Nová zpráva Amnesty International si všímá segregace romských dětí v ČR
Nenávist proti uprchlíkům z Ukrajiny, segregace romských dětí ve vzdělávání nebo nerovná práva pro LGBT+. To jsou hlavní lidskoprávní problémy Česka, které uvádí nová výroční zpráva organizace Amnesty International. Ta mapuje stav lidských práv ve 155 zemích světa a Česku se věnuje na stránce a půl. Zajímala se o ni Jana Šustová.
Jedna část zprávy Amnesty International o Česku má titulek Diskriminace romských dětí. A jak říká tisková mluvčí Martina Pařízková, začíná pozitivním hodnocením.
„První zpráva byla, že konečně by měl stát památník na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku, takže tam je to velmi dobrá zpráva. Je to přesně věc, kterou jsme taky dlouhodobě sledovali a i naši výzkumníci a kolegové z té celé mezinárodní organizace o tom věděli. Když to řeknu trošku nadneseně, tak celý svět aspoň v té komunitě Amnesty a obránců lidských práv ví, kde jsou Lety u Písku, co se tam dělo a že už konečně český stát snad dopřeje tomu místu nějakou pietu a že se z tohoto místa stane důstojné místo, kde si budeme moct připomínat, co se tam dělo a komu se to dělo.“
„Naproti tomu bylo učiněno jen velmi málo pro konkrétní řešení přetrvávající faktické segregace romských dětí ve vzdělávání,“ uvádí zpráva. Ale přesto oceňuje opatření ketnické desegregaci, které představilo MŠMT na začátku roku 2024.
„Amnesty vítá to, že konečně v otázce segregace romských dětí ve vzdělávání učinilo ministerstvo školství, dá se říct, velký krok kupředu. Doufejme, že po těch letech, kdy Amnesty a další subjekty upozorňovaly na to, že opravdu romské děti jsou segregovány v romských třídách, v romských školách, tak ministerstvo se rozhodlo, že bude obce a ty zřizovatele více hlídat, bude jim vycházet vstříc, bude jim pomáhat v tom, aby se třeba spádové školy nedělaly naschvál tak, jak to možná v současné době občas bývá. V té svojí zprávě, v tom akčním plánu mluví i o nějakých možných sankcích atp., ale všichni doufají, že to nebude potřeba a že se v této věci něco konečně pohne pořádně dopředu. Protože jak víme, novela školského zákona v roce 2016 o inkluzivním vzdělávání moc romským dětem nepomohla, pomohla spíš dětem s nějakými speciálními vzdělávacími potřebami, třeba postiženým dětem apod. Ale ukázalo se, že segregované romské třídy a školy tady pořád zůstávají a i třeba problematika toho, že jsou děti posílány do škol pro děti se speciálními potřebami, že je tam třeba třetina romských dětí, ačkoliv v populaci odpovídají třem procentům. Doufejme, že se tento problém posune taky dál a konečně se tady prolomí nějaký ten bludný kruh vzdělávání, že když romským dětem neumožníme se vzdělávat na běžných základkách s běžným curriculem, mezi většinovými dětmi tak, aby měly možnost v pohodě vychodit základní vzdělání a potom se rozhodovat, kam na střední nebo na učňák a třeba na vysokou školu, tak se tady nikdy nezbavíme toho stigmatu těch lidí, že se o nich bude mluvit, že jsou nevzdělatelní, že potom nemají kvalifikovanou práci, nepracují a podobně.“
Diskriminaci romských dětí má Amnesty International v hledáčku už dlouho.
„Amnesty se tomuto tématu dlouhodobě věnuje, vydala dvě výzkumné zprávy už v roce 2009 a 2015. Vlastně v návaznosti na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. versus Česká republika, který už je od roku 2007, už je tu tak dlouho, a pořád se tady bavíme o tom, že ta práva jsou porušována a že není vidět nějaký úplně jasný krok a jasný výsledek.“
Zprávu i další podrobnosti lze najít na webu amnesty.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.