Elektrický proud místo skalpelu. Brněnští vědci hledají bezbolestnou cestu k regeneraci
Lidé po úrazech nebo operacích se často potýkají s poškozenými nervy, které omezují pohyb i cit. Pomoci může elektrický proud. Vědci z brněnského Vysokého učení technického vyvíjejí neinvazivní neurostimulátory, které mají být co nejúčinnější a zároveň bezbolestné. Jak taková léčba vypadá a zda skutečně nebolí, zjišťoval na vlastní kůži náš reportér.
„Položte si ruku do polohy, která vám bude příjemná,“ říká výzkumnice Veronika Šromová z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT, zatímco mi na paži připevňuje první elektrodu. Přikládá ji na biceps.
Léčba nervů po úrazu či operaci
Tým vyvíjející neinvazivní neurostimulátory vede Erik Glowacki z centra CEITEC a FEKT VUT. „Léčba se nasazuje při poúrazové rehabilitaci, aby se urychlila regenerace, například svalu. Využívá se ale také k regulaci autonomního nervového systému, třeba při léčbě chronické bolesti,“ vysvětluje.
Pomocí elektrických impulzů chtějí vědci znovu aktivovat poškozené nervové spoje, například po úrazu či operaci. „Zkoumáme, jak vysokofrekvenčními elektrickými proudy stimulovat periferní nervy. Elektrody přiložíme na pokožku a snažíme se proud neinvazivně dostat skrz ni až k nervu.“
Příjemné jako masáž
Druhou elektrodou se výzkumníci pokoušejí najít motorickou větev mého středového nervu – nervus medianus – který inervuje prsteníček.
Množství proudu reguluje Štěpán Zelníček z FEKT VUT. „Sleduji odezvu pohybu prstů a podle potřeby zvyšuji amplitudu proudu, který do těla teče,“ popisuje a zároveň mě uklidňuje, že by to nemělo být nepříjemné.
Po chvíli cítím lehké mravenčení. Je příjemné, jako jemná masáž na ploše zhruba dva krát dva centimetry. S rostoucí intenzitou proudu se mi prsteníček začne mimovolně pohybovat.
Neinvazivní stimulace skrze pokožku
„Přidanou hodnotou naší metody je, že je pro pacienta snesitelná, což u běžných elektrických stimulací ne vždy platí. Často se stává, že elektroléčba má terapeutický účinek, ale doprovodný pocit je velmi nepříjemný,“ říká Glowacki.
Čtěte také
Právě komfort pacienta je podle výzkumníků zásadní. Léčba má působit přes kůži, bez invazivního zásahu, a zároveň má být natolik příjemná, aby ji pacienti zvládli dlouhodobě.
„Samozřejmě lze zavést jehly nebo sondy do těla a cílit na část mozku či míchy, vždy to ale vyžaduje chirurgický zákrok. Svatým grálem biologické medicíny je účinná stimulace zcela neinvazivním způsobem, skrz pokožku,“ dodává Glowacki.
Tým proto hledá optimální kombinaci frekvence proudu a tvaru elektrických vln, která pronikne k nervům bez bolesti. Technologie je zatím ve fázi pilotního testování na dobrovolnících, brzy by ji ale vědci chtěli ověřit i u pacientů.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Prezident není Bůh.‘ Na Macinkovu stranu ve válce s Pavlem se přidávají další členové vlády
-
Vítězství Tiszy je obrovské. Orbán bude potřebovat nějaký čas, aby to strávil, říká maďarská politoložka
-
Cestu na summit NATO může řešit i Ústavní soud. Právnička doufá, že politici odloží ega
-
ONLINE: Orbán uznal volební porážku. V ulicích Budapešti se v noci po vítězství opozice slavilo
