Lehký nárůst cen pohonných hmot je pravděpodobný. Pro Evropu je důležitý americký plyn, říká ekonom Bureš

Konflikt v Íránu nepřímo i přímo ovlivní bezpečnost a prosperitu ČR, řekl dnes ve Sněmovně prezident Petr Pavel. Jak je to podle vás?

Může tomu tak skutečně být. Je to hodně závislé na tom, jak dlouho bude konflikt trvat a jak výrazné dopady bude mít zejména na ceny energií, ceny ropy a ceny zkapalněného plynu LNG. Odtud můžou vést nejvážnější hospodářské dopady na evropskou, potažmo na českou ekonomiku.

Čtěte také

Írán má stále dost sil, konflikt může trvat ještě několik dní, odhaduje vojenský analytik

Ceny ropy stoupaly už v pátek. V pondělí cena vystřelila nejvýš od začátku ruské plošné invaze na Ukrajinu v roce 2022. Jak dlouho se může udržet na současné úrovni, skoro 81 dolarů za barel?

Ona může jít ještě výš. Do značné míry záleží na tom, jak dlouho bude uzavřen Hormuzský průliv. Pokud by, nedejbože, byly zasaženy výrazněji i produkční kapacity v regionu, tak by to byly dodatečné bolehlavy pro světový globální energetický sektor. Za mě jde o to, jak dlouho konflikt bude trvat a jak dlouho budou uzavřené kritické cesty, kterými se dostávají energie ze Zálivu k nám na Západ, nebo třeba i do Asie.

Souvislosti mezinárodního obchodu

Dá se tedy předpokládat, že ropa bude asi dál zdražovat. K tomu se vrátíme. Ale vy jste řekl: dokud bude zavřený Hormuzský průliv, který je klíčový – já jen připomenu, že se tudy vozí asi 20 procent světové ropy. Jak si vysvětlit, že zatímco íránské Revoluční gardy tvrdí, že byl uzavřen, tak Američané to popírají?

Záleží, co si představíme pod tím, že je uzavřen. Ono ho nemusíte fyzicky zavřít, přehradit ho dejme tomu minovým polem – stačí, když výrazně zvýšíte nejistotu průplavu průlivem a znemožníte společnostem pojišťovat plavby. V tu chvíli efektivně průliv uzavíráte, což se v tuto chvíli plus minus děje. Asi se nedá říct, že by byl stoprocentně neprodyšný, ale značná část dopravy tam skutečně ustala, aniž by musel být fyzicky opravdu zablokován a uzavřen.

Rostoucí cena ropy nahrává zejména putinovskému Rusku, ne?

Svým způsobem, zprostředkovaně ano. Je samozřejmě otázka, jestli dokáže dostat své produkty dobře na trh, protože ropa a zejména zemní plyn jsou komodity, u kterých je na jednu stranu důležité, že je máte, ale také jde o to, jestli je dokážete doručit na dané místo v daný čas konkrétním zákazníkům, kterým chybí. Tam může být pro putinovské Rusko určitý problém. Na druhou stranu máte pravdu, vyšší ceny ropy a zemního plynu určitě nejsou nic, kvůli čemu by se Moskva zlobila.

Čtěte také

Ficovo řešení kauzy ruského plynu do EU je nereálné, tvrdí expert. Na zavření plynovodu vydělá Orbán

Může se stát, že EU kvůli dražší ropě začne uvažovat o zrušení zákazu na dovoz ropy z Ruska?

Nemyslím si, že to je na pořadu dne. Situace se trochu změnila od invaze Ruska na Ukrajinu, energetická bezpečnost je, troufám si říct, vyšší. Pokud se bavíme o ohrožení fyzických dodávek energií a ropy, okamžitém výpadku dodávek, tak je daleko více asi ohrožena Asie, včetně Číny. Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, z Perského zálivu Hormuzským průlivem míří právě do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně tato otázka na stole není.

Stoupají ceny pohonných hmot u tuzemských stanic. Je to už teď ekonomicky opodstatněné?

Víme sami, že citlivost v maloobchodních řetězcích, ať už se bavíme o čerpacích stanicích nebo o cenách potravin, je daleko vyšší při pohybu cen směrem vzhůru než směrem dolů. Takže částečně ano, částečně to opodstatněné je. Dochází tedy k určitému zvratu trendu, kdy jsme v posledních měsících viděli spíše zlevňování cen pohonných hmot – to teď minimálně pro nejbližší týdny nevypadá, že by mělo pokračovat. Naopak lehký nárůst cen je pravděpodobný.

