Co dělat s rostoucími cenami energií a pohonných hmot? Poslechněte si Život k nezaplacení s experty

Izraelsko-americké útoky na Írán pokračují čtvrtý týden, stejně tak čtvrtý týden útočí Írán na Izrael a další státy. Také omezuje dopravu v Hormuzském průlivu, což má zásadní dopad na ceny energií a pohonných hmot.

Čtěte také

Přebytky obcí a krajů jsou největší v Evropě, upozorňuje Daniel Prokop na systémový problém. Jak přeskládat rozpočtové určení daní?

„Je to námořní tepna Blízkého východu, kterou prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu,“ konstatuje hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. 

V Česku se to zatím nejvýrazněji projevuje v cenách nafty, která zdražuje více než benzin. Rozdíl od začátku aktuálního konfliktu je přes 11 korun na litr. „Blížíme se u nafty k magickým 50 korunám, kam jsme se krátce dostali při ruské agresi na Ukrajinu, když začala v roce 2022. Ale uvidíme, jak se bude krize dál vyvíjet,“ komentuje analytička. 

Konflikt se odráží také v cenách zboží, služeb nebo zemědělských produktů. Problém představuje například ve výrobě skla, oceli nebo stavebních materiálů, kde náklady na energii tvoří 20 až 30 procent ceny produktu. Podle Jany Klímové může aktuální situace narušit celé dodavatelské řetězce. 

Česko neumí reagovat na krize

V návaznosti na krizi na Blízkém východě lze očekávat také nárůst ceny elektřiny. „Plynové elektrárny hrají na burze roli závěrných elektráren, které jsou někdy nutné na doplnění poptávky, a podle nich se určuje cena. To se projevilo v roce 2022. Je otázka, jestli jsme na to lépe připraveni,“ poznamenává sociolog Daniel Prokop.

Čtěte také

Chybí odvaha zvýšit daně, které neškodí ekonomice, komentuje sociolog Prokop hospodářský plán vlády

Upozorňuje, že ceny energií mají podobný korunový dopad na jednotlivé domácnosti, jejich relativní dopad proto může být až třikrát větší u chudších domácností. Na to by podle něj měl být brán zřetel při zavádění případných opatření.

Pokud bude odpověď českých domácností podobná jako při minulé energetické krizi, dostaneme se podle Prokopa do dalších problémů. „Česká republika chronicky na krize reaguje špatně,“ míní. Když výrazně poklesne spotřeba nízkopříjmových domácností, krize se tím může podle něj prodloužit o další rok až dva.

„Doufám, že už se teď poučíme, že se musí pomoct zejména těm 40 spodním procentům, což není jenom přes spotřební daně, ale přes některá jiná opatření, která jsou cílenější,“ dodává Daniel Prokop. 

Fixace cen 

Při rostoucích cenách ropy a plynu se nabízí fixace cen, což je v tuto chvíli podle Tomáše Horyny z Asociace nezávislých dodavatelů energií stále rozumný krok. „Ceny jsou zatím ještě stále příznivé, i když už registrujeme první zdražení na trhu, a dá se očekávat, že další dodavatelé budou následovat toho prvního, který to udělal,“ předvídá.

Čtěte také

Úspory leží na účtech velkých měst. Rozpočtové určení daní nepodporuje podnikání a služby, míní sociolog Prokop

Podle Horyny půjdou ceny dále nahoru, je tedy vhodné reagovat rychle. Při uzavírání smlouvy s dodavatelem energií se doporučuje rozhodovat podle vlastní spotřeby a nabídnuté ceny.

Za příznivou by v případě zemního plynu označil cenu okolo tisíce korun za MWh bez DPH, u elektřiny okolo dvou a půl tisíce. Fixace na dva roky podle něj za současné situace představuje přijatelný kompromis. 

A na co si dát při uzavírání smlouvy pozor? Podle Tomáše Horyny stále existuje varianta nefixované ceny, je proto třeba se ubezpečit, že nabízená cena platí po celou dobu trvání smlouvy. Pozornost by lidé měli věnovat také podmínkám pro předčasné ukončení závazku.

Jak se zdražování energií a pohonných hmot projeví na české ekonomice jako celku? Jakým způsobem by měl reagovat stát? A může být řešením například snížení spotřební daně z nafty? Poslechněte si celý speciál pořadu Život k nezaplacení.