pilkou.

Ladislav Pilka: Především zásadní krok byl učiněn v tom, že se zavedly mikromanipulace, to znamená že my vezmeme jednu spermii a zavedeme ji do jednoho vajíčka. To je naprosto zásadní krok v léčbě mužské neplodnosti. Dnes se ale začínají objevovat zcela nové postupy, které zatím nejsou rozpracovány, občas se o tom noviny zmíní, je to otázka kmenových buněk, otázka buněk, které jsou v embryu a které mají možnost vyvíjet se na jakýkoli orgán lidského těla. To je jakási vzdálená budoucnost, která zřejmě dříve nebo později, zásadním způsobem ovlivní medicínu.

Pavel Sedláček: Spěje svět nebo vývoj k tomu, že ta úspěšnost by měla být ještě vyšší než je dnes, třeba těch 31 až 32 procent?

Ladislav Pilka: Samozřejmě že spěje k tomu, protože čím víc o tom budeme vědět, tím víc budeme vědět co ovlivňuje usídlení embrya v děloze, co ovlivňuje dozrání vajíčka, proč se potrácejí embrya, tak jistě to bude úspěšnější, jenomže to všechno je dnes neznámé. Základní krok jsme učinili, že dovedeme spojit spermii a vajíčko, ale nedovedeme nic z toho napodobit. Ani spermie, ani ovum nedovedeme vyrobit sami, čili toto všechno je otázka, je-li to vůbec otázka budoucnosti, jestli to někdy vůbec pochopíme, tak tam teprve všechno se bude očekávat.

Pavel Sedláček: Kdo je podle Vás tou průkopnickou zemí,kde ty nové metody vznikají, kde jsou nejdál, od koho se učit?

Ladislav Pilka: V této chvíli je to pořád Anglie, pořád tam ta centra, ale dneska je těch center po světě spousty, jsou vynikající centra v Austrálii, vynikající centra v Americe, samozřejmě jsou i centra v evropských zemích, takže si myslím, že ten vývoj je tak rychlý, že kdybychom nejezdili na kongresy a neslyšeli to každý rok, tak to pomalu ani nestačíme sledovat, jakým prudkým tempem to jde dopředu.