Na daních si připlatí zaměstnanci, živnostníci i firmy. „Nejasnosti se vysvětlí,“ tvrdí Stanjura

Čtěte také

Potraviny zlevní, pivo podraží. Jak se projeví změny v DPH?

Zaměstnanci budu odvádět státu na daních kvůli nemocenskému pojištění o několik set korun měsíčně více. Materiál schválený Sněmovnou počítá s odvody na nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta z příjmů.

„Pokud máte hrubou měsíční mzdu třeba 40 tisíc korun měsíčně, na nemocenské pojištění by vám po zavedení změn odcházelo 240 korun. O tuhle částku byste tedy dostali méně,“ objasňuje redaktorka Anna Horáčková.

Vyšší příjem? Vyšší daň

 U odvodů na zdravotní a sociální pojištění se u lidí s běžnou zaměstnaneckou smlouvou nic nemění. Nezvedá se ani základní daň z příjmů fyzických osob, ta zůstane 15 procent. Rozšíří se ale okruh lidí, kteří kvůli vyšším příjmům budou muset odvádět vyšší daň 23 procent.

„Dneska máme progresi nastavenou na 48násobek průměrné mzdy, a to se snižuje na 36násobek, to znamená, že hranice, kde přejdu na progresi, se sníží,“ vysvětluje Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců.

Čtěte také

Škrty daňových výjimek. Zruší se zřejmě školkovné, sleva na studenta i odpočet za členský příspěvek v odborech

S vyššími odvody státu ale musejí počítat i někteří lidi s těmi často nejnižšími příjmy, kteří pracují na dohody o provedení práce. Co se u nich mění?

Teď platí, že u dohody o provedení práce se musí odvádět zdravotní a sociální pojištění, pokud měsíční hrubá mzda přesáhne 10 tisíc korun. Tahle povinnost zůstane, jen ta hranice bude plovoucí, má být stanovená jako 25 procent průměrné mzdy.

Dohodáři

Nově má navíc vzniknout i druhý limit, který bude platit pro lidi, kteří mají uzavřených více dohod o provedení práce. Podle Komory daňových poradců ale současný návrh není v praxi realizovatelný. Není například jasné, jak bude moct zaměstnavatel zpětně od dohodářů získávat část zdravotního pojištění, kterou má odvést.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS se to ještě vyřeší. „Mnohé věci budou řešit metodické pokyny, výkladová stanoviska, s odbornou veřejností si nejasnosti vysvětlíme.“

Úpravy u dohod mají platit od poloviny příštího roku. Podle Komory daňových poradců by bylo ideální vše odložit až na rok 2025 a systém upravit.

Zátěž pro firmy

Čtěte také

Kovářová: Konsolidační balíček má za cíl snižování deficitu státního rozpočtu, návrhy opozice jdou opačným směrem

A odvody porostou i u podnikatelů. Odvodová zátěž živnostníků se zvýší z 25 na 40 procent průměrné mzdy. Daně se mají zvednout i firmám – z 19 na 21 procent. Svazu průmyslu a dopravy se ale tato změna nelíbí.

„Chápeme potřebu stabilizovat veřejné finance, nicméně zvyšování daní konkurenceschopnost českých firem neposílí, navíc firmy připraví o peníze, které by jinak mohly použít buď na zvyšování platů zaměstnanců, nebo na potřebné investice,“ vysvětluje viceprezident Svazu Radek Špicar.

Skoro dvojnásobně by se měla zvýšit i daň z nemovitosti. Dál se pak bude upravovat podle inflace. Nakonec ale celá připadne obcím. Původně si polovinu chtěl brát stát do svého rozpočtu.