Skromný, laskavý a pracovitý. Takový byl Antonín Sum, který přinesl archivářům tajemnou obálku

„Já si ho vybavuji jako laskavého, klidného pána. Před těmi 19 lety za ním chodilo hodně lidí, ale on sám sebe nedával nějak do popředí. Neupozorňoval na sebe,“ vzpomíná na Antonína Suma ředitelka pražského Domova sv. Karla Boromejského, sestra Konsoláta Miroslava Frýdecká.

Dohledala, že někdejší právník a tajemník Jana Masaryka byl u nich na lůžku LDN v pražských Řepích necelé tři měsíce. Od konce června do srpna 2006, kdy zemřel.

„Bylo mu 87 let, vybavuji si i pohřeb, kdy byl kostel úplně plný lidí, že se tam nemohli vejít a stáli před vstupem. Bylo to takové důstojné rozloučení s člověkem svého formátu,“ popisuje Frýdecká smuteční rozloučení s pacientem.

Rád si na lůžku povídal

Přímo na lůžku se o Antonína Suma starala ošetřovatelka Hana Pauli. I po 19 letech si vybavuje pokoj, kde bydlel a kde si s ním povídala.

Čtěte také

O nějaké důležité obálce tajemník Sum mluvil, říká k tématu posledních slov TGM spisovatel Kosatík

„Povídali jsme si často, protože on si povídal rád. Byl to zajímavý člověk. Žil hlavně tím, že chtěl sdělit co nejvíc o postavě a životě Jana Masaryka,“ vzpomíná ošetřovatelka LDN v Domově sv. Karla Boromejského. Podle Hany Pauli za Antonínem Sumem chodilo na návštěvu hodně studentů a novinářů.

„O obálce s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka jsem od něj já osobně neslyšela. Nevím, jestli to říkal někomu jinému, ale nevěděla jsem o tom. Dověděla jsem se to od vás,“ reaguje ošetřovatelka na otázku, jestli se jí Antonín Sum zmínil o dokumentu, který přinesl do Národního archivu rok před smrtí, tedy v roce 2005.

Tajemníkem Jana Masaryka

Právník Antonín Sum byl jedním ze třech tajemníků ministra zahraničí Jana Masaryka. Takto o svém někdejším nadřízeném mluvil v roce 2004 v dokumentu Českého rozhlasu: „Jeho osobní styl měl jednu nesmírně pozitivní stránku, a to bylo, že byl člověk. To byl normální, obyčejný člověk, a tudíž se dovedl dobře vžít do někoho druhého.“

Čtěte také

iROZHLAS

Varování před fašismem či osobní vzkaz? Pravnučka Masaryka je zvědavá na obsah zapečetěné obálky

V 90. letech Antonín Sum pomáhal vracet pozůstalost Jana Masaryka z exilu. I proto se dostal k údajným posledním slovům, která Jan Masaryk zapsal u postele svého otce.

Z Ministerstva zahraničních věcí propustili Antonína Suma v roce 1949, tedy rok po smrti Jana Masaryka. Nemohl najít práci a stal se dělníkem. V roce 1950 byl pak odsouzený ve vykonstruovaném komunistickém procesu s Miladou Horákovou. Za mřížemi strávil skoro 13 let. Později se živil třeba jako kominík...

O tom, kde byla tajemná obálka dlouhá léta, bude zítřejší díl našeho seriálu...