Odpady z jídelen či spadané listí. Obec Kněžice si už 16 let vyrábí energii z vlastních zdrojů

„Nějakých 310 korun za gigajoul. Držíme to celých 16 let a budeme se to snažit udržet, pokud nás nezačnou úplně válcovat provozní náklady,“ vysvětluje starosta Kněžic Milan Kazda. Nacházíme se v areálu bioplynové stanice a máme výhled na tři betonové válce. Ten nejbližší a zároveň nejvyšší je zakrytý zelenou plachtou, která tvoří kopuli.

Čtěte také

„Energie nekupujeme, stačí nám země, slunce a vítr.“ Jak uspořit na energiích pomocí zelených technologií?

Srdce zařízení

„Na fermentoru je integrovaný plynojem, ten je pod tou zelenou kopulí. Fermentor má průměr 22 metrů a 9 metrů výšku. Je to to srdce celého toho zařízení,“ ukazuje starosta, kde se fermentují rostlinné a živočišné zbytky.

„Třeba krev z jatek se k nám může vozit. Odpady z restaurací a jídelen, obsahy septiků a žump a čistírenské kaly. Sem do toho drtiče jdou třeba prošlé brambory, zelenina, posekaná tráva, spadané listí, ovoce ze zahrad...,“ vyjmenovává. Bioplyn potom sestavou trubek přechází do výrazně hlučné budovy, ve které je strojovna.

Voda ohřátá při výrobě elektrické energie z bioplynu tady v Knežicích stačí třeba na teplou sprchu nebo na umytí nádobí. Od září do května ale lidé ještě své domy vytápí a k tomu jim slouží centrální kotelna.

Bioplyn z běžných domovních odpadů a zelené biomasy se dá používat pro vaření, ohřev užitkové vody nebo například ke svícení, přemění-li se v generátoru na elektřinu.|foto: Ecolodge Nepál z. s.

Otočíte knoflíkem a jedete

Jak hodnotí celý systém obyvatelé obce? „Pohodlí,“ usmívá se pan Josef. „Nemusíme chodit na dříví, nemusíme vynášet popel...“ Spokojená je i paní Gabriela: „Přijdete domů otočíte knoflíkem a jedete. Nevýhody by to mělo jedině, kdyby člověk neměl alternativní zdroj tepla, kdyby se náhodou něco stalo.“ V záloze má proto i krbová kamna na dřevo.

Bioplynová stanice v Kněžicích na Nymbursku|foto:Michal Trnka

Blížíme se k nové kněžické ulici s novými rodinnými domy. Vedle ní stojí dřevem opláštěná budka – nová kotelna. „Je tady obrovský rozdíl především v technologii. Když má kotel palivo a vybraný popel, tak v podstatě u něj nikdo nemusí být. Pokud je nějaký problém, tak pošle sám esemesku.“

Do budoucna více energie ze slunce

V kotlích obec spálí přibližně 550 tun štěpky ročně, z toho minimálně deset tun je z vlastních zdrojů. „Využíváme náletové dřeviny a ořezy stromů,“ popisuje starosta. Ne všechen odpad ale mohou v obci využít. „Komunální odpad ani nebezpečný odpad neumíme, to se musí všechno odvézt pryč,“ dodává.

Kněžičtí by taky chtěli víc využívat energii ze slunce. Solární panely tu zatím mají dvě domácnosti. Do budoucna by mohly přibýt ale taky třeba právě na střeše nové kotelny.

Čtěte také

Kotel a záložní zdroj v jednom. V Mikolajicích na Opavsku testují mikroelektrárnu Wave

Obec se záložním zdrojem

Aktivně přistoupila k zajištění energie z vlastních zdrojů také malá vesnice Mikolajice na Opavsku. Před pár lety si pořídila mikroelektrárnu, která zvládne z dřevěných pelet vyrobit teplo i elektřinu. Případné přebytky ukládá do bateriového úložiště. To obec využívá i na skladování energie ze solárních panelů. Zatím v Mikolajicích energii z obnovitelných zdrojů čerpá obecní úřad, hasičská zbrojnice a obchod. 

Jaké má zatím obec s provozem mikroelektrárny zkušenosti, ve vysílání přiblížil starosta Mikolajic Martin Krupa. Poslechněte si celý rozhovor.