Proti nacistům a pod vládou komunistů. Sokol slaví 160. narozeniny

U vzniku tělovýchovné jednoty stály v únoru 1862 dvě osobnosti – Miloslav Tyrš a Jindřich Fügner. A už tehdy vznikl pozdrav Nazdar. Zakladatelé se inspirovali během stavby Národního divadla.

Čtěte také

Tyrš uvažoval nadčasově. Usilujeme o mravní a duchovní ideály, říká velitel Sokolské stráže Marek Manda

„Když se stavělo Národní divadlo, tak se vlastně provolávalo Nazdar Národnímu divadlu a oni potom z toho vzali to slovíčko Nazdar, které používáme dodnes,“ vysvětluje historička České obce sokolské Kateřina Pohlová.

Jindřich Fügner pak požádal malíře Josefa Mánesa, aby navrhl sokolské kroje a namaloval první sokolský prapor. Pod Sokolem vznikaly kulturní soubory, divadla, členové chodili na přednášky a samozřejmě se věnovali sportu.

Tyrš ale rozvíjel nejen cvičení, stal se také duchovním otcem celé organizace. V roce 1871 v prvním čísle časopisu Sokol zveřejnil stať Náš úkol, směr a cíl. „Tak každým dnem obhajujme svůj národ, jejž by bylo pozdě a marně zachraňovat navenek mečem v tom případě, kdyby uvnitř to jeho zdatné jádro vyhlodala netečnost a zkáza.“

U zrodu nového státu

Z původně pražského spolku se do konce 19. století stalo silné celonárodní hnutí.  Právě sokolové stáli během první světové války u vzniku československých legií a významně se zasloužili o nový stát.

Čtěte také

Sokol odjakživa přispívá k národnímu uvědomění, bez něj by Československo nevzniklo, říká historik

„Nové samostatné Československo ale ještě nemělo policii a legie bojovaly na frontách první světové války daleko od vlasti,“ vysvětluje Michal Burian.

V tomto okamžiku role sokolů byla velice významná, protože vytvořili zárodky domácího vojska. Sokolové tak stáli u zrodu naší armády, stejně tak jako od 28. října střežili Pražský hrad. 

Za národ, drahou vlast

Oddanost republice sokolové deklarovali i na posledním předválečném všesokolském sletu v červenci 1938. Zúčastnila se ho i Vlasta Macháčková, které bylo tehdy 16 let.

„Chtěli jsme dát najevo, že se nebojíme, že se budeme rvát, že není možné, aby nám a naší republice někdo ublížil.“

Heslu Za národ, drahou vlast zůstali sokolové věrní i během druhé světové války. Svou odvahou a nasazením významně přispěli k úspěšnému atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Bojovali taky v zahraničních jednotkách.

Spartakiáda? To ne  

Ať žije prezident Beneš! skandovali sokolové během XI. všesokolského sletu v roce 1948. Na dalších čtyřicet let se stal slet jedním z posledních svobodných projevů sokolské obce. Demokraticky smýšlející členové byli vyloučeni, řada sokolů emigrovala.  

Čtěte také

Sokol udržoval lidi v pohybu i během pandemie, jeho kulaté výročí připomene výstava

Sokol se rychle dostal pod vliv komunistické strany. Ta ho postupně začlenila do socialistické tělovýchovy. Název Sokol definitivně zanikl v roce 1952. O tři roky později zahájil prezident Antonín Zápotocký první spartakiádu, která hromadné cvičení sokolů vystřídala.

„Sokolové byli vlastenci, masarykovci. To jsme měli i v sobě. A tím byl pro mě skutečně konec, protože spartakiáda, to pro mě neexistovalo. To mi bylo cizí. To ne,“ vzpomínala pro Paměť národa Eva Šteklová.

Do Sokola míří především mladí 

Česká obec sokolská byla obnovena krátce po pádu komunistického režimu. Nyní má 160 tisíc členů, pět a půl tisíce cvičitelů a tři a půl tisíce trenérů. Působí ve více než tisícovce obcí po celé republice a nabízí 80 druhů sportu včetně atletiky, šermu nebo moderní gymnastiky.

„V 90. letech bylo obrovské nadšení lidí, kteří nemohli cvičit. Věkové složení byl střední věk a starší lidé. Dneska máme dvě třetiny členské základny mladé lidi,“ přibližuje náčelník České obce sokolské Petr Svoboda.

Organizace také pořádá akce pro veřejnost, třeba program pro děti v mateřských školách. Poslední slet zorganizovali sokolové v roce 2018 v duchu oslav 100. výročí vzniku Československa.