Peníze nebudou na všechno. Správa železnic přehodnotí investiční priority, říká nový ředitel Tóth

Správa železnic pod novým vedením chystá úspory i změny v investičních prioritách. Které dopravní stavby dostanou přednost a jaká je budoucnost vysokorychlostních tratí? Vladimír Kroc se zeptal generálního ředitele Správy železnic Tomáše Tótha.

Když jste před 33 dny nastupoval do funkce, řekl jste, že chcete Správě železnic vrátit důvěru veřejnosti. Proč myslíte, že ji neměla?

Události z konce loňského roku podle mě otřásly důvěrou veřejnosti ve Správu železnic. Vnímají to média i nová vláda a naším úkolem je tuto narušenou důvěru co nejrychleji obnovit. Chceme ukázat, že dokážeme šetřit uvnitř organizace a zároveň upravit systém zadávání zakázek.

Čtěte také

Je to nutné proto, že železnice potřebuje velké investice – nejen na údržbu a modernizaci tratí, ale i na budování vysokorychlostních linek. K tomu je potřeba, aby Správa železnic byla transparentní a efektivně fungující organizací, která své zakázky otevřeně soutěží.

Váš předchůdce Jiří Svoboda byl odvolán z pozice generálního ředitele kvůli nevysvětlené částce 80 milionů, kterou u něj v domácím trezoru našla policie. Je sice na tzv. překážkách, přesto zůstává zaměstnancem státní organizace a dál pobírá ředitelský plat. Proč?

Tuto situaci řeší správní rada Správy železnic. Jde o vypořádání manažerské smlouvy a s tím související ukončení pracovněprávního vztahu. Správní rada čekala na své doplnění do plného počtu i na dokončení interního auditu pod dohledem ministerstva dopravy, který má objasnit postup při zmiňovaných zakázkách. V současné chvíli je audit finalizován a na základě jeho závěrů přijme rada svoje rozhodnutí.

Jak chcete znovu získat důvěru veřejnosti? Můžete být konkrétnější?

První kroky směřují dovnitř organizace. Velmi zásadně jdeme cestou centralizace. Týká se to například řízení provozu, kde očekáváme úsporu manažerských pozic. Správa železnic dnes spravuje více než devět tisíc kilometrů tratí. Některé jsou řízeny dálkově prostřednictvím centrálních dispečerských pracovišť, jiné stále lokálně na úrovni oblastních ředitelství. Nově chceme řízení tratí sjednotit, a to jak u dálkových, tak regionálních linek.

Čtěte také

Centralizace se bude týkat také zadávání zakázek. Dosud byla tato agenda velmi roztříštěná – soutěže probíhaly z deseti různých míst, včetně šesti oblastních ředitelství, tří stavebních správ a části agendy na generálním ředitelství. Nově bude zadávání zakázek soustředěno na jedno centrální místo. Část kompetencí se bude týkat soutěží z provozních prostředků a část investičních zakázek.

Přinese to větší transparentnost, kterou jste slíbil?

Jednoznačně. Zároveň krátíme i některé náklady, které nejsou pro hlavní činnost Správy železnic zásadní. Konkrétně o 20 procent snižujeme výdaje na IT a právní služby, které jsme dosud nakupovali od externích advokátních kanceláří, a omezujeme také rozpočet na komunikaci.

Úspora až 340 milionů ročně

Centralizace vybraných agend spolu s omezením externích nákladů by měla přinést úsporu zhruba 340 milionů korun ročně a spořit začneme už letos.

Když ministr dopravy Ivan Bednárek za SPD v prosinci mluvil o tom, že má Správa železnic vysoké provozní výdaje a utrácí za věci, které nepotřebuje, tak podle vás měl na mysli výše zmíněné?

To, co jsem popsal, jsou hlavně úspory uvnitř organizace. Ty hlavní úspory ale očekáváme při zadávání zakázek. Připravujeme změny ve výběrových řízeních, které by měly více otevřít trh. Chceme upravit takzvané kvalifikační předpoklady, tedy kritéria, která musí uchazeči splnit, aby se mohli do soutěže přihlásit.

Čtěte také

Tato kritéria nyní podrobně procházíme a v některých případech je chceme částečně rozvolnit – samozřejmě bez dopadu na bezpečnost. Cílem je, aby se o zakázky Správy železnic mohl ucházet širší okruh firem.

Další změnou ve výběrových řízeních je takzvané soutěžení po profesích. Dosud Správa železnic u velkých modernizací nebo investičních akcí soutěžila celý projekt jako jeden celek, i když se skládal z řady různých částí – například stavebních prací, dodávek technologií, zabezpečovacího zařízení včetně systému ETCS nebo elektrifikace tratí.

Nově chceme tyto velké zakázky rozdělovat na několik samostatných částí, čímž se omezí vytváření velkých dodavatelských konsorcií. Podle nás by to mělo přinést výraznější úspory. Už dnes u některých stavebních zakázek vidíme, že se vysoutěžená cena pohybuje kolem 80 procent, někdy i méně, z předpokládané hodnoty. V některých případech tak dokážeme ušetřit zhruba pětinu plánovaných investičních nákladů.

Čtěte také

Znamená to tedy, že se budete soustředit hlavně na modernizaci a rekonstrukce stávající infrastruktury, a nová výstavba se odloží?

Peníze nebudou na všechno. Musíme rychle přesvědčit veřejnost i zřizovatele, že dokážeme hospodařit efektivně a zároveň začít jasně určovat priority. Finančních prostředků totiž v dalších letech nebude mnoho. Nemluvím o rekordním rozpočtu pro rok 2026, ale spíše o období poté.

Správa železnic má už dnes v podepsaných smlouvách a investiční výstavbě závazky zhruba za 70 miliard korun na příští tři roky. Každou další investici proto budeme pečlivě posuzovat z hlediska rozsahu i priorit, zejména podle toho, co potřebují naši zákazníci – tedy dopravci v osobní i nákladní dopravě.

Kolik zaměstnanců bude nutné propustit? A může být rekonstrukce nádraží v České Třebové dražší než rekonstrukce nádraží ve Vídni? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.