Spojené státy vydírají Ukrajinu, říká SPD. Podle AfD není Rusko hrozba. Jak volby změní Německo?

V berlínském hotelu Pullman Schweizerhof se schyluje k hlasování. Zástupci pěti politických stran na pódiu, ale i publikum vybavené dvoubarevnými kartami se má vyjádřit k otázce: Je Rusko bezpečnostní hrozbou, na kterou se má Německo připravit?

Rusko jako hrozba?

Politici se v názorech rozcházejí. Podle křesťanských i sociálních demokratů a taky Zelených Rusko hrozba je, ale zástupci stran z okraje spektra, například Gerold Otten z Alternativy pro Německo, si myslí opak.

Obecenstvo berlínské konference zvedlo oranžové karty: Rusko podle něj bezpečnostní hrozbu představuje|foto:Copyright HB Sicherheit/Dietmar Gust

„Když vidíme, jak nesnadno Rusko postupuje na Ukrajině a nedokáže tu válku vyhrát, tak nechápu, jak by mohlo v dohledné době ohrožovat státy NATO. Ruská armáda, průmysl a vůbec celý ruský systém není ve stavu, kdy by mohl vést válku se Západem,“ je přesvědčen Otten.

Člen AfD tak reaguje na náčelníka německého generálního štábu Carstena Breuera. Podle toho by se německá armáda měla nejen do čtyř let připravit na ozbrojený střet s Ruskem, ale taky dokázat reagovat na celou plejádu světových krizí, které se vzájemně umocňují a každá z nich hrozí přerůst v globální konflikt.

„Musíme do toho jít naplno. Doby, kdy jsme si mohli vybírat, do které zahraniční mise se zapojíme a do které ne, jsou pryč. Teď čelíme přímým a vážným hrozbám,“ konstatuje Breuer.

Politická situace v USA

Kromě ruské hrozby může volání po větší akceschopnosti německé armády souviset také s politickou situací ve Spojených státech.

Čtěte také

iROZHLAS

Vliv na volby v Německu: AfD a Putin ze sebe profitují, Muskovi jde o hru a dobrodružství, míní politoložka

Jestliže místopředseda obranného výboru Henning Otte z CDU vyjádřil především vděčnost Americe za to, že chce rozmisťovat od příštího roku v Německu rakety středního doletu, tak Michael Müller z SPD se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dívá na americkou pomoc s větší skepsí.

„Jestli je pravda, že prezident Trump podmiňuje další pomoc Ukrajině přístupem k jejímu nerostnému bohatství, není to solidarita s napadeným partnerem, ale vydírání. A proto je pro mě těžké přijímat nabídky Ameriky nebo se na ně spoléhat, protože nevíme, co je s nimi spojené,“ zdůrazňuje Müller.

Výdaje na obranu státu

Čtěte také

Útok v Mannheimu byla poslední kapka, říká volič. Téma bezpečnosti je pro antisystémové strany klíčové

Němci dali loni na obranu, stejně jako Češi, vůbec poprvé aspoň 2 procenta HDP. Většina stran si teď přeje, aby částka rostla. Předsedkyně AfD Alice Weidelová dokonce podpořila Trumpem požadovaných pět procent, ale to by byla zhruba polovina celého spolkového rozpočtu. I v případě mnohem menších navýšení se navíc nabízí otázka, kdo to zaplatí. Zelení nebo SPD připouštějí uvolnění tzv. dluhové brzdy, které by umožnilo státu si půjčit.

Zejména křesťanští demokraté ale trvají na hledání úspor a škrtání v jiných oblastech. Jak to s výdaji na obranu dopadne, určí v Německu až budoucí vláda, která nejdřív v létě schválí rozpočet na letošní rok.