Zásahy hasičů v extrémních podmínkách: Uhasit les a zachránit člověka uprostřed skal

Čtěte také

Nejtěžší je pátrání po ztracených lidech. Krkonošští horští záchranáři při zásazích používají i drony

„Dobré, jedeme! Vyjíždíme na místo události,“ říká do vysílačky velitel dobrovolných hasičů v Horním Maršově Tadeáš Hlinka. Jeho jednotka musí ze zákona vyjet do 10 minut od zaznění poplachu.

Hasiči v této krkonošské obci se už roky snaží vyjíždět za poloviční čas. A to proto, že na odlehlejších místech v republice je systém založen na dobrovolných hasičích, kteří jsou událostem nejblíž: „Jsme na místě dřív než profesionální hasiči. Při požáru nebo zranění minuty rozhodují a včasná pomoc je důležitá,“ vysvětluje Tadeáš Hlinka.

„Stresová situace začíná v hasičárně. Řešíme, kudy se na místo pojede, jaká technika se bude brát. Musíme naložit potřebné vybavení na čtyřkolku, abychom nemuseli překládat složitě na místě. Dojede se co nejblíže k místu zásahu a pak začíná hledání požáru. A to byl vždycky letos boj,“ popisuje velitel.

Extrémní podmínky

Ještě náročnější jsou v Krkonoších zásahy v zimě. Kvůli sněhu a ledu se těžká technika někdy nemůže k požáru vůbec dostat. Cesta na místo zabere hasičům i několik desítek minut. Ne všechny výjezdy tak končí šťastně.

Letos v únoru při požáru horské dřevěné chalupy ve Velké Úpě zemřel jeden člověk. Ke stavení v lokalitě pod Janovými boudami vedla špatně přístupná zledovatělá cesta a hasiči s těžkou technikou k ní nemohli rychle přijet.

Čtěte také

Hasiči na letišti mají ani ne minutu na příjezd k zásahu. „Letecký standard je v tomhle nemilosrdný.“

Zasahoval tam tehdy se svými muži právě i Tadeáš Hlinka. „To byl totální boj a bezmoc. Protože jsme věděli, že vevnitř je osoba. A přijedete tam na čtyřkolce se čtyřmi hasícími přístroji, víte že tam někdo je a nemůžete pomoc,“ dodává zkušený velitel a v jeho hlase je znát, že na tento případ nikdy nezapomene.

Zkušenosti se zásahy v extrémních podmínkách mají i profesionální hasiči z Velkého Poříčí nedaleko Náchoda. Pravidelně vyjíždí do Adršpašsko–teplických skal.

Ředitel tamních hasičů David Pouč popisuje, že často musí prostředky na hašení dopravit na místo sami, na zádech a vlastními silami: „Zásah na požár pak může trvat půl dne nebo i celý den. Pokud jde jen o vynášení vody, která se nosí ve džberech, sudech, tak když běháte do kopce nahoru a dolů nepřístupným terénem, tak to bude velice náročný zásah.“

Zajistit první pomoc

V některých případech pomáhá s hašením vrtulník. Ten hraje zásadní roli i při záchraně zraněných turistů ze skal. A to hlavně v případech, kdy je místo nepřístupné a všechny příjezdové komunikace, které se kolem skalních oblastí nacházejí, jsou relativně daleko.

„Ale existuje spousta indikací, kdy vrtulník nemůže přiletět. Pak jsme odkázání na pozemní sílu. Ze začátku jde o vteřiny, je potřeba zajistit člověka na místě, poskytnout mu první pomoc. A následně organizovat transport, který zase může řádově trvat v hodinách,“ popisuje David Pouč.

Při požárech v těžko přístupném terénu i při záchraně zraněných turistů ve skalách jdou vždy do akce i desítky lidí, kteří musí vynaložit obrovské úsilí. Hasiči se přitom shodují, že některým případům se dá předejít. Například většina požárů ve volné přírodě v poslední době vznikla na Náchodsku jen kvůli lidské neopatrnosti.

12 fotografií