Dluhovou past u spotřebitelských úvěrů novela omezí. Nebezpečné kvazi-úvěry ale regulované nejsou, upozorňuje expert

Jen pro představu, za jaké úroky teď nebankovní společnosti nabízejí úvěry?

Je to velmi rozličné. V podstatě nejnižší sazby mohou začínat někde na 6 %. Ty nejdražší, když se podíváme na licencované subjekty, které mají licenci ČNB, tak máme případy, že nabízí úrokovou sazbu 40 % měsíčně, to znamená skoro 500 % ročně.

Radek Hábl, expert na dluhovou problematiku|foto:Agáta Nezbedová, Český rozhlas

Promiňte, nechápavé ticho – ale to tedy znamená, že pokud si klient takový úvěr vezme, tak se dostane takřka do neřešitelné situace. A vracíme se k tomu, co jste říkal, že pokud nemá na standardní úvěry, tak by spíš měl hledat vaši pomoc.

Přesně tak. V podstatě to jsou společnosti, které točí úvěry jeden za druhým. Poskytnou klientovi úvěr třeba ve výši 20 tisíc korun a následně měsíčně vybírají jen úrok ve výši 40 %. To je třeba 8 tisíc a klient stále dluží původní dlužnou částku, jenom splácí úroky každý měsíc a cyklí se v dluzích. Takže spíše by měl vyhledat pomoc.

Cenové stropy opravdu nevnímám jako problém, který by tady byl. Spíše co v té novele chybí, tak je možnost přesunu ne těch lidí do šedé zóny, ale samotných subjektů, které poskytují úvěry.

Čtěte také

Nejde jen o RPSN. Za malou půjčku můžete zaplatit až 50× víc, než kolik jste si půjčili, upozorňuje analytik

Ty se mohou přesunout do dnes již velkého trhu tzv. kvazi úvěrů – to znamená, že poskytují lidem na IČO, přestože úvěr není na podnikání, ale na spotřebu. Tak oni mu půjčí na IČO a tím se vyhnou regulaci ČNB, vyhnou se potřebě mít licenci. V podstatě je to sektor, který není vůbec regulován a je velmi nebezpečný. Takže hrozí, že tyto subjekty se přesunou tam. Na to bychom u té novely měli myslet a na to se bohužel v tuto chvíli ještě nemyslí.

Na jaké praktiky poskytovatelů úvěrů si dát pozor? A jak chránit lidi před pochybnými úvěry? Poslechněte si Ranní interview.