Tajemná obálka. Poslední Masarykova slova se dozvíme už 19. září
Tajemná obálka po rozpečetění: skenování na web, odborná analýza, seminář i pražská badatelna
Už příští pátek 19. září si může každý přečíst údajná poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Po slavnostním otevření obálky ve středočeských Lánech se jednotlivé listy nafotí a obratem se objeví na rozhlasovém webu tajemnaobalka.cz. O měsíc později se k historickému dokumentu chystá odborný seminář. Za rok si můžou zájemci text půjčit přímo do ruky v badatelně Národního archivu.
Čtěte také
Obálka s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka se otevře přesně za týden dopoledne v Lánech.
Obsah přečte historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd. Zná dobře rukopis Jana Masaryka, který měl slova svého otce zapsat u jeho lůžka v roce 1937. Obratem se obsah obálky nafotí a bude všem přístupný na webu tajemnaobalka.cz.
„Všechny listy se nafotí, zdigitalizujeme je a za krátký čas, počítám tak do hodinky či do dvou, budou vystavené na zmiňovaném webu. Všichni se můžou podívat online,“ říká archivářka Národního archivu Šárka Steinová, která také bude 19. září v Lánech u rozpečeťování.
Odborná analýza a seminář
Text projde odbornou analýzou a výsledky zazní o měsíc později 15. října na semináři ve Vile Lanna v Praze 6. V reprezentačním zařízení Akademie věd ČR bude ten den odpoledne historický dokument i vystavený ve vitríně.
„V kontextu zazní, o čem ta poslední slova jsou. Je pozvaná odborná veřejnost a můžou přijít i laici, limitující je jen kapacita sálu,“ doplňuje Steinová, podle které přijdou archiváři, historici nebo odborníci vysokých škol, kteří se životem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka zabývají.
K půjčení od konce roku 2026
Od konce roku 2026 si dokument můžou lidé půjčit přímo do ruky, a to v pražské badatelně Národního archivu na Jižním Městě. Podle Šárky Steinové se musí v následujícím roce nejdřív dokončit zpracování velkého archivního fondu Jana Masaryka.
Čtěte také
„Když si chce zájemce půjčit nějaký dokument do naší badatelny, tak prokazuje totožnost, vypisuje badatelský list a následně dostane i naše legendární bílé bavlněné rukavice.“
„Zlatou bulu sicilskou do ruky nepůjčujeme, ale u posledních slov prvního československého prezidenta by neměl být problém,“ usmívá se archivářka, podle které do badatelny s desítkami stolů dnes na Jižním Městě chodí profesionálové, studenti i laici. Amatérští badatelé často pátrají po svém rodokmenu.
Možné vystavování dokumentu
Podle archivního zákona můžou být kvůli působení světla archiválie vystavené jen měsíc v kuse.
„Třeba pro výstavy je určitě limitující ten čas, ale dokážeme si poradit. Restaurátoři jsou schopni případně vytvořit i kopii, která je k nerozeznání od originálu,“ uzavírá archivářka Národního archivu v Praze na Chodovci Šárka Steinová. Tipuje, že v obálce bude zapsané osobní poselství směřující k Janu Masarykovi.
Zapečetěná obálka byla už k vidění na výstavě v Císařské konírně na Pražském hradě. Vystavovala se na jaře roku 2018 v rámci 100. výročí vzniku československého státu. Podle archivního zákona si ji mohli lidé prohlížet zmiňovaný měsíc.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka


