Neviditelné pomníky prezidenta Osvoboditele. Ponořte se s námi do pátrání po odkazu TGM
Kufr s koženými řemeny, třemi zámky a iniciálami TGM. Masarykovy archiválie se dochovaly také proto, že byly za komunismu nepřístupné
19. září budeme svědky rozlepení obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. Vše uslyšíte exkluzivně v přímém přenosu na Radiožurnálu. A než se tak stane, zveme vás k pátrání po tom, co dalšího hmatatelného lze z odkazu prvního československého prezidenta v archivech a depozitářích najít.
„Ty Masarykovy archiválie už toho prožily tolik… Takže si myslím, že v současné době po těch desítkách let jsou v tom nejlepším možném prostředí.“
Mezi šedé archivní regály Masarykova ústavu a archivu Akademie věd nás vedou Helena Kokešová a Dagmar Hájková. „Krásný, čistý, velký, studený depozitář,“ glosují.
Čtěte také
„Sice nejsme muzeum, ale máme tady uložený kufr T. G. Masaryka, který s ním cestoval celou první světovou válku. Je to velký kožený kufr.“
Historičky vyprávějí, že se Masaryk a jeho rodina často stěhovali. On sám miloval papír a knížky. Pak už ukazují obrovský kufr, který je sám o sobě docela těžký. „Je to kůže, vyražené iniciály TGM.“
Kufr je vyroben z tlusté, kávově hnědé kůže. Má dokonce i klasické řemeny, aby byla jistota, že se neotevře, a tři zámky. Ty se dají otevřít pootočením. Přímo ve víku je pak krásná kapsa s přezkou.
„Ve víku je našita kožená kapsa, kam se krásně daly ukládat dokumenty, aniž by se nějak zmačkaly, poškodily. A člověk musí obdivovat, že po víc než 120 letech to takto zůstalo zachováno,“ komentuje historička.
Prostředek k očerňování
Jak je možné, že se všechny tyto věci dochovaly v úplnosti, když Masarykův ústav za druhé světové války nemohl působit a rokem 1954 jeho působnost opět přestala? Obnoven byl až v roce 1990.
„Tenkrát byl archiv uchován v Klementinu a nikdo k němu nesměl. Pak se znova Ústav obnovil. Nejprve jej v 50. letech využívali pro očerňování Masaryka v pamfletech o protilidové politice a pak zůstal v archivu Ústavu marxismu-leninismu. Tam byl nepřístupný. I díky tomu se vlastně uchoval,“ vysvětluje historička.
Související
-
Předvolební Česko 2025, Dobrý den Radiožurnálu i poslední slova TGM. Jaké novinky letos přineseme?
V centru pozornosti Radiožurnálu budou stát sněmovní volby, kterým se už teď věnuje náš nový projekt Česko 2025.
-
Feminista Masaryk: Právo volit i být voleny získaly ženy hned po vzniku republiky v roce 1918
Volební právo pro ženy bylo jedním z prvních zákonů po vzniku Československa v roce 1918. Otázkou rovnocennosti žen se Tomáš Garrigue Masaryk zabýval už dlouho předtím.
-
Populisté na vzestupu. Už Masaryk věděl, že bez rovnosti nefunguje demokracie, připomíná Přibáň
„Míra nerovností, které narostly v posledních 30 letech, je neudržitelná v západních i postkomunistických zemích,“ zdůrazňuje sociolog z univerzity v Cardiffu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