Čtěte také

Trumpova cla jsou i nepřímým tlakem na státy, které kupují ruskou ropu. Na Indii už zapůsobil, poukazuje Bříza

A co by znamenalo, kdyby se cena ropy přehoupla přes hranici 100 dolarů za barel?

Zase záleží, jak dlouho by tam byla. Primárně, pokud se bavíme o dopadech na Evropu, tak si myslím, že bychom viděli výraznější inflační tlaky. Pokud si představíme skutečně nějaký závažnější scénář, ve kterém je cena ropy několik měsíců výrazně nad 100 dolary za barel – dejme tomu 120 dolarů za barel – tak si myslím, že dopad do evropské inflace, například podle odhadů, které my jsme si dělali, může být okolo zhruba 0,6-0,9 procentního bodu navíc ke stávající inflační trajektorii, kterou jsme očekávali.

To znamená, že bychom se nepohybovali s inflací v blízkosti 2 %, ale těsně pod trojkou. Ale to už je spíš extrémnější scénář, v tuto chvíli. Když se díváte na trhy, spíše očekávají, že napětí časem poleví, že dohoda bude a Hormuzský průliv zase bude fungovat.

Inflační tlaky

Hormuzským průlivem proudí asi třetina zkapalněného zemního plynu a Katar zastavil těžbu, jak víme. Není divu, že tedy okamžitě vylétla cena plynu vzhůru asi o 35 %.

Cena LNG šla vzhůru. Pokud se bavíme o okamžité ceně za okamžitou dodávku, šla vzhůru z nějakých 30 eur za MWh v Evropě na skoro 60 eur za MWh, to znamená skoro na dvojnásobek, pokud se bavíme o dnešních cenách. Nárůst tam v zásadě neustává.

Čtěte také

Potrubní plyn už z Ruska neodebíráme, toho zkapalněného ale dovážíme rekordní množství, říká expert

Co je ale možná zásadnější pro kontrakty, které se týkají firem a spotřebitelů, nejsou okamžité ceny – jsou to tzv. termínové ceny, za které se na trzích obchoduje zemní plyn s dodáním za jeden rok. A tento nárůst nebyl zdaleka tak výrazný. Tady pořád se pohybujeme okolo 35, 40 eur za MWh.

A podotýkám, že třeba v průběhu velké energetické krize po invaze Ruska na Ukrajinu se plyn v Evropě obchodoval v blízkosti 300 eur za MWh – skutečně ještě výrazně výš oproti tomu, kde jsme nyní.

A jak velkým odběratelem plynu je teď Evropa?

Evropa je samozřejmě nadále zásadním odběratelem plynu. Je pro ni ale v tuto chvíli důležitější plyn ze Spojených států. To ale neznamená, že by se jí ceny plynu z Blízkého východu vůbec netýkaly, protože pokud budou chybět v Asii, tak se to skrze nedostatek plynu v Asii promítne i do cen, které si budou časem účtovat američtí dodavatelé pro Evropu jako takovou.

To znamená, nežijeme tady úplně ve vzduchoprázdnu a samozřejmě ten konflikt, jak už jsme zmínili, čím déle bude trvat, tím větší je pravděpodobnost, že bude mít hmatatelné průsaky do inflace.

Čtěte také

Analytik Josef Kraus: Kdyby šlo o jádro, Írán by se dohodl. Nastolení demokracie na stole není

A pokud by tedy blokáda, nebo jak to nazvat, Hormuzského průlivu trvala opravdu delší čas, dal by se výpadek kompenzovat právě dovozem ze Spojených států?

Já si nemyslím, že by byl problém to, že bychom fyzicky nedostali plyn. Tady si myslím, že nehrozí situace katastrofálních výpadků subdodávek.

Ale odrazilo by se to v ceně.

Přesně tak.

A jak se to tedy projeví na cenách pro maloodběratele v dlouhodobějším časovém horizontu?

Pokud se bavíme o plynu, tam bude klasicky větší zpoždění oproti cenám ropy a pohonných hmot. Pro tento rok si myslím, že většina dodávek je uzavřená právě za ceny, které už jsou svým způsobem neměnné. Ale pokud by ceny na globálních trzích byly takto zvýšené delší dobu, tak si myslím, že to uvidíme v inflačních tlacích v roce 2027. A pokud by rostla pravděpodobnost tohoto scénáře, tak to budou muset zohlednit ve své politice centrální banky, včetně ČNB.

Nakolik ceny energií souvisejí s cenami potravin? Co z toho plyne pro spotřebitele? A která aktiva na sérii mezinárodních šoků vydělávají? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.