Sokolové plánovali svůj slet během Pražského jara, museli si na něj ale počkat. Víte jak dlouho?
Sokol se stejně jako jiné organizace snažil navázat na slavnou minulost, přerušenou komunistickým režimem. Už v lednu 1990 znovu zahájil svou činnost. Ale na Strahov se vrátil až v roce 1994.
Spolek postupně přebíral zpět bývalé sokolovny a toužil získat pro své myšlenky nové, mladé členy. Zaujmout je a zároveň dopřát pocit zadostiučinění těm starším. To byly také hlavní důvody pro obnovu všesokolských sletů.
Ve dnech 5. a 6. července 1994 se tak na velkém strahovském stadionu předvedlo na 22 tisíc cvičenců. Podpořit je přišel i tehdejší prezident Václav Havel.
Jednotlivá vystoupení byla oproti spartakiádám komornější. Divákům se ale líbila úvodní sestava žen na skladbu Karneval. Ale ze všeho nejvíce ocenili cvičení Věrné gardy, kterou tvořili převážně sokolové veteráni.
O dva dny dřív prošel Prahou také slavnostní průvod, podobně jako za dob První republiky. Tentokrát se ho ale zúčastnili i sokolové ze zahraničí, například ze Spojených států, Kanady, Švýcarska nebo Austrálie.
Sokol přitom vznikl jako první česká tělocvičná organizace už v únoru 1862. Největší popularitě se těšil mezi dvěma světovými válkami. Tehdy měl až milion členů. Patřili k nim i prezidenti T. G. Masaryk a E. Beneš.
Z Můstku se vydali přes nábřeží až na Staroměstské náměstí. Někteří kráčeli v krojích, s prapory a heslem: „Tužme se!“
Navzdory pochybám, zda dokáže Sokol oslovit mladou generaci, vydržel spolek i tradice sletů dodnes. Naposled se sokolové sešli na Strahově před čtyřmi lety.
První zákaz Sokola přišel v roce 1915, pak se znelíbil nacistům a v roce 1948 ho zlikvidovali komunisté. Naopak v době Pražského jara sokolové plánovali svůj další slet. Museli si na něj ale ještě víc jak dvě desetiletí počkat.